Zprávy | Z archivu rubriky

Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL ve Sněmovně podepsali koaliční smlouvu, která popisuje program a principy spolupráce vznikající trojkoalice. Budoucí vláda slibuje mimo jiné zvyšování důchodů, minimální mzdy a slev na druhé a další dítě. Zruší většinu zdravotnických poplatků. Od roku 2015 plánuje snížit DPH na léky, knihy, dětskou výživu a pleny. K dodržení nejvýše tříprocentního deficitu veřejných financí má vést lepší výběr daní i hledání úspor ve státní správě. Vláda má mít podle smlouvy 17 postů včetně premiéra a dvou ministrů bez portfeje. ČSSD obsadí v kabinetu osm křesel, ANO šest a lidovci tři. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka dohodu předloží prezidentovi republiky Milošovi Zemanovi, který by měl Sobotku jmenovat premiérem.

ČSSD, ANO a KDU-ČSL zveřejnily kandidáty na ministry. Kandidátem ČSSD na premiéra je předseda strany Bohuslav Sobotka. Ministerstvo zahraničí by měl dále za ČSSD obsadit Lubomír Zaorálek, ministrem vnitra by se měl stát Milan Chovanec. Na ministerstvo zdravotnictví strana navrhuje Svatopluka Němečka, kandidátem na ministra práce je Petr Krčál a na ministra průmyslu Jan Mládek. Ministrem školství by se měl stát Marcel Chládek a ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier. Hnutí ANO navrhlo do čela ministerstva dopravy Antonína Prachaře. Ministrem obrany by se měl stát Martin Stropnický a na ministra životního prostředí navrhlo Richarda Brabce. Lidovci budou mít ministra zemědělství Mariana Jurečku, ministra kultury Daniela Hermana a ministra bez portfeje pro vědu a inovace, kterým se stane předseda KDU-ČSL Bělobrádek. Spekuluje se o tom, že prezident Zeman by mohl mít problémy se jmenováním Martina Stropnického. Lídr hnutí Andrej Babiš se ale kandidáta zastal. Stejně tak odmítl kritiku ekologických organizací, které se stavějí proti jmenování šéfa dozorčí rady chemičky Lovochemie Richarda Brabce ministrem životního prostředí.

Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka pokládá za splnitelnou podmínku, kterou si prezident Miloš Zeman stanovil ke jmenování předsedy hnutí ANO Andreje Babiše do vlády. "Já tu podmínku pokládám za splnitelnou v situaci, kdy už příslušná novela zákona byla předložena v Poslanecké sněmovně na sklonku loňského roku," řekl Sobotka. Zeman požaduje, aby Sněmovnou v prvním čtení prošel zákon o státní službě. Babiš má potíže se jmenováním do funkce ministra financí kvůli tomu, že je na Slovensku veden jako agent StB. Zeman v minulosti prohlásil, že nejmenuje ministrem někoho, kdo nemá čisté lustrační osvědčení. V prosincovém rozhovoru s ČTK se nechal slyšet, že dostatečnou garancí pro něj bude, když služební zákon, který lustrační osvědčení od ministrů nevyžaduje, projde v prosinci prvním čtením. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zvažuje vyvolat mimořádnou schůzi Sněmovny, na níž by se začal projednávat služební zákon a další předlohy, které požaduje iniciativa Rekonstrukce státu.

Až šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka prezidentu Miloši Zemanovi doručí podepsanou koaliční smlouvu a nominace na ministry, měla by ho hlava státu neprodleně jmenovat premiérem. ČTK to řekla místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková po jednání grémia strany, které se zabývalo i výběrem lídra do jarních evropských voleb. Zatím naposledy předseda sociální demokracie prezidenta navštívil v pátek, kdy mu představil předběžné nominace na ministry. Podle členů nejužšího vedení ČSSD nebylo jednání s prezidentem tak konfrontační, jak spekulují některá média. Sobotka již dříve uvedl, že pokud by Zeman některé kandidáty bez vážných důvodů odmítl jmenovat, bude si za nimi koalice stát. Připomněl také možnost kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu. Spekulace o tom, že o jejím podání uvažuje Senát, popřel šéf horní komory Milan Štěch. "Zatím se nic nezvažuje, to jsou spíše dohady médií. My věříme, že se to obejde bez nějakých následných kroků," řekl ČTK.

Policejní prezident Martin Červíček byl předloni do funkce jmenován neoprávněně. Dospěla k tomu poradní komise ministra vnitra v demisi Martina Peciny. Její členové také doporučili Pecinovi, aby zrušil Červíčkovo odvolání z funkce náměstka policejní prezidenta i jeho jmenování do čela sboru. Novinářům to po jednání komise řekl místopředseda Nezávislého odborového svazu policie Daniel Bláha. Podle závěrů komise Červíčka neměl odvolat z pozice náměstka policejního prezidenta tehdejší ministr vnitra Jan Kubice, ale další z náměstků Pavel Osvald. "Pochybení spočívá v tom, že pan Kubice nebyl oprávněn odvolat pana Červíčka z pozice náměstka," uvedl Bláha. Pro Červíčkovo odvolání z funkce se vyjádřili tři ministerští úředníci, Bláha byl proti. Ministr doporučením komise není vázán, může ale nyní kdykoli rozhodnout o odvolání Červíčka.

Ostrava v závěru minulého týdne podala k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně kasační stížnost kvůli zamítnutí své žaloby na stát za znečištěné ovzduší. Uvedla to mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská. Je to už druhá stížnost, kterou město v této souvislosti podalo. Ostrava se žalobou z jara 2010 domáhala ochrany před údajně nezákonnými zásahy vlády, ministerstva životního prostředí a ministerstva dopravy, které podle města nedostatečně a neefektivně chrání čistotu ovzduší a nevytvořily funkční systém vedoucí k dodržování imisních a emisních limitů. Ostrava se dlouhodobě především v období podzimu a zimy musí vyrovnat se zhoršenou kvalitou ovzduší. Limity pro polétavý prach bývají ve městě i několikanásobně překročeny. Kvalitu ovzduší ovlivňuje průmysl, doprava, ale i topení v domácnostech, část škodlivin podle některých odborníků míří do regionu i ze sousedního Polska.

Do konce března má být jasné, zda a jak stát poskytne podporu při utlumování Dolu Paskov, kde chce OKD ukončit na konci letošního roku těžbu. Jednou z možností je, že by OKD na své náklady těžbu prodloužilo až do konce roku 2016 a stát by k 1. lednu 2017 Důl Paskov za korunu koupil. Vyplývá to z Memoranda o porozumění, které ve Staříči na Frýdecko-Místecku podepsali ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala a nový šéf těžební společnosti OKD Dale Ekmark. OKD dělá kvůli špatným hospodářským výsledkům a situaci na trhu s uhlím řadu úsporných opatření, ukončení těžby ve ztrátovém Dole Paskov má být jedním z nich. Na dole, který tvoří závody Staříč a Chlebovice, pracuje více než 2500 lidí, v celé společnosti OKD přes 12.000. S uzavřením dolu nesouhlasí odboráři, podle nichž je v podzemí minimálně 20 milionů tun kvalitního černého uhlí. Několik stovek pracovníků už z Dolu Paskov odešlo, někteří z nich se přesunuli na doly v karvinské části OKD.

Zemědělské odbory se nedohodly s podnikateli na růstu mezd v odvětví v letošním roce. Zatímco odbory požadují, aby se mzdové tarify lv průměru meziročně zvýšily o čtyři procenta, Zemědělský svaz České republiky chce dvouprocentní navýšení. ČTK to řekl šéf zemědělských odborů Bohumír Dufek. Odbory podle něj svůj návrh stáhnou a obrátí se na zprostředkovatele. Průměrná mzda v zemědělství, lesnictví a rybářství dosahovala podle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí letošního roku 21.004 korun. Průměr v celém hospodářství činí 24.836 Kč. Podle loni vydané zprávy o stavu zemědělství v ČR počet zaměstnanců v zemědělství v roce 2012 meziročně klesl o 3,8 procenta na 105.400. Pokračoval tak dlouhodobý trend odlivu zaměstnanců z oboru. Čísla za loňský rok zatím nejsou dostupná.

Zahraniční obchod České republiky skončil v listopadu 2013 historicky nejvyšším přebytkem 38,7 miliardy korun, v meziročním srovnání je to o 5,1 miliardy více. Informoval o tom Český statistický úřad, podle kterého meziročně výrazně rostl dovoz i vývoz. Dovoz se v běžných cenách zvýšil o 6,3 procenta a vývoz o 7,4 procenta. Celkový výsledek zahraničního obchodu podle statistiků příznivě ovlivnilo snížení deficitu chemických výrobků, potravin a živých zvířat, pomohlo i zvýšení aktiva u polotovarů, materiálů a průmyslového spotřebního zboží. Schodek se prohloubil u obchodu s minerálními palivy, nápoji a tabákem. V porovnání s listopadem 2012 zůstalo beze změny kladné saldo u strojů a dopravních prostředků a u surovin. Vývoz strojů a dopravních prostředků meziročně stoupl o 7,6 procenta, přičemž se zvýšil hlavně vývoz silničních vozidel, elektrických zařízení a průmyslových strojů.

Domácí příjemci dotací z evropských fondů v současném programovém období 2007 až 2013 získali k začátku loňského prosince 498 miliard korun. Jde o 61,6 procenta z celkové částky, kterou mělo Česko v těchto letech k dispozici. Ve své aktuální monitorovací zprávě za listopad o tom informovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Od začátku loňského roku do konce listopadu tak na účtech úspěšných žadatelů o dotaci přibylo 85,5 miliardy korun. Z celkové dosud vyplacené částky požádalo ministerstvo financí Evropskou komisi o zpětné proplacení 330,2 miliardy korun, tedy 40,8 procenta celkové částky. Právě tuto sumu považují úřady za skutečně vyčerpané dotace. V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu podle aktuálního kurzu získat přes 800 miliard korun.