Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman v pátek okomentuje politickou situaci. Učiní tak ještě před schůzkou s předpokládaným předsedou nové vlády Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), který na Hrad přinese podepsanou koaliční smlouvu. Prezidentova kancelář to oznámila na webu. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček nesdělil, o čem chce hlava státu konkrétně hovořit. Je možné, že řekne své výhrady k některým kandidátům na ministry. Předseda Senátu Milan Štěch po úterním obědě se Zemanem uvedl, že hlava státu má výhrady k více kandidátům na ministry vznikající vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Neznamená to však, že by Zeman některá jména do vlády nejmenoval, uvedl Štěch. Počet nominantů, ke kterým má prezident výhrady, není podle šéfa horní komory Parlamentu vysoký. Jsou ale ze všech koaličních stran. V úvahách se opakovaně objevují jména kandidátů na ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ČSSD), na ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), na ministra obrany Martina Stropnického (ANO) či na ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD).

Prezident Miloš Zeman s novým rokem obnovuje zahraniční cesty. Jako první zamíří počátkem února do ruského Soči, kde se zúčastní večeře u příležitosti zahájení zimních olympijských her. Poté pojede do Evropského parlamentu ve Štrasburku, do Srbska a Slovinska. V Praze naopak přivítá prezidenty Arménie, Uzbekistánu, Makedonie a Ukrajiny. S desítkou hlav států se sejde na pražském summitu Východního partnerství. Přivítá také předsedu Evropské komise Josého Barrosa. Sdělil to ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. Cesty do regionů a zahraničí Zeman přerušil na podzim, když si poranil nohu. Lékaři mu nařídili klid a prezident se léčil na zámku v Lánech. Až s příchodem nového roku obnovuje hlava státu jak návštěvy krajů, tak cesty do zahraničí. V příštím týdnu má v plánu navštívit Karlovarský kraj.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jednal se zástupcem ombudsmana Stanislavem Křečkem. Ten po nedávné rezignaci ombudsmana Pavla Varvařovského povede až do zvolení jeho nástupce kancelář veřejného ochránce práv. Křečka pozval na jednání prezident. Podle Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka se hlava státu zajímala o činnost kanceláře veřejného ochránce práv, jejímž posláním je chránit občany před byrokratickým jednáním státních institucí. K výběru nástupce Varvařovského Ovčáček uvedl, že prezident zvažuje, koho na tento post zákonodárcům navrhne. Jména kandidátů ale zatím nesdělí.

Prezident Miloš Zeman dostal od ministerstva spravedlnosti první žádost o milost, kterou ke kladnému vyřízení doporučila ministryně v demisi Marie Benešová. Zatím se s ní seznamuje. Kdy rozhodne o žádosti muže, který trpí nemocí přímo ohrožující jeho život, zatím podle Hradu není jasné. Na odeslání první žádosti upozornil server Aktuálně.cz. "Tahle žádost o milost splňovala podmínku stanovenou prezidentem republiky ohledně toho, že odsouzený trpí nějakou nevyléčitelnou nemocí přímo ohrožující jeho život, a proto paní ministryně tento případ předala na Hrad s doporučením ke kladnému vyřízení, ovšem rozhodnutí je samozřejmě na prezidentu republiky," řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová. Podle Čechové ministerstvo první žádost odeslalo 30. prosince loňského roku. Přesnou statistiku, kolik dalších žádostí resort odložil s negativním stanoviskem, nemá.

Vláda v demisi se na svém výjezdním zasedání v Židlochovicích u Brna vyslovila proti novele služebního zákona z dílny sociální demokracie. Příští týden schválí kabinet vlastní návrh tohoto zákona. Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka je poslanecká novela "v podstatě nepoužitelná" a některé její body jsou pravděpodobně v rozporu s ústavou. Sociální demokraté s tím nesouhlasí. "Novela byla pečlivě připravena a projednána. Věřím, že Sněmovna zákon schválí," reagoval předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Uvedl ale, že jeho strana je připravena diskutovat o pozměňujících návrzích. Kabinet se novelou zabýval už nyní, aby se dostala rychleji do Sněmovny, Rusnok připomněl, že "je tady velká politická vůle a zájem projednávání maximálně urychlit." Narážel tak na to, že schválení zákona v prvním čtení je podmínkou pro to, aby prezident Zeman jmenoval lídra hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí, přestože Babiš nemá čisté lustrační osvědčení. Služební zákon má Česko už od roku 2002, jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Odložena byla pětkrát, naposledy na leden 2015.

Investoři, kteří budou chtít zřídit pracovní místa v oblastech s vysokou nezaměstnaností, by měli od státu dostat čtyřikrát vyšší podporu než teď. Místo dosavadních 50.000 korun by měli od února na jednoho pracovníka získat od úřadu práce 200.000 korun. Podmínkou je, že post vydrží aspoň pět let. Nařízení o zvýšení příspěvku schválila Rusnokova vláda v demisi. Vyšší podporou chce řešit krizovou situaci v Moravskoslezském kraji. Podpory mají přilákat investory do oblastí s nezaměstnaností o polovinu vyšší, než je celorepublikový průměr. Ten v listopadu činil 7,7 procenta. Podle údajů resortu práce za druhé loňské pololetí by tak příspěvky měly směřovat do šesti okresů, a to Bruntál a Karviná, Most, Chomutov a Ústí nad Labem a konečně Jeseník. Ministerstvo financí se čtyřnásobným růstem příspěvku nesouhlasilo, chtělo ho zvednout jen na 100.000 korun.

Rektoři se ostře postavili proti možnosti, že by profesory měl jmenovat předseda Senátu. Tuto variantu zmínil po úterní schůzce s prezidentem šéf horní komory Milan Štěch. Novelu měnící způsob jmenování profesorů projedná vláda, podle informací ČTK ale materiál, který předloží ministr školství Dalibor Štys, stále počítá s variantou, že by jmenování místo prezidenta převzal ministr školství. Štys byl sice ještě v úterý prodiskutovat návrh novely s prezidentem Milošem Zemanem, případná změna materiálu by si ale vyžádala delší čas. Na změně ve jmenování se prezident dohodl s exministrem školství Petrem Fialou po loňských sporech kvůli jmenování literáta Martina C. Putny. Toho Zeman původně nechtěl jmenovat kvůli údajně nevhodnému vystupování na veřejnosti.

Cestovatel Miroslav Zikmund dostane čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Společně se svým kolegou Jiřím Hanzelkou se stal cestovatelskou legendou, projeli spolu téměř celý svět. Slavnostní ceremoniál se bude konat 13. února, tedy v předvečer Zikmundových 95. narozenin. Univerzita udělí Zikmundovi, který žije ve Zlíně, hodnost doctor honoris causa za celoživotní dílo. Zikmund bude čtvrtým držitelem čestného doktorátu zlínské univerzity. V minulosti ho získal předseda Evropské komise José Manuel Barroso, architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná a manželka Tomáše Bati Sonja Baťová.

Odvolaný policejní prezident Martin Červíček zkritizoval přezkumné řízení, na jehož základě jej ministr vnitra Martin Pecina v úterý zbavil funkce. Bylo prý účelové, nezákonné a jeho výsledek bylo možné předvídat vzhledem k Červíčkovým sporům s Pecinou. Uvedl to na tiskové konferenci s tím, že se proti rozhodnutí bude bránit podáním rozkladu. Funkci policejního náměstka, do které by se měl vrátit, vykonávat nebude, vezme si dovolenou. Červíček upozornil, že ministrova poradní komise nezpochybnila samotné jeho jmenování policejním prezidentem. "Nezákonnost je spatřována v tom, že jsem nebyl odvolán tím nejsprávnějším náměstkem policie," řekl. Pokud se bývalý policejní prezident Martin Červíček obrátí kvůli svému odvolání na soud, měl by u něho uspět. Důvod, pro který jej ministr vnitra v demisi Martin Pecina v úterý odvolal z funkce, je totiž příliš formalistický. Myslí si to advokáti oslovení ČTK.

Nejvyšší státní zastupitelství při prověrce spisů zjistilo, že protikorupční policie prověřovala 15 případů bez dozoru žalobců. V některých kauzách přitom bylo později zahájeno i trestní stíhání, informovala mluvčí nejvyšších žalobců Helena Markusová. V minulosti to kritizovala například i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Podle ní detektivové zpracovávali mimo dozor žalobců třeba kauzy týkající se solárních elektráren. Policejní prezidium po stížnostech Bradáčové loni na jaře prověřovalo zhruba 100 spisů protikorupčního útvaru, které však pod dozorem žalobců již byly. Kromě toho však nejvyšší žalobci z vlastní iniciativy zkontrolovali i kauzy, které státní zástupci nedozorovali a u nichž detektivové protikorupční policie prováděli pouze takzvané šetření.