Zprávy | Z archivu rubriky

Za svůj nejdůležitější úkol v české diplomacii by možný nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) považoval zásadní změnu českého postoje a chování v EU. Podle něj si musí Česká republika vybudovat důstojnější pozici, než dosud má, posílit svůj vliv a uvědomit si, že na dobrém fungování unie Česko závisí, neboť je s ní neoddělitelně spjato."Zatím jsme předvedli spánek," podotkl k dosavadnímu českému působení v EU. Soudí, že v evropském kurzu by mohl najít společnou řeč s prezidentem Milošem Zemanem spíš než s jeho euroskeptickým předchůdcem Václavem Klausem. Jednoznačněji se podle Zaorálka nová vláda bude muset vyjádřit k budoucímu přijetí společné měny euro. Termín vstupu do eurozóny vznikající kabinet podle něj nejspíš zatím nedá, ale bude chtít, aby se k euru vyjádřili odborníci a firmy.

Prezident Miloš Zeman jmenuje předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku premiérem během několika dní. Agentuře Reuters to řekla hlava státu. Zeman považuje za "velmi reálné", aby byla celá vláda sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců jmenována do konce ledna. Sobotka jeho vyjádření považuje za pozitivní signál, který umožní rychlý vznik vlády. "Pan Sobotka splnil všechny podmínky, které jsem mu dal," řekl v rozhovoru Zeman. Podle Reuters prezident šéfovi ČSSD řekl, že ho ministerským předsedou jmenuje týden po podpisu koaliční dohody. Dokument podepsali představitelé trojice stran toto pondělí. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček později ale upřesnil, že Zeman Sobotku jmenuje koncem příštího týdne. Od pondělí do středy bude hlava státu na návštěvě v Karlovarském kraji.

Bývalý prezident Václav Klaus je proti zrušení lustračního zákona. O lustracích se hovoří v souvislosti s kandidaturou předsedy ANO Andreje Babiše na post ministra financí. Babiš údajně na Slovensku spolupracoval s komunistickou StB, což by mu bránilo ve jmenování ministrem. KSČM se snaží lustrační zákon zrušit. Lidovci zase požadují, aby novela služebního zákona obsahovala pojistku před ministry a náměstky, kteří v minulosti spolupracovali s StB. "Máme lustrační zákon. Jsem proti tomu, aby byl jakýmkoli způsobem bourán a likvidován," řekl Klaus v sídle svého institutu v pražské čtvrti Hanspaulka. Přechodná vláda premiéra Jiřího Rusnoka dala v polovině prosince k předloze KSČM záporné stanovisko. Normy nejsou podle kabinetu v rozporu se zásadami právního státu a do jisté míry nahrazují chybějící služební zákon.

Jedničkou kandidátky ČSSD pro volby do Evropského parlamentu by podle některých předních sociálních demokratů mohla být místopředsedkyně strany Alena Gajdůšková. Ta by takovou nabídku podle ČTK s jednou podmínkou vzala. Chce, aby současná europoslankyně Olga Sehnalová byla také na volitelném místě. Ještě v pondělí se přitom nejužší vedení sociální demokracie podle jednoho ze členů grémia usneslo na tom, že kandidátku povede senátor Jiří Dienstbier. Ten se ale nakonec po sérii vyjednávání stal kandidátem na ministra. Sociální demokraté berou eurovolby velmi vážně, protože jejich výsledek může ukázat, jestli se podařilo zastavit nečekaný propad z loňského sněmovního hlasování. Špatný výsledek by navíc mohl stranu poznamenat před podzimními komunálními a senátními volbami. I proto by špičky sociální demokracie v čele kandidátky do eurovoleb rády viděly známou osobnost.

Svaz měst a obcí žádá, aby dávky znovu začaly vyřizovat a vyplácet radnice. Nynější model, kdy příspěvky a podpory poskytují úřady práce, není podle něj funkční. Neřeší problém zneužívání dávek, úředníci nemají čas na kontrolu. Řekl to předseda svazu a kladenský primátor Dan Jiránek. Svaz zastřešuje 2500 měst a obcí. Kandidát na ministra Petr Krčál (ČSSD) uvedl, že by se po svém případném nástupu do funkce chtěl vyplácení dávek věnovat. Do konce roku 2011 sociální dávky vyplácely radnice dvou typů obcí. Po reformě tehdejšího ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) se agenda od ledna 2012 přesunula do úřadů práce. Ty tak vedle problematiky zaměstnanosti začaly vyřizovat všechny příspěvky, dávky a podpory od státu.

Hrubý domácí produkt nevykázal ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletní pokles, ale růst o 0,2 procenta. Ekonomice se tak dařilo dvě čtvrtletí za sebou. V meziročním srovnání ekonomika klesla o 1,2 procenta, což je o desetinu procenta lepší údaj, než statistici uváděli dříve. Vyplývá to z dalšího zpřesnění údajů o ekonomice, které zveřejnil Český statistický úřad.

Meziroční míra inflace v prosinci poskočila na 1,4 procenta z listopadových 1,1 procenta. Za rok 2013 byla průměrná míra inflace 1,4 procenta, což je nejnižší hodnota od roku 2009. Uvedl to Český statistický úřad. Oproti roku 2012 se průměrná míra inflace snížila o 1,9 procentního bodu. Prosincová inflace byla o desetinu procentního bodu vyšší, než očekávali analytici. Průměr za celý rok 2013 odpovídal jejich odhadům. Stouply především ceny potravin a nealkoholických nápojů, které jsou meziročně vyšší o 4,9 procenta. Zelenina ve srovnání s prosincem 2012 podražila o 22,4 procenta. O více než deset procent se meziročně zvýšily rovněž ceny mléka, sýrů a jogurtů. Vedle jídla a pití se na vyšší inflaci podepsal rovněž meziroční nárůst cen pohonných hmot, které podražily o 2,6 procenta. Naopak o 18,2 procenta v meziročním srovnání zlevnily mobilní telefony, snížení cen o devět procent statistici zaznamenali v sektoru telefonických a telefaxových služeb. Z energií zlevnil zemní plyn, jehož cena ve srovnání s posledním měsícem roku 2012 snížila o sedm procent.

Nezaměstnanost v loňském prosinci se v Česku zvýšila na 8,2 procenta z listopadových 7,7 procenta. Bez práce tak bylo ke konci roku 596.833 lidí, tedy o zhruba 31.500 více než o měsíc dříve, informoval Úřad práce ČR. Důvodem růstu nezaměstnanosti bylo hlavně postupné ukončování sezonních prací na venkově a v menších obcích. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo 583.081 lidí v prosinci schopno okamžitě nastoupit do zaměstnání. Počet volných pracovních míst se ale proti listopadu snížil o 2323 na 35.178. Na jedno volné místo tak v současné době připadá 17 uchazečů, uvedl pracovní úřad. Podle něj se nejvíce lidí uchází o jedno místo na Karvinsku, a to téměř 81. Více než 50 lidí připadá na jedno místo i v okresech Bruntál, Brno - město a Hodonín. Růst nezaměstnanosti odpovídá odhadům analytiků. Trh práce ovšem podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška začíná opatrně reagovat na odeznívající recesi a navíc problém nezaměstnanosti možná začíná být ve společnosti vnímán jako méně akutní.

Růst českého průmyslu v listopadu zrychlil. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 6,2 procenta, přičemž v říjnu to bylo 3,5 procenta. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů průmysl v listopadu vzrostl o 8,8 procenta a hodnota nových zakázek byla v meziročním srovnání vyšší o 12,2 procenta. Průmyslovým podnikům pomáhá poptávka po jejich produktech v zahraničí, ale už i v tuzemsku. Nové zakázky ze zahraničí se v jedenáctém měsíci loňského roku zvýšily o 14,3 procenta, tuzemské nové zakázky vzrostly o 8,3 procenta. Už tradičně českému průmyslu pomohla výroba motorových vozidel, která se meziročně zvýšila o 13,7 procenta. Rostly ale i výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Nedařilo se naopak těžbě a dobývání (meziroční pokles o 8,2 procenta), výrobě potravinářských výrobků (pokles o 2,2 procenta) a výrobě oděvů (pokles o 3,4 procenta). Podle analytiků výsledky průmyslu přinesly velké pozitivní překvapení. Naznačují také, že růst průmyslové produkce bude pokračovat minimálně v první polovině letošního roku.

Propad stavební výroby v Česku opět zrychlil. V listopadu stavební produkce klesla meziročně o 9,3 procenta, po očištění o vliv počtu pracovních dnů klesla o 8,3 procenta. Meziměsíčně byla po očištění od sezonních vlivů nižší o 5,6 procenta, uvedl Český statistický úřad. V říjnu stavebnictví propadlo o jedno procento. Stavební úřady vydaly meziročně o 13,4 procenta stavebních povolení méně. Jejich orientační hodnota však vzrostla o 5,8 procenta na 24 miliard korun. V listopadu se dokončilo 2120 nových bytů, což je meziročně o 16,5 procenta méně. Zahájeno jich bylo 1913, tedy ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o 32 procent více. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v listopadu 2013 meziročně snížil o 8,1 procenta. Průměrná měsíční nominální hrubá mzda těchto zaměstnanců meziročně klesla o šest procent na 33.130 korun.