Zprávy | Z archivu rubriky

Sociální demokraté se do konce týdne sejdou se zástupci čtveřice parlamentních stran, aby s nimi jednali o uspořádání Poslanecké sněmovny. Schůzky s komunisty, TOP 09, ODS a Úsvitem přímé demokracie Tomia Okamury by se měly uskutečnit ve formátu dva plus dva. Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka se původně chtěl se všemi parlamentními stranami sejít již v prvním týdnu po volbách, kvůli vnitrostranickým sporům se ale doposud uskutečnila jen schůzka s komunisty. Ve čtvrtek se sociální demokraté sejdou s Úsvitem, v pátek odpoledne se zástupci ODS. Během čtvrtka a pátku by se také měly odehrát schůzky s TOP 09 a komunisty. Dosavadní jednání o vedení dolní komory naznačila, že by Sněmovna měla mít čtveřici místopředsedů.

Prezident Miloš Zeman podepsal pověřovací listinu Vladimíru Remkovi. Bývalý kosmonaut zamíří na velvyslanecký post do Moskvy. Informoval o tom Hrad. Rusko udělilo Remkovi souhlas s prací velvyslance na konci října. Remek je prvním a jediným československým kosmonautem. Do vesmíru letěl před 35 lety, 2. března 1978. Byl zároveň prvním nesovětským či neamerickým kosmonautem, který vzlétl do kosmu. Kromě Remka Zeman podepsal listiny dalším čtyřem velvyslancům. Diplomati pojedou do Španělska, Irska, Srbska a Ázerbájdžánu. Do Španělska zamíří Kateřina Lukešová. V čele ambasády v Irsku stane Hana Mottlová, velvyslanectví v Srbsku povede Ivana Hlavsová. Novým velvyslancem v Ázerbájdžánu bude Vítězslav Pivoňka.

Česká republika zhruba po roce znovu otevře své velvyslanectví v Lucembursku. Uzavřeno bylo ke konci roku 2012, opět v provozu bude od února 2014. Oznámilo to české ministerstvo zahraničí. Do jmenování nového velvyslance zůstane pro Lucemburk akreditovaný velvyslanec se sídlem v Bruselu. Velvyslanectví v Lucemburku povede chargé d'affaires ad interim, tedy dočasný diplomatický zástupce. Česká republika za předchozí vlády Petra Nečase (ODS) zrušila řadu velvyslanectví. Důvodem byly škrty ve státním rozpočtu. Uzavřena byla kromě lucemburského například velvyslanectví v Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu nebo Kostarice. Loni ale ministerstvo zahraničí oznámilo, že některá zastoupení znovu otevře a přidá i nová, ovšem v menší a úspornější podobě. Zdůvodnilo to mimo jiné ekonomickými zájmy státu.

Obvodní soud pro Prahu 1 zprostil obžaloby bývalého velvyslance v Thajsku Milana Sedláčka a další dva lidi v kauze údajného zneužití pravomoci a podvodu při uzavření tří smluv na marketingové akce kolem česko-asijského fóra 2009. Verdikt není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu pro podání odvolání. Podle soudu se skutky nestaly. Sedláček ČTK po rozsudku řekl, že rozhodnutí je pro něj úlevou, zároveň má ale stále na mysli, že "to vůbec nemuselo být, kdyby orgány činné v trestním řízení postupovaly podle zákona". Státní zastupitelství viní Sedláčka ze zneužití pravomoci - údajně nařídil v roce 2008 podepsání tří smluv, které měl vyřídit další obžalovaný, Sedláčkův bývalý kolega Václav Matoušek. Ten čelí obvinění z porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Vláda schválila program výstavby silnic, železnic a vodní infrastruktury do roku 2020. Informoval o tom ministr dopravy Zdeněk Žák. Materiál je nezbytný pro čerpání dotací z EU. Zahájení prací na nejdůležitějších dopravních projektech bude vyžadovat investice alespoň 70 miliard ročně, z toho 43 miliard korun ze státního rozpočtu a dalších 27 miliard z dotací EU. Nejdražšími silničními projekty je oprava dálnice D1. Měla by vyjít na 14,8 miliardy a hotová by měla být nejpozději v roce 2022. Na 11,6 miliardy korun má vyjít pražský obchvat Běchovice - dálnice D1, s jehož stavbou se počítá v letech 2017 až 2021. K největším projektům na železnici patří modernizace trati mezi Brnem a Přerovem v Úseku Blažovice - Nezamyslice na dvojkolejnou trať pro maximální rychlost 200 kilometrů v hodině za 24,2 miliardy korun. Ta by měla být hotová v roce 2023.

Česká republika poskytne 2,6 milionu korun na likvidaci chemických zbraní v Sýrii. Návrh ministra zahraničí schválila vláda. O poskytnutí materiální nebo finanční pomoci s likvidací zbraní hromadného ničení v Sýrii požádala státy světa na konci září Rada bezpečnosti OSN. Česko dospělo k závěru, že nemá k dispozici požadovanou materiální pomoc, proto se ministr Jan Kohout rozhodl poskytnout finance. Peníze z České republiky obdrží Organizace pro zákaz chemických zbraní. Podle informací úřadů má Sýrie kolem 1300 tun chemických bojových látek a chemikálií nezbytných k jejich výrobě. Otravné látky budou likvidovány v jiných státech. Podle některých médií připadá v úvahu Albánie, podílet by se na projektu likvidace mohly Francie a Belgie.

Devizové intervence České národní banky pode premiéra v demisi Jiřího Rusnoka domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost. Intervence podle něj pomohou i státnímu rozpočtu, protože ekonomický růst bude vyšší a některé výnosy daní se odvíjejí od růstu cen. Rusnok to řekl po jednání vády. Doprovodné negativní efekty intervencí se podle něj přeceňují. Krok na rozdíl od Rusnoka kritizovala řada ekonomů, podniků, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.

Česká národní banka (ČNB) bude držet kurz koruny poblíž hranice 27 Kč/EUR alespoň rok a půl, řekl Mladé frontě Dnes (MfD) její guvernér Miroslav Singer. V prvním pololetí 2014 očekává inflaci do jednoho procenta. Potraviny by podle něj zdražovat neměly, protože úrody jsou slušné. Devizové rezervy, které vzniknou, chce centrální banka investovat do různých dluhopisů a jednu desetinu do akcií. Singer nesouhlasí s názory, že zdražování ekonomiku utlumí. Věří, že utrácet začnou ti lidé, kteří mají na nákup zboží dost peněz, ale odkládají ho, protože čekají na další pokles cen. ČNB zahájila devizové intervence ve čtvrtek s cílem oslabit kurz koruny. Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace.

Český pracovní trh se podle Evropské komise se slabým výkonem ekonomiky v zemi vyrovnal relativně dobře, i když nezaměstnanost vzrostla hlavně u mladých lidí. I přes existující zahraniční zadlužení a deficit státního rozpočtu je Česká republika podle komise - také díky přímým zahraničním investicím - mezi členy EU v relativně dobré pozici. Komise proto nebude stav české ekonomiky hlouběji zkoumat tak, jako se k tomu letos z různých důvodů rozhodla u celkem 16 členských zemí včetně například Německa, Francie, Itálie, Lucemburska, Španělska či Slovinska. Plyne to z letošní roční analýzy růstu a zprávy o mechanismu varování. Analýza růstu kromě jiného uvádí, že v ČR byly zavedeny některé sektorové reformy, které by měly pomoci odstranit bariéry na pracovním trhu.

Česko se v kupní síle propadá na evropském žebříčku. Úroveň kupní síly na obyvatele v ČR letos klesla na 56,8 procenta evropského průměru, zatímco v roce 2010 index dosáhl hodnoty 57,7 procenta. Do roku 2011 kupní síla Čechů přitom rostla. Vyplývá to ze studie společnosti Incoma GfK Kupní síla v okresech a obcích ČR 2013. Českou republiku na žebříčku podle úrovně kupní síly v Evropě předehnalo Slovensko, které dosáhlo letos na 58 procent evropského průměru. Na žebříčku se k ČR přiblížila Litva. Kupní síla českých domácností klesá od roku 2011.