Zprávy | Z archivu rubriky

Necelý půlrok po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil student pražské filozofické fakulty Jan Palach. "Na protest proti všemu, co se tady děje. Proti nesvobodě slova a tisku. Říkejte to všem," popsal svou motivaci v nemocnici, kam byl převezen s těžkými popáleninami. Neobvyklým činem chtěl Palach vyburcovat veřejnost, která po původním srpnovém vzepětí začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím vývojem. V dopise, který zanechal, naléhal na to, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie. Palachovo sebeobětování, ke kterému se chystal řadu měsíců, zvedlo vlnu odporu, ovšem jen dočasnou. Na Václavském a Staroměstském náměstí se konaly mítinky, na nichž lidé vyjadřovali podporu jeho poselství. Budoucí normalizátoři ve vedení komunistické strany ale naopak hovořili o zneužití Palachova protestu "antisocialistickými silami".Jan Palach zemřel 19. ledna 1969 ve dvaceti letech a jeho pohřeb v Praze o šest dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se v pátek stane premiérem. Do funkce ho odpoledne na Pražském hradě jmenuje prezident Miloš Zeman. Česká republika tak bude mít dva premiéry, neboť dosluhujícímu úřednickému kabinetu šéfuje nestraník Jiří Rusnok. Vláda v demisi bude zemi řídit do jmenování nového koaličního kabinetu. Zeman by Sobotkovu vládu měl jmenovat do konce měsíce. Prezident učiní Sobotku premiérem 83 dní po podzimních sněmovních volbách. Jedná se o nejdelší dobu v historii České republiky, která od hlasování občanů do jmenování ministerského předsedy uplynula. Poté, co se Sobotka stane předsedou vznikající vlády, se chce Zeman osobně setkat se všemi kandidáty na ministry. Dopředu avizoval, že k některým z nich má výhrady. Připomínky měl zejména k sociálním demokratům Milanu Chovancovi a Janu Mládkovi.

Předseda ČSSD a budoucí premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že ministerstvo práce a sociálních věcí povede v nové vládě žena. Vybírá z pěti možných kandidátek a nominantku zveřejní v pátek. Sobotka se ve čtvrtek setkal s náměstkyněmi olomouckého a jihočeského hejtmana Yvonou Kubjátovou a Ivanou Stráskou a se stranickou stínovou mluvčí pro lidská práva a rodinu Michaelou Marksovou Tominovou. Už ve středu se Sobotka sešel se zlínskou radní Taťánou Valentovou Nersesjan a bývalou středočeskou radní Zuzanou Jentschke Stöcklovou. Stráská po schůzce se Sobotkou řekla, že nabídku na ministryni práce dostala. Není si zatím jistá, jestli jí přijme.

V Senátu se sešli zástupci ČSSD a ANO v čele s místopředsedy Alenou Gajdůškovou a Martinem Stropnickým, aby jednali o konkrétních požadavcích vůči církevním restitucím. Obě strany usilují například o možné snížení finančních náhrad, které mají církve dostat za nevydaný majetek, nebo inflační doložky k těmto náhradám. Zhruba dvouhodinová schůzka je určitou přípravou před dalším jednáním se zástupci církví. Jejich předmětem bude i to, na jaký účel peníze půjdou. Katolická církev už oznámila, že peníze vloží do investičního, rezervního a solidárního fondu. Rezervní fond má sloužit diecézím pro nenadálé situace, prostřednictvím solidárního fondu mají bohatší diecéze pomáhat těm chudším.

Občanská demokratická strana si o víkendu na kongresu v Olomouci zvolí nové vedení. Favoritem na předsedu strany je bývalý ministr školství Petr Fiala, který dostal nominaci na většině krajských sněmů. Utká se pravděpodobně s europoslancem Edvardem Kožušníkem, kterého na předsedu nominoval jeho domovský Liberecký kraj. Kandidaturu před časem ohlásila i dosavadní místopředsedsedkyně Miroslava Němcová. Úřadující předseda ODS Martin Kuba na žádné posty ve vedení kandidovat nebude. Delegáti kongresu, který se symbolicky odehraje v Olomouci, tedy v místě, kde byla ODS v roce 1991 založena, by mohli jednat také o změně stanov. Dvoudenní kongres je kongresem mimořádným. Svolán byl po loňské rezignaci bývalého předsedy Petra Nečase a propadu strany ve sněmovních volbách.

Nový český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek v Kremlu předal do rukou prezidenta Vladimira Putina pověřovací listiny, a tím se oficiálně ujal funkce. V Rusku chyběl český velvyslanec zhruba rok. První a zatím poslední český kosmonaut, který byl donedávna poslancem KSČM v Evropském parlamentu, dostal od hostitelské země souhlas působit jako velvyslanec koncem loňského října. O Remkově jmenování na diplomatický post do Ruska hovořil prezident Miloš Zeman už krátce po svém zvolení hlavou státu. Možnost vyslat Remka jako českého velvyslance tehdy nevyloučil ani bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Předseda TOP 09 se ale později dostal se Zemanem do ostrého kompetenčního sporu ohledně obsazování velvyslaneckých míst. Cesta ke jmenování Remka ambasadorem v Rusku se tak odblokovala až s červencovým nástupem nové vlády premiéra Jiřího Rusnoka.

Zbraně nalezené na palestinské ambasádě v Praze byly prý darem od představitelů tehdejší ČSSR. Palestinci to uvedli v prohlášení zaslaném pražské policii. Na ambasádě v Suchdole bylo po výbuchu trezoru, při němž zemřel velvyslanec Džamál Muhammad Džamál, nalezeno dvanáct zbraní z osmdesátých let. Policie nyní zahájila balistické zkoumání, které má vyloučit, že byl se zbraněmi na území ČR spáchám trestný čin. Potrvá několik týdnů, informoval mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. V prohlášení ovšem Palestinci podle Hulana vylučují, že by zbraně byly v minulosti jakkoliv použity, nebo že by s nimi bylo vůbec manipulováno mimo trezor, ve kterém byly po celou dobu uloženy. České ministerstvo zahraničních věcí již dříve uvedlo, že držení zbraní na ambasádě považuje za porušení zákona.

Evropská komise dala zelenou koupi společnosti Telefónica Czech Republic investiční skupinou PPF. Oznámila to tisková služba komise. Skupina Petra Kellnera podepsala smlouvu s Telefónikou o koupi 65,9 procenta společnosti za 63,6 miliardy Kč počátkem listopadu, akvizice zahrnuje také stoprocentní podíl ve slovenské Telefónice. Komise obchod posuzovala ve zjednodušené proceduře od loňského prosince. Došla k závěru, že transakce nepředstavuje riziko z hlediska omezení hospodářské soutěže, aktivity Telefóniky a PPF se dosud nepřekrývaly.

Česká Hospodářská komora podle Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) zfalšovala údaje, na jejichž základě uspěla v projektu na čerpání peněz z evropských fondů. Uvedl to Český rozhlas (ČRo) s odvoláním na důvěryhodné zdroje. Komora podle jednoho ze svých představitelů proti výsledkům vyšetřování podala odpor, nicméně podle ČRo její šéf falšování přiznal. Jednalo se o projekt kontroly čerpání peněz z Operačního programu Podnikání a inovace. Hospodářská komora podle OLAF například zfalšovala podpisy některých lidí, o nichž tvrdila, že pro ni budou jako odborníci na eurofondy pracovat. Navíc předložila i jejich falešná čestná prohlášení, uvedl ČRo. Tito lidé ve skutečnosti nevěděli, že je komora do své dokumentace zařadila. OLAF nechtěl závěry vyšetřování komentovat.

Ministerstvo zemědělství (MZe) odmítne požadavek kanadské potravinářské firmy Ronald A. Chisholm na odškodnění ve výši bezmála 300 milionů korun. Kanadský výrobce chce po Česku náhradu ve výši přes 10 milionů eur kvůli zákazu dovozu hovězího masa původem z Brazílie a Uruguaye. Zákaz přijímat hovězí maso z Brazílie a Uruquaye dostal v roce 2007 tuzemský dovozce, firma Mrazírny Plzeň- Dýšina, od krajské veterinární správy. Po čtyřletých tahanicích u Státní veterinární správy a u soudu bylo původní rozhodnutí zrušeno. Kanaďané nyní tvrdí, že jim kvůli zákazu dodávat maso do Čech vznikla škoda ve stovkách milionů, kterou chce s odvoláním na mezinárodní dohody o ochraně investic vymáhat na České republice, konkrétně na ministerstvu zemědělství.