Necelý půlrok po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské
smlouvy se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí polil hořlavinou a
zapálil student pražské filozofické fakulty Jan Palach. "Na
protest proti všemu, co se tady děje. Proti nesvobodě slova a tisku.
Říkejte to všem," popsal svou motivaci v nemocnici, kam byl
převezen s těžkými popáleninami. Neobvyklým činem chtěl Palach
vyburcovat veřejnost, která po původním srpnovém vzepětí začala
propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím vývojem. V dopise,
který zanechal, naléhal na to, aby byly učiněny kroky na záchranu
posledních zbytků demokracie. Palachovo sebeobětování, ke kterému se
chystal řadu měsíců, zvedlo vlnu odporu, ovšem jen dočasnou. Na
Václavském a Staroměstském náměstí se konaly mítinky, na nichž
lidé vyjadřovali podporu jeho poselství. Budoucí normalizátoři ve
vedení komunistické strany ale naopak hovořili o zneužití Palachova
protestu "antisocialistickými silami".Jan Palach zemřel 19.
ledna 1969 ve dvaceti letech a jeho pohřeb v Praze o šest dní později
se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii.