Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval profesora trestního práva Jana Musila a odborníka na evropské právo Jiřího Zemánka soudci Ústavního soudu. Musil už u soudu působil od roku 2003, Zemánek bude nováčkem. Dvaasedmdesátiletý Musil vedl před svým nástupem k Ústavnímu soudu katedru trestního práva pražské právnické fakulty a také policejní akademii. Odborně se věnuje především kriminalistice a trestnímu právu procesnímu. Jako ústavní soudce v několika sledovaných kauzách zastával odlišný názor od většiny kolegů. Byl například pro zrušení zákona o církevních restitucích či pro úplné zrušení vládních reformních balíčků. Třiašedesátiletý Zemánek vyučuje na katedře evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 1998 až 2006 byl členem Legislativní rady vlády a podílel se na přípravě vstupu ČR do Evropské unie. Mezi ústavními soudci vystřídá dalšího bývalého člena legislativní rady Jiřího Nykodýma, jehož mandát skončil v prosinci.

Prezident Miloš Zeman v úterý jmenuje 12 rektorů vysokých škol, mandát jim začne od února. U pěti rektorů jde o druhé funkční období, sedm rektorů je nových.Dekret podepsaný prezidentem by měli převzít například budoucí nejvyšší zástupce Univerzity Karlovy, ČVUT i brněnského VUT, olomoucké Univerzity Palackého či Akademie výtvarných umění. Rektoři se s hlavou státu dostali do sporu kvůli kauze literáta Martina C. Putny, kterého loni na jaře Zeman nechtěl jmenovat profesorem. To akademici kritizovali, někteří kvůli tomu nepřijeli na jmenovací ceremoniál, z něhož byl Putna vyloučen. Zeman pak při oslavách státního svátku 28. října nepozval dva rektory, kteří se s ním dostali do sporu, a to Mikuláše Beka z brněnské Masarykovy univerzity a Libora Grubhoffera z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. To ostatní rektory pobouřilo, a na slavnost proto také nepřijeli. Tajemnice České konference rektorů Marie Fojtíková ale řekla, že tentokrát by se na Hrad měli dostavit všichni akademici.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jednal s rektory českých vysokých škol o novele vysokoškolského zákona, hlavním tématem byl způsob jmenování profesorů. K žádné dohodě ale nedošlo, na titul přitom čeká zhruba osm desítek kandidátů. Prezident jejich jmenování podmiňuje přijetím novely zákona, která by pravomoc převedla na šéfa Senátu.To ale většina rektorů odmítá. Rektoři prezidentovi navrhli, aby se novela lépe se připravila. Do té doby by se podle nich mělo postupovat podle současného zákona, profesory tedy bude jmenovat prezident. Rektoři chtějí apelovat na poslance, aby takzvanou malou novelu vysokoškolského zákona odmítli. Prezident dnes sice argumentům rektorů neustoupil, dialog mezi ním a rektory ale bude pokračovat.

Prezident Miloš Zeman navštíví 17. až 19. února Jihočeský kraj. Detailnější program jeho pobytu v regionu zatím není známý. Zeman měl jižní Čechy navštívit loni v listopadu, ale vzhledem k jeho zranění nakonec musel plánovanou akci odložit. ČTK o návštěvě informoval Radek Šíma z kanceláře hejtmana Jihočeského kraje. Prezident po rekonvalescenci obnovil své výjezdové aktivity. V minulých dnech navštívil Karlovarský kraj, kde strávil rovněž tři dny. Během nich se vypravil mimo jiné do porcelánky Thun 1794, Jáchymova a Karlových Varů.

Opoziční TOP 09 a Starostové se pokusí prosadit zamítnutí novely služebního zákona už v úvodním kole sněmovního projednávání. Předseda klubu Miroslav Kalousek označil normu za "lex Babiš". Svolání mimořádné schůze dolní komory, která začne v úterý, pokládá Kalousek za účelové. Projednání služebního zákona v prvním čtení je podmínkou prezidenta Miloše Zemana pro jmenování nové vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Podle Kalouska je podmínka právně nesmyslná, protože předpisy budou i tak vyžadovat po ministrech čisté lustrační osvědčení. Osvědčení nemá kandidát na vicepremiéra a ministra financí, šéf hnutí ANO Andrej Babiš. "Tím, že zákon projde do druhého čtení, se nemění vůbec nic. Ta podmínka tedy není nic jiného, než cynické opovrhování právním řádem," prohlásil Kalousek. To, že je Sněmovna ochotna na ni přistoupit, pokládá za ponižující a nedůstojné.

Miliardář a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který by se měl stát vicepremiérem a ministrem financí, končí v managementu své společnosti Agrofert. Informoval o tom na Facebooku. Chce zůstat jen v Nadaci Agrofert, která se věnuje charitě. "Mé jméno musí zmizet ze všemožných rejstříků, zbavuji se podpisových práv, členství v představenstvech a dozorčích radách. Chci zůstat jen v dozorčí radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude," uvedl ve svém blogu. Již v listopadu Babiš uvedl, že v případě jeho vstupu do vlády by se předsedou představenstva mateřské firmy Agrofert stal šéf valašskomeziříčské chemičky DEZA Zbyněk Průša.

Český ministr kultury Jiří Balvín a saský zemský ministr vnitra Markus Ulbig v Drážďanech podepsali žádost o zařazení Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO. Udělali tak poslední krok ke společné česko-německé nominaci přeshraničního hornického regionu na prestižní seznam. Ulbig očekává, že světová organizace rozhodne o zařazení Krušnohoří na svůj seznam v roce 2015. Podle Balvína má společný projekt velkou naději na úspěch, protože je perfektně připraven. Zdůraznil, že zařazení Krušnohoří na seznam UNESCO by přispělo ke zvýšení turistického ruchu v regionu. Ulbig ocenil, že návrh zapsat Krušnohoří na seznam UNESCO původně vzešel přímo od obyvatel regionu. "Lidé jsou tomuto projektu nakloněni a spojuje je to jak na české, tak na saské straně hranice," řekl saský ministr. Saská vláda předá v úterý nominační dokumentaci německému ministerstvu zahraničí, které ho do konce ledna dodá do sídla UNESCO v Paříži. Nominace je výsledkem více než desetiletého úsilí. Na seznam světového dědictví by se tak mělo dostat přes 500 objektů na obou stranách Krušných hor, které dokládají více než osmisetletou hornickou tradici v regionu.

Rozšíření divočiny v Národním parku Šumava je ekonomicky výhodné. Vyplývá to z výsledků nové mezinárodní studie prestižní britské konzultační společnosti EFTEC (Economics for the Environment Consultancy), kterou její autoři a ekologové zveřejnili v Praze. Socioekonomické aspekty doposud nebyly posuzovány a měly by podle vědců být argumentem pro lidi, kteří s rozšířením divočiny nesouhlasí. Turismus na Šumavě přináší podle studie ročně téměř dvě miliardy korun. Celkový ekonomický přínos parku ale podle odhadů dosahuje ročně až 44 miliard korun. Do nich jsou zahrnuty ekosystémové služby, jako je například zadržování vody a zlepšování její kvality nebo regulace klimatu a ukládání uhlíku. Jde o hodnoty, které se obvykle fyzicky nevyčíslují, ale jejich hodnota pro společnost je nesporná a podceňovaná. Výsledky studie ukazují, že pokud by se přijal návrh ministerského zákona, snížil by hodnotu parku jako populární oblasti s divokou přírodou a poškodil rozvoj ekoturismus.

V České republice se bude testovat odolnost systému Galileo proti rušení. Zkoušky se uskuteční v jednom z vojenských výcvikových prostorů. Uvedl to mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Se záměrem Evropské agentury pro globální navigační satelitní systémy se ve středu seznámí vláda v demisi. Agentura, která sídlí v Praze, provedením testů pověřila Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Ten ke spolupráci oslovil ministerstvo obrany. Důvodem je skutečnost, že armáda disponuje vhodnými rušícími zařízeními a vojenskými výcvikovými prostory, kde lze zařízení navigačního systému Galileo testovat. Systém Galileo má být ekvivalentem amerického systému GPS. Proti GPS má být evropský systém daleko přesnější.

Doktorská práce generálního tajemníka bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Andrease Scheuera, za kterou na Univerzitě Karlově získal takzvaný malý doktorát, je minimálně zčásti klasickým plagiátem. Nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) to řekl německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer. Sporná práce by podle něj měla být přezkoumána a profesor práv z Bonnu očekává, že tak Univerzita Karlova učiní. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Před svým jménem začal uvádět zkratku Dr., ačkoli český malý doktorát jako plnohodnotný doktorský titul uznávají v Německu jen dvě spolkové země, a to Berlín a Bavorsko. Když tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se používání titulu Dr. vzdal. Rigorózní práce podle německého tisku vykazuje i formální nedostatky. Scheuer prý do ní převzal dlouhé pasáže z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniž by řádně uvedl zdroj. Právě tyto pasáže označil Löwer za klasický plagiát. Dosud nejvýše postavenou obětí plagiátorských afér v Evropě je bývalý maďarský prezident Pál Schmitt, který z funkce odstoupil předloni v dubnu, když mu domovská Semmelweisova univerzita odebrala doktorský titul.