Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman ve středu zahájí rozhovory s kandidáty na členy budoucí vlády. Jako prvního přijme předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který by se měl v koaličním kabinetu s KDU-ČSL a ČSSD stát ministrem financí. Hned po něm Zeman pohovoří s lidoveckým lídrem Pavlem Bělobrádkem. Ve čtvrtek na Hrad zamíří pravděpodobný ministr průmysl Jan Mládek (ČSSD), Věra Jourová za resort místního hospodářství, kandidátka na ministryni spravedlnosti Helena Válková (obě z ANO), uchazeč o místo ministra školství Marcel Chládek (ČSSD), kandidát na šéfa resortu životního prostředí Richard Brabec (ANO) a zřejmě budoucí ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Jako poslední přijme prezident příští úterý kandidáty na ministry zahraničí Lubomíra Zaorálka a pro lidská práva Jiřího Dienstibera. Dienstbier byl prezidentův protikandidát v době volby hlavy státu, Zemana často kritizuje i nyní. Chladný vztah má Zeman i k Zaorálkovi.

Sněmovna se v úterý nedostala k projednání novely služebního zákona. Nedokončila ani debatu o předlohách k rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Opoziční TOP 09 a Starostové si vzali přestávku na zasedání klubu až do konce jednacího dne. Schůze poslanců bude pokračovat ve středu ráno. Projednání novely služebního zákona v úvodním kole si dal prezident Miloš Zeman jako podmínku pro jmenování nové vlády koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Poslanci opozičních TOP 09 a Starostů a ODS ji nazývají "lex Babiš" v souvislosti s tím, že šéf hnutí ANO Andrej Babiš jako kandidát na vicepremiéra a ministra financí by měl problém získat čisté lustrační osvědčení.

Několik koaličních poslanců zatím nepodepsalo koaliční dohodu. Podle neoficiálních informací jsou mezi nimi zástupci ČSSD i KDU-ČSL. Do dneška chtěla mít koalice pod smlouvou všech 111 podpisů. Podle poslance ČSSD Jeronýma Tejce bez ohledu na podpisy celý klub vládu podpoří. Sám Tejc dohodu podepsal. Předseda sociálnědemokratického klubu Roman Sklenák si nemyslí, že by někteří poslanci nepodepsali koaliční dohodu, nebo podepsali jen její část. Podle některých médií totiž několik poslanců nechce podepsat tu část, která se týká rozdělení postů ve vládě. Podle Sklenáka ale tyto informace neodpovídají realitě. Mezi chybějícími podpisy je zřejmě i jeden lidovecký. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek novinářům řekl, že ještě ráno jeden chyběl. "Nevím, jestli už to není vyřešeno," poznamenal.

Tři bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa, jejichž stíhání v kauze někdejší šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové bylo zrušeno po zásahu Nejvyššího soudu, žádají odškodnění každý zhruba čtyři miliony korun. Na vyřízení nároku na náhradu škody má ministerstvo spravedlnosti šest měsíců. Největší část požadavku tvoří údajná morální újma, kterou exposlanci vyčíslili na zhruba tři miliony. Další peníze pak žádají za více než měsíční vazbu, zhruba o dva týdny delší stíhání, ušlý výdělek a náklady na právníky. Podle státního zastupitelství tři bývalí poslanci přijali úplatek v podobě příslibu lukrativních postů ve státních firmách za to, že se vzdají mandátu a nebudou dělat problémy při schvalování zákonů. "Trafiky" ve státních společnostech jim údajně nabízel tehdejší předseda vlády Petr Nečas.

Prezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval 12 rektorů veřejných vysokých škol. Funkce se ujmou od února. Pěti z nich tím začne už druhé funkční období, sedm rektorů je nových. Zeman mimo jiné řekl, že prostudoval podklady, které ke jmenování dostal od ministerstva školství, a "s úctou a obdivem" oceňuje odbornost nových i staronových rektorů. Dekret podepsaný prezidentem převzali například budoucí rektor Univerzity Karlovy, lékař Tomáš Zima, rektoři ČVUT i brněnského VUT, olomoucké Univerzity Palackého či pražské Akademie výtvarných umění. Funkční období rektora trvá čtyři roky. Rektorské volby se konaly na podzim. Dostavili se všichni pozvaní, ačkoliv jmenovací dekret lze poslat i poštou. Kromě budoucích rektorů jsou zváni šéfové univerzit a předsedové akademických senátů škol. Původně mělo jít k prezidentovi na jmenování 13 rektorů. Akademický senát Vysoké školy ekonomické, jejímuž rektorovi Richardu Hindlsovi končí mandát na konci ledna, se ale ani ve třech rektorských volbách neshodl na budoucím šéfovi.

Stát, kraje, obce a jimi ovládané firmy by měly povinně zveřejňovat všechny uzavřené smlouvy v centrálním registru. Platit by to mohlo nově také pro objednávky a faktury. Smlouvy by měly platit pouze v případě jejich zveřejnění. Počítá s tím návrh opoziční TOP 09, který Sněmovna přes četné výtky v prvním kole projednávání podpořila. Normu, pod kterou se podepsali také koaliční zástupci z ANO a KDU-ČSL, před dalším schvalováním projednají sněmovní výbory. Průlomové je na zákonu podle jeho hlavního tvůrce Jana Farského (TOP 09) ustanovení, které podmiňuje platnost smluv jejich zveřejněním v registru, a to do tří měsíců od jejich uzavření. Oponenti ale právě tuto pasáž zákona kritizovali. Například podle místopředsedy poslanců ČSSD Jana Chvojky by to znamenalo "zásadní zásah do dosavadní smluvní praxe, který znejišťuje smluvní vztahy v období od podpisu smlouvy do jejího uveřejnění".

Od roku 2015 by neměla Česká národní banka dohlížet na úroveň likvidity poboček zahraničních bank působících v ČR. Nově by na tento ukazatel, který se zaměřuje na schopnost společnosti krátkodobě dostát svým závazkům v případě neočekávaných problémů, měly kontrolovat orgány země, kde má pobočka sídlo. Vyplývá to z návrhu novely, kterou projedná ve středu vláda. Změnu si vyžádaly nové směrnice a nařízení EU ohledně podnikání finančních institucí. Návrh ale ponechává ČNB právo vyžadovat od poboček bank ze států EU pravidelné informace o činnosti pobočky a přijímat vůči pobočkám opatření k ochraně finanční stability Česka při mimořádné situaci. ČNB rovněž bude mít dál právo kontrolovat pobočky bank států EU na místě. Podle posledních údajů ČNB působilo ke konci září v ČR 45 bank, z toho bylo 22 poboček zahraničních bank.

Dodržování práv pracovníků i odborových práv se loni v Česku podle analýzy odborů zhoršilo. Přibylo práce na černo, nevyplácení mezd či zákazů vstoupit do odborů. Výsledky na tiskové konferenci představil právník odborů Vít Samek. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požádá novou vládu, aby se situací zabývala. Žádat bude i změny legislativy. Podle analýzy odborů je důvodem zhoršení situace nejen krize, ale také právní změny z doby Nečasovy vlády. Analýza uvádí, že si mnozí zaměstnavatelé vytvářejí vlastní pravidla a stále častěji zneužívají strach lidí ze ztráty místa. Pracovníci musí dělat přesčas či o víkendech, limit přesčasových hodin se překračuje. Za přesčasy navíc nebývají zákonné příplatky. Pracovníci nemívají řádnou smlouvu a mzdy často dostávají i s několikaměsíčním zpožděním. Peníze mnohdy obdrží "na ruku", neplatí se tedy odvody. Nedodržují se ani povinné přestávky a doby odpočinku. Odbory kritizují i nerovné odměňování ve veřejném sektoru. Podle nich přetrvává také diskriminace žen, které za stejnou práci ve většině odvětví dostávají méně peněz než muži. ČMKOS chce o situaci jednat s novou vládou. Podle místopředsedy centrály Václava Pícla budou odbory žádat úpravu legislativy. Zmínil třeba občanský zákoník.

Po dobu zimních olympijských her zřídí česká diplomacie v ruském Soči konzulární jednatelství, které bude pomáhat českým občanům v nouzi. Českým sportovcům pojede fandit až 2000 Čechů, uvedlo české ministerstvo zahraničí. V místě pořádání olympiády i na letišti v Soči se podle něj očekávají přísná bezpečnostní opatření. Pro cestu potřebují Češi vízum a platný cestovní pas, měli by si také zajistit komerční cestovní zdravotní pojištění. Ministerstvo doporučilo turistům před cestou do Soči registrovat se v systému http://drozd.mzv.cz, , přes který diplomacie může informovat o mimořádných událostech. Zvláštní konzulární jednatelství v Soči bude v provozu od 5. do 24. února na adrese ul. Pervomajskaja 19, telefon +79166402036. Lidem může pomoci vystavit náhradní cestovní průkaz, informovat příbuzné o incidentu či nehodě nebo zatčení, pomoci při repatriaci nemocných, zraněných a zemřelých. V těch záležitostech může pomoci i velvyslanectví v Moskvě.

Prověření systémů na odhalení plagiátů neprokázalo, že by práce německého politika Andrease Scheuera na Univerzitě Karlově byla opsaná. Univerzita to sdělila na svém webu s tím, že kvůli další kontrole se obrátí na německého ombudsmana pro vědu. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Podle německého tisku ale Scheuer do práce převzal dlouhé pasáže z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniž by řádně uvedl zdroj. Akademickým titulům Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvůli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři.