Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman ve středu zahájí rozhovory s kandidáty na členy budoucí vlády. Jako prvního přijme předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který by se měl v koaličním kabinetu s KDU-ČSL a ČSSD stát ministrem financí. Hned po něm Zeman pohovoří s lidoveckým lídrem Pavlem Bělobrádkem. Ve čtvrtek na Hrad zamíří pravděpodobný ministr průmysl Jan Mládek (ČSSD), Věra Jourová za resort místního hospodářství, kandidátka na ministryni spravedlnosti Helena Válková (obě z ANO), uchazeč o místo ministra školství Marcel Chládek (ČSSD), kandidát na šéfa resortu životního prostředí Richard Brabec (ANO) a zřejmě budoucí ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Jako poslední přijme prezident příští úterý kandidáty na ministry zahraničí Lubomíra Zaorálka a pro lidská práva Jiřího Dienstibera. Dienstbier byl prezidentův protikandidát v době volby hlavy státu, Zemana často kritizuje i nyní. Chladný vztah má Zeman i k Zaorálkovi.

Po dobu zimních olympijských her zřídí česká diplomacie v ruském Soči konzulární jednatelství, které bude pomáhat českým občanům v nouzi. Českým sportovcům pojede fandit až 2000 Čechů, uvedlo české ministerstvo zahraničí. V místě pořádání olympiády i na letišti v Soči se podle něj očekávají přísná bezpečnostní opatření. Pro cestu potřebují Češi vízum a platný cestovní pas, měli by si také zajistit komerční cestovní zdravotní pojištění. Ministerstvo doporučilo turistům před cestou do Soči registrovat se v systému http://drozd.mzv.cz, , přes který diplomacie může informovat o mimořádných událostech. Zvláštní konzulární jednatelství v Soči bude v provozu od 5. do 24. února na adrese ul. Pervomajskaja 19, telefon +79166402036. Lidem může pomoci vystavit náhradní cestovní průkaz, informovat příbuzné o incidentu či nehodě nebo zatčení, pomoci při repatriaci nemocných, zraněných a zemřelých. V těch záležitostech může pomoci i velvyslanectví v Moskvě.

Úspěchy z posledních dvou let, kterých dosáhli čeští vědci v Egyptě a Súdánu, představuje nová výstava. Koná se v přízemí hlavní budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Návštěvníci se mohou seznámit s lokalitou Abúsír i výzkumem v oblasti súdánské Sabaloky. Expozice nazvaná Civilizace na Nilu: nejnovější české egyptologické objevy v Egyptě a Súdánu nabízí fotografie o výzkumu, který provádějí vědci z Českého egyptologického ústavu FF UK. Terénní práce v Egyptě částečně ovlivnil politický vývoj, i přesto se však vědcům podařilo rozšířit bádání především o období Staré říše (asi 2700-2180 př.n.l.) a Pozdní doby (715-332 př.n.l.). Loňský úspěch českých egyptologů se stal jedním z deseti nejvýznamnějších archeologických objevů roku 2013, jejichž žebříček sestavil archeologický časopis Heritage Daily. Čeští archeologové se dostali na šestou příčku, a to díky nálezu unikátní hrobky jednoho z královských lékařů jménem Šepseskafanch. Ten žil za vlády faraonů 5. dynastie, tedy v období 2500 až 2350 před naším letopočtem. Další výzkum v oblasti súdánské Sabaloky ukázal podle egyptologů důležité informace o populacích mezolitických lovců-sběračů a raných pastevců.

Stát, kraje, obce a jimi ovládané firmy by měly povinně zveřejňovat všechny uzavřené smlouvy v centrálním registru. Platit by to mohlo nově také pro objednávky a faktury. Smlouvy by měly platit pouze v případě jejich zveřejnění. Počítá s tím návrh opoziční TOP 09, který Sněmovna přes četné výtky v prvním kole projednávání podpořila. Normu, pod kterou se podepsali také koaliční zástupci z ANO a KDU-ČSL, před dalším schvalováním projednají sněmovní výbory. Průlomové je na zákonu podle jeho hlavního tvůrce Jana Farského (TOP 09) ustanovení, které podmiňuje platnost smluv jejich zveřejněním v registru, a to do tří měsíců od jejich uzavření. Oponenti ale právě tuto pasáž zákona kritizovali. Například podle místopředsedy poslanců ČSSD Jana Chvojky by to znamenalo "zásadní zásah do dosavadní smluvní praxe, který znejišťuje smluvní vztahy v období od podpisu smlouvy do jejího uveřejnění".

Na D1 havaroval kamion převážející kyselinu chlorovodíkovou. Návěs skončil v příkopu. Poškodily se čtyři tisícilitrové barely. Uniklo 3500 z celkem 19.000 litrů přepravované nebezpečné chemikálie. Policie desetikilometrový úsek dálnice uzavřela v obou směrech. Nehoda se stala kolem 16:00. Kolem dotčeného místa záchranáři vytvořili z obou stran bezpečnou zónu. Chemikálie vytvořila hustou mlhu. Na místo vyjela veškerá hasičská technika určená pro podobné účely. Hasiči na místě pracují v ochranných oblecích. Kyselina chlorovodíková leptá sliznice, pokožku a způsobuje slzení. Obzvlášť nebezpečná je v případě zasažení pro oči.

Několik koaličních poslanců zatím nepodepsalo koaliční dohodu. Podle neoficiálních informací jsou mezi nimi zástupci ČSSD i KDU-ČSL. Do dneška chtěla mít koalice pod smlouvou všech 111 podpisů. Podle poslance ČSSD Jeronýma Tejce bez ohledu na podpisy celý klub vládu podpoří. Sám Tejc dohodu podepsal. Předseda sociálnědemokratického klubu Roman Sklenák si nemyslí, že by někteří poslanci nepodepsali koaliční dohodu, nebo podepsali jen její část. Podle některých médií totiž několik poslanců nechce podepsat tu část, která se týká rozdělení postů ve vládě. Podle Sklenáka ale tyto informace neodpovídají realitě. Mezi chybějícími podpisy je zřejmě i jeden lidovecký. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek novinářům řekl, že ještě ráno jeden chyběl. "Nevím, jestli už to není vyřešeno," poznamenal.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přidělí průmyslovým podnikům pro období od 2013 až 2020 přibližně 172 milionů emisních povolenek. Jejich množství se bude mezi jednotlivými lety postupně snižovat, informoval mluvčí MŽP Matyáš Vitík. Evropská komise minulý týden rozhodla o stanovení alokace bezplatných emisních povolenek pro české průmyslové podniky, které jsou zařazeny v systému emisního obchodování (EU ETS). Česko je tak dalším státem Evropské unie, kterému se podařilo získat kladné rozhodnutí EK k návrhu rozdělení povolenek. Na každou tunu oxidu uhličitého se uděluje jedna povolenka. Schválení alokace pro výrobce elektřiny očekává MŽP od EK během několika dnů, pak opět vydá rozhodnutí o bezplatné alokaci. Přidělení povolenek pro ČR je podle mluvčího MŽP Vitíka dobrou zprávou pro střednědobé plánování podniků i program Nová zelená úsporám, v rámci něhož se podporuje zateplování a rekonstrukce rodinných domů. Evropské země by podle Barbory Urbanové z Klimatické koalice měly stanovit jasné a dlouhodobě platné tři cíle - pro snižování emisí, zvyšování efektivity a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Dodržování práv pracovníků i odborových práv se loni v Česku podle analýzy odborů zhoršilo. Přibylo práce na černo, nevyplácení mezd či zákazů vstoupit do odborů. Výsledky na tiskové konferenci představil právník odborů Vít Samek. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požádá novou vládu, aby se situací zabývala. Žádat bude i změny legislativy. Podle analýzy odborů je důvodem zhoršení situace nejen krize, ale také právní změny z doby Nečasovy vlády. Analýza uvádí, že si mnozí zaměstnavatelé vytvářejí vlastní pravidla a stále častěji zneužívají strach lidí ze ztráty místa. Pracovníci musí dělat přesčas či o víkendech, limit přesčasových hodin se překračuje. Za přesčasy navíc nebývají zákonné příplatky. Pracovníci nemívají řádnou smlouvu a mzdy často dostávají i s několikaměsíčním zpožděním. Peníze mnohdy obdrží "na ruku", neplatí se tedy odvody. Nedodržují se ani povinné přestávky a doby odpočinku. Odbory kritizují i nerovné odměňování ve veřejném sektoru. Podle nich přetrvává také diskriminace žen, které za stejnou práci ve většině odvětví dostávají méně peněz než muži. ČMKOS chce o situaci jednat s novou vládou. Podle místopředsedy centrály Václava Pícla budou odbory žádat úpravu legislativy. Zmínil třeba občanský zákoník.

Muzeum umění v Olomouci nabídne návštěvníkům v první letošní výstavě obrazy a kresby Ludmily Padrtové. Expozice s tvorbou pozapomenuté a znovu objevené autorky má název První dáma české abstrakce. Vůbec první retrospektiva malířky a kreslířky, která v 60. letech rozdala nebo zničila velkou část svého díla, zahrne přes 20 obrazů a 120 kreseb z let 1951 až 2013. Počátky soustavné výtvarné práce Ludmily Padrtové se podle Daňka datují do roku 1951. Do dějin českého výtvarného umění se však nesmazatelně zapsala především tvorbou z druhé poloviny 50. let. Padrtová v 50. letech dosáhla podle autorů výstavy také pozoruhodných výsledků v experimentálních pracích na papíře, ať už jde o koláže, barevné tušové kresby na savém papíru a originální jemné kresbo-malby na nešepsovaných prostěradlech, která namáčela do vody a v nichž svobodně kombinovala tuš se suchým pastelem, ale také třeba kávou či rzí. Daněk poukázal na zvláštní osud jejího díla. Vrcholnou část autorka uzavírá v roce 1960 cyklem desítky obrazů nazvaných Pomsta informelu, čímž ale měla na mysli "pomstu" vlastním obrazům. Padrtová se nakonec k tvorbě po 50 letech vrátila, kreslit začala opět v roce 2011 na popud galeristy a sběratele Milana Mikuše.

Prezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval 12 rektorů veřejných vysokých škol. Funkce se ujmou od února. Pěti z nich tím začne už druhé funkční období, sedm rektorů je nových. Zeman mimo jiné řekl, že prostudoval podklady, které ke jmenování dostal od ministerstva školství, a "s úctou a obdivem" oceňuje odbornost nových i staronových rektorů. Dekret podepsaný prezidentem převzali například budoucí rektor Univerzity Karlovy, lékař Tomáš Zima, rektoři ČVUT i brněnského VUT, olomoucké Univerzity Palackého či pražské Akademie výtvarných umění. Funkční období rektora trvá čtyři roky. Rektorské volby se konaly na podzim. Dostavili se všichni pozvaní, ačkoliv jmenovací dekret lze poslat i poštou. Kromě budoucích rektorů jsou zváni šéfové univerzit a předsedové akademických senátů škol. Původně mělo jít k prezidentovi na jmenování 13 rektorů. Akademický senát Vysoké školy ekonomické, jejímuž rektorovi Richardu Hindlsovi končí mandát na konci ledna, se ale ani ve třech rektorských volbách neshodl na budoucím šéfovi.