Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl do úřadu poslední tři nové ministry. Začal ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), o tři čtvrtě hodiny později se funkce ujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek (ČSSD) a jako poslední ministr kultury Daniel Herman. Ostatní členy svého kabinetu uvedl premiér do úřadů v předchozích dvou dnech. Prezident Miloš Zeman jmenoval Sobotkovu vládu ve středu. V sedmnáctičlenném kabinetu má ČSSD osm křesel, ANO šest a lidovci tři. Od voleb do jmenování nové vlády to trvalo zhruba tři měsíce, což je v historii ČR rekordně dlouhá doba.

ČR by mohla čerpat z EU v letech 2014 až 2020 přibližně sto miliard korun na vědu, výzkum a inovace. Uvedl to vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle něj nebude problém tyto prostředky využít. Domnívá se, že by měly posunout dál již rozpracované projekty, a to s využitím mezinárodní spolupráce i světových vědeckých kapacit. Bělobrádek zdůraznil, že mnohé stěžejní projekty v oblasti vědy, výzkumu a inovací již v ČR úspěšně fungují. Vytvořit se je podařilo s pomocí evropských dotací. Připomněl, že se nyní připravuje nový operační program 3V, v němž se vyjednává pro ČR o sto miliardách korun na dotacích pro plánovací období 2014 až 2020. Zdůraznil, že později již ČR pravděpodobně tak vysokou podporu EU nezíská. Je proto nutné, aby byly projekty co nejvíce soběstačné, uvedl Bělobrádek. Ze státního rozpočtu plyne každoročně na vědu, výzkum a inovace v zemi 26 miliard korun. Regionem, který je podle něj výkladní skříni ČR v oblasti vědy a výzkumu, je Jihomoravský kraj, kde je Bělobrádek na dvoudenní návštěvě.

Jednou z priorit nového ministra školství Marcela Chládka by podle premiéra Bohuslava Sobotky (oba ČSSD) mělo být například dokončení novely vysokoškolského zákona. Chládek by jej rád předložil Sněmovně ještě letos. Ministr při svém uvedení do úřadu řekl, že chce školství měnit "odspodu", tedy od předškolního vzdělávání. Zlepšit české školství tak, aby bylo konkurenceschopné, ale nejde podle ministra bez navýšení peněz, které do něj plynou. Již dříve uvedl, že chce pro příští rok žádat o tři až pět miliard korun navíc, které by měly jít zejména na rozšiřování míst ve školkách. Další cestou je podle něj lepší čerpání evropských peněz nebo vnitřní úspory. Ušetřit se prý dá třeba na restrukturalizaci odborného školství nebo na státní maturitě. Nový šéf školství plánuje také personální změny na úřadě. Z pěti stávajících náměstků chce tři vyměnit, obsadí navíc dosud prázdné místo náměstka pro legislativu. Chládek se také chce více věnovat oblasti sportu, která pod jeho resort spadá.

Prioritou nového ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) má být podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) program Nová zelená úsporám, zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji nebo dotažení novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Brabec se chce zaměřit také na čerpání prostředků z EU a zákon o Národním parku Šumava. Právě na Šumavu povede podle Brabce jedna z jeho prvních cest, na níž chce jednat se všemi zúčastněnými stranami. Možná se také brzy podívá do Polska, aby zde jednal se svým protějškem o zlepšení životního prostředí v Moravskoslezském kraji. Nový šéf resortu už má jasno také o tom, kdo bude tvořit jeho nejbližší tým. Náměstky, u nichž prý nerozhodovala politická příslušnost, ale odbornost, budou Jan Kříž, Vladimír Dolejský, Vladimír Mana, Jan Landa a Veronika Peštová.

Nový ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) by měl podle premiéra Bohuslava Sobotky dotáhnout do konce rekonstrukci Národního muzea. Zmínil se o tom jako o jedné z priorit při uvedení Hermana do funkce. Herman novinářům řekl, že chce na ministerstvu zachovat počet čtyř náměstků. První náměstkyní bude Kateřina Kalistová (ČSSD), umění se bude věnovat hudebník Miroslav Rovenský, kterého nomonivala KDU-ČSL. Další jména ve svém týmu bude Herman postupně vyjasňovat. Podle dřívějších informací z médií si chce všechny čtyři náměstky přivést nové.

Nová ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) vyměnila většinu svých náměstků. Na svém místě zůstal pouze první náměstek Daniel Braun, který má na starosti evropskou agendu a vyjednávání s Evropskou komisí. Ministryně to řekla na tiskové konferenci. Náměstků bude mít stejně jako předchůdci, tedy čtyři. Náměstkyní pro evropské fondy bude Klára Dostálová, která bude dohlížet na fungování operačních programů. Cestovní ruch a veřejné investování bude spadat pod náměstka Jiřího Houdka, kterého nominovala KDU-ČSL. Poslední náměstkovský post, který má obsadit ČSSD, zůstává zatím volný, Jourová čeká na jméno, které jí koaliční partner sdělí. Tento náměstek bude mít na starost územní plánování, stavební řízení a bytovou politiku. Ministryně změnila i mluvčí ministerstva, stala se jí současná mluvčí hnutí Ano Radka Burketová.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková se rozhodla stáhnout z projednávání novely zákonů, které měly zredukovat počet typů věznic ze čtyř na dva. Návrhy v listopadu schválila vláda Jiřího Rusnoka. Podle Válkové však nebyly dostatečně zváženy důsledky navrhovaného systému rozdělování vězňů do výkonu trestu. Podle staženého návrhu měly místo nynějších věznic s dohledem, dozorem, ostrahou a zvýšenou ostrahou existovat pouze "věznice" a "věznice se zvýšenou ostrahou". Zařazení odsouzených do jednoho ze dvou typů káznice měl sice i nadále určovat soud, vězeňská služba by však nově získala oprávnění rozhodovat o zařazení do konkrétního oddělení v mírnějším typu věznice. Jednotlivá oddělení se měla lišit stupněm zabezpečení. Novinka měla podle jejích předkladatelů výrazně ulehčit soudům a zároveň umožnit efektivnější zacházení s vězni. V dlouhodobém horizontu si od ní ministerstvo slibovalo také snížení recidivy. Redukci typů věznic, kterou za ministrů spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a Marie Benešové (ČSSD) dlouhodobě připravoval první náměstek Daniel Volák (ODS). Ten už dříve oznámil, že k 31. lednu ve funkci náměstka pro vězeňství a justici skončí.

Členové vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) se v pondělí na svém druhém zasedání budou zabývat především rozhodováním, které návrhy z dílny předešlého kabinetu Jiřího Rusnoka zavrhnou a které pustí v legislativním procesu dál. Na programu mají také poslaneckou novelu, která má opět osvobodit pozemky pod novostavbami od platby daně z přidané hodnoty. Postavit se mají i k senátnímu návrhu, aby se vzájemná výměna emisních stropů týkala i menších výrobců elektřiny a tepla. Očekává se, že dál nepůjde ani Rusnokův návrh zákona o státní službě, protože poslanci sociální demokracie předložili vlastní novelu. Ta již ve Sněmovně prošla prvním čtením, což bylo podmínkou prezidenta Miloše Zemana pro jmenování šéfa ANO Andreje Babiše ministrem financí i bez lustračního osvědčení. Nejistý je osud novely zákona o vojácích z povolání. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) zvažuje, že by ji z projednávání ve Sněmovně stáhl. Údajně chce dokument, který počítá s navýšením platů vojáků na nižších pozicích, ještě jednou detailně prověřit. Revize se možná dočká i zákon, který ruší vojenský újezd Brdy a zmenšuje ostatní výcvikové prostory. ČSSD je totiž proti zrušení brdského výcvikového prostoru a prosazuje místo něj zrušení újezdu Boletice. Stropnický však nedávno zdůraznil, že rušení výcvikových prostorů je jednou z možností, jak v resortu ušetřit potřebné finance.

Evropský komisař pro rozšíření EU Štefan Füle si myslí, že EU by měla Ukrajině nabídnout členství, pokud myslí svoji pomoc s transformací země seriózně. Řekl to Českému rozhlasu - Radiožurnálu. Uvedl také, že i když nabídka asociační dohody s EU stále platí, zástupci unie ji těžko mohou podepsat s představiteli Ukrajiny, když pokračují represe a násilí. Jestliže Kyjev bude chtít se přiklonit k EU, měla by být osmadvacítka vstřícná, míní komisař. "Jestli máme být seriózní v tom, že chceme transformovat Ukrajinu a chceme pomoct transformaci Ukrajiny, pak bychom měli být také seriózní v tom, že bychom měli Ukrajincům nabídnout ten nejsilnější transformační prostředek, který na evropském kontinentu existuje, a to je rozšíření."

Ministerstvo financí nepatrně zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, odhad za loňský rok naopak mírně zhoršilo. Loni měl hrubý domácí produkt klesnout o 1,4 procenta a tento rok o stejnou hodnotu stoupnout. Navzdory oslabení koruny vlivem devizových intervencí ČNB by se letošek měl vyznačovat velmi nízkou inflací. Míra inflace by letos mohla podle MF činit 1,0 procenta. V roce 2015 by se růst spotřebitelských cen mohl v souvislosti s oživením ekonomiky a zpožděným působením oslabené koruny zrychlit na 2,4 procenta. Objem mezd a platů by se letos mohl zvýšit o 2,2 procenta. Pro příští rok MF počítá se zrychlením růstu na 4,3 procenta. Ministerstvo odhadlo, že deficit vládního sektoru loni dosáhl 2,5 procenta HDP a ani letos by neměl převýšit tři procenta HDP. Schodek očištěný o vliv hospodářského cyklu a jednorázových operací přitom loni patrně činil jen 1,2 procenta HDP. První odhady HDP za loňský rok zveřejní Český statistický úřad 14. února. Podle současné prognózy České národní banky, která již počítá s dopadem devizových intervencí, by měla letos ekonomika stoupnout o 2,1 procenta a příští rok o 2,5 procenta. Pro rok 2013 ČNB očekává pokles o 0,9 procenta. Novou prognózu zveřejní ČNB ve čtvrtek 6. února.