Zprávy | Z archivu rubriky

Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vedle aktivnější politiky k EU avizoval také změny ve vedení Černínského paláce. Jeho novým prvním náměstkem by měl být Petr Drulák, bývalý šéf Ústavu mezinárodních vztahů. ANO nominovalo na náměstka, který by měl mít na starosti ekonomickou diplomacii, Martina Tlapu, jenž dříve působil mimo jiné jako náměstek ministra průmyslu. V souvislosti s náměstky padlo také jméno lidovce Pavla Svobody, jenž na této pozici měl v minulosti na starosti konzulární záležitosti. Zaorálek v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že je třeba zásadně změnit evropskou politiku České republiky. Chce, aby Praha byla mnohem aktivnější než dosud a aby nestála stranou. Zaorálek také naznačil, že v blízkovýchodní politice chce zastávat vyrovnanější postoj. Také se chce soustředit mimo jiné na zlepšení vztahů s Rakouskem.

Klíčovým úkolem pro novou vládu bude podle Svazu průmyslu a dopravy zastavení propadu a zlepšení konkurenceschopnosti Česka v mezinárodním srovnání. Kabinet by také neměl zvyšovat přímé ani nepřímé daně, uvedla Asociace exportérů. Svaz chce v příštích dnech jednat s ministry o spolupráci a předloží jim aktuální problémy z pohledu byznysu. Podle nedávného šetření mezi podniky si členské firmy svazu nejvíce stěžují na úroveň legislativy a na byrokracii. Zástupci firem poukazují i na přetrvávající rozsáhlou byrokracii, nedostatečnou vymahatelnost práva i nedobudovanou dopravní infrastrukturu. Oslovení analytici pak od vlády očekávají zodpovědnou rozpočtovou politiku podporující růst ekonomiky. Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek od nové vlády očekává, že "neprojí" daňové výnosy získané díky vyššímu ekonomickému růstu. Podle něj by vláda měla mít ambicióznější cíl pro schodky veřejných rozpočtů než tři procenta HDP. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka by vláda měla během svého mandátu usilovat o další zlepšení daňového systému a podporovat konkurenceschopnost české ekonomiky zvýšením výdajů na vědu a výzkum, zpružněním trhu práce i redukcí byrokracie.

Čeští diplomaté si pozvali ukrajinského velvyslance Boryse Zajčuka, aby mu sdělili znepokojení nad pokračujícími provokacemi a brutálním zastrašováním a únosy v jeho zemi. S ambasadorem se setkal ředitel sekce evropských zemí ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfürst. Velvyslanec na schůzce vyjádřil přesvědčení, že pachatelé všech trestných činů, byť by byli z řad policejních jednotek, nezůstanou nepotrestáni. Zdůraznil, že ukrajinské vedení má zájem na nenásilném vyřešení současné situace. Zajčuk také vysvětloval postoje Ukrajiny v prezidentské kanceláři. S velvyslancem se sešel šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček. "Požádal jsem pana velvyslance o vysvětlení situace, podpořil politický dialog s opozicí jako jedinou přijatelnou variantu dalšího vývoje a zároveň důrazně požádal o spolupráci při garantování bezpečnosti občanů ČR a jejich majetku," řekl Kmoníček.

Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček a jeho předchůdkyně v této funkci Anna Šabatová se stali senátními kandidáty na veřejného ochránce práv. V tajné volbě neměli protikandidáty. Křeček získal 36 z 64 odevzdaných hlasů, Šabatová o hlas více. Křečka nominoval také prezident Miloš Zeman. Šabatová se o zvolení veřejnou ochránkyní práv uchází již potřetí. Před čtyřmi lety se dvakrát ucházela o místo po zesnulém Otakaru Motejlovi, kterému dělala zástupkyni. Exposlanec ČSSD Křeček loni získal podporu horní komory i při své kandidatuře na zástupce veřejného ochránce práv. Podobně jako nyní měl i nominaci od tehdejšího prezidenta Václava Klause. Křečka nyní do volby navrhl místopředseda horní komory Zdeněk Škromach (ČSSD), Šabatovou pak místopředseda senátorů ČSSD Miroslav Nenutil. Nového ombudsmana za Pavla Varvařovského, který na tuto funkci v prosinci rezignoval, vybere z obou adeptů Sněmovna. Učinit tak má do do poloviny února.

Bývalý ministr spravedlnosti a donedávna místopředseda ODS Jiří Pospíšil zvažuje odchod z ODS. Rozhodne se do konce týdne. Potvrdil to ČTK, zatím ale nechtěl celou věc nijak víc komentovat. Serveru Denik.cz řekl, že neví, zda má být dál součástí týmu, kde cítí, že nemá podporu. Poslanecký mandát by si ale ponechal. Pospíšil je dlouholetým regionálním šéfem ODS v Plzeňském kraji, po několik volebních období poslancem a od roku 2012 také krajským zastupitelem za ODS. Na nedávném kongresu strany kandidoval na post prvního místopředsedy ODS, nakonec ale neuspěl ani v boji o funkci řadového místopředsedy. Pro kandidaturu na jednu z předních pozic ve straně se rozhodl po parlamentních volbách, kdy 36 procent preferenčních hlasů v Plzeňském kraji. Uspěl také v předchozích krajských volbách v roce 2012. Plzeňský kraj byl jediný, kde ODS s Pospíšilem v čele kandidátky, vyhrála krajské volby. Stranický kongres ho ale do nejužšího vedení strany nezvolil.

Místopředseda Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ) v Moravskoslezském kraji František Gajdoš, který přispěl milionem korun na volební kampaň prezidenta Miloše Zemana, se stal vedoucím Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Bez výběrového řízení ho jmenoval ministr práce a sociálních věcí z končící Rusnokovy vlády František Koníček. Informuje o tom server Aktuálně.cz. Bývalý exekutor Gajdoš byl na místo, kde se základní plat pohybuje podle tabulek mezi 42 až 45 tisíci korun, jmenován 13. ledna. "Já jsem jmenoval tolik lidí, že si nemůžu pamatovat všechny. Obraťte se na tiskového mluvčího," řekl serveru Koníček, zároveň volební lídr SPOZ. Podle tiskového oddělení "v právních předpisech není nutnost realizovat výběrové řízení". Gajdoš patřil mezi pět největších sponzorů Zemanovy kampaně. Brněnský advokát Jiří Jestřáb, který na kampaň přispěl více než milionem korun, se stal revizorem nově založeného Zemanova nadačního fondu určeného na příspěvky ke splácení státního dluhu.

Ekologové požadují, aby se nová vláda v programovém prohlášení zavázala, že ochrání cennou divočinu na Šumavě a severočeské obce před uhelnými doly. Oba problémy nebyly součástí koaliční smlouvy. Zároveň žádají vládu, aby v programovém prohlášení zpřesnila vyřešení nové odpadové legislativy. Informoval o tom mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos, které s hnutím Greenpeace zveřejnilo deset nejdůležitějších ekologických úkolů. Podle ekologů by měl kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) také jasně říci, že nepodpoří vznik nových jaderných reaktorů. Nový ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v úterním rozhovoru pro iDnes.cz uvedl, že za současných podmínek, kdy je historicky nízká cena elektrické energie, výstavba Temelína ekonomicky nevychází. Zaktualizovat se musí podle něj také státní energetická koncepce. Jadernou energii ale neodmítá. Konkrétnější podobu by podle ekologů měl v programovém prohlášení mimo jiné dostat nový lesní zákon a reforma mysliveckého zákona. Nechtějí, aby "státní lesy byly pouhou továrnou na dřevo".

Litoměřická soudkyně Ivetta Hořejší údajně několik let týrala svou dceru. Policie již ženu obvinila, případem se zabývá i ministerstvo spravedlnosti. Uvedl to Český rozhlas - Radiožurnál (ČRo) na základě informací policie a ministerstva. Soudkyně se podle Radiožurnálu k obvinění vyjádřit nechtěla. Na policii se obrátila sama dcera soudkyně, nyní čtyřiadvacetiletá, když prý po napadení matkou skončila loni s otřesem mozku a pohmožděninami v péči lékařů. Soudkyně podle policie dceru opakovaně napadala ústně i fyzicky od roku 2008. Ženě hrozí trest odnětí svobody v délce dvou až osmi let, oznámila policejní mluvčí Jana Dětská. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Roberta Schustera může být soudkyně dočasně zproštěna své funkce.

Policie zadržela 47letého dělníka, jehož obvinila z krádeže milionu korun v různých měnách. Podle spisu o peníze připravil svého zaměstnavatele. Tím byl podnikatel, vlastnící menší strojírenskou firmu v Brně. Dělník si získal jeho přízeň natolik, že mu zaměstnavatel přenechal péči o svou chalupu u Rosic na Brněnsku. Dělník v ní objevil skrýš s penězi, kterou vybral, řekl mluvčí policie Bohumil Malášek. S penězi záhy zmizel. Majitel firmy přišel na krádež až po několika týdnech. Teprve pak mu došlo, že peníze si zřejmě odnesl jeho bývalý zaměstnanec. Poté, co případ ohlásil na policii, policisté pachatele vypátrali. Muž se ke krádeži přiznal. Zároveň prozradil, že více než 400.000 korun utratil v hernách, barech a s přítelkyněmi. Bydlel v luxusních hotelích. Nyní mu hrozí až čtyři roky vězení.

Modernizace dálnice D1 mezi Lhotkou a Velkou Bíteší na Vysočině nabírá zpoždění, které může činit 230 dnů. O tuto dobu žádá stavební společnost OHL ŽS prodloužit dohodnutý harmonogram stavby, která měla být původně hotová už letos. Důvodem je problém v podloží, jehož zpevnění mělo být dokončeno 22. července. Dosud ale není hotové a stavební firma by na tom měla pracovat do začátku dubna, řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Studecký. V délce zpoždění je započítaná i zimní stavební přestávka. Čistého času je stavební firma ve skluzu zhruba 100 pracovních dní, odhadlo ŘSD. Kvůli problémům s nestabilním podložím krajnic firma požadovala více peněz na pokrytí víceprací. Toho nakonec dosáhla v říjnu, kdy jí ŘSD rozpočet navýšilo o deset milionů korun. Nejvytíženější tuzemská dálnice je zhruba deset let za svojí životností. Celá oprava mezi Mirošovicemi na 21. kilometru a Kývalkou na 182. kilometru by podle odhadů ministerstva mohla stát asi 14 miliard korun, počítá se s využitím peněz z Evropské unie.