Zprávy | Z archivu rubriky

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok, který jí předložila úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Schválený schodek má proti letošku vzrůst ze 100 na 112 miliard. Poslanci však při závěrečném schvalování převedli zhruba pět miliard korun do vládní rozpočtové rezervy. Většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů na přesuny uvnitř rozpočtu odmítli. Rozpočet podpořilo 109 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Pro rozpočet hlasovali poslanci vznikající vládní koalice, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Bývalé vládní strany ODS a TOP 09 byly proti, komunisté a poslanci Úsvitu se zdrželi. Rozpočet nyní míří k podpisu prezidenta republiky, Senát o něm nehlasuje.

Poslanci na návrh rozpočtového výboru přidali 300 milionů na výstavbu základních škol v okolí velkých aglomerací a 1,27 miliardy korun na sociální služby. Ministerstvu kultury na koupi rodného domu Jana Palacha ve Všetatech na Mělnicku a na zřízení expozice přidělili šest milionů korun. 50 milionů korun přidali na platy v regionálním školství.

Sněmovna měla letos na projednání rozpočtu rekordně krátkou dobu. V prvním čtení schválila základní údaje již 6. prosince a po 13 dnech ho schválila. Jindy na to poslanci mají zhruba 2,5 měsíce. Také závěrečné čtení bylo kratší než dříve, poslanci ho stihli zhruba během jedné a půl hodiny.

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář po tři čtvrtě roce ve funkci požádal Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) o prověrku na stupeň přísně tajné. Oznámil to na tiskové konferenci. Jak dlouho bude čekat na výsledek, neví. Prezident Miloš Zeman již dříve řekl, že pokud by Mynář o prověrku nepožádal, na Hradě by skončil. Mynář ohledně své prověrky v minulosti mlžil a termín podání žádosti odsouval. Kancléř, který na Hradě vede i politický odbor, uvedl, že se dosud nesetkal s tím, že by na nějaké jednání nemohl jít kvůli tomu, že prověrku nemá. Podle médií je ale možné, že NBÚ kancléřovi prověrku neudělí. Údajně mohou vadit některé jeho podnikatelské kontakty.

Olomoucké arcibiskupství v rámci církevních restitucí požádalo o vrácení zámku v Kroměříži, který spolu s přilehlými zahradami patří do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Žádost ve čtvrtek předal kurýr Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) v Praze, jehož kroměřížská pobočka nyní zámek spravuje. Potvrdil to mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Arcibiskupství podalo žádost na poslední chvíli, důkladně ji podle mluvčího zvažovalo. Považuje však za vhodné, aby zámek a jeho vnitřní inventář, který arcibiskupství nikdy patřit nepřestal, měly stejného majitele. Kastelána Martina Krčmu rozhodnutí církve překvapilo. Podle něj se arcibiskupství již nyní podílí na koncepci pro zámecké sbírky, obnově památek i na koncepci cestovního ruchu. "Arcibiskupství předpokládá, že památkový ústav bude objekty nadále spravovat a současná spolupráce bude úspěšně pokračovat," uvedl k tomu arcibiskup Jan Graubner.

Úřady práce nesmějí už od středy používat systém pro vyplácení dávek, který mají od loňského ledna a který ministerstvo práce nepořídilo v tendru. Zakázal jim to antimonopolní úřad. Resort chce s původním dodavatelem uzavřít novou smlouvu na zajištění agendy, a to hned v pátek. Vyplývá to z vyjádření mluvčího ministerstva práce Petra Sulka. Podle mluvčí úřadu práce Kateřiny Beránkové není vyplácení pomoci od státu ohroženo, protože prosincové dávky jsou již vyřízeny a odeslány. Systém zavedlo ministerstvo práce pod vedením svého tehdejšího šéfa Jaromíra Drábka (TOP 09). Nepořídilo ho ve výběrovém řízení, ale připojilo se k rámcové smlouvě ministerstva vnitra se společností Fujitsu Technology Solutions. Podle antimonopolního úřadu tak resorty porušily zákon o veřejných zakázkách, vnitru dal půlmilionovou pokutu a zakázal systém používat.

Prezident Miloš Zeman přijal na Pražském hradě ministra vnitra v demisi Martina Pecinu a policejního prezidenta Petra Lessyho, kterého Pecina nedávno vrátil do funkce. Schůzka se konala na jejich žádost, informoval na webu bez dalších podrobností Hrad. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK řekl, že obsah jednání nebude nijak komentovat. Zřejmě se však řešilo dvojvládí u policie. Přesně před 14 dny byl z vlastní iniciativy za Zemanem v souvislosti s dvojvládím v čele policie také druhý policejní prezident, Martin Červíček. Zeman mu tehdy vyjádřil "plnou podporu" a uvedl, že dvojvládí by měl řešit až nový ministr, nikoliv Pecina. Na ministerstvu vnitra se přitom poprvé sešla také Pecinova poradní komise, která bude posuzovat oprávněnost jmenování Červíčka policejním prezidentem. Na vnitru se po poledni ukázal i Lessy, na jednání komise však nemířil.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) nemusí podle rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové platit firmě CE WOOD 3,72 miliardy korun. Firma nárok vůči LČR opírala o údajnou nekalou soutěž, které se podle ní státní podnik dopustil v roce 2005. Soud žalobu firmy zamítl, řekl ČTK mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Rozsudek není pravomocný. Firma CE WOOD, která je od února 2011 v konkurzu, se proti němu může odvolat. CE WOOD byla v minulosti hlavním obchodním partnerem Lesů ČR. Lesy ČR, kterým patří polovina lesů v zemi, verdikt soudu přivítaly. "Doufám, že se tímto podařilo úspěšně ukončit devět let trvající složité soudní řízení o tvrzeném nároku společnosti CE WOOD, který Lesy ČR vždy považovaly za bezdůvodný a účelový," uvedl ekonomický ředitel Lesů ČR a jejich pověřený generální ředitel Michal Gaube.

Dálniční kupony jako doklady o zaplacení dálničního poplatku by se mohly stát minulostí. Nahradit by je mohla kamerová technologie schopná rozpoznávat registrační značky projíždějících aut. Tato technologie je lacinější než prodej statisíců dálničních známek, řekl ČTK generální ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Tomáš Čoček. Kamerový systém, který se dnes využívá například v Maďarsku, se podle Čočka ukázal jako nejvýhodnější ve studii proveditelnosti. SFDI proto navrhne ministerstvu dopravy přechod na tuto technologii. Nejdříve by mohl systém začít fungovat v roce 2016. Na desetileté referenční období vychází kamerová technologie o zhruba miliardu korun lacinější než současný systém dálničních kupónů, uvedl Čoček. Konečné rozhodnutí ale bude muset udělat vláda. Ročně stát na dálničních kuponech vybere 3,9 miliardy korun. Zavedením kamerového systému by se tento výběr zvýší o 2,4 procenta, odhaduje SFDI s tím, že nový efektivnější způsob kontroly přiměje k nákupu známky řadu dnešních neplatičů.

Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ se zabývala zásahem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v sídle firmy kvůli solárním elektrárnám. Pochybení nezjistila. Rada zároveň schválila, že představenstvo firmy doplní ředitel útvaru Public Affairs ČEZ Ivo Hlaváč, řekl ČTK místopředseda rady Václav Pačes. Mluvčí firmy Ladislav Kříž již dříve uvedl, že policisté společnost minulé úterý "navštívili" a požádali o součinnost a doklady. Podle informací ČEZ prošetřují podezření z trestné činnosti týkající se fotovoltaických elektráren, kterou mohl být ČEZ poškozen. ČEZ se v minulosti stal předmětem zájmu protikorupční policie v souvislostí s koupí solární elektrárny od firmy Amun.Re. Policie případ otevřela koncem loňského roku a později odložila, letos v březnu oznámila, že se okolnostmi transakce znovu zabývá. ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Loni hospodařila s čistým ziskem 40,2 miliardy korun, letos očekává jeho pokles na 37,5 miliardy korun. Většinovým vlastníkem je stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií firmy.

Poslední žádosti z programu Nová zelená úsporám 2013 na rekonstrukce a zateplení rodinných domů mohou lidé podávat do pátečního poledne. Na jednomiliardovém účtu podle internetových stránek zbývá zhruba 26 milionů korun. Nevyčerpané peníze zůstanou na účtu Státního fondu životního prostředí. O program mohl být podle kritiků větší zájem, kdyby ho na začátku neprovázela nejistota a nezatěžovala administrativa. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš poukazuje na to, že nevyčerpané peníze jsou za vrácené žádosti, které nesplňovaly dané podmínky. "Myslím si proto, že stav čerpání není špatný. Na co ale neustále poukazujeme, to je objem disponibilních prostředků na program Nová zelená úsporám v letošním a v příštím roce. Jedna miliarda korun je naprosto nedostatečná a její význam pro zlepšení situace ve stavebnictví v letošním roce je takřka nulový," řekl ČTK Matyáš, podle něhož jsou málo i dvě miliardy, které jsou plánovány pro příští rok. Program se zaměřuje například na zateplení, výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností nebo výměnu zdrojů tepla na tuhá paliva nebo ekologicky šetrné zdroje. Výše dotace záleží na tom, kolik žadatelé díky investici ušetří.

Více než třetina všech zaměstnanců nedostává od svého zaměstnavatele jakýkoliv vánoční benefit. Finanční odměny dostává naopak třetina lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Sodexo Benefity mezi více než 300 respondenty. Zaměstnavatelé svým zaměstnancům, co se týká vánočních dárků, podle průzkumu příliš nenaslouchají. Finanční odměny by si totiž přálo 86 procent dotazovaných. Pětina by si přála pod stromeček stravenky, ale obdrží je pouhá desetina zaměstnanců. "Nacházíme se v období pomalejšího rozvoje ekonomiky a s tím jsou také spojeny úspory na finančních bonusech. To je celkem logické," uvedl marketingový ředitel Sodexo Tomáš Kopřiva. Daňově nejvýhodnější hodnotu stravenky, tedy 100 Kč, pro své zaměstnance využívají podle něj jen čtyři procenta firem.