Zprávy | Z archivu rubriky

Kvůli situaci na Ukrajině se dnes večer na úřadu vlády sejde předsednictvo Bezpečnostní rady státu, tedy premiér s ministry financí, zahraničí, obrany a vnitra. "Zejména se budeme zabývat koordinací postojů ČR ke krizi na Ukrajině na půdě EU a NATO a také otázkou možných rizik pro energetickou bezpečnost země," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve zprávě, kterou ČTK zaslal mluvčí vlády. Dalším bodem jednání Bezpečnostní rady státu bude informace o stavu státních hmotných rezerv a připravenosti Česka na eventuální problémy, které by mohly nastat, pokud by byly omezeny dodávky plynu, řekl později novinářům Sobotka. Z Ruska pocházejí tři čtvrtiny české spotřeby plynu, pouze čtvrtina se do ČR dováží z Norska.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se již odpoledne sešel s ruským velvyslancem v ČR, aby mu tlumočil znepokojení české vlády, která s postupem Ruska nesouhlasí a vyzývá k diplomatickým jednáním. Zaorálek stále věří, že se podaří zabránit eskalaci konfliktu. Ruský postup na Krymu ale považuje za porušování mezinárodního práva a za intervenci. Podle premiéra současný vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem připomíná události v ČR v roce 1968. Vypadá to, jako by se Rusko připravovalo na vojenskou operaci, uvedl Sobotka. Česko ale podle něj nebude vůči Rusku podnikat žádné osamocené kroky. Česko je podle Sobotky připraveno pokračovat v programu Medevac, v jehož rámci už bylo do země na léčení převezeno 27 zraněných Ukrajinců z pouličních bojů mezi demonstranty a policií.

Americký ministr zahraničí John Kerry odsoudil ruský postup vůči Ukrajině jako "neuvěřitelný akt agrese" a pohrozil Moskvě sankcemi, které mohou zemi ekonomicky izolovat. Kerry to prohlásil v rozhovoru pro televizní stanici CBS News. Rusko má podle něj stále ještě několik možností, jak celou krizi na Ukrajině utlumit.

Před ruským velvyslanectvím v Praze 6 se sešlo několik set lidí, aby protestovali proti hrozbě ruské vojenské intervence na Ukrajině. Na protestující dohlíželo několik desítek policistů, kteří hlídali oba vstupy do zastupitelského úřadu. Mezi protestujícími byli především Ukrajinci žijící v Česku, v davu ale byli i Češi a Rusové. Zástupci policie počet demonstrantů odhadli na 350, podle pořadatelů a účastníků byl počet ještě vyšší. Velitel zásahu ČTK řekl, že při protestu se nestaly žádné incidenty a policisté nemuseli nijak zasahovat. Přítomné zneklidňovala situace na Krymském poloostrově. Krátce po 15:00 protest začal minutou ticha a zpěvem ukrajinské hymny. K ambasádě po začátku protestu proudily další skupiny lidí. Účastníci demonstrace v projevech rekapitulovali situaci, která na Ukrajině panuje, a mluvili o tom, jak ji popisují média.

Vláda využije v letošním roce pro financování nemocnic nejméně dvě miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy obsažené ve státním rozpočtu. V televizi Prima to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nemocnicím bude uvedená částka chybět kvůli zrušení stokorunového hospitalizačního poplatku. Vládní rozpočtová rezerva je podle zákona součástí státního rozpočtu a podle návrhu státního rozpočtu na letošní rok představovala 3,9 miliardy. Podle zákona musí tvořit alespoň 0,3 procenta výdajů rozpočtu na daný rok. Sobotka připomněl, že v rozpočtu je i další rezerva, a to v objemu asi pěti miliard korun, kterou v něm koalice vytvořila loni při schvalování rozpočtu ve Sněmovně. Většině rozpočtových kapitol tehdy odebrala část z provozních výdajů. "Naším cílem je, abychom podpořili růst ekonomiky, a část finančních prostředků, které získáme do státního rozpočtu v rámci rychlejšího růstu české ekonomiky, věnujeme na financování zdravotní péče," popsal Sobotka, jak chce koaliční vláda pomoci financování zdravotnictví.

Šestičlenný tým policistů policejního prezidia a moravskoslezských kriminalistů odletěl do Egypta. Mají za úkol navázat spolupráci s egyptskou policií. Jednat budou také o vyšetřování smrti dvou Češek z loňského léta. V souvislosti s jejich smrtí moravskoslezská policie 19. února obvinila Petra Kramného. ČTK o cestě informoval ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel. V africké zemi se skupina zdrží přibližně týden. "S Egyptem dosud nemá Česká republika uzavřenou dohodu o policejní spolupráci. Cílem týmu je tedy spolupráci navázat," řekl ředitel. Kriminalisté se podle něj ale budou ptát i na poznatky, které egyptské úřady shromáždily od loňského léta během vyšetřování úmrtí mladé ženy a její dcery. Údajně zemřely na následky otravy. Egyptská policie podezřívala kvůli jejich smrti Kramného a až do října musel zůstat v Egyptě. Kramný vinu od začátku odmítá.

Policie obvinila osmnáctiletého mladíka z Litoměřicka z páteční vraždy osmdesátiletého muže v obci Tetčiněves u Úštěku na Litoměřicku. Čin spáchal zvlášť surovým způsobem, za což mu hrozí až výjimečný trest od 20 do 30 let nebo doživotí. ČTK to řekla policejní mluvčí Alena Bartošová. Televize v sobotu uvedly, že mladík seniora umlátil tyčí nebo kladivem. Policie zatkla mladíka krátce po činu. Místní obyvatelé Deníku řekli, že jde o muže, který byl závislý na drogách a alkoholu. Bydlel nedaleko své oběti.

Práce na rozšíření opravovaného úseku dálnice D1 v úseku Velká Bíteš - Lhotka, které se nestihly udělat na podzim, začnou v pondělí 3. března. Měly by pokračovat celý březen. ČTK to řekl vedoucí projektu Jiří Krátký ze společnosti OHL SŽ. Pokládání nového povrchu by mělo přijít na řadu nejdříve v dubnu. Kvůli problémům s nestabilním podložím loni stavební společnost stavbu několikrát přerušila a požadovala více peněz na pokrytí neočekávaných víceprací. Toho nakonec dosáhla v říjnu, kdy jí ředitelství silnic rozpočet navýšilo o deset milionů korun. Nejvytíženější tuzemská dálnice je zhruba deset let za svojí životností. Celá oprava mezi Mirošovicemi na 21. kilometru a Kývalkou na 182. kilometru by podle odhadů ministerstva mohla stát asi 14 miliard korun. Na opravované i nově stavěné úseky se počítá s využitím peněz z EU.

Osmý ročník mezinárodního festivalu Mene Tekel skončil tradiční ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně. Festival, který poukazuje na zločiny nacismu a komunismu, začal v pondělí a nabídl tři desítky akcí od konferencí, koncertů a výstav po promítání snímků a divadelní představení. V Galerii Karolina celý den pokračoval sedmidílný výstavní projekt Studenti proti totalitě, jehož název byl i tématem letošního festivalu.

Před 75 lety, 3. března 1939, se narodila přední česká architektka Eva Jiřičná. Ve světě se proslavila zejména návrhy interiérů londýnských a newyorských módních obchodů a butiků. V Česku patří mezi její nejznámější realizace oranžerie v zahradách Pražského hradu, kongresové centrum ve Zlíně či pražský Hotel Josef. Zlínská rodačka Eva Jiřičná vystudovala architekturu na pražské technice a dále u Jaroslava Fragnera na AVU. Po studiu jí byla nabídnuta stáž v Anglii, kam také počátkem srpna 1968 odjela. Domů už se ale z rozhodnutí československých úřadů vrátit nesměla. Prvních deset let strávených v Británii pracovala Jiřičná v ateliéru, který připravoval projekt přístaviště v Brightonu. V roce 1984 si pak v Londýně založila vlastní ateliér - Eva Jiricna Architects (EJA). Její specialitou jsou zejména křehká schodiště ze skla a oceli, zavěšená na tenkých lanech. Svět přístavů a lodí, k němuž kdysi přičichla, ji zase inspiruje k častému využívání kulatých oken či zvlněných střech, připomínajících lodní plachty.

Před 90 lety, 2. března 1924, se narodil publicista, překladatel a filmový kritik Antonín Jaroslav Liehm. Podstatnou část svého života prožil v exilu, kde také založil mezinárodní časopis Lettre internationale. Od loňského roku žije opět v Praze a mimo jiné je předsedou redakční rady kulturního dvouměsíčníku Listy. Kariéru žurnalisty a kritika zahájil Antonín Liehm těsně po druhé světové válce, kdy začal spolupracovat s Emilem Františkem Burianem na časopisu Kulturní politika. Když bylo jeho vydávání ukončeno, pracoval v tiskovém odboru československého ministerstva zahraničí, v nakladatelství Naše vojsko a v zahraniční redakci ČTK. V šedesátých letech vedl Liehm zahraniční a filmovou rubriku Literárních novin. Významně se angažoval v souvislosti s nástupem takzvané nové vlny v československém filmu, které přisuzoval světový význam. Na podzim roku 1968 byl Liehm vyslán do Paříže jako zástupce Československého státního filmu. Vzhledem k politickým událostem v Československu se rozhodl v zahraničí už zůstat. Přednášel na univerzitách v Evropě i USA a zároveň přispíval do zahraničních novin a rádií.

Před 20 lety, 3. března 1994, zemřel známý český hudebník Karel Kryl. Jeho písně, k nimž si sám skládal hudbu a texty, oscilovaly od něžné romance až po hořké protestsongy. Některé z nich, zejména legendární skladba Bratříčku, zavírej vrátka, se staly jedním ze symbolů přelomových let 1968 a 1989 v Československu. Kryla přitahovala hudba už od mládí. Vystupovat začal v polovině 60. let na malých scénách, od roku 1966 nahrával v rozhlase, později spolupracoval s divadlem Semafor. První a nadlouho poslední česká deska Bratříčku, zavírej vrátka vyšla Krylovi v roce 1969. Jen pár týdnů poté zpěvák emigroval do Německa. Do Československa se Kryl vrátil až po listopadu 1989, odehrál triumfální koncerty a poprvé mu také ve vlasti vyšly všechny jeho desky. Nové poměry ho nicméně nenaplňovaly uspokojením a své rozčarování nad politickým vývojem, a také rozdělením republiky, dával veřejně najevo. Až do své předčasné smrti se Karel Kryl pohyboval mezi Čechami a Mnichovem, kde v dobách emigrace našel druhý domov. Smrt jej zastihla právě v bavorské metropoli, pohřben je ale na břevnovském hřbitově v Praze.