Zprávy | Z archivu rubriky

V pondělí by se měla sejít Bezpečnostní rada státu. Bude jednat o přípravách České republiky na vývoj situace na Ukrajině, kde eskaluje konflikt s Ruskem ohledně poloostrova Krym. Po skončení prvního dne summitu Evropské unie v Bruselu to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Lídři EU se na nočním jednání v Bruselu dohodli na rozšíření seznamu ruských činitelů, kterým unie zakáže vstup na své území a zmrazí jim tam majetek. Na tento seznam nově přibylo 12 jmen. Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, je EU připravena sáhnout i k hospodářským sankcím.

Premiér Bohuslav Sobotka pokládá za důležité, aby nynější ukrajinská vláda prováděla citlivou politiku vůči národnostním menšinám. Řekl to českým novinářům v Bruselu v den, kdy za ČR podepsal spolu s dalšími lídry Evropské unie a ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem politickou část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. "Je velmi důležité, aby sama ukrajinská vláda svým postupem položila základy pro udržení územní integrity Ukrajiny a byla schopna čelit snahám o to Ukrajinu dále štěpit na národnostním principu," prohlásil předseda vlády. Je potřeba, aby EU viděla situaci na Ukrajině realistickýma očima; byť má nynější ukrajinská vláda podporu Evropy, odehrávají se tam i procesy se kterými lze souhlasit jen těžko. "Mám na mysli některé projevy pravicového extremismu nebo pravicového radikalismu," uvedl Sobotka. Za chybný krok nové moci v Kyjevě označil zrušení jazykového zákona.

Situaci volyňských Čechů na Ukrajině prověří zástupce českého zastupitelského úřadu v Kyjevě. S dvěma policisty za nimi vyrazí v sobotu. Poslancům to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Na Ukrajinu je podle něho připraven "v nejbližších dnech" vyrazit taky zmocněnec ministerstva zahraničí pro krajany Karel Kühnl. Česko podle Zaorálka dosud nemělo informace, že by byli volyňští Češi na Ukrajině vystaveni zvýšenému nebezpečí. Ve středu o situaci menšiny, která se prý cítí ohrožena eskalací konfliktu s Ruskem, jednal s jejími zástupci předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Situace českých krajanů podle něj vyžaduje rychlé řešení. Kabinet dal již dříve najevo ochotu jim pomoci. Zaorálek poznamenal, že volyňští Češi mají možnost získat české občanství jednodušším než běžným postupem. Česko podle ministra pečlivě posoudí i případné jiné formy pomoci. Na Ukrajině žije asi 20.000 Čechů. Spolek volyňských Čechů v Žitomirské oblasti se v minulých dnech obrátil na české představitele s žádostí o pomoc pro asi 40 rodin, které by se chtěly vrátit do původní vlasti.

Předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura vyzval prezidenta Miloše Zemana, aby do České republiky svolal mírovou konferenci k řešení napjaté situace mezi Ruskem u Ukrajinou. Kromě zástupců obou znesvářených zemí by se jí měli zúčastnit i představitelé Evropské unie a USA. Okamura kvůli svolání konference napsal Zemanovi otevřený dopis. Podle Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka již prezident své diplomatické aktivity vyvíjí. "Připomínáme, že v dubnu se uskuteční schůzka Východního partnerství, jejíž případný výsledek nelze předjímat. Z tohoto důvodu je trochu předčasné se k návrhu obsaženém v dopise vyjádřit," řekl Ovčáček.

Miloš Zeman považuje návrhy na omezení prezidentských pravomocí za nelogické. V rozhovoru pro server Aktuálně.cz řekl, že zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako "krizové pojistky". "Pokládám za komické, že přímo zvolený prezident má mít užší pravomoci než prezident zvolený parlamentem. To absolutně nedává logiku," uvedl v souvislosti mj. s úvahami o povinné kontrasignaci premiéra při jmenování členů bankovní rady, o zavedení termínu 30 či 60 dnů, v němž by prezident musel jmenovat nového předsedu vlády, či o možnosti svěřit druhý pokus jmenování premiéra místo prezidentovi Sněmovně. Zeman byl na rozdíl od všech svých předchůdců v české a československé historii zvolen v přímých volbách, kritici míní, že během roku svého dosavadního úřadování si některé ústavní pravomoci hlavy státu vykládal příliš volně. Podle Zemana z nynějších úvah o omezení pravomocí hlavy státu vyplývá strach ze silného prezidenta.

Český premiér Bohuslav Sobotka se ve čtvrtek v rámci summitu Evropské unie v Bruselu sešel se svým bulharským protějškem Plamenem Orešarským a jednal s ním o situaci polostátní energetické společnosti ČEZ v Bulharsku. Tamní úřady zahájily kroky k odebrání licence českému distributorovi. Sobotka při setkání bulharskému kolegovi zdůraznil zájem České republiky na tom, aby byla respektována práva investorů. Bulharské úřady ve středu zahájily kroky k odebrání licencí na prodej českým distributorům energie ČEZ a Energo-Pro a rakouské EVN. Proces odebrání licence je podle bulharského energetického regulátora reakcí na to, že firmy do úterní půlnoci nezaplatily údajný dluh vůči bulharské státní energetické společnosti NEK. Všechny tři společnosti z Česka a Rakouska ale tvrdí, že nic nedluží.

Český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) dobrým reprezentantem českých zájmů v Rusku. Zaorálek nemá pochybnosti o Remkově loajalitě. Řekl to po jednání s Remkem. Uvedl také, že chtěl od velvyslance slyšet informace o aktuální situaci v Rusku. Hovořili spolu rovněž o možných scénářích dalšího vývoje na Ukrajině a chystané schůzce náměstků ministra zahraničí ČR a Ruska. Zaorálek řekl, že Remek dostal i nějaké instrukce, nechtěl ale upřesnit jaké. Podle ministra se s velvyslancem dohodli na častějších konzultacích. Do Remka se během čtvrtečních interpelací pustil opoziční poslanec Daniel Korte (TOP 09). Nazval jej komunistou proruského ražení, jehož loajalita k Česku je více než pochybná.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) předal v pátek jmenovací dekrety 77 novým profesorům. Nejvíce kandidátů, 32, je z Univerzity Karlovy. Po šesti nových profesorech má také Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, brněnská Mendelova univerzita, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, ČVUT a také brněnské VUT. Z 85 nových profesorů je 15 žen. Noví profesoři kvůli neshodám ohledně svého jmenování čekali na titul od podzimu. Prezident Miloš Zeman dekrety podepsal už před měsícem. Slavnostního aktu v Karolinu se ale neúčastnil. V budoucnu by mohlo jmenování přejít na předsedu Senátu, ministra školství nebo samotné rektory.

Zdravotnická tripartita jednomyslně podpořila návrh ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) na kompenzace za zrušené poplatky v nemocnicích. Podle odborů by bez nich klesla úroveň zdravotnické péče. Ministr věří, že jeho materiál vláda v pondělí schválí. Ministr a zástupci odborů i zaměstnavatelů to po společném jednání řekli novinářům. Ministrův návrh podpořili hejtmani a podpůrná stanoviska mu zaslaly i přední osobnosti české medicíny. Němeček navrhuje od července zvýšit odvody státu do zdravotního pojištění za děti, nezaměstnané či důchodce ze 780 na 845 korun. Pokud vláda navýšení schválí, získá zdravotnictví za šest měsíců 2,1 miliardy korun. Pojišťovny by je musely rozdělit nemocnicím, uložil by jim to zákon.

Ministerstvo dopravy se na poslední chvíli pokusí odvrátit arbitráž s firmou Kapsch. Ta zažalovala Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) o téměř 156 milionů korun kvůli dluhům za provoz části palubních jednotek používaných v elektronickém mýtném systému. Státní organizace platby dluží přesto, že už v polovině loňského roku se s firmou dohodla na razantním snížení ceny za provoz těchto jednotek z původních 1400 korun na 237 korun. Kvůli personálním změnám na ŘSD ale zůstala dohoda bez podpisu a Kapsch se v polovině února obrátil na rozhodčí soud. Do zahájení arbitráže už moc času nezbývá. Dohodou o narovnání a uznání dluhu se bude v pondělí zabývat vláda.