Zprávy | Z archivu rubriky

Nejčistším řešením by bylo, kdyby ministr financí Andrej Babiš (ANO) ukončil své podnikání a věnoval se jen politice, myslí si premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jinak se podle něj Babiš musí vyvarovat střetu zájmů, za který ho ve čtvrtek kritizovala i členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Sobotka také řekl, že prohlášení šéfa ANO na adresu médií nejsou součástí politiky vlády. Babiše ve čtvrtek kritizovala členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová, která s kolegy přijela prověřovat chyby v kontrole a auditech fondů EU. Podle političky by se měl Babiš, jehož firmy prý dostaly 2,6 milionu eur (71 milionů Kč) z evropských fondů, jako ministr svých firem vzdát. Babiš, jehož kvůli střetu zájmů hojně kritizuje i opozice, v reakci na její vyjádření ČTK sdělil, že neuvažuje o tom, že by se společností vzdával. "Já se zodpovídám svým voličům, ne paní Grässleové, která nemá správné informace. Dodržuju zákon o střetu zájmů," uvedl šéf hnutí ANO.

Nejpopulárnějším politikem je podle průzkumu agentury STEM ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, příznivě ho hodnotí 62 procent lidí. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který skončil na druhém místě, ztrácí pět procent. Třetí je premiér a předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, čtvrtý ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Šéf Úsvitu Tomio Okamura klesl z druhého na páté místo. Vyplývá to z aktuálního průzkumu STEM, který má ČTK k dispozici. Průzkum se uskutečnil od 11. do 20. března, zúčastnilo se jej 1070 lidí.

Vláda sestaví tým pro vyjednávání s církvemi o restitucích. Po jednání grémia ČSSD to řekl premiér a šéf strany Bohuslav Sobotka. V týmu by podle něj měli být za každou stranu jeden nebo dva ministři. Sobotka chce, aby se účastnili i zástupci KDU-ČSL. Ti to zatím ale odmítají. Premiér řekl, že mu jde hlavně o to, aby se zavedlo předkupní právo státu na vydávaný majetek a dohodla se účelovost vyplácených finančních náhrad. Církve vznik vládního týmu navrhly, ale zároveň se již se zástupci politických stran nechtějí bavit o změnách církevních restitucí, ale diskutovat s nimi o "kooperativním modelu další spolupráce mezi státem a církvemi".

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Platnost církevních restitucí loni potvrdil Ústavní soud.

Základním problémem církevních restitucí je podle prezidenta Miloše Zemana to, aby církev co nejvíce získaných prostředků věnovala na veřejně prospěšné účely. Možnost zdanění finančních náhrad, kterou navrhuje ČSSD, je podle prezidenta záležitostí Parlamentu. Pokud jde o případné snížení náhrad o inflaci, prezident podotkl, že inflační doložka je závislá na míře inflace, pokud jde o nejbližších 30 let. "A já sám se obávám, že po devalvačním opatření české centrální banky začne s nějakým časovým zpožděním tato inflace růst," dodal.

Novým předsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se stal liberecký hejtman Martin Půta. Půta v čele hnutí vystřídal Petra Gazdíka, který se rozhodl znovu nekandidovat a následně byl na volebním republikovém sněmu v Průhonicích u Prahy zvolen prvním místopředsedou hnutí. Dvaačtyřicetiletý Půta je dlouhodobě zastáncem volnější spolupráce s TOP 09, se kterou má STAN dohodu o spolupráci. V krajských a komunálních volbách by podle něj měli starostové na rozdíl od sněmovních voleb kandidovat samostatně.

Čtveřice sociálnědemokratických hejtmanů, kteří jsou zároveň poslanci, předložila ke vnitrostranické diskusi návrhy týkající se kumulace funkcí a zavedení klouzavého mandátu. Informaci ČTK potvrdil šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák. Hejtmani chtějí změnit ústavu i jednací řád Sněmovny. Poslanecký mandát by podle nich neměl být slučitelný s výkonem funkce ministra, hejtmana, starosty nebo primátora. "Oni to poslali všem poslancům s tím, aby případné připomínky směřovali na ně," řekl ČTK Sklenák.

Cizinci ze zemí mimo EU, kteří v Česku dlouhodobě žijí, by možná v budoucnu mohli volit v komunálních volbách. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by zapojení přistěhovalců do rozhodování o životě v jejich bydlišti přispělo k lepší integraci. Chce proto začít debatu o případném volebním právu pro migranty a o změně volebních zákonů. Řekl to TK. Ke konci loňska žilo v ČR legálně 441.500 cizinců, z nich 238.900 trvale. Česko patří v EU také k zemím, které udělují své občanství nejméně. Poměr počtu migrantů, kteří se českými občany stali, k celkovému počtu cizinců je v ČR pak vůbec nejnižší.

Dřív do důchodu budou možná moci odcházet i horníci, kteří začali fárat až po 1. lednu 1993. Ministerstvo práce totiž navrhuje zmírnit pravidla pro předčasnou penzi a rozšířit okruh havířů, kteří by na ni měli nárok. Návrh novely zveřejnila na svém webu vláda. Jeho vypracování uložil ministerstvu loni na podzim expremiér Jiří Rusnok. Jeho tehdejší kabinet tak chtěl řešit situaci v Moravskoslezském kraji, kde hrozí zavírání dolů. Horníci už mají nyní možnost jít do důchodu dřív, a to nejméně o pět let. Museli ale pracovat pod zemí už před rokem 1993 a do konce roku 2008 museli mít odpracován určitý počet směn - několik tisíc. Ti, kteří nastoupili do dolů až od roku 1993 a nefárali dostatečně dlouho, podmínky nesplňují. Ministerstvo navrhuje hraniční datum "1. ledna 1993" ze zákona vypustit.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v neprospěch miliardáře Pavla Tykače obviněného z vytunelování CS Fondů. Válkové stížnost míří proti rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, který zamítl zajištění Tykačova majetku, respektive zrušil usnesení dozorujícího žalobce o zajištění Tykačova majetku jakožto náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti. O rozhodnutí ministryně ČTK informoval mluvčí resortu Jiří Hovorka. V tiskové zprávě uvádí, že ačkoliv Nejvyšší soud svým výrokem nemůže zvrátit předchozí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, bude mít důležitý význam pro sjednocení přístupů soudů v souvisejících řízeních.

Zahraniční dluh České republiky loni vzrostl o 262,5 miliardy korun na 2,215 bilionu korun. Představoval tak 57,1 procenta hrubého domácího produktu. K růstu dluhu podle ČNB přispělo především zadlužení bankovního sektoru. Stav zahraniční zadluženosti byl v posledním loňském čtvrtletí ovlivněn zejména zvýšením krátkodobých pasiv bank, především formou navýšení krátkodobých vkladů přijatých od zahraničních bank. Podíl bankovního sektoru na zahraničním dluhu se zvýšil na 27,2 procenta.