Zprávy | Z archivu rubriky

Deblkajak Daniel Havel, Jakub Špicar vybojoval v úvodním závodu Světového poháru v maďarském Szegedu třetí místo na trati 1000 metrů. Kajakářka Anna Kožíšková zahájila seriál v rychlostní kanoistice šestým místem na kilometru. Bronzoví medailisté z loňského mistrovství světa nestačili ve finále na suverénní úřadující šampiony z Račic Srby Marka Tomičeviče a Milenka Zoriče. Souboj o druhé místo těsně prohráli se španělskou posádkou Iňigo Peňa, Francisco Cubelos.

Za největší úspěch svého působení na pozici ministra dopravy považuje Dan Ťok (za ANO) stabilizaci státem řízeného Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a zrychlení dopravních staveb. Naopak za neúspěch označil situaci okolo stanic technických kontrol. Ťok to řekl v rozhovoru pro ČTK. Už dříve oznámil, že nechce na pozici ministra v příští vládě pokračovat. Jeho odpůrci mu vyčítají zejména situaci kolem mýtného tendru, který minulý týden zrušil antimonopolní úřad. Během působení Dana Ťoka na pozici šéfa resortu dopravy bylo rozestavěno zhruba 155 kilometrů dálnic, z toho 68 kilometrů modernizované D1 a zprovozněno bylo asi 97 kilometrů. Za nedokončenou považuje i svou práci okolo bezpečnosti na silnicích a bodového systému. Jeho cílem bylo bodový systém zjednodušit a upravit tak, aby byl přísnější v případě větších přestupků a zároveň mírnější u těch menších. Podle ministra však k tomu nenašel podporu mezi poslanci.

Evropa musí společně bojovat proti převáděčům, kteří za peníze organizují převoz uprchlíků do evropského bloku, a také posílit ochranu svých vnějších hranic. Shodli se na tom premiér Andrej Babiš s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem při schůzce ve Vídni. Babiš uvedl, že Evropa problém migrace podcenila a že uprchlické kvóty nefungují a rozdělují Evropu. "Tento problém musíme vyřešit mimo Evropy. Musíme bojovat proti pašování lidí," řekl český premiér.

Oba premiéři se vyslovili i pro zlepšení infrastrukturního propojení obou států. Šéf českého kabinetu v této souvislosti vyjádřil politování, že příslušná rozhodnutí v této oblasti nebyla učiněna hned po pádu komunistického režimu v někdejším Československu v roce 1989. Česko se podle Babiše snaží uspíšit realizaci projektu dálnice z Brna do Vídně a z Prahy do Lince, byť dodal, že to "žel bude několika let ještě trvat". Oba předsedové vlád podle Kurze probírali i otázky, na které obě země nemají stejný názor, například problematiku jaderné energie.

Více než deset zraněných si vyžádala nehoda kamionu a autobusu městské hromadné dopravy v širším centru Ústí nad Labem. Všechna zranění by měla být lehká, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Alena Bartošová. Nehoda zkomplikovala dopravu na jedné z nejrušnějších ústeckých křižovatek. Na fotografiích, které kolují po sociálních sítích, je vidět výrazně poničený autobus.

Bouralo se i na Litoměřicku. Při nehodě traktoru s autobusem se u obce Žabovřesky nad Ohří lehce zranilo sedm školáků. Záchranná služba je odvezla do nemocnic v Litoměřicích a Roudnici nad Labem, řekl ČTK mluvčí záchranné služby Prokop Voleník. Autobus vezl více než čtyřicet dětí školního věku.

Z Česka loni odjelo bojovat do Sýrie 11 lidí. Dva z nich byli čeští občané, ostatní cizinci. Vyplývá to ze situační zprávy o vnitřní bezpečnosti země za loňský rok, kterou získala ČTK. Česko podle ní bylo po porážce tzv. Islámského státu v Sýrii a Iráku tranzitní zemí, kudy se zahraniční bojovníci snažili dostat zpět do Evropy. Tuzemské bezpečnostní složky delší dobu návraty bojovníků označují za bezpečnostní riziko kvůli jejich možné radikalizaci nebo přípravě teroristického útoku na evropském území. Policie podle dokumentu loni řešila několik případů lidí, kteří se přes české území snažili o vstup na území EU a byli podezřelí z toho, že předtím působili v některé z teroristických organizací. Do hledáčku detektivů se podle zprávy dostalo i několik lidí, kteří se v Česku snažili zajistit výcvik, lékařskou péči nebo jinou materiální podporu teroristům.

Za zcela nepřípustné označilo vedení Svazu měst a obcí (SMO) zrušení čtyř stovek matričních úřadů, které kvůli úsporám plánuje ministerstvo vnitra. Rada svazu to oznámila ČTK. Vedení SMO připustilo nutnost zefektivnit financování veřejné správy, stát by měl ale nechat na starostech, zda se jim matrika vyplatí, či nikoli. "Řešení spatřujeme ve výkonovém modelu, kdy by stát proplácel paušální částku za matriční úkon a v případě potřeby by nedostačující peníze dodala obec ze svého rozpočtu," uvedl výkonný ředitel svazu Pavel Drahovzal. Svaz kvůli tomu chce jednat s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (za ANO) a přesvědčit ho o tom, že plánované rušení matrik od příštího roku je necitlivé a vzdaluje veřejnou správu lidem.

Vnitro chce zrušit matriky, kde ročně provedou méně než 20 úkonů a do 20 kilometrů od obce je jiný úřad. Slibuje si od toho úsporu 150 milionů korun. Starostové upozorňují na to, že změna zkomplikuje život hlavně starším a sociálně slabým lidem. Ministerský návrh vychází z analýzy z let 2014 až 2016, která podle svazu už není aktuální. Změna by podle svazu zvýšila četnost výjezdů matrikářek a zvětšila by se zároveň vzdálenost míst, do kterých by musely dojíždět. Zrušení matrik v některých obcích navíc zatíží ty, které jejich agendu budou muset převzít.

Lékaři ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně provedli unikátní operaci, při které implantovali pacientovi umělou lopatku včetně ramenního kloubu. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Postříbřená lopatka z titanu byla vyrobená třiadvacetiletému muži na míru pomocí 3D tisku, o kost přišel loni kvůli nádoru. Lékaři operaci provedli v úterý. "Pacient se zotavuje, po čtyřech týdnech začne s rehabilitací a rozhýbáváním končetiny," řekla ČTK Veselá. Operaci vedl přednosta I. ortopedické kliniky Tomáš Tomáš. "Trvala tři hodiny. Byla to složitá operace, navíc v České republice jedinečná. Bylo nutné vypreparovat zádový sval a jím překrýt umělou lopatku," uvedl Tomáš.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) žádá, aby slovenská policie okamžitě a bez podmínek vrátila mobilní telefon, který zabavila české novinářce Pavle Holcové v souvislosti s vyšetřováním vraždy slovenského žurnalisty Jána Kuciaka. Po českých politicích a diplomatech fond požaduje, aby bránili občanská a profesní práva Češky. Holcová spolupracovala s Kuciakem na nedokončeném článku o italské mafii na Slovensku. O zabavení mobilu informoval slovenský list Sme ve středu. Holcová podala svědectví slovenské policii dobrovolně. Při výslechu nabídla vyšetřovatelům podle fondu kopii digitální korespondence vedené s Kuciakem. Opakovaně uvedla, že většina informací v jejím mobilu s případem nesouvisí a odhalují identitu zdrojů informací získaných v souvislosti s její profesí investigativní novinářky. Mobil jí byl přesto odebrán, a to na základě příkazu prokuratury. Nadační fond upozornil, že právo na ochranu zdroje informací u novináře je součástí ústavně chráněného práva na svobodu projevu.

Lesy ČR zahájí 21. května záchranné práce na Barevné skále v Českém Krumlově, kde hrozí, že se odlomí tisícitunový blok. Propust jezu pod skálou bude nejpozději od 28. května, kdy začne samotné odlamování skály, pro vodáky neprůjezdná. První etapa prací potrvá do konce června. Práce budou stát 5,9 milionu Kč. Propustí u pravého břehu se nesmí jezdit od 10. května, zákaz ale někteří vodáci porušují. Povodí Vltavy kvůli bezpečnosti zahradí propust trámy nejpozději 28. května. Průjezd bude možný koridorem na druhé straně řeky. Majitelé vodáckých kempů a půjčoven nainstalují před propust ještě síť.

Šéf sudetských Němců Bernd Posselt počítá s tím, že se v příštích letech sjezd jeho sdružení poprvé uskuteční v České republice. Řekl to na tiskové konferenci v Mnichově před víkendovým 69. sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v Augsburgu. Přestože se na rozdíl od předchozích dvou let sjezdu letos nezúčastní žádný člen české vlády, vidí Posselt budoucnost vzájemných vztahů optimisticky. Je to podle něj vidět i na dopisech českých politiků, kteří se letos z účasti na sjedu omluvili. Zatímco dříve by ani nenapsali, letos prý dostal Posselt řadu přátelských dopisů, v nichž politici vyjadřují naději, že se jim podaří přijet příště. Zlepšující se spolupráce obou stran je podle Posselta vidět i na samotných sudetoněmeckých sjezdech, na něž přichází stále více Čechů. "Kdo už tam někdy byl, tak ví, kolik češtiny je tam slyšet," podotkl s tím, že letos znovu očekává účast asi tisícovky Čechů.