Zprávy | Z archivu rubriky

Čeští fotbalisté v přípravném utkání v Rakousku podlehli Austrálii 0:4 a utrpěli tak nejvyšší porážku ve své historii. Naposledy prohráli o čtyři branky ještě jako Československo v roce 1985. Australský účastník blížícího se mistrovství světa byl přesnější v kombinaci, navíc mu pomohli chybující čeští stopeři Tomáš Kalas a Jakub Jugas, který si dal i vlastní branku. Austrálie vyhrála nad ČR či Československem poprvé v historii a poprvé od září 2016 uspěla mimo domácí hřiště. Šanci na nápravu budou mít Češi ve středu. Opět v Rakousku sehrají zápas s Nigérií, pro kterou to bude generálka na MS, zatímco pro český tým poslední příprava před podzimní Ligou národů.

Zavedení amerických cel na ocel a hliník bude mít dopad na českých obchod v hodnotě téměř dvou miliard korun, tedy 2,4 procenta celkového vývozu do USA. ČTK to řekl analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka. Pro českou ekonomiku bude dopad marginální, analytik portálu capitalinked.com Radim Dohnal odhadl snížení růstu HDP o méně než 0,1 procenta. Spojené státy začaly ode dneška uplatňovat cla 25 procent na ocel a deset procent na hliník na dovoz z EU, Kanady a Mexika. USA zavedly nová cla na ocel a hliník 23. března. EU měla dosud z placení těchto poplatků výjimku. Brusel varoval, že v případě uvalení cel přikročí k odvetným opatřením. Podstatnější by podle Dohnala bylo, kdyby se obchodní válka rozšířila na exporty automobilů z EU do USA. To by dopad na český HDP mohl dosáhnout i několik jednotek procent.

Padesátka českých vědců se obrátila na Parlament s výzvou, aby schválil korespondenční formu hlasování ve volbách. Výzvu vědci poskytli ČTK s tím, že hlasování poštou by umožnilo volit i těm Čechům v zahraničí, kteří to mají na ambasády příliš daleko. Příslušnou změnu volebních zákonů tento týden představila TOP 09, podle níž by poštou mohli čeští občané v cizině posílat už příští rok své hlasy pro evropské poslance. "Ze statisíců Čechů žijících v zahraničí se voleb účastní jen zlomek oprávněných voličů, protože nyní se musí osobně dostavit na ambasády nebo konzuláty, což v případě zejména velkých zemí, jako je Austrálie, USA nebo Rusko, může být značný problém," zdůvodnili svou výzvu vědci působící v různých institucí, které spojuje příslušnost k Akademii věd. Vědci uvádějí, že v Evropské unii mohou občané volit s využitím poštovních služeb ve 24 zemích. "Neexistují racionální důvody, proč by tento způsob volby nemohl být aplikován i v České republice," dodávají vědci.

Letošní květen byl nejteplejším od roku 1961, kdy začali meteorologové sledovat měsíční průměrné teploty na českém území. Podle předběžných údajů dosáhla průměrná teplota v uplynulém měsíci 16,2 stupně Celsia, což je o 3,2 stupně víc než normál z let 1981 až 2010. Meteorologové to dnes uvedli na svém informačním webu. Průměrná teplota letošního května dokonce překonala dlouhodobý červnový průměr, který činí 15,8 stupně. Počasí v Česku je tento rok o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Venkovní teploty připomínají začátek letních prázdnin. Průměr teplot za posledních 30 dní dosáhl 16,2 stupně Celsia, což v historických tabulkách odpovídá normálu pro období od 6. června do 5. července. Dnes začalo meteorologické léto, to astronomické začne 21. června.

Centrem Prahy vyrazil v poledne průvod zhruba dvou stovek romských muzikantů a tanečnic v kostýmech. Akci, která je každý rok součástí festivalu romské kultury Khamoro, ukončila předčasně po čtvrthodině průtrž mračen. Dvacátý ročník přehlídky začal v neděli a vyvrcholí v sobotu večer galakoncertem. "Teď mělo probíhat defilé a bohužel poprvé za dvacet let začalo pršet. Bylo to v takovém běhu a muselo se to přerušit. I to se ale jednou asi muselo stát," řekla ČTK šéfka festivalu Jelena Silajdžić. Krojovaný průvod vyrazil na svou pouť metropolí poprvé v roce 2001. Každoročně se na něj přijdou podívat tisíce lidí. Zatímco v minulosti se v cíli vytvořily skupinky a muzikanti dál vyhrávali a romské dívky tančily, letos se účinkující s nástroji a v kostýmech snažili co nejrychleji schovat před průtrží mračen.

Lékaři z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí operují miminka s vážnými zdravotními komplikacemi už v tělech matek. Zaměřují se hlavně na jednovaječná dvojčata, kde se problémy objevují ve třetině těhotenství. Novinářům to řekli lékaři z tamního Centra fetální medicíny. Největší výhodou takových operací je podle lékařů to, že dítě je pak často možné porodit v plánovaném termínu a často přirozenou cestou. Ročně jde asi o 30 operací, uvedl vedoucí lékař centra Lubomír Hašlík. Předčasně narozené děti se často potýkají se zdravotními komplikacemi. Jejích počet v Česku stále roste, v současné době je to asi osm procent všech novorozenců.

Satelitní systém Galileo a umístění Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) do Prahy přineslo české ekonomice příjmy okolo 2,7 miliardy korun. Při diskusi o fungování Galilea a dalších vesmírných aktivit EU to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Systém zatím pracuje v omezeném provozu, plné zprovoznění je plánováno do roku 2020. Vedle zapojení řady českých firem do vývoje satelitní technologie pomáhá agentura také například k lepší technické připravenosti českých firem při různých technologických projektech, dodal Šefčovič. Poznamenal, že po plném zprovoznění systému se bude Galileo podílet na zhruba deseti procentech hrubého domácího produktu celé EU. V novém rozpočtu unie se proto zvýšil rozpočet na provoz systému na 16 miliard eur. Systém bude podle Šefčoviče využíván nejen pro řízení dopravy, ale řadě jiných oblastí, například zdravotnictví, zemědělství a řízení bezpečnosti. Zefektivní mimo jiné také bankovní transakce a přenos elektřiny.

Galileo je evropský globální satelitní systém. Díky celkem 30 satelitům ve vesmíru by měl být schopen poskytovat přesné určení polohy až na 20 centimetrů a měl by tak být přesnější než americký konkurenční systém GPS. Řízením Galilea je pověřena agentura GSA, která od roku 2012 sídlí v Praze a je jedinou agenturou EU se sídlem v České republice.

Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i v dalších letech až do roku 2021. Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) již dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic. Z celkových výdajů rozpočtu 1,482 bilionu Kč tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 825 miliard korun. Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 3,3 procenta, v roce 2020 o 2,6 procenta a v roce 2021 o 2,4 procenta. Veřejné finance by přitom podle plánů MF měly zůstat až do roku 2021 v přebytku.

Většina úřadů a ministerstev by měla mít příští rok na výdaje více peněz. Největší růst, o 41,4 miliardy Kč, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 28,6 miliardy Kč. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva zdravotnictví, a to o 1,4 miliardy korun.

Česko bude moci posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a v Mali. Bude také moci vyslat letectvo na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Plán vlády ANO v demisi hladce schválila Sněmovna, byť až po místy bouřlivé debatě. Senátoři s návrhem souhlasili již dříve. Pro plán zvedlo ruku 140 ze 170 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 29, a to z SPD Tomia Okamury a KSČM. Občanským demokratům se před tím nepodařilo prosadit oddělené hlasování o jednotlivých misích nebo o jejich blocích. Česko by mělo ještě letos vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace vyjdou podle odhadu ministerstvo obrany na 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně. Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Jednání o podpoře vznikající menšinové vlády ANO a ČSSD bude po dnešním schválení vojenských misí ve Sněmovně složitější, zní z KSČM. Předseda komunistů Vojtěch Filip ani expert KSČM na obranu Alexander Černý ale nemyslí, že by vyjednávání měla skončit.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zadržela dvě osoby, které podezírá z téměř deset let staré vraždy na Chebsku. Jedním ze zadržených je podle informací ČTK asi pětačtyřicetiletý muž, který byl v době spáchání činu policistou. Zhruba stejně starý je i jeho spolupachatel, který má kriminální minulost. Policisté oba zadržené podezírají, že 23. listopadu 2008 brutálním způsobem zavraždili šestadvacetiletého muže. Na odlehlém místě nedaleko přehrady Bílý Halštrov ho pachatelé, po nichž kriminalisté dosud marně pátrali, nejdříve těžce zranili, následně zavraždili. "Muž následkům mučení a těžkých poranění podlehl na místě," informoval ČTK mluvčí GIBS Ivo Mitáček. Případem se podle něj začali příslušníci inspekce zabývat asi před půl rokem, kdy zjistili nové a zásadní skutečnosti.