Zprávy | Z archivu rubriky

Sněmovna v souvislosti s debatou o marrákešské deklaraci pojednávající o imigraci z Afriky do Evropy navrhla, aby Česko podmínilo rozvojovou pomoc zdrojovým státům jejich spoluprací v návratové politice. Na návrh evropského výboru se na tom Sněmovna usnesla zhruba po 2,5hodinové debatě, v níž deklaraci kritizovali zejména poslanci SPD Tomia Okamury. Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (za ANO), jenž se konference v marocké Marrákeši začátkem května zúčastnil, naopak mluvil o bezprecedentním překrucování faktů jejích závěrů.

Ještě tvrdší vyjádření zvolil při interpelacích premiér v demisi Andrej Babiš. "Jsou to všechno lži," řekl. Deklarace podle něho mluví o tom, co mají dělat africké státy. "Dobýváte se do otevřených dveří," vzkázal Babiš poslancům SPD. Jeho kabinet je, jak uvedl, jednoznačně proti migraci a postupně podle něho získává spojence proti navrhovaným stálým kvótám na přerozdělování imigrantů mezi členské státy Evropské unie. Poslanci SPD tvrdili, že deklarace je proimigrační, že jde o faktickou legalizaci migrace z afrických zemí a o rezignaci na návratovou politiku.

Sledovat, kde všude v Česku žijí veverky, chtějí s pomocí veřejnosti ochránci přírody. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) zahájila roční projekt, který by k tomu měl přispět. Lidé při něm mají zadávat výsledky svých pozorování do mobilní aplikace. Ochránci tak chtějí zjistit více o veverkách i přilákat lidi k zájmu o přírodu. Veverky podle zástupců AOPK žijí v Česku téměř všude, přesto existují oblasti, kde jejich výskyt není dostatečně zmapovaný. "Je to v místech, kam chodí málo odborníků. Příkladem je Hradecko a oblast Polabí," řekl ČTK ředitel odboru biodiverzity AOPK Karel Chobot.

Pokud se s pomocí aplikace podaří nasbírat od lidí dost informací o výskytu veverek, hodlají se ochránci zaměřit na další druhy. "Kandidáty jsou hrdlička divoká a roháč obecný," uvedl ředitel. Roháč, jeden z největších evropských broků, žije hlavně v dutinách starých stromů a v mrtvých pařezech. Jejich odstraňováním přichází o vhodné životní podmínky a četnost jeho populace klesá.

Poslanci se sejdou na mimořádné schůzi věnované kauze kolem údajné výroby jedu novičok v tuzemsku a souvisejících výroků prezidenta Miloše Zemana příští týden ve čtvrtek. Uvedl to sněmovní web. Pod žádost o její svolání se podepsalo 55 poslanců z klubů TOP 09, ODS, Pirátů, STAN a KDU-ČSL. ČTK to řekl předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Sněmovna měla tento bod v návrhu programu své nynější řádné schůze, na jejím začátku v úterý ho však z popudu KSČM vyřadila. Pro vyškrtnutí bodu hlasovali také poslanci hnutí ANO a SPD. Svolání schůze neznamená, že se schůze nakonec uskuteční, protože poslanci nemusí schválit její program, jak se již v tomto volebním období stalo. Navzdory tomu se otevře debata řečníků s přednostními právy, tedy předsedů klubů i stran, členů vedení Sněmovny nebo členů vlády.

Výstava Národního muzea v Praze zavede návštěvníky do světa Keltů, tedy do období vrcholného pravěku ve střední Evropě. Stovky vystavených archeologických nálezů ukazují náboženské rituály pohřbů i všední život Keltů. Výstavu představili její autoři Pavel Sankot a Viktoria Čisťakova, začíná v pátek a potrvá do 24. února příštího roku.

Expozice představí archeologické artefakty, život na keltských sídlištích, hradištích a oppidech i keltské recepty. Připraven je i dětský "keltský koutek."

Vláda v demisi zváží zvýšení příplatků pro zdravotní sestry pracující na směny. Od příštího roku by tak mohly vzrůst na 7 000 korun. Po jednání s řediteli nemocnic a zástupci zdravotních pojišťoven to řekl premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO. Teď činí 2000 korun v menších nemocnicích a 3000 korun ve fakultních. Zvýšení by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mohlo pomoci zlepšit personální situaci v nemocnicích.

Peníze na zvýšení mají jít z veřejného zdravotního pojištění - příští rok v něm má být k dispozici asi 300 miliard korun. S pojišťovnami o tom chce vláda v demisi ještě jednat - ta největší, VZP, ale s navýšením peněz na příplatky pro sestry.

Oblačno až polojasno, v jižní polovině území až zataženo a místy déšť nebo přeháňky, místy bouřky. Nejvyšší teploty 20 až 24 °C.

Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost dnes v sídle pražské primátorky převzal devadesátiletý Čechoameričan, majitel přerovské společnosti Meopta-optika, Paul Rausnitz. Výbor, který laureáty volí, ocenil Rausnitze jako mimořádnou osobnost hodnou vděku a následování.

Ocenění laureátovi předal premiér v demisi Andrej Babiš, jemuž jako předsedovi vlády přísluší funkce předsedy čestného výboru ceny, za přítomnosti primátorky Adriany Krnáčové (oba ANO) a předsedy výboru ceny kardiochirurga Jana Pirka. "Dovolte, abych vám vyjádřil hlubokou úctu a poděkoval vám za váš přínos českému národu," řekl Babiš při ceremoniálu. Zvlášť ocenil odvahu Rausnitze bojovat za svobodu a demokracii a také jeho podnikatelské úspěchy. Z rodného Československa byl Rausnitz nucen uprchnout před nacisty kvůli židovskému původu a během druhé světové války se podílel na osvobození země, když jako čtrnáctiletý vstoupil do československé jednotky v Buzuluku. V roce 1946 v obavách před nastupujícím komunistickým režimem odešel do Spojených států. Po roce 1989 zprivatizoval Meoptu, kterou postupně zmodernizoval.

V Česku chybějí ambulance pro léčbu dětí se závislostmi na návykových látkách či hraní. Podle plánů by do pěti či deseti let pracoviště, které by nabízelo propojené zdravotní i sociální služby na jednom místě, mělo fungovat v každém kraji. Na tiskové konferenci to řekl přednosta adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský. Podle odborníků na léčbu závislostí dětí, které mají problémy s drogami či hraním, postupně přibývá. Potíže se navíc objevují v nižším věku.

Podle poslední národní výroční zprávy o užívání návykových látek v Česku v roce 2016 mělo podle odborných odhadů závislost na pervitinu a opioidech kolem 5500 dětí a mladých do 18 let, na konopí asi 27.300 a na alkoholu zhruba 20.000. V zemi bylo přes 11.100 patologických hráčů v dětském věku.

Pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, například svým výrokem zasáhne do osobnostních práv, lze žalovat stát a žádat náhradu. Justice má spory řešit podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, plyne z publikovaného verdiktu Nejvyššího soudu (NS) v kauze výroků prezidenta Miloše Zemana o novináři Ferdinandu Peroutkovi.

NS vrátil spor na začátek, znovu jej musí řešit Obvodní soud pro Prahu 1, který původně nařídil, aby se stát částečně omluvil Peroutkově vnučce Terezii Kaslové. Prezident jako osoba z výkonu své funkce odpovědný není. Kromě toho, že NS upozornil na použití nepatřičného zákona, což byl občanský zákoník, také zdůraznil, že za stát neměla jednat Kancelář prezidenta republiky, ale jiná instituce, patrně některé z ministerstev. Jejich roli v podobných sporech vymezuje právě takzvaný zákon o odpovědnosti.

Prvoinstanční Obvodní soud pro Prahu 1 bude muset znovu projednat spor o Slovanskou epopej. K novému projednání případ znovu vrátil Nejvyšší soud. Podle advokáta Romana Felixe, který v případu zastupuje Prahu, soudy nedostatečně odůvodnily verdikty, kterými dílo přiznaly hlavnímu městu.

K Nejvyššímu soudu se s dovoláním obrátil příbuzný autora cyklu obrazů Alfonse Muchy John Mucha. Ten se soudí s městem - tvrdí, že Praha se vlastníkem cyklu obrazů nikdy nestala, protože nesplnila umělcovu podmínku a nevybudovala pro plátna samostatné výstavní prostory.