Zprávy | Z archivu rubriky

Údajného hackera Jevgenije Nikulina zatím nelze vydat ke stíhání ani do USA, ani do Ruska. Ústavní soud (ÚS) totiž odložil vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost vydání do obou zemí. Odklad potrvá, dokud ÚS nerozhodne o Nikulinově stížnosti.

Usnesení o odkladu vykonatelnosti vydal ÚS v únoru, nyní dostupné v jeho databázi. Nebýt toho, že se Nikulin na ÚS obrátil, záviselo by jeho vydání už jen na úvaze ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Městský soud totiž loni konstatoval, že vydání je možné do obou zemí, které o Nikulina požádaly. Rusa zadržela česká policie předloni v říjnu v Praze na základě amerického zatykače, který ho spojuje s celkem devíti skutky z let 2012 až 2013. Údajně se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox. USA požádaly o Nikulinovo vydání nótou předloženou českému ministerstvu zahraničí 16. listopadu 2016. Ministerstvo spravedlnosti však následně obdrželo extradiční žádost Ruska vydanou také 16. listopadu a podloženou zatykačem kvůli internetové krádeži z roku 2009 v řádu desítek tisíc korun. Zatykač vydal moskevský soud 10. listopadu 2016.

V Česku v posledních letech ubývá nových dárců krve. Ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že zatímco v roce 2009 nově přišlo darovat 61.000 lidí, o šest let později to bylo již jen asi 42.500 lidí. Podle Českého červeného kříže (ČČK) noví dárci raději darují plazmu za peníze než krev bezplatně. "V roce 2016 darovalo krev nebo její složky v nemocničních transfuzních zařízeních kolem 250 tisíc dárců. Stávající počet dárců je dostatečný pouze k tomu, abychom pokryli potřeby pacientů, avšak chybí rezerva dárců pro případ mimořádného výdeje krve například v případě chřipkové epidemie," uvedla předsedkyně Společnosti transfuzního lékařství Dana Galuszková.

Plazmu je možné darovat jednou za dva týdny, úhrada je kolem 600 korun za odběr. Krev mohou ženy darovat jednou za čtyři měsíce, muži za tři. Dárci dostanou v nemocnici snídani a poukázku na občerstvení. Ze zákona mají také nárok na den volna v zaměstnání a daňovou úlevu, která byla od letošního roku zvýšená na 3000 korun. Bonusy pro dárce mají i zdravotní pojišťovny. V průměru každý člověk dostane za život čtyřikrát transfuzi a dvanáctkrát preparát z krve.

Mrazivé počasí na začátku března zpozdilo letošní přílet čápů, kteří se vrátili zatím jen do západní části Česka. Obsadili tu 25 hnízd, naopak na Moravu se zatím nevrátili. Vyplývá to z pozorováních zveřejněných na webu Čapí hnízda, uvedli ornitologové. Podle webu je v Česku celkově přes 1300 čapích hnízd. Čápi pro let potřebují teplé vzdušné proudy, proto vyčkávali na lepší počasí. Ornitologové lidi vyzývají, aby si při svých procházkách všímali čapích hnízd a pomohli jim monitorovat, zda již jsou nebo nejsou obsazená. Do sčítání čápů se loni zapojilo přes 580 dobrovolníků, kteří zkontrolovali 1200 hnízd. Podle ornitologů má sčítání těchto ptáků na území Česka velkou tradici. "To první mezinárodní proběhlo již v roce 1934 a prováděli jej četníci," uvedli.

Občanští demokraté zatím od vládního hnutí ANO nedostali nabídku jednání o možné spolupráci. Předseda ODS Petr Fiala si nedělní výrok premiéra v demisi a šéfa ANO Andreje Babiše o tom, že zváží nabídku občanským demokratům, vysvětluje pouze jako nátlak na jiné možné koaliční partnery a skrývání těch skutečných - komunistů a SPD Tomia Okamury. ANO by mohlo mít ve Sněmovně s ODS většinu 103 hlasů, občanští demokraté ale v minulosti opakovaně uvedli, že nechtějí vstoupit do vlády s trestně stíhaným premiérem. O možné podpoře nyní Babiš jedná se sociálními demokraty, vedle programových shod ale ČSSD podmiňuje svoje vládní angažmá dohodou o mechanismech vládnutí, například tím, že nebude moct být jako menší koaliční partner přehlasována.

Vědci, kteří se zabývají výzkumem mozku a centrální nervové soustavy, dokážou sledovat aktivitu jednotlivých neuronů. Zaznamenat a vyhodnotit komplexní mozkovou aktivitu je však stále nemožné, i když určitý směr se rýsuje díky takzvané optogenetické metodě. ČTK to řekl Jiří Paleček z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který je zároveň předsedou České společnosti pro neurovědy. Technologický pokrok by umožnil výzkum tak významných jevů, jako jsou myšlení, paměť či bolest, dodal Paleček. Nejvíce se věnuje mechanismům a možnostem léčby bolesti. "V léčbě bolesti nebylo za posledních 30 let vynalezeno nové analgetikum. Progres je v této oblasti pomalý, přesto se objevují například neurostimulační metody, které umožňují alespoň malému množství pacientů zlepšit stav. Není to ale léčba, která by zásadně pomohla a odstranila problémy," uvedl.

Současné přístupy ve výzkumu mozku a k léčbě některých onemocnění centrální nervové soustavy představuje festival Týden mozku, který začal na Akademii věd ČR. Jeho součástí jsou přednášky odborníků, workshopy, výstavy a promítání dokumentů. Festival se koná po dvacáté, jeho zakladatelem je neurovědec Josef Syka.

Možnost zřizování kuřáren v restauracích, divadlech, kinech a dalších kulturních zařízeních a na sportovištích včetně hal posoudí ve středu kabinet v demisi Andreje Babiše (ANO). Vládní legislativci doporučili, aby k poslaneckému návrhu na zmírnění takzvaného protikuřáckého zákona zaujala záporný postoj. O předloze rozhodnou zákonodárci. Novela, za níž stojí poslanec ODS Marek Benda, předpokládá ještě větší úlevu z úplného zákazu kouření pro menší hospody nebo bary. Na zařízení s plochou do 80 metrů čtverečních, v nichž se nepodává jídlo, by se restrikce nevztahovala. Provozovatelé by se tedy mohli rozhodnout, zda bude jejich podnik kuřácký, nebo nekuřácký. Navrhované změny jdou podle podkladů pro ministry proti ochraně zdraví před účinky tabákového kouře.

Přibývá Čechů, kteří mají zelený zákal, takzvaný glaukom. Nemocí trpí už každý pětadvacátý člověk starší 40 let. Na rizika nemoci upozorňuje až do soboty Světový týden zeleného zákalu. V jeho rámci si lidé mohou nechat zdarma vyšetřit oči. Zeleným zákalem v Česku trpí přes 360 tisíc lidí a další o tom ani nemusí vědět, upozorňuje viceprezidentka České glaukomové společnosti Eva Růžičková: "Je to choroba zákeřná tím, že na sebe nijak neupozorní, ona je plíživá, takže pacient v podstatě přichází až v době, kdy už nějaké problémy má, tzn vidí hůř, má výpadky v zorném poli." Poškození zraku je ale nevratné. Nemoc je možné zachytit včasným vyšetřením. Léčba je pak doživotní.

Zataženo až oblačno, zpočátku místy, od západu na většině území déšť nebo přeháňky, ojediněle i vydatnější srážky. Nejvyšší teploty v Čechách 7 až 12 °C, na Moravě a ve Slezsku 12 až 17 °C, v 1000 m na horách kolem 5 °C, na Moravě a ve Slezsku kolem 7 °C.

Termíny otevření rekonstruovaného Národního muzea v Praze se určitě stihnou. Historická budova bude částečně otevřena 28. října a v únoru až březnu příštího roku by měly být pro veřejnost otevřeny všechny prostory. Novinářům to po zahájení kontrolního dne v příspěvkových organizacích ministerstva kultury sdělil ministr kultury v demisi Ilja Šmíd. Generální oprava Národního muzea začala v roce 2015, historická budova ale byla kvůli přípravám zavřena už několik let předtím.

Italská prokuratura vyšetřuje bývalého manažera banky UniCredit Massimiliana Fossatiho kvůli podezření, že se s realitním byznysmenem Claudiem Leem Personnettazem podílel na praní italských špinavých peněz v Praze, napsala Mladá fronta Dnes (MfD). Personnettaz vede společnosti, které skupují luxusní domy v centru Prahy a italští detektivové na něj přišli, když se zabývali aktivitami mafie ’Ndrangheta na severu Itálie, uvedl list. Firmy, které Personnettaz kontroluje, nakupovaly domy na Národní třídě, u Staroměstského náměstí či pod Pražským hradem. Jeho vyšetřování zatím nevedlo k žádnému odsouzení, píše deník. O aktivity kalábrijské mafie ’Ndrangheta se začala česká média zajímat poté, co byl na Slovensku zavražděn se svou snoubenkou novinář Ján Kuciak, který psal o podnikání rodin z prostředí italské Kalábrie na východě Slovenska.

"Dělali jsme konkrétní kauzy spojené s daňovými podvody nebo obchodu s kokainem. Tam Italové byli. Zjistili jsme, že tu ale mají spíše své lidi z řad Čechů, kteří pro ně dělají. Ne že by tady byli nějak ve velkém usazení," řekl Respektu bývalý šéf protimafiánské jednotky Robert Šlachta. O prorůstání do politiky české tajné služby žádné poznatky nemají.