Zprávy | Z archivu rubriky

Nekuřáků v Česku mezi roky 2016 a 2017 přibylo o 3,5 procenta. Kuřáků bylo loni 24 procent obyvatel, od roku 2012 jich ubylo o šest procent. Asi o pět procent více lidí také chce přestat kouřit. Vyplývá to z průzkumu Státního zdravotnického ústavu, který kouření v populaci sleduje každoročně. Před rokem začal platit zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který zakazuje kouření v restauracích. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má zákon na pokles počtu kuřáků vliv. "Nejvíce kuřáků je ve věku 15 až 24 let. Ze všech průzkumů vyplývá, že pokud tito mladí začnou kouřit, tak se závislosti těžko zbavují. A většinou začínají kouřit v různých barech, na diskotékách nebo v restauracích," vysvětlil ministr. Vítá proto zamítnutí snah o zmírnění protikuřáckého zákona.

Signatář Charty 77 Petr Hanzlík nedostane náhradu škody, která mu podle něj vznikla v souvislosti s akcí Asanace komunistické Státní bezpečnosti (StB). Jeho odvolání zamítl Městský soud v Praze. Potvrdil tak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7, podle kterého je nárok promlčený. Hanzlíkův právník Michael Hrnčíř novinářům řekl, že zváží dovolání k Nejvyššímu soudu. Hanzlík v žalobě poukazoval na to, že ho StB v roce 1982 donutila vystěhovat se s rodinou do Rakouska. Kvůli tomu přišel o dům, který prý musel prodat pod cenou, a také o vyšší důchod plynoucí z jeho někdejšího výhodného zaměstnání výkupčího pro národní podnik Kara. Za dům požadoval Hanzlík téměř 12 milionů korun, kvůli ušlému důchodu žádal přes 700.000 korun. Chtěl také, aby mu stát v budoucnu jednou do roka doplatil průměrný důchod v České republice. Nyní pobírá okolo 3500 korun měsíčně, řekl.

ANO, SPD a KSČM přistoupily k bezprecedentní obstrukci, když neumožnily schůzí Sněmovny k novičoku. Novinářům to řekl poslanec Vít Rakušan (STAN) poté, co Sněmovna kvůli nedostatku přihlášených poslanců nemohla začít o bodu jednat. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek označil postup nepřihlášených poslanců za hrůzu z pravdy. Ve Sněmovně byl opticky dostatek poslanců pro jednání, nepřihlásilo se jich ale potřebných 67, aby schůze byla usnášeníschopná. "Je skutečně neuvěřitelné, co se v této Poslanecké sněmovně v režii hnutí ANO děje na objednávku Pražského hradu. Kdy se prostě řekne z Pražského hradu, že o novičoku se diskutovat nemá, protože to je někomu nepříjemné," řekl Rakušan. Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že schůze Sněmovny k novičoku měla sloužit k pomlouvání prezidenta, proto se komunisté nepřihlásili. Obstrukce označil za součást politiky.

Mimořádná schůze byla přerušena na neurčito, než se šéfové poslaneckých klubů dohodnou na novém termínu. Rakušan ale neočekává, že by se to stalo, protože ANO, SPD a KSČM podle něj takovou dohodu nechtějí. Debatu o jedu rozvířil prezident Zeman, když prohlásil, že podle zprávy, kterou mu dodali vojenští zpravodajci, se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval. Látkou typu novičok byl v březnu ve Velké Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal. Británie za viníka útoku označila Rusko, které následně uvedlo, že jed mohl pocházet i z Česka. Zemanova slova o výrobě novičoku v České republice popřeli vládní činitelé i sněmovní a senátní výbory. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství uvedla, že se uskutečnila pouze laboratorní mikrosyntéza pro výzkumné a ochranné účely, která není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu.

Česká paterčata - čtyři chlapečci a jedna holčička - slaví páté narozeniny. Při prvních vyšetřeních to podle matky Alexandry Kiňové vypadalo, že ke staršímu synovi Antoniovi přibudou "obyčejná" dvojčata. Při následných prohlídkách ale lékař objevil další plody. "Bála jsem se jít na další ultrazvuk. Říkala jsem si: Co když mi tam najdou další hlavičku?," vzpomínala posléze Kiňová na dobu, kdy se život rodiny ze středočeských Milovic obrátil vzhůru nohama. Zlom přišel zejména poté, co se příběh o paterčatech objevil v novinách.

V Česku v posledních letech ubývá porodů vícerčat. Zatímco před deseti lety na tisícovku porodů připadaly dvě desítky narození dvou a více dětí naráz, předloni jich bylo 15. Stále je to ale výrazně víc, než před dvěma či třemi desetiletími. Vyplývá to z poslední demografické příručky Českého statistického úřadu. Statistici zveřejnili údaje od roku 1950. V Česku se od té doby narodila více než tisícovka trojčat. Čtyřčata přišla na svět jedenadvacetkrát. A jediná paterčata. Rodiče dvojčat a vícerčat mají od letoška vyšší rodičovskou. Do konce loňska dostávali stejně jako matka či otec jednoho dítěte. Nyní mohou vyčerpat místo 220.000 korun celkem 330.000 korun.

Lidé, kteří se budou chtít postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, si budou moci od pátku začít vybírat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. Získat ho budou moci tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj by pak měli dostávat 60 procent základu svého příjmu. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je podle své mluvčí Jany Buraňové na novinku připravena. Volno bude možné získat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Týká se to třeba lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí. "Ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě," uvedlo ministerstvo práce.

Volno si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat. Zaměstnavatel musí zaměstnance v práci omluvit. Pustit ho nemusí jen tehdy, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Musí to ale pracovníkovi písemně zdůvodnit. Hospodářská komora ošetřovatelské volno kritizovala. Podle ní situaci firem, které se potýkají s nedostatkem pracovníků, ještě zhorší. Komora se také obává toho, že někteří lidé budou dlouhodobé ošetřovné zneužívat. Podle ministerstva práce by to bylo ale obtížné. Placené volno je možné získat jen na péči o člověka, který pobýval v nemocnici. Potvrzení navíc musí vydat lékaři.

Ruské velvyslanectví v Praze v prohlášení popřelo účast sovětského maršála Ivana Koněva na přípravě invaze do Československa v roce 1968. V dokumentu publikovaném na twitteru ambasáda reagovala na informaci o tom, že Praha 6 chce na Koněvově památníku umístit desku, která má o maršálově podílu na přípravě okupace informovat. Starosta městské části Ondřej Kolář (TOP 09) si za textem na desce stojí. Velvyslanectví v oficiální informaci adresované starostovi šestého pražského obvodu uvádí, že Koněv vzhledem k věku v roce 1968 už ve vedení sovětské armády nebyl. Archivní údaje jeho účast na přípravě invaze nepotvrzují. Jediné, co Koněva s Československem spojuje, je podle dokumentu velení operacím při osvobozování Prahy v květnu roku 1945.

Starosta Kolář ČTK v reakci na prohlášení ambasády sdělil, že si za textem plánované tabulky stojí a jeho historickou přesnost si radnice nechala ověřit například Vojenským historickým ústavem. Kolem Koněvovy sochy panuje kontroverze, v minulosti se objevila iniciativa žádající její odstranění. Pomník se dlouhodobě stává terčem vandalů, naposledy letos 8. května, kdy sochu někdo polil růžovou barvou.

Pohonné hmoty v Česku jsou nyní nejdražší za téměř 3,5 roku. Čerpací stanice v uplynulém týdnu pokračovaly v prudkém zvyšování cen. Benzin Natural 95 tak zdražil na průměrných 33,31 koruny za litr, nafta stála ve středu 32,48 Kč/l. Nejdražší palivo je v Praze. Naopak nejlevněji lidé natankují benzin i naftu u čerpacích stanic ve Zlínském a v Královéhradeckém kraji. Pohonné hmoty v Česku zdražují už téměř dva měsíce. Od poloviny března se jejich průměrná cena zvedla o víc než dvě koruny na litr.

Při příležitosti blížících se 90. narozenin spisovatele Pavla Kohouta, které připadnou na 20. července, za velkého zájmu v pražském Paláci knih Luxor pokřtili jeho knihu To byl můj život??. Kmotry se stali Kohoutova dcera, spisovatelka Tereza Boučková, a vedoucí Úřadu vlády ČR Radek Augustin. Mezi hosty významného dramatika dorazili i ředitel Národního divadla Jan Burian nebo politik Karel Schwarzenberg. "Kniha je taková třikrát dovařovaná kaše, protože vyšla už dvakrát a já jsem vždycky přežil, takže jsem tím pádem musel neustále dopisovat. Já to nedělám tak, že bych něco měnil, ale ta nová léta se snažím dopsat," řekl ČTK Kohout.

Spisovatel a dramatik, který aktivně prožil nástup socialismu, nucený exil i návrat do své vlasti, komentuje události ze svého života. Jeho vzpomínky utvářejí pozoruhodný obraz dvacátého století."Beru to, jak to je, ale ne se vším, čím jsme byl, jsem spokojen," konstatoval Kohout, který je autorem desítek dramat a románů, jež vycházejí v mnoha světových jazycích.

Jasno až polojasno, během odpoledne přechodně až oblačno, přeháňky a bouřky. Nejvyšší teploty 27 až 31 °C, v 1000 m na horách kolem 23 °C.

Řidiči se po dálnici dostanou do Rakouska nejdříve za deset let, a to pouze tehdy, pokud příprava staveb poběží podle současných plánů. Stavby zdržují spory okolo územního vedení cest, problémy s výkupem pozemků a také zpochybňování úředních rozhodnutí ze strany nestátních organizací. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler. V budoucnu by se měla dálniční síť v tuzemsku rozrůst o jihočeskou dálnici D3 a také dálnici D52 na jihu Moravy, které by měly pokračovat až do Rakouska. Z rakouské strany se řidiči dostanou do Česka po dálnici už za dva roky.

O budování dálničního spojení mezi Českou republikou a Rakouskem se rozhodlo již počátkem 90. let minulého století a podle tehdejších odhadů měly stavby trvat asi 20 let. Od roku 1996 však stavba nepokročila ani o metr. Nedávno při své návštěvě Prahy kritizoval stav českých dálnic do Rakouska také končící vídeňský starosta Michael Häupl.