Zprávy | Z archivu rubriky

O událostech roku 1968 v mezinárodním kontextu začali v Lichtenštejnském paláci v Praze přednášet a diskutovat přední světoví historici. Konferenci k 50. výročí pražského jara uspořádal Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a úřad vlády. Na třídenní akci přijel například francouzský politolog a odborník na střední a východní Evropu Jacques Rupnik nebo historik specializující se na studenou válku z Harvardovy univerzity Mark Kramer. "Rok 1968 je o nepředvídatelnosti historie, a to je dobré si pamatovat i dnes," řekl Rupnik. Připomněl světový kontext pražského jara včetně sociálních hnutí v jiných zemích, jako byl odpor proti válce ve Vietnamu v USA. Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeňka Hazdry přineslo pražské jaro především víru, že demokracie může být po jejím konci v roce 1948 opět obnovena. Nadšení a zájem o věci veřejné, spojené s možností svobodné diskuse po zrušení cenzury, netrvaly dlouho, připomněl Hazdra.

Na kopci zvaném Švédské šance u Přerova, kde se odehrál v polovině června 1945 poválečný masakr karpatských Němců, bude tuto neděli slavnostně vysvěcen obří kovaný kříž. Memento z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy bude lidem připomínat 267 obětí zřejmě nejhorší msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Kříž je symbolicky prostřílen a zdobí ho trnová koruna. Jeho odhalení bude součástí vzpomínkové akce i společné modlitby.

Masakr se na návrší Švédské šance u Přerova odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zde zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Podle historika Františka Hýbla je nemilosrdně nechali vyvléct z vagonů, dovlekli je na kopec nad Přerovem a tam je pozabíjeli. Masakr zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Nejprve byl potrestán 7,5 lety vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na 20 let. Ve vězení strávil zhruba rok, poté mu prezident Klement Gottwald udělil amnestii, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele. Širší veřejnost se o masakru dozvěděla až po roce 1989.

Prezidentův kancléř nadále nebude potřebovat bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň utajení. Sněmovna zamítla na návrh KSČM novelu poslanců Starostů a nezávislých, která by povinnost nejpřísnější prověrky uzákonila. Zamítnutí podpořili vedle komunistických poslanců také zástupci hnutí ANO, SPD Tomia Okamury a ČSSD. Předloha byla reakcí na spory o chybějící prověrce současného prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Kritikům vadí to, že novela mířila na konkrétního člověka, kterého předkladatelé zmínili i v důvodové zprávě. Mynář rozhodnutí Sněmovny přivítal.

Mezi 150 mladými designéry ze 30 zemí se na maastrichtském festivalu módy a designu Fashionclash 2018 představí také česká studentka Michaela Čapková. Nizozemské publikum chce na přehlídce, která se koná od 15. do 17. června, oslovit kolekcí inspirovanou výročím založení republiky. ČTK o tom informovala Petra Jungwirthová, mluvčí Českých center, která se na české účasti na festivalu podílí. Motto festivalu letos zní Fashion My Religion! Michaela Čapková studuje v Ateliéru design oděvu a obuvi na UMPRUM u Liběny Rochové a Fashionclashe se zúčastnila už loni s plastovými pláštěnkami.

Pro letošní rok zvolila koncepci inspirovanou vznikem republiky. Pro sérii osmi modelů sestávající z 15 oděvů se Čapková rozhodla zvolit tradiční český materiál kanafas. Z této látky se od 15. století šily peřiny, závěsy, utěrky a jiné součásti prostého lidového oděvu. V oděvech Čapkové jsou nově aplikovány krystaly od společnosti Preciosa, poukazující na dlouhou tradici českého sklářského a bižuterního průmyslu.

Národní protidrogová centrála (NPC) v loňském roce v Česku zabavila téměř 1,1 tuny marihuany a odhalila 305 pěstíren, což bylo rekordní množství za dobu existence speciálního policejního útvaru. Marihuana byla nadále společně s pervitinem nejrozšířenější tuzemskou drogou. Pervitinu policisté zajistili přes 93 kilogramů, zlikvidovali také 264 varen. Vyplývá to z výroční zprávy NPC za rok 2017, jejíž část ČTK získala. Zpráva konstatuje, že drogová situace je v zemi poměrně stabilní. U obou nejrozšířenějších drog policisté zaregistrovali nové trendy. Do byznysu s marihuanou se kromě vietnamských kriminálních skupin nově zapojily srbské gangy. U pervitinu policisté zaznamenali, že vietnamské organizace přesunuly část velkoobjemové výroby do Německa či Nizozemska, odkud pašují drogy zpět do Česka.

Vláda schválila odložení projektu elektronické neschopenky. Nová úprava, kterou ministerstvo slibuje připravit, by měla fungovat až od roku 2021. Do té doby zřejmě bude fungovat předběžný systém. Podle ministerstva práce není zavedení od ledna 2019 reálné a představovalo by masivní zásah do nemocenské. Práce na projektu má podle dřívějšího vyjádření ministryně v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) převzít Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou vyplácí. Ministryně předpokládá, že příprava bude trvat dva roky. Lékaři mohou elektronicky neschopenky vystavovat už nyní, a to od roku 2010. Mohou využít takzvané e-podání. ČSSZ chce firmám od příštího roku umožnit, aby mohly dodatečně údaje o nemocných pracovnících přes počítač kontrolovat. Elektronické neschopenky se měly podle zákona v Česku využívat od ledna příštího roku. Lékaři je měli vystavit a odeslat přes počítač. Údaje o pracovní neschopnosti zaměstnance by okamžitě mohl vidět jeho zaměstnavatel. Nemocní by nemuseli tiskopisy nosit do práce a mohli se jít rovnou léčit. Doklady by také hned měla ČSSZ.

Ve věku 91 let zemřel ve čtvrtek 7. června politický vězeň František Suchý. ČTK to oznámila Jana Holcová z obecně prospěšné společnosti Post Bellum. Suchý zažil hrůzy nacistického i komunistického teroru. Spolu se svým otcem, který byl ředitelem strašnického krematoria, ukrýval popel popravených obětí nacismu a komunismu, aby mohly být jednou pohřbeny důstojně. V roce 1952 byl za špionáž a velezradu odsouzen k 25 letům žaláře. Ve věznicích strávil do svého propuštění 12,5 roku. Rehabilitace se dočkal až po roce 1989. V roce 2011 ho bývalý prezident Václav Klaus za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, loni v listopadu obdržel Cenu Paměti národa.

Suchý spolu se svým otcem uchránil v době protektorátu jména 2200 popravených, kteří měli být anonymně pohřbeni do hromadného hrobu. Tajně opisovali seznamy a urny s popelem ukrývali na odlehlém místě hřbitova. O jejich úmrtí informovali příbuzné. V době pražského povstání otec i syn bojovali se zbraní v ruce. Po únoru roku 1948 se rodina Suchých postavila i komunistickému režimu. V krematoriu schraňovali popel obětí komunistů, který měl být zlikvidován. Takto ukryli například urnu s popelem Milady Horákové, v době nacismu to byla například urna s popelem generála Josefa Mašína. Po komunistickém převratu začali také pomáhat rodinám, které byly převáděny přes hranice. Osudnou se Františku Suchému stalo ukrývání agenta chodce Jaroslava Koudelky, který ho nakonec po mučení prozradil.

Vláda v demisi schválila vlastní verzi takzvaného nominačního zákona. Podle vicepremiéra a místopředsedy hnutí ANO Richarda Brabce přidá na transparentnosti výběru lidí do orgánů státních firem, i když dává ministrům možnost odmítnout kandidáty doporučené vládním výborem. Brabec novinářům při příchodu do Strakovy akademie řekl, že při výběrových řízeních na ministerstva životního prostředí, které řídí, zatím nikdy nevyužil možnosti postupovat proti návrhu výběrové komise, nově by takový postup musel písemně zdůvodnit.

Předloha má zamezit dosazování politických nominantů do takzvaných trafik. Uchazeči mají až na výjimky vždy projít ministerským výběrovým řízením a hodnocením před vládním výborem, jeho postavení je ale pouze poradní. Zákon se v tomto bodu liší od návrhu Pirátů a dalších poslanců, který projednává Sněmovna a podle něhož má být doporučení vládního výboru závazné. Předloha bude tento týden čelit ve Sněmovně návrhu ANO na zamítnutí.

Podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, by mohli během příštího roku začít evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat Finanční správě údaje o tržbách. Vyplývá to z návrhu novely zákona o EET, kterou schválila vláda. Norma tak navrhuje zavést vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim elektronické evidence tržeb (EET). Pro zvláštní režim EET, tedy používání papírových účtenek, bude třeba podle návrhu splnit několik podmínek. Poplatník nebude smět být plátcem DPH, mít nejvýše dva zaměstnance a výše příjmů z evidovaných tržeb, tedy hotovostních, nebude smět přesáhnout za posledních 12 kalendářních měsíců 200.000 korun.

Zároveň v novele zákona o DPH, která je součástí návrhů k EET, ministerstvo navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH. Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení. "Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže. Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Sochařský festival Sculpture Line oživí veřejná prostranství zhruba desítky měst v Česku. Vedle Prahy budou sochy k vidění například v ulicích Pardubic, Plzně, Liberce, Ostravy, Zlína či Brna. Letos poprvé festival doplní i interiérová výstava v pražské Galerii Mánes. Hlavním cílem festivalu je propojovat sochy a instalace s veřejným prostorem, dát dobře známým místům novou tvář. "Snažíme se nemířit pouze do centra, ale hledáme i malebná zákoutí a prostory mimo hlavní tepny obcí," uvedl ředitel festivalu Ondřej Škarka.

V uplynulých třech ročnících festivalu zaujala například variace na Buddhovu sochu na Letišti Václava Havla, Průzkumníci či obří Chobotnice vznášející se na hladině Vltavy, majestátní bronzoví Koně Michala Gabriela "cválající" po piazzetě Národního divadla nebo Nohy z vody Kurta Gebauera umístěné ve Vojanových sadech.