Zprávy | Z archivu rubriky


Mladí Češi se nadále drží na předních pozicích statistiky uživatelů konopných drog. Marihuanu nebo hašiš užila v posledním roce téměř pětina lidí ve věku 15 až 34 let. Ve skupině od 15 do 16 let má v Česku aspoň jednu zkušenost s konopím dokonce 37 procent lidí, tedy nejvíce z celé Evropy. Vyplývá to ze zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Česko zůstává dál hlavním zdrojem pervitinu v Evropě, i když trendem poslední doby je výroba drogy v příhraničních oblastech zemí, se kterými sousedí. Evropská drogová zpráva se zabývá situací v osmadvaceti členských zemích Evropské unie, v Turecku a Norsku a statistická data, která se v ní uvádějí pochází většinou z roku 2016.

Česko se evropské statistice vymyká také v případě halucinogenních drog. Celkově se LSD a halucinogenní houby v Evropě užívají poměrně málo a míra jejich užívání je řadu let stabilní. V roce 2016 požilo halucinogenní drogu ve většině evropských zemí méně než jedno procento mladých dospělých (15 až 34 let). V případě halucinogenních hub se vymykaly pouze tři země: Nizozemsko a Finsko s 1,9 procenta a Česko dokonce s 3,1 procenta. Nad průměrem EU je Česko (1,4 procenta) s Finskem (1,3 procenta) také v případě LSD.

Protidrogová politika a prevence v Česku i přes nižší podíl výdajů než v jiných vyspělých státech patří k nejúčinnějším v EU. Dokáže například úspěšně bránit šíření infekcí. Síť léčebných zařízení je ale v ČR nedostatečná a pomoc lidem, kteří chtějí závislost překonat, není vždy dostupná. Novinářům to řekl šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Reagoval tak na výsledky evropské výroční zprávy o drogách. Stát, kraje a obce na protidrogovou politiku podle něj dávají zhruba půl miliardy korun ročně. Česko má třeba účinný program výměny injekčních stříkaček či dostupná centra pro první kontakt, podotkl Mravčík. Za hlavní problém označil nedostatečnou dostupnost substituční léčby. Center je málo a mají také malou kapacitu. Lék buprenorfin si musí pacienti navíc platit sami. "Dostupnost substituce je tak velmi nízká," uvedl Mravčík.

Evropská komise kritizuje novelu zákona o státní službě, kterou schválila vláda v demisi a teď ji řeší Sněmovna. V dopise zaslaném v polovině dubna ministerstvu vnitra vyjádřila znepokojení nad klíčovými prvky návrhu. Informoval o tom server iRozhlas.cz, který získal příslušné dokumenty. Premiér a úřady dříve tvrdili, že komise námitky nemá. Stát tvrdí, že čerpání dotací kvůli tomu není ohrožené. Změna služebního zákona by měla podle vlády v demisi otevřít státní správu odborníkům ze soukromého sektoru a usnadnit odvolávání úředníků na základě nového systému hodnocení.

"Zůstáváme tedy nadále znepokojeni klíčovými prvky návrhu. Například posunem k poněkud nízkým požadavkům druhých kol výběrových řízení pro manažerské pozice, možností odvolat manažery na základě 'dostačujícího' výsledku hodnocení, možností odvolání státních úředníků na základě dvou služebních hodnocení v rozmezí 40 dnů a zbavení vedoucích pracovníků možnosti podat námitku proti služebnímu hodnocení," cituje server z dopisu, který přišel náměstkovi ministra vnitra pro státní službu Josefu Postráneckému z úřadu eurokomisařky pro zaměstnanost. Ministerstvo vnitra nyní podle webu posílá do Bruselu nové odůvodnění novely služebního zákona, pozastavení dotací se neobává. Novelu odmítají tuzemské odbory i sněmovní opozice. Obávají se toho, že to kabinetu umožní lehce se zbavovat nepohodlných lidí. Od svého nástupu Babišova vláda v rámci takzvané systemizace státní správy zrušila desítky míst včetně pozic náměstků. Nad tím se v dopise pozastavuje i Evropská komise. Zároveň ale komise uznává, že v Česku existují administrativní překážky, které komplikují nábor odborníků.