Zprávy | Z archivu rubriky

Odbavování cestujících z pražské Ruzyně do zemí Schengenského prostoru je od pondělka rychlejší. Letiště Václava Havla otevřelo nový prostor centrální bezpečnostní kontroly. Důvodem je stále narůstající počet cestujících. Kontrolní stanoviště za 200 milionů korun by mělo zvýšit hodinové odbavovací kapacity Terminálu 2 o téměř 40 procent.

S otevřením nového stanoviště centrální bezpečnostní kontroly na Terminálu 2 zároveň končí provoz dřívějšího pracoviště, které na letišti fungovalo od počátku provozu terminálu. Uvolněný prostor letiště využije pro výstavbu nové komerční zóny s novými restauracemi a obchody. Letiště Václava Havla v posledních letech navyšuje počty odbavených cestujících. Zatímco loni odbavilo rekordních 15,4 milionu lidí, letos letiště očekává číslo ještě o zhruba 1,5 milionu vyšší.

Oblačno, přechodně polojasno. Místy déšť nebo přeháňky. Nejvyšší teploty 21 až 25 °C, na jihovýchodě území místy až 29 °C.

O účasti ve vládě s hnutím ANO Andreje Babiše hlasovali členové ČSSD v 930 místních organizacích, tedy v 85 procentech. ČTK to řekl mluvčí sociálních demokratů Petr Vurbs. Podle neoficiálních informací převažují hlasy pro vládní angažmá. Výsledek hlasování oznámí vedení ČSSD v pátek. Na výsledek čeká kromě ANO i KSČM, která by měla menšinovou vládu podporovat.

Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček odmítl průběžné výsledky komentovat a odkázal na pátek, kdy by měly být známy ty konečné. Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že podle jeho informací je většina sociálních demokratů pro vznik kabinetu.

Takzvanou sametovou revoluci v roce 1989, která vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu, považují Češi i Slováci za nejvýznamnější historickou událost své země. Vyplývá to z výsledků společného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Sociologického ústavu Slovenské akademie věd. Výsledky zástupci obou institucí zveřejnili na tiskové konferenci.

Za klíčový milník v historii označilo sametovou revoluci 62 procent Čechů a 49 procent Slováků. V "českém" žebříčku na dalších místech skončily vznik a období první Československé republiky (1918-1938) a takzvané pražské jaro a také okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968. Právě sametovou revoluci a ČSR Češi hodnotí nejkladněji. Slováci mezi nejvýznamnější historické události kromě sametové revoluce zařadili rozdělení Československa a vznik samostatného Slovenska na začátku roku 1993 a vstup země do EU v roce 2004.

Síť směnáren Chequepoint přišla o licenci. Rozhodla o tom Česká národní banka. Směnárny totiž podle centrální banky dlouhodobě porušovaly zákony. Podle poslední kontroly zákazníkům neposkytovaly informace, které ČNB vyžaduje. Klienti tak měli míň možností, jak si na směnárnu stěžovat. Chequepoint taky musí zaplatit víc než milionovou pokutu.

Směnárenská síť přišla do Česka v roce 1990. Provozuje pět vlastních poboček - z toho tři v historickém centru Prahy. Má taky šest desítek smluvních partnerů. Centrální banka v minulosti sankcionovala společnost opakovaně. Naposledy v roce 2015.

Vláda do konce června představí plán investic na následujících minimálně deset let. Na akci Institutu pro politiku a společnost to uvedla ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Materiál vypracovává ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová. Návrhy na jednotlivé investice podle Schillerové vláda získává při svých krajských cestách.

"Do konce června vytvoříme plán investic a bude minimálně na deset let. Nikdo to nikdy dosud nezmapoval. Kraje mají minimální zadlužení, velké částky na účtech a investují, jen když jim na to přispěje stát. Budeme muset více přemýšlet o míře kofinancování. Ten stát to totiž celé neutáhne do budoucna," uvedla Schillerová. Dodala, že nepodpoří žádné další návrhy na zvýšení podílu obcí a krajů na výnosech ze sdílených daní.

Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu zrychlil na 2,2 procenta z dubnových 1,9 procenta. Rostly především ceny pohonných hmot a potravin, dražší bylo například máslo, ovoce či zelenina. Naopak ceny meziročně klesly v telekomunikačních službách nebo u odívání.Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Analytici podobný vývoj očekávali, inflace zrychlila již druhý měsíc v řadě. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o půl procenta. Litr Naturalu stál v Česku zhruba 32 korun, nafta pak 31,33. Zdražily také potraviny a nealkoholické nápoje.

Kamenné sochy zvířat a dopis od sochaře Vojtěcha Suchardy, který orloj opravoval krátce po druhé světové válce - to jsou objevy, které nalezli restaurátoři orloje na Staroměstské radnici v Praze. Osmnáctistránkový text a noviny z roku 1948 Sucharda ukryl do sochy svatého Tomáše V dopise líčí sochař své zklamání, protože chtěl orloj předělat do nové podoby. Nelíbilo se mu, že jsou na orloji sochy, které městu darovali lidé a nesouvisejí s Prahou. Narazil ale u památkářů. Restaurátoři pátrali i po tajné místnosti, o jejíž existenci napovídalo několik indicií, tu se ale nalézt nepodařilo.

Oprava Staroměstské radnice začala loni v dubnu, celkem bude stát skoro 9,5 milionu korun. Orloj je teď v restaurátorských dílnách a na věž radnice by se měl vrátit nejpozději na konci letních prázdnin.

Ministerstvo zemědělství prověří dotace pro menší zemědělce. Serveru iRozhlas.cz to řekl ministr zemědělství v demisi za ANO Jiří Milek. Na peníze totiž dosáhly i velké firmy, které na to podle Nadačního fondu proti korupci neměly právo. Mezi ně patří mimo jiné firmy z holdingu Agrofert nebo podnik Agrofarm řízený bývalým magnátem Gabrielem Večeřou.

Garanční fond resortu zemědělství, který dotaci vyplácí, pochybení odmítá. Podle ministra zemědělství Milka může ohledně stanovení velikosti firem existovat dvojí výklad. Situaci bude proto řešit s Evropskou komisí. Fond v roce 2017 vyplatil v rámci daného dotačního programu téměř půl miliardy korun.

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že kvóty na přerozdělování uprchlíků v rámci států Evropské unie jsou definitivně passé. Za výsledek celoevropského vývoje, ale i diplomatických snah České republiky a celé visegrádské skupiny považuje vyjádření německé kancléřky Angely Merkelové, která podle magazínu Spiegel zpětně vidí rozhodnutí o kvótách kriticky. Jeho prosazení navzdory odporu několika zemí, mezi nimiž byla i Česká republika, podle Merkelové nepřispělo ke smíru v Evropě.

"Už dnes se na řešení migrační krize podílíme působením v místech, odkud běženci přicházejí, a to je teď největší úkol Evropy. Musíme zastavit uprchlickou vlnu mimo Evropu tak, aby už nevyplouvaly další lodě s migranty. A zároveň musíme vracet ty, kteří nedostali azyl, zpět domů a budeme jim pomáhat v místech kde se narodili a kde žili," sdělil předseda české vlády ČTK. Fakt, že Merkelová přehodnocuje svůj vztah ke kvótám, přičítá Babiš diplomatickému tlaku některých členských států EU včetně Česka. Svou roli podle něj sehrál i postoj Evropanů k migraci, který se projevil ve volbách v Rakousku, Itálii a Slovinsku, v nichž uspěly protiimigrační a protisystémové strany.