Zprávy | Z archivu rubriky

Na jižní Moravě začaly žně zhruba o 14 dnů dřív, než v posledních letech. Zemědělci musí sklidit 30 tisíc hektarů obilovin a 8 tisíc hektarů řepky. Ve zbytku republiky žně zatím nezačaly. Jako první začali se sklizní ozimého ječmene v Bulharech na Břeclavsku. Agrární komora odhaduje propad sklizně minimálně o pětinu proti normálu.

V Bulharech se začalo sklízet v úterý, podle předsedy tamního družstva Antonína Osičky se mohlo začít sekat už před týdnem. "Normálně začínáme na konci měsíce, ale co už - nenačekáme nic," řekl ČTK Osička. Podle něj je třeba obilí sklidit, protože jinak bude zasychat. Úrodu očekává podobnou jako loni, kdy panovalo sucho, za které bude stát zemědělcům vyplácet jako kompenzaci dvě miliardy korun. "Možná to bude o kapánek víc," dodal Osička. Počítá s tím, že do 10. července by mohl mít sklizeno. "Pšenice nám už taky zrají, řepka taky - normálně děláme za deset až 14 pracovních dnů, když nám nezaprší," uzavřel s tím, že zatím v jeho oblasti vůbec nepršelo. Osička počítá s tím, že další zemědělci začnou do konce týdne sklízet pšenici.

Zeman s Babišem ostře kritizovali Merkelové výrok o odsunu Němců

Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) ostře odmítli a kritizovali výroky německé kancléřky Angely Merkelové, že pro poválečný odsun Němců ze zemí střední a východní Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění. Babiš v Olomouci novinářům řekl, že výrok Merkelové je absolutně nepřijatelný a jitří staré rány. Prezident Miloš Zeman s výrokem Merkelové "hluboce nesouhlasí", řekl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle ministerstva zahraničí vyjádření Merkelové nezpochybnilo podstatu Česko-německé deklarace z devadesátých let.

Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury," řekla Merkelová v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. "To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění," prohlásila šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o "hořké nespravedlnosti".

Vědcům z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd v Praze se podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu nejpevnějšího materiálu - grafenu. Princip pohybu nanočástic bude využitelný v nanorobotice či biomedicíně. Grafen si lze představit jako jedinou vrstvu atomů uhlíku, která je velmi lehká a pevnější než ocel. Popsaný pohyb lze ale zobecnit i pro jiné povrchy. O svém objevu nyní tým vědců publikoval článek v americkém odborném časopise ACS Nano, který se specializuje na nanovědu. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě.

Rozpohybovat částice o velikosti zhruba jedné miliontiny vlákna nitě na grafenu se dosud kvůli náročnosti nepodařilo žádnému vědeckému týmu na světě. Grafen je jedním z nejpevnějších známých materiálů a je navíc velmi lehký - gram grafenu by pokryl čtyři fotbalová hřiště. Je také mimořádně vodivý, hladký a zcela propouští světlo. Tým českých vědců si tento materiál zvolil právě kvůli jeho vlastnostem, ale také proto, že s ním mají bohaté zkušenosti. Podle Petra Kovaříčka, který projekt vyvinul, je výzkum teprve v začátcích. Zveřejnění článku je prvním krokem pro využití pohybu nanočástic v budoucnu.

Česká inspekce životního prostředí v loňském roce udělila pokuty za více než 113 milionů korun. Podle jejího ředitele Erika Geusse je to o 16 milionů méně než rok před tím. Změnu si vysvětluje tím, že hlavně velké podniky jsou pořádnější. Jednu z největších pokut dostala Správa železniční dopravní cesty, která musela za nepovolené kácení zaplatit dva miliony korun. Nejvíce pokut inspekce udělila za chybné nakládání s odpady.

Inspekce kontroluje i nelegální obchod s ohroženými druhy zvířat a výrobky z nich. Loni zabavili její pracovníci 347 živočichů a dalších více než 1200 výrobků. Mezi nimi byly konzervy s jeseteřím masem, zub a obratel vorvaně nebo výrobky s obsahem oleje z krokodýla.

Jasno až polojasno. Odpoledne a večer bude přibývat kupovité oblačnosti s přeháňkami a bouřkami, ojediněle i silnými. Nejvyšší teploty 27 až 31 °C, na Moravě a ve Slezsku až 33 °C.

Žalobci loni podali obžalobu na 70.811 lidí, což je asi o 7000 méně než v roce 2016, obžalovali i 238 právnických osob. Pokles souvisí s celkovým úbytkem kriminality, například majetkové trestné činnosti. Soudy v minulém roce uznaly vinnými 95 procent obžalovaných. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou zveřejnilo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Kriminální jednání se podle žalobců přesouvá na internet, který se stává útočištěm nejen pro hackery, podvodníky, ale i pro sexuální delikventy.

Soudy loni zprostily viny asi pět procent obžalovaných. Pozitivním trendem je podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana rostoucí podíl ukládaných peněžitých trestů. Poměr počtu uložených peněžitých trestů k počtu odsouzených v roce 2017 se přiblížil 15 procentům, v roce 2016 to bylo osm procent.

Tržby českých automobilek a dodavatelů autodílů loni vzrostly na rekordní 1 bilion a 90 miliard korun. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu. Podle jeho údajů se výroba osobních vozů zvýšila o pět procent na skoro jeden a půl milionu kusů, tedy rovněž dosud nejvíc.

Stoupl zároveň vývoz aut, a to o šest procent na skoro 920 miliard korun. Většina exportu směřuje do evropských zemí, se kterými má Česko volný trh - z toho třetina do Německa.

Pět aktivistů Greenpeace zaplatilo přes 407 tisíc korun za protestní akci v elektrárně Chvaletice v roce 2016. Informoval o tom mluvčí ekologické organizace Lukáš Hrábek. Peníze dostala společnost Severní energetická, která je vlastníkem elektrárny. Firma musela opravit stovku děr, které vznikly po zavěšení transparentů na chladicí věži. Podle vyšetřovatelů škoda dosáhla více než milionu korun. Aktivisté ale částku zpochybňují.

Někteří z nich předloni v říjnu na dva dny obsadili chladící věž, aby tak protestovali proti modernizaci elektrárny, která prodlouží její provoz do roku 2030.

Většina Čechů považuje za ideální rodinu se dvěma dětmi, které se narodí dva až tři roky po sobě. Myslí si to téměř tři čtvrtiny Čechů. Ukázal to průzkum agentury STEM/MARK pro internetový obchod Špuntík.cz. Podle něj si také lidé často uvědomují současný trend těhotenství v pozdějším věku, většinou ho ale nevnímají jako problém.

Průzkumu se tento měsíc zúčastnilo 510 lidí ve věku 18 až 45 let. Dvě děti by chtělo mít 73 procent z nich. Pro jedno dítě je zhruba sedm procent dotázaných a tři děti považuje za ideální kolem 14 respondentů. K zakládání rodiny jsou zdrženlivější lidé ve městech. V Praze si přeje mít jediného potomka 14,5 procenta lidí.

Průměrná úroková sazba hypoték letos v květnu zůstala na dubnových 2,51 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Předloni v prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. Poprvé od roku 2009 ale klesl meziměsíčně počet i objem nových úvěrů.

ČNB minulý týden uvedla, že od října rozšíří pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu domácnosti. Dluh žadatele o hypotéku by nově neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat nejvýše 45 procent svého měsíčního čistého příjmu. Pravidla pro výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti nechala ČNB beze změny.