Zprávy | Z archivu rubriky

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, za loňský rok skončil podle předběžných údajů v rekordním přebytku 63,4 miliardy korun. Přebytkový byl počtvrté za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Poslední čtyři roky, kdy byl běžný účet v plusu, bylo první takové období od vzniku České republiky.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) nechala přepracovat střednědobé cíle české armády. V dosavadních plánech podle ní nesouhlasilo financování. Řekla to na velitelském shromáždění české armády. Ohledně nákupu víceúčelových vrtulníků očekává od vedení armády upravenou specifikaci, zakázku by chtěla zadat do několika měsíců. Otevřít ji bude chtít více státům. V případě zakázky na mobilní radary čeká na nový posudek kybernetického úřadu a na posouzení upravené smlouvy. Šlechtová chce také do Parlamentu přinést komplexní návrh na rozšíření českých vojenských misí.

Náčelník generálního štábu Josef Bečvář odmítl na shromáždění laická a nezasvěcená vyjádření kritizující modernizační projekty, která podle něj "vytváří líbivé titulky", ale zavedou armádu do slepých uliček. "Prý je zbytečné definovat naše požadavky, protože existuje technika, s níž jsou spokojeny i mnohem větší armády," podotkl Bečvář. Kritici podle něj poukazují na to, proč chce česká armáda něco jiného než jiné armády. Bečvář podotkl, že velké armády mají více druhů techniky, zatímco české vojsko musí vystačit s jedním druhem a malým počtem kusů. Nákupy podle něj trvají dlouho i kvůli akvizičnímu procesu, udržovat se proto musí v životnosti starší technika. Bečvář poznamenal, že "kompetentní odborníci" ve vedení armády přesně vědí, co chtějí. Armáda podle Bečváře loni své úkoly splnila. Zúčastnila se 11 misí, do kterých vyslala asi 800 vojáků.

Počet migrantů a držitelů mezinárodní ochrany v zemích takzvané visegrádské čtyřky (V4) je ve srovnání se starými členskými státy Evropské unie spíše nízký, s maximálním podílem kolem pěti procent celkové populace. Navzdory této skutečnosti však Češi, Slováci, Poláci a Maďaři patří dlouhodobě k národům, které odmítají společnou evropskou migrační politiku a ve většině jsou proti všem formám imigrace. Uvedla to ve zprávě organizace Člověk v tísni. Na konci roku 2016 žilo v Česku 4,66 procenta cizinců. Podíl azylantů a osob s takzvanou doplňkovou ochranou na celkové populaci země dosahoval 0,03 procenta. Na Slovensku 0,01 procenta, v Maďarsku rovněž 0,01 procenta a v Polsku pouze 0,001 procenta.

"Imigrace z jiných členských států vzbuzuje u téměř 40 procent obyvatel V4 spíše negativní emoce," uvádí Člověk v tísni s odvoláním na výsledky průzkumů Eurobarometr. Nejvíce skeptičtí jsou v tomto ohledu obyvatelé České republiky. Ještě větší odpor vyvolává u obyvatel V4 imigrace ze zemí mimo unii. Více či méně negativní pocit z nich loni v květnu mělo 81 procent Čechů a Slováků, 78 procent Maďarů a 71 procent Poláků. Průměr celé unie byl 54 procent.

Skupina českých katolíků napsala dopis papeži Františkovi, ve kterém ho vyzývají, aby neprodlužoval mandát současnému pražskému arcibiskupovi kardinálu Dominiku Dukovi. Ten koncem dubna oslaví 75. narozeniny, a dosáhne tak věku, kdy musejí podat demisi všichni katoličtí biskupové. Papež mu ovšem může prodloužit mandát, což si ale někteří věřící nepřejí, řekl ČTK jeden ze signatářů dopisu papeži Jan Bierhanzl. V dopise kritizují zejména údajné "hnědnutí" katolické církve pod vedením kardinála Duky a vyzývají papeže, aby jmenoval někoho nového. Arcibiskupství uvedlo, že dopis Duka nemá, a nemůže proto na něj reagovat.

Kardinál Dominik Duka občas sklízí kritiku zejména od mladších věřících za některé své názory či za podle nich příliš velký příklon k některým politickým představitelům. Dlouhodobě dobré vztahy má s prezidentem Milošem Zemanem, nedávno mu jako jeden z mála představitelů české katolické církve blahopřál ke znovuzvolení. Kardinála kritizují i gay a lesbické komunity, podle nich jejich příslušníky Duka považuje za hrozbu katolické církvi; veřejně to však nikdy neprohlásil. Jiní kritizují jeho slova o tom, že uprchlíci by měli najít odvahu vrátit se do zemí svého původu.

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal firmy Vyrtych, které finanční správa nepřiznala nárok na odpočet daně kvůli údajnému zapojení do podvodného řetězce. Podle soudu jde o zásadní rozsudek pro daňovou oblast. NSS uvedl, že není přípustné, aby úřad vyměřil daň fakticky komukoliv v libovolně dlouhém řetězci nebo aby se zaměřil na plátce, u kterého bude daňový výnos nejsnáze vymahatelný. Firma Vyrtych splnila veškeré podmínky stanovené pro přiznání nároku na odpočet. Naopak finanční správa dostatečně jasně nedoložila, že firma věděla o podvodném jednání, účastnila se jej anebo se při uzavírání obchodu chovala neobezřetně.

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová od 1. ledna sleduje také dodržování práv postižených lidí. Zaměří se především na vzdělávání, práci, na přístup postižených lidí do budov či na sociální ochranu. Právy hendikepovaných se v minulosti už zabývala, řešila však jen jednotlivé stížnosti, například v sociálním zabezpečení. Česká republika se zavázala k plnění mezinárodní dohody o právech postižených lidí zhruba před osmi lety, donedávna ale neurčila, kdo by měl na její dodržování dohlížet. Na ombudsmana padla volba kvůli tomu, že je nezávislý na ostatních složkách moci.

V Praze na Žižkově se otevřelo nové bistro, v němž mohou najít práci lidé bez domova či po propuštění z vězení. Sociální podnik s názvem Střecha, který funguje jako družstvo, nabízí veganskou stravu. V jídelním lístku ale nechybí "tradiční česká kuchyně". Návštěvníci si tak mohou dát třeba svíčkovou či výpečky, ale ze sóji. Družstvo založila pětice lidí, kteří pracovali v oboru gastronomie či se podíleli na dobročinných projektech. Vadilo jim, že lidé po propuštění z vězení a osoby bez domova jen obtížně hledají práci. Bez příjmu a střechy nad hlavou se ale ode dna odrazit nedokážou. Zaměstnanci se budou moci na chodu podniku podílet, postupně budou přebírat i řízení provozu. Po roce či dvou pak budou případně moci vstoupit do družstva.

V březnu půjde do aukce nejvzácnější československá známka. Původně rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919 měla hodnotu čtyři koruny. Na jarní aukci 11. března se prodá odhadem za čtyři až pět milionů korun. Známka je součástí sbírky filatelisty Ludvíka Pytlíčka, který ji koncem 90. let získal za 2,6 milionu korun. Pětasedmdesátiletý sběratel ze Semil je nejproslulejším českým filatelistou, vlastní největší sbírku československých známek z let 1918-1939. Svou sbírku postupně rozprodává, protože jeho děti filatelistický koníček nezdědily. Loni prodal část sbírky za deset milionů korun.

Do poloviny prosince Nejvyšší státní zastupitelství zaznamenalo přes 320 trestních stíhání firem. O takzvaném vyvinění, kdy firma prokáže, že se snažila zločinu zabránit, rozhodly soudy nepravomocně zatím ve dvou kauzách. A to u společnosti Agrotec ze svěřenských fondů premiéra v demisi Andreje Babiše z hnutí ANO a u Metrostavu. Téměř 1100 trestních stíhání firem zahájila policie od roku 2012, kdy zákon platí v praxi. Nejvíc jich obvinila loni. „Nejčastěji ukládanými tresty jsou nadále peněžitý trest, zákaz činnosti a zveřejnění rozsudku. Peněžité tresty se nejčastěji pohybují v řádu desítek tisíc korun. Nejpřísnější trest zrušení právnické osoby je ukládán jen velmi vzácně,“ řekl Radiožurnálu mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Ministerstvo školství mělo podle Nejvyššího kontrolního úřadu chyby v přerozdělování dotací na podporu práce s dětmi a mládeží. Kontroloři zjišťovali, jak resort poskytoval peníze neziskovým organizacím v letech 2014 až 2016. Ministerstvo vydalo v tomto období více než půl miliardy korun a podle Nejvyššího kontolního úřadu nemělo dostatečně stanovené cíle ani jasná hodnotící kritéria. Při přerozdělování dotací tak prý postupovalo netransparentně, porušovalo vlastní pravidla a nefungovala ani kontrola příjemců dotací. I u nich odhalil NKÚ nedostatky. U šesti z nich měl dokonce podezření na porušení rozpočtové kázně.

Ministerstvo školství v reakci uvedlo, že přidělování dotací na mládež bylo vždy transparentní. Do roku 2015 podle něj platila obecnější kritéria.