Zprávy | Z archivu rubriky

Počet žáků, kteří byli přijati na učiliště, za posledních deset let klesl zhruba o čtvrtinu. Zatímco ve školním roce 2007/2008 jich bylo 42.619, loni jen 31.376. Úbytek učňů v prvních ročnících zhruba odpovídá celkovému poklesu počtu dětí, kteří přichází na střední školy. Je jich méně zejména v důsledku demografického vývoje. Řada učňovských oborů se potýká s nedostatkem uchazečů. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství a Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV). Nejvíce žáků devátých tříd přijala loni učiliště do oboru kuchař-číšník, a to zhruba 4200. Hodně uchazečů se přihlásilo rovněž na obory kadeřník a cukrář, jejichž absolventi však zůstávají podle analytika NÚV Jiřího Vojtěcha v současnosti často nezaměstnaní. Naopak jiné obory se již několik let daří naplňovat jen stěží a po jejich absolventech je velká poptávka. Loni se neotevřel například obor slévač, který má připravit učně na výrobu odlitků z rozžhaveného kovu. Málo dětí se hlásí i do oborů hutník, kameník, kamnář, sklenář nebo výrobce obuvi. Chybí čalouníci a řezníci. Podobné je to s kováři, modeláři, vodaři nebo uměleckými pozlacovači.

Česká diplomacie by chtěla zapojit krajany v zahraničí do spolupráce s českými firmami, které tam chtějí podnikat. Na pravidelném setkání Čechů žijících v zahraničí to v Praze řekl státní tajemník ministerstva zahraničí Miloslav Stašek. Ocenil také dosavadní spolupráci s krajany, podle něj pomáhají šířit dobré jméno Česka. Připomněl rovněž, že krajanské spolky měly významný podíl i na vzniku Československa v roce 1918. Předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Eliška Hašková Coolidge na úvod setkání apelovala na soudržnost mezi krajany i mezi všemi Čechy, která podle ní nebyla v minulosti samozřejmá. Setkání krajanů v Praze se koná pravidelně jednou za dva roky. Letos se koná v nové budově Národního muzea a účastní se ho zástupci zahraničních Čechů z 15 zemí. Tématem setkání je udržení krajanského života, zvyků i českého jazyka v době globalizace.

Černé uhlí by se v dolech na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030. O dalších konkrétních krocích se rozhodne do konce roku. Po jednání s vedením těžební společnosti OKD to v Karviné řekl předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Původní předpoklady v reorganizačním plánu hovořily o roce 2023. Majitelem firmy OKD je od letošního dubna znovu stát. Vlastníkem se po letech stal prostřednictvím státního podniku Prisko, za akcie společnosti zaplatil téměř 80 milionů korun. Skončila tím reorganizace podniku, který se v roce 2016 dostal do úpadku. Ve firmě nyní pracuje i se zaměstnanci dodavatelských firem přes 9500 lidí.

Česká republika uvažuje o poskytování občanství bývalým občanům Československa v ukrajinské Zakarpatské oblasti. Ve večerním diskusním pořadu ukrajinského televizního kanálu 112 to v úterý prohlásil šéf oblasti Hennadij Moskal. Na údajný záměr Česka poukázal v souvislosti s udělováním maďarského občanství příslušníkům maďarské menšiny v Zakarpatí. České ministerstvo zahraničí ale Moskalovo tvrzení odmítlo. Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová ČTK řekla, že tvrzení šéfa Zakarpatské oblasti je dezinformace. Odkázala přitom na vyjádření Centra boje proti hybridním hrozbám a terorismu, které funguje na ministerstvu vnitra.

Moskal připomněl, že region byl do roku 1939 jako Podkarpatská Ukrajina součástí Československa, poté byl obsazen Maďarskem a po válce připojen k Sovětskému svazu. Po nástupu sovětské moci si podle Moskala mnozí obyvatelé oblasti ponechali československé a maďarské pasy. Budapešť už v roce 2011 umožnila krajanům v cizině získat maďarské občanství, aniž mají trvalý pobyt v Maďarsku. Ukrajina ale dvojí občanství neumožňuje.

Výsledky výzkumného týmu Astronomického ústavu Akademie věd ČR potvrzují hypotézu, že se pod ledem Antarktidy nachází patrně největší impaktní kráter na Zemi s průměrem zhruba 550 kilometrů. Impaktní krátery jsou objekty vzniklé nárazem jiného tělesa. S hypotézou přišel americký geofyzik Ralph von Frese v roce 2006. Tým vedený Jaroslavem Klokočníkem publikoval výsledky v časopise Earth, Planets and Space.

Útvar se nachází ve východní části Antarktidy pod oblastí označovanou jako Wilkesova země. Kráter má podle vědců pokračování v jižní Austrálii. Na Zemi je potvrzeno přes 170 impaktních kráterů a zhruba 600 objektů, které by jimi být mohly. Kráter s průměrem nad 500 kilometrů bývá označován jako pánev a mívá anomální oblast v kůře spojenou s podpovrchovou koncentrací hmoty. Takové útvary byly dosud známé na Měsíci, nikoli na Zemi.

Ve věku 70 let po těžké nemoci zemřel propagátor kosmonautiky, spisovatel a novinář Pavel Toufar. Psal především literaturu faktu, napsal i několik prací science-fiction a několik desítek populárně naučných prací. V roce 1997 obdržel literární Cenu Egona Erwina Kische za knihu Smrt číhá mezi hvězdami. Toufar podle serveru v roce 1969 napsal například největší počet článků v různých československých časopisech, v nichž popularizoval americký vesmírný program Apollo a hlavně historický let sondy Apollo 11 k Měsíci.

V 70. letech se stal jako velmi mladý právník a publicista členem Mezinárodního institutu kosmického práva (IISL) při Mezinárodní astronautické federaci. Toufar působil jako aktivní účastník některých experimentů spjatých s kosmickým výzkumem, například zkoumání sociální izolace a senzorické deprivace skupiny výzkumníků. Od roku 2008 se aktivně podílel na podpoře české vědecké účasti v mezinárodním experimentu Mars 500, který měl připravit posádku na dlouhý let k rudé planetě.

Dnes v předvečer svátku svatého Václava projde Prahou procesí s obrázkem staroboleslavské madony, takzvaným palladiem země české, které je jedním ze symbolů české státnosti. Procesí předznamená páteční Národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi. Po mši na Pražském hradě projde průvod městem a zastaví se nejen v několika kostelích, ale také ve Sněmovně nebo na magistrátu.

Palladium země české, kovový reliéf zobrazující Pannu Marii s Kristem, podle legendy darovala sv. Václavu jeho babička sv. Ludmila, která ho prý dala zhotovit na radu sv. Cyrila a Metoděje. Český kníže jej nosil celý život na prsou až do své smrti. Reliéfu je připisována ochranná moc nad českými zeměmi.

Jasno, zpočátku až polojasno. Nejvyšší teploty 18 až 22 °C, v Čechách ojediněle až 24 °C, v 1000 m na horách kolem 16 °C.

Judista Lukáš Krpálek na mistrovství světa v Baku medaili nezískal. V duelu o třetí místo v nejtěžší váhové kategorii prohrál v prodloužení s Dúrenbajarem Ulzíbajarem z Mongolska a obsadil konečnou pátou příčku. Rozhodující okamžik utkání však podle české výpravy byl chybou rozhodčích a duel měl pokračovat. Když rozhodčí vyhlásili bronzovým medailistou Ulzíbajara, Lukáš Krpálek se nechápavě rozhlížel kolem sebe. Věřil, že nepříznivé rozhodnutí sudího opraví videorozhodčí, ale to se nestalo. Nepomohly ani dlouhé protesty, Krpálek tak musel přijmout porážku, ale ani několikeré zhlédnutí situace ze záznamu ho nepřimělo změnit názor. "Před šampionátem bych byl za páté místo šťastný, ale v tuhle chvíli jsem hodně zklamaný, protože vím, že to takhle nemělo dopadnout a že to rozhodnutí mělo být jiné," řekl Krpálek ČTK a Radiožurnálu.

Spalováním hnědého uhlí se Česká republika řadí mezi důležité znečišťovatele jedovatou rtutí. V Evropské unii zaujímá čtvrté místo v oblasti emisí rtuti z výroby energie, výrazně více znečišťují Německo a Polsko. Vyplývá to ze studie Evropské agentury pro životní prostředí. V dnešní tiskové zprávě to uvedly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR.

Ekologové požadují, aby stát zamezil udělování výjimek z nového evropského limitu a donutil provozovatele uhelných elektráren k jeho splnění, nebo k odstavení elektrárny. Podle nich je v případně rozumného rozvoje obnovitelných zdrojů možné bez ohrožení stability sítě a dodávek elektřiny zavřít uhelné elektrárny s výjimkou tepláren do roku 2030.