Zprávy | Z archivu rubriky

Kvůli hlídacím náramkům pro domácí vězně by mohl jít do vězení první odsouzený. Zařízení totiž odhalilo, že vědomě porušil pravidla trestu. Jestli půjde za mříže, teď rozhodne soud. Elektronický monitoring funguje asi měsíc a půl. Podle ředitele monitorovacího centra ministerstva spravedlnosti Marka Netočného je systém spolehlivý.

Náramky zatím nosí 73 lidí. Ministerstvo očekává, že díky elektronickému monitoringu budou soudci ukládat častěji alternativní tresty. Probační a mediační služba má v tuto chvíli k dispozici 280 náramků.

Prezident Miloš Zeman počtvrté ve své funkci navštíví Čínu. Míří na dovozní veletrh v Šanghaji, který začíná v pondělí. Zeman chce po české expozici osobně provést čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Součástí programu bude i ochutnávka tradiční české kuchyně z restaurace Krajánek, která v Šanghaji sídlí.

České firmy budou mít na veletrhu k dispozici 590 metrů čtverečních. Na nich se Česká republika představí v oblasti průmyslu, cestovního ruchu, zemědělství nebo kultury.

Zákon o realitním zprostředkování by mohl být účinný od poloviny příštího roku. V polovině listopadu ho projedná Legislativní rada vlády, na začátku roku by měl jít do Sněmovny. V rozhovoru s ČTK to sdělila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ve Sněmovně vnímá politickou vůli zákon přijmout. Důležité podle ní je, aby byl zákon vyvážený jak pro větší, tak menší firmy a jednotlivce. Zákon by měl změnit dosavadní volnou živnost na živnost vázanou s požadavky na odbornou kvalifikaci. Makléř bude muset mít vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, ekonomie, financí, marketingu a obchodu nebo stavebnictví. Další možností je vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v ČR ke konci loňského roku 14.602 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Po přepočtu na počet obyvatel patří v tomto ohledu Česká republika k absolutní špičce v Evropě. Na jednoho makléře připadá asi 720 obyvatel. Neoficiální odhady počítají dokonce až s 25.000 realitních zprostředkovatelů. V sousedním Německu, které je v tomto žebříčku na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší.

Česká republika a Slovensko upřednostňují dialog ve věci možného řízení EU vůči Maďarsku a Polsku kvůli údajně vážnému ohrožení hodnot unie či zásad právního státu, shodli se český a slovenský ministr zahraničí Tomáš Petříček a Miroslav Lajčák na společné schůzce v Bratislavě u příležitosti návštěvy šéfa české diplomacie na Slovensku. Z vyjádření Lajčáka také vyplynulo, že slovenská diplomacie na rozdíl od českého premiéra Andreje Babiše podporuje připravovaný globální pakt Organizace spojených národů (OSN) o migraci.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima rozhodl o odejmutí dvou magisterských titulů absolventovi školy kvůli plagiátorství. ČTK o tom dnes informoval mluvčí UK Václav Hájek. Podle něj je to poprvé, kdy škola k odejmutí titulů z důvodu plagiátorství přistoupila. Jde o absolventa Husitské teologické fakulty UK, který na této fakultě vystudoval dva programy. Obě diplomové práce obhájil loni 26. září. Přezkumná komise školy potvrdila, že jde o plagiáty, uvedl Hájek. Zástupci UK podle Hájka zjistili, že diplomové práce vznikaly bez průběžné spolupráce s vedoucím práce. Podle rektora se diplomové práce kontrolovaly v antiplagiátorských programech.

Ošetřující lékaři a lékárníci možná budou mít přehled o všech lécích, které má pacient předepsané. Předpokládá to novela lékového zákona, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna navzdory výhradám zejména poslanců ODS. Sdílení údajů mezi poskytovateli zdravotní péče má podle vlády zajistit bezpečnější a kvalitnější předepisování léků. Předlohu nyní posoudí hned tři výbory - zdravotnický, ústavně-právní a petiční. Přístup k datům o předepsaných lécích bude mít podle novely jen ošetřující lékař nebo lékárník, který bude vydávat lék. Pacient by jim ale mohl vstup do databáze o lécích, které užívá, zakázat. "Není to tak, že do lékového záznamu bude mít přístup jakýkoli lékař," hájil vládní návrh ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Do takzvaného lékového záznamu pacienta by měl přístup jen lékař, který mu předepíše aspoň jeden recept a pacient si daný lék také vyzvedne, nebo na základě předložení občanského průkazu. V současnosti má lékař přehled pouze o lécích, které pacientovi sám předepsal.

Důvodová zpráva předlohy vypočítává, že v Česku za deset let stoupl 3,5krát počet hospitalizací v souvislosti s léky, například kvůli chybám v dávkování nebo kvůli nežádoucím účinkům léků. Desetkrát se zvýšil počet případů, které skončily úmrtím pacienta. Mnohé se ale podle odborníků vůbec do evidence případů nedostanou. Data o nežádoucích příhodách v souvislosti s podáváním léků nejsou dosud systematicky sledována.

Ženy v Česku si ročně vydělají v průměru o desetitisíce korun méně než muži. Dopad to má na děti a rodiny, důchody i celou ekonomiku. Novinářům to při příležitosti evropského dne nerovného odměňování, který připadá na 3. listopadu, řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V soukromém sektoru rozdíl průměrné mzdy podle údajů informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí činí asi 96.000 korun za rok, ve veřejné sféře se průměrný roční plat žen a mužů liší o víc než 82.000 korun. Podle Maláčové je spravedlivé odměňování žen a mužů "zásadní ekonomická otázka".

V soukromém sektoru ženy letos v prvním pololetí podle informačního systému o průměrném výdělku vydělávaly v průměru 27.771 korun. Měly tak o 8183 korun měsíčně méně než muži, tedy o 23 procent. Ve veřejném sektoru průměrný mužský plat činil letos 38.794 korun. Žena měla o 6866 korun méně, tedy o 18 procent. Rozdíly se v posledních letech ještě prohlubují. Ze statistik vyplývá, že výdělky mužů rostou rychleji než výdělky žen. V roce 2004 se průměrný plat mužů a žen ve veřejné sféře lišil o 16 procent. Podle odborníků na problematiku rovnosti ženy pracují v hůř odměňovaných oborech jako školství či sociální služby a na nižších pozicích, do vedoucích postů se dostávají obtížně. Často ale i na stejných místech mívají méně než jejich kolegové.

V Česku je nedostatek tlumočníků znakového jazyka. Podle odhadu Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR tlumočí do znakového jazyka v současnosti zhruba 90 lidí. Na jednoho tlumočníka tak připadá přibližně 100 neslyšících. ČTK o tom informovala mluvčí svazu Veronika Cézová. Podle ní není v Česku vysoká škola, která by nabízela kompletní studium tlumočení. Chybí také standardizované zkoušky, které by ověřovaly znalosti tlumočníků, uvedla. Podle mluvčí svazu je v Česku asi 10.000 neslyšících. Kromě nich používají znakový jazyk i někteří nedoslýchaví. Většina z takto postižených žije v Praze, kde působí asi 80 procent tlumočníků znakového jazyka.

Notáři, kteří by chtěli vykonávat profesi v Česku, zřejmě nebudou muset být výhradně českými občany. Změnu přinese vládní novela notářského řádu, kterou zrychleně už v prvním čtení schválila Sněmovna. Pokud předlohu podpoří také Senát a podepíše prezident, budou moci v tuzemsku pracovat i notáři s občanstvím některého ze států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Ministerstvo spravedlnosti novelou reagovalo na březnový rozsudek Soudního dvora EU. Konstatoval, že podmínka státní příslušnosti požadovaná českou právní úpravou pro přístup k povolání notáře představuje porušení smlouvy o volném pohybu pracovníků. Notáři, kteří budou chtít působit v ČR, ale nadále budou muset mít vystudovanou českou právnickou fakultu, budou muset vykonat notářkou zkoušku v češtině a pro provádění procesních úkonů budou muset ovládat úřední jazyk, tedy český. Soud už dříve rozhodl stejným způsobem vůči podobné praxi v několika jiných zemích unie. Evropské komise už u něj žalovala Belgii, Francii, Lucembursko, Rakousko, Německo, Řecko, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Maďarsko.

Lidé si připomínají Památku zesnulých. O svátku lidově nazývaném Dušičky lidé vzpomínají na své blízké, navštěvují hroby zemřelých, pokládají na ně květiny a zapalují svíčky jako symbol života. Dušičky jsou spojené také se zvýšeným provozem na silnicích, kdy za volant usedají i "sváteční řidiči". Podle průzkumu agentury IPSOS se o nadcházejícím dušičkovém víkendu chystají na hřbitov téměř čtyři pětiny Čechů. Dopravní policie s týdenním předstihem apelovala na řidiče, aby o Dušičkách dbali na bezpečnost jízdy. Dušičky jsou znát také u obchodníků, u kterých jdou v posledních dnech na odbyt zejména svíčky, dále lucerničky, věnce, hřbitovní vázy a květináče. Tržby rostou také květinářstvím u hřbitovů. Notářské kanceláře pak každoročně na začátku listopadu evidují zvýšený počet zájemců o sepsání závětí.

V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena s veselicí s názvem halloween. Halloweenské akce se konají i v Česku, účastní se jich hlavně školní a předškolní děti, nejvíce se ujalo vyřezávání dýní. V Latinské Americe se na Den mrtvých (Día de Muertos) konají průvody masek, v Katalánsku se slaví tento týden Kaštaniáda (Castanyada).