Zprávy | Z archivu rubriky


Jako důležitou součást Václavského náměstí, významnou stavbu české kulturní historie a také upomínku na těžké chvíle českého národa vnímali památkáři budovu Národního muzea při její několikaleté rekonstrukci. Fasáda proto i poté, co prokoukla do světlé barvy, nese stopy po střelách okupantů z léta 1968, byť nejsou tak patrné jako dříve. Záměrem památkářů bylo uchovat otisky po střelách i snahy o jejich zamaskování v následujících letech. Uvedl to Národní památkový ústav (NPÚ), který se na opravě podílel. Budova Národního muzea od architekta Josefa Schulze byla veřejnosti otevřena v roce 1891 a stala se dominantou Václavského náměstí. Události 20. století na ní zanechaly mnohé stopy. Za Pražského povstání byla 7. května 1945 pobořena leteckou pumou, 21. srpna 1968 sovětští vojáci střelbou těžce poškodili hlavní průčelí a při stavbě metra v roce 1978 se odtrhla a poklesla levá nárožní věž. Národní památkový ústav uvedl, že fasádu budovy poznamenaly i předchozí opravy a metody, jimiž byly provedeny.

Kriticky se k současné podobě fasády vyjádřil historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj stopy po kulkách okupačních armád ze srpna 1968 se komunističtí normalizátoři na prahu 70. let pokusili zamaskovat, ale restaurátoři provedli svou práci záměrně mizerně. "Otvory vyplnili plombami, které byly jednak ještě výraznější než původní díry, jednak se postupem času vydrolily," napsal Lukeš v sobotních Lidových novinách. Při nynější rekonstrukci tak podle Lukeše stačilo tato místa nakonzervovat a nechat být jako memento. Byla ale místo toho vyříznuta a nahrazena dokonalou kamennou plombou, uvedl historik. "Na fasádě se to pak projeví jako malé čtverečky nebo pásky, že maskují otvory po kulkách, však vůbec zřejmé není," podotkl Lukeš.

Chris Rooney z Liverpoolu se do Prahy vypravil v srpnu 1968 za kamarádkou. Dostal se tak zcela nečekaně do středu událostí, jaké mu naháněly strach. Přesto nezaváhal a začal fotografovat okupanty i barikády na Václavském náměstí. Při této činnosti ho zachytil fotograf ČTK Libor Hajský. Snímek, na kterém Rooney stojí na převrácené dodávce pod československou vlajkou, se stal jedním z nejznámějších zachycení událostí srpna 1968. K tomu, že právě on je mužem zachyceným na dodávce, se Rooney přihlásil těsně před 50. výročím okupace. ČTK poskytl i své dosud nepublikované fotografie a krátký rozhovor.

"Jednadvacátého srpna mě - stejně jako tisíce Pražanů - probudily děsivé zvuky ruských vojenských tryskáčů letících nízko nad městem vysokou rychlostí. Matka mé kamarádky nechtěla, abych odcházel z bytu, ale já jsem se stejně vydal ven. Chtěl jsem vidět barikády," popsal den okupace Rooney. On sám pořídil čtyři filmy, což znamená 48 fotografií. Jen málokteré z nich mu ale zůstaly. "Měl jsem tehdy velký strach, nikdy předtím jsem nic takového nezažil. Dva nebo tři Rusové se mi snažili vzít fotoaparát, ale nedal jsem jim ho," uvedl Rooney. Matka jeho kamarádky měla obavy, že snímky, které nafotil, by mohly rodině přinést komplikace. Požádala ho proto, ať jí filmy dá. "Řekla, že zná někoho, kdo mi je zdarma vyvolá. Měl jsem ale podezření, že fotky, které jí dám, už nikdy neuvidím. Dal jsem jí proto jen filmy z tábora v Rožňavě a nechal si tři z pražských protestů," uvedl fotograf.