Zprávy | Z archivu rubriky

Cenu Pavla Kouteckého za nejlepší celovečerní dokument získal Petr Horký. Porota ocenila jeho snímek Švéd v žigulíku, který je sondou do zákulisí obrody legendární ruské automobilky Lada. Snímek je zprávou o současném stavu Ruska. Snaha západního manažera, který se zasekává na zdánlivých maličkostech připomínajících sovětské pořádky, vyvolává na tvářích diváků úsměv. Při výběru vítězného filmu se porota radila dlouho. Snímek Horkého zvítězil v poměru tři ku dvěma. Krátkometrážní kategorii ovládl Matěj Šmelko s filmem Úhorná. Je to sonda do krušného života obyvatel jedné slovenské vesničky. Zvláštní uznání poroty získali Klára Tasovská a Lukáš Kokeš za snímek Nic jako dřív.

Za 12 let existence má Cena Pavla Kouteckého vysoké renomé. Třiaosmdesát snímků letos přihlásilo 104 tvůrců. Za 12 let existence má Cena Pavla Kouteckého vysoké renomé. Uděluje finanční ocenění pro režiséra vítězného celovečerního i krátkometrážního snímku (100.000, respektive 40.000 korun). Ceny byly předány v ústeckém Činoherním studiu. Kouteckého cena je nově součástí festivalu ELBE DOCK.

Galerie a muzea v Brně se zájemcům otevřela na noc. Do čtrnáctého ročníku Brněnské muzejní noci se zapojilo kolem 30 institucí. Lidé se mohli dostat na jinak nepřístupná místa a v netradiční dobu. Tradičně velký zájem je každoročně o expozice Technického muzea, kde se už krátce po zahájení tísnily stovky lidí. Rušno bylo i na Špilberku. Po jeho zákoutích provedla návštěvníky speciální hra Zašifrovaná osmička, týkající se osmičkových výročí. Kromě let 1618/48 došlo i na roky 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968. Zajímavostí byl nový projekt BRRR NO, který přímo v ulicích oživil staré brněnské pověsti. Akce se konaly nejen v Brně ale i v blízkém okolí. Lidé mohli ochutnat pivo, které bude vařit pivovar v Předklášteří.

Převážně polojasno. Nejvyšší teploty 19 až 23 °C, v 1000 m na horách kolem 15 °C, v Jeseníkách a Beskydech kolem 12 °C.

Podle části českých politiků by se již otázky takzvaných Benešových dekretů neměly z minulosti vytahovat. Někteří politici je považují za vyhaslé, další kritizují opětovné otevírání tématu. Neshodnou se, nakolik ovlivňují česko-německé vztahy. Vyplývá to z ankety, kterou ČTK uspořádala mezi zástupci sněmovních stran a prezidenta Miloše Zemana. Státní tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer (CSU) na sjezdu sudetských Němců v bavorském Augsburgu řekl, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy. Označil to za svůj osobní názor.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek ČTK řekl, že otázka Benešových dekretů je pro KDU-ČSL uzavřena. Podle šéfa občanských demokratů Petra Fialy už byly sporné otázky z minulosti překonány mimo jiné i díky česko-německé deklaraci. "Návraty k minulosti ničemu nepomohou, ale na současné vztahy žádný větší vliv mít naštěstí už nemohou," sdělil ČTK. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček označil výroky za nabubřelé a povýšenecké, česko-německé vztahy podle něj mimořádně poškozují. Téma Benešových dekretů za překonané nepovažuje předseda komunistů Vojtěch Filip. "Kdyby bylo téma překonané, tak by ho za hranicemi neustále nevznášeli. Jsou to právě oni, kdo škodí vzájemným dobrým vztahům. Alespoň víme, před kým se máme mít na pozoru," napsal Filip ČTK.

Do druhého kola doplňovacích senátních voleb v obvodu Zlín postoupili krajská radní Michaela Blahová (KDU-ČSL) a daňový poradce Tomáš Goláň (SENÁTOR 21). Bláhová získala 24,18 procenta hlasů a jejím soupeř 18,99 procenta. Volební účast v prvním kole byla v tomto volebních obvodu necelých 16 procent a byla výrazně nižší než při posledních senátních volbách v roce 2014. Lidé v doplňovacích senátních volbách v pátek a dnes vybírali z devíti kandidátů nástupce Františka Čuby (SPO), který koncem února rezignoval na funkci senátora. Druhé kolo se bude konat 25. a 26. května.

Mobilní Kavárna potmě, ve které obsluhují nevidomí kavárníci na palubě zatemněného autobusu, začala v Praze svou cestu po České republice. Až do září bude mít celkem deset zastávek v devíti městech ČR. Výtěžek tradičně půjde do sbírky Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu na pomoc zrakově postiženým. Své turné odstartovala před budou Českého rozhlasu. "Kavárna potmě putuje po Česku již sedmým rokem, za tu dobu nevidomí kavárníci obsloužili přes 25 tisíc hostů a utržila pro nevidomé okolo pěti milionů korun," řekl novinářům ředitel pořádajícího Nadačního fondu Českého rozhlasu Přemysl Filip. Podle organizátorů je cílem přiblížit návštěvníkům pocity nevidomých, pří běžných aktivitách, jako je například právě posezení v kavárně.

Do historické budovy Národního muzea (HM), která v současné době prochází rekonstrukcí, se přišlo podívat bezmála 3250 lidí. Den otevřených dveří byl výjimečnou jednorázovou akcí. Lidé se do muzea znovu podívají až na letošní výročí vzniku Československa, kdy se má budova po několikaleté opravě otevřít. Návštěvníci si dnes mohli projít připravenou trasu, na které se seznámili se stavem rekonstrukce. Generální rekonstrukce muzea začala v roce 2015, několik let předtím se budova vyklízela. Od svého otevření v roce 1891 neprošla komplexní rekonstrukcí, prodělala jen tři větší opravy.

Fotbalisté Plzně jsou popáté za posledních osm let českými šampiony. Titul si zajistili v dnešním 29. kole první ligy domácí výhrou 2:1 nad Teplicemi. Navíc obhájce titulu Slavia doma prohrála s Jabloncem 1:3 a kolo před koncem tak na Plzeň ztrácí z druhého místa nedostižných sedm bodů. Západočeši navázali na mistrovské roky 2011, 2013, 2015 a 2016, když první dva tituly získali pod současným trenérem Pavlem Vrbou, který uspěl hned v první sezoně po návratu. Viktoria si navíc ziskem titulu zajistila účast v základní skupině Ligy mistrů, kterou si zahraje po pěti letech a potřetí v historii. To jí vynese minimálně 15 milionů eur za účast (asi 382 milionů korun).

Rozhodlo se také o prvním sestupujícím. Poslední Brno doma neporazilo Jihlavu a už se nemůže v soutěži udržet, neboť na místa záchrany ztrácí čtyři body. Ligu tak opouští po šesti letech. Druhému sestupovému místu se budou v posledním kole snažit vyhnout Ostrava, Jihlava, Zlín a Karviná, která má nejhorší výchozí pozici a zachrání ji jen výhra v Jihlavě.

Na 53. ročník pochodu Praha - Prčice se vydalo přes 24.473 turistů, více jich bylo naposledy v roce 1983. Podle pořadatelů mohlo větší množství lidí přilákat dlouhodobě pěkné počasí, ale i skutečnost, že pro českou reprezentaci skončilo mistrovství světa v hokeji, lidé tak nemají potřebu sledovat v televizi utkání. ČTK to řekla jedna z hlavních organizátorek Dana Horáková. Chodci si mohli vybírat ze 16 tras, další byly připraveny pro cyklisty a vozíčkáře. Loni se do Prčice vydalo asi 20.800 turistů. Připravené trasy pro pěší měřily od 23 do 70 kilometrů. První chodec, který vyrazil na nejdelší trasu, dorazil do cíle kolem 12:30.

Legendární pochod se bez přerušení koná od roku 1966, kdy se necelá pětistovka turistů vydala překonat vzdálenost 100.000 loktů českých, což odpovídá zhruba 60 kilometrům.

Převážně polojasno, na jihozápadě a jihu při zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky nebo bouřky. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C. Nejvyšší denní teploty 20 až 24 °C, na severovýchodě kolem 19 °C.

Po mírném ochlazení v tomto týdnu čeká Česko opět oteplení. Následující čtyři týdny mají být teplotně nadprůměrné. Srážek má ubývat. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi počasí, kterou dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).