Zprávy | Z archivu rubriky

Legenda české populární hudby Karel Gott si v České mincovně v Jablonci nad Nisou vyrazil zlaťák ke svým osmdesátinám, které oslaví v příštím roce. Zlatá medaile s jeho portrétem ze 60. let je první ze série. Tři medaile Gotta představí ve třech životních rolích - jako zpěváka, jako malíře a jako fenomén, který zasáhl řadu generací lidí v mnoha zemích. Autorem první pamětní medaile, která nese na líci Gottův portrét a na rubu má Lady Carneval je Petr Horák. K dostání bude už teď v prosinci a v lednu. Zlatých medailí o hmotnosti poloviny troyské unce (15,56 gramu) razí mincovna 500, a stříbrných medailí o dvojnásobné hmotnosti bude 1000. Celá sada tří zlatých medailí přijde na bezmála 100.000 korun.

Medaili s motivem Karla Gotta jako malíře vytvořila Mária Filová a k dispozici bude v březnu příštího roku. Gotta jako fenomén zobrazil mladý nadějný medailér Asamat Baltaev. Ke koupi bude v červnu. "Je to velká osobnost, když jsem říkal rodičům, že jsem dostal možnost dělat jeho portrét, byli překvapeni, protože ho znají," uvedl Baltaev. Pro lícovou stranu si mladý medailér vybral portrét s kloboukem, na rubu je platinová deska, zlatý slavík a také jména zemí, kde zpěvák vystupoval.

Ukrajina potřebuje vědět, že západní země včetně Česka vnímají vážně hrozby ze strany Ruska. Po setkání se svým ukrajinským protějškem Pavlo Klimkinem to řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Na dvoustranné schůzce na okraj jednání ministrů zahraničí zemí NATO a partnerských států v Bruselu spolu ale hovořili také o rozvoji vzájemných ekonomických vztahů. Ukrajina, která od roku 2014 čelí ruskému tlaku na východě země, nyní opět žádá Severoatlantickou alianci i Evropskou unii o konkrétní kroky, které by byly odpovědí na poslední incident v Azovském moři. V Kerčském průlivu tam na konci listopadu ruská vojenská plavidla zadržela tři ukrajinské lodě i s námořníky. Lodní provoz ve strategické úžině u Ruskem anektovaného Krymu už byl částečně obnoven, Ukrajina a Západ ale Moskvu zatím marně vyzývají k propuštění lodí i posádek.

Jízdné ve vlacích, autobusech nebo přívozech a lanovkách by mělo nově spadat do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty místo nynějších 15 procent. Počítá s tím novela zákona o DPH z pera poslanců STAN, kterou schválila Sněmovna. Ve třetím čtení odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová. Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Vláda již dříve s návrhem vyslovila nesouhlas, sněmovní rozpočtový výbor ho naopak doporučil schválit. Pro schválení novely zákona nakonec hlasovalo 94 poslanců, zapotřebí jich bylo 92. Přeřazení jízdenek do nižší sazby by mělo podle předkladatelů nechat ve veřejné dopravě víc peněz.

Nynější sazba DPH na jízdné je podle autorů novely v ČR osmá nejvyšší v Evropě. Přesun do nižší sazby by podle předkladatelů mohl jízdenky zlevnit, případně přinést dopravcům víc peněz na rozvoj veřejné dopravy. V rozpravě však často zaznívalo, že jízdenky kvůli nižší DPH nezlevní.

Sněmovna schválila nová pravidla ochrany soukromí, která navazují na evropské nařízení GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Nový zákon má především zavést přípustné výjimky z evropských pravidel. Maximální sankci za porušení zákona norma ponechává na deseti milionech korun, horní sazbu pokut pro malé obce poslanci omezili na 15.000 korun. Poslanci ve vládní předloze upravili výjimky z pravidel pro média nebo vědecké, výzkumné a statistické účely. Média budou moci působit jako dosud. Novináři nebudou muset žádat každého účastníka shromáždění či demonstrace o souhlas se zveřejněním jeho záběrů. Nebudou muset ani žádat řečníka o souhlas se zveřejněním jeho postojů či politické příslušnosti. Ani používání skryté kamery by v důvodných případech nemělo být sankcionováno. Poslanci naopak odmítli snížit pod 15 let navrhovanou věkovou hranici, po jejímž dosažení by děti mohly samy naplno využívat sociální sítě.

Brexit může snížit hrubý domácí produkt ČR až o 55 miliard korun, tedy 1,1 procenta. Rovněž bude mít vliv na propouštění zaměstnanců, o práci by jich v ČR mohlo přijít až 40.000. Brexit nejvíce dopadne na automobilový průmysl, výrobu elektroniky a strojů. Vyplývá to z analýzy, kterou představila Česká spořitelna. Česká ekonomika vyváží přímo do Velké Británie zboží v hodnotě 210 miliard Kč ročně, což je přibližně pět procent českého exportu, respektive čtyři procenta HDP. Přes další hlavní české obchodní partnery se vyváží do Británie zboží za 120 miliard korun. Celkové vývozy do Británie tak představují ročně přibližně 330 miliard korun. To je osm procent celkového vývozu ČR a sedm procent HDP. Velká Británie je pro ČR pátým největším obchodním partnerem za Německem, Slovenskem, Polskem a Francií. Nejvíce se z Česka přímo vyváží výrobky z automobilového průmyslu (ročně za 66 miliard Kč) a kancelářské stroje a počítače (ročně za 20 miliard Kč).

"Z hlediska rizika pro dané odvětví je zajímavé sledovat i koncentraci vývozů. Například přímý vývoz fotografických přístrojů do Británie představuje 62 procent vývozu fotografických přístrojů z ČR. V případě niklu to je 54 procent, cukrovinek 25 procent, hudebních nástrojů 13 procent a obuvi 12 procent," uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Ve výrobě podle něj přímé vývozy do Británie přesahují desetinu celkového exportu, což je 83 miliard korun. Je to díky vývozům hotových osobních aut, které jsou v Británii populární, a jež dosahují 49 miliard korun. Celkový dopad brexitu na ČR by pozitivně mohla ovlivnit schopnost najít jiné odbytiště, ale naopak negativně opatrnost při investicích a pokles důvěry. Celkový dopad této velmi tvrdé varianty brexitu by tak pro HDP znamenal pokles o 1,1 procenta.

Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Počítá s tím vládní novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), kterou Sněmovna opakovaně schválila a přehlasovala veto Senátu, který ji zamítl. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidenta. Pro přehlasování senátního veta bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro předlohu jich hlasovalo 102. Vyslovili se pro ni poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že změna zákona má posílit roli Parlamentu při nakládání s veřejnými prostředky v řádu miliard korun ročně. Vláda podle ní chce, aby pravomoc k nakládání s penězi po zrušeném FNM přešla na Sněmovnu v rámci procesu schvalování státního rozpočtu. V nynější debatě ve Sněmovně mimo jiné odmítla, že by šlo o účetní trik pro vylepšení bilance státu. Uvedla také, že v případě nedostatku peněz na privatizačním účtu umožní novela naopak přesunout do něj peníze ze státního rozpočtu.

Opozice návrh kritizovala. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) řekl, že ministerstva peníze spotřebují, a až přijde krize, nebude mít stát z čeho stavět dálnice nebo financovat důchodový účet. Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého aeroholdingu.

Německou medaili za zásluhy v Berlíně obdržel Jaroslav Ostrčilík. Je zakladatelem Pouti smíření, při níž se připomíná poválečné vyhnání sudetských Němců z Brna. Ocenění mu předal německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který na slavnosti vyznamenal celkem 28 lidí za jejich přínos vzpomínkové kultuře. Prezident také připomněl, že pětatřicetiletý Čech organizuje i další projekty, které se zabývají někdejším soužitím českých, německých a židovských obyvatel Brna. Z pochodu, kterého se v roce 2007 účastnilo jen pár lidí, se v roce 2015 stala Pouť smíření, na níž letos bylo už asi 250 lidí.

K Česku má vztah i jedna z dalších osobností, kterou německý prezident vyznamenal. Alexander Fried vyrostl v Československu a během nacistické vlády byl nuceně nasazený, prošel třemi koncentračními tábory a jedním pochodem smrti. Většinu jeho židovské rodiny Němci zavraždili. Po válce Fried působil jako historik, aby se na tehdejší události nezapomnělo.

Fotografie Antonína Kratochvíla se v pražské Leica Gallery vydražily za 575.000 korun. Peníze budou použity na vznik filmu s názvem Můj otec Antonín Kratochvíl, který s fotografem a jeho synem Michaelem v současnosti připravuje režisérka Andrea Sedláčková. Nejdražší fotografií večera se stal portrét Davida Bowieho, který Kratochvíl pořídil v roce 1997 v New Yorku. Nový majitel ho získal za 67.000 korun. Z patnácti kusů nebyly vydraženy pouze dva snímky, které budou k dispozici pro další zájemce. Bowie měl podle Kratochvíla fotografie uložené ve svých složkách až do své smrti v roce 2016. K dalšímu společnému setkání již ale nikdy nedošlo. V nedávných dnech se režisérka Sedláčková společně z Kratochvílem i jeho synem Michaelem, který se věnuje stejnému povolání jako jeho otec, vrátila z Černobylu, kde se natáčely první části připravovaného filmu. "Antonína jsem chtěla točit, jak fotí, a když jsem se ho zeptala, kam chce jet fotit, tak řekl, že do Černobylu. Nejdříve jsem si myslela, že je to vtip," sdělila Sedláčková.

Kromě Ukrajiny mají tvůrci v plánu točit také ve Spojených státech a po českých lokacích, které jsou s Kratochvílem spojeny. Antonín Kratochvíl patří k nejzásadnějším českých fotografům. V osmnácti letech emigroval z Československa. Mládí v zahraničí zprvu strávil například v rakouském uprchlickém táboře, švédském kriminále či v Čadu jako bojovník v barvách francouzské cizinecké legie. V Amsterdamu vystudoval fotografii na prestižní Gerrit Rietveld Academie. Úspěch na něj čekal nakonec v Americe, odkud se vydal fotografovat válečné konflikty. Po téměř 20 letech se vrátil do vlasti, kde se poprvé setkal se synem Michaelem. Antonín Kratochvíl pracoval jako fotograf například pro The New York Times, Newsweek, Vogue či Rolling Stone.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ukončí dvoudenní návštěvu Maroka, kde jedná hlavně o hospodářské spolupráci. V Casablance by měl odpoledne zahájit česko-marocké podnikatelské fórum. Předsedu vlády na cestě doprovázejí zástupci čtyř desítek českých firem. Už v první den návštěvy podepsala česká strana s marockou dohodu o hospodářské spolupráci. Premiér po podpisu řekl, že obě země budou spolupracovat třeba v automobilovém průmyslu a české firmy by se mohly stát subdodavateli automobilek v Maroku. Marocké království je největším výrobcem automobilů v Africe, uvedl Babiš.Česko podle něj do Maroka ročně vyváží 2400 škodovek. "S novými typy je ambice dostat se brzy na 4000," řekl Babiš.

Dalším tématem dnešních jednání byla také migrace. Podle Babiše by EU měla mít podobné dohody o spolupráci jako s Tureckem také se zeměmi severní Afriky. Pomohlo by to zastavit příchod běženců, míní český premiér. Dodal, že by Maroko a další státy měly bránit svou jižní hranici před tlakem migrantů ze Sahelu. Babiš také zmínil, že v Maroku od druhé poloviny 80. let do roku 1991 žil a pracoval v zahraničním obchodu.

Severoatlantická aliance došla k závěru, že Rusko vývojem a rozmístěním rakového systému 9M729 porušuje smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Systém podle NATO představuje výrazné riziko euroatlantické bezpečnosti. V prohlášení to po svém jednání uvedli ministři zahraničí členských zemí aliance.

Česká republika sdílí s USA a dalšími spojenci závěr, že Rusko smlouvu porušilo. Ministerstvo zahraničí v prohlášení zaslaném ČTK vyzvalo Rusko, aby se vrátilo k dodržování smlouvy. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že USA se za 60 dní přestanou řídit podmínkami smlouvy, pokud do té doby Rusko nezačne její podmínky plnit také. Česká republika se shoduje se svými spojenci v tom, že Rusko smlouvu porušilo vývojem a rozmístěním raketového systému označovaného jako Novator 9M729.