Zprávy | Z archivu rubriky

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) spustí program na podporu výstavby sociálních bytů pro města a obce v březnu 2019. Na konferenci Žofínské fórum to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Na stavbu sociálních bytů poskytne stát obcím stoprocentní dotaci. Jde však maximálně o pětinu bytů v konkrétním domě. Na zbytek bytů si může obec vzít buď zvýhodněný úvěr z fondu bydlení, nebo klasický komerční úvěr.

O programu s "Výstavba" na podporu stavby sociálních bytů se poprvé zmínil premiér Andrej Babiš na začátku září. Sociálních bytů je třeba zhruba 65.000, stát by na jejich pořízení v příštích letech vyčlenil až 80 miliard korun, uvedl tehdy. Projekt byl připraven po dohodě se starosty, bude mít formu nařízení vlády, využity na něj budou i evropské peníze, dodala ministryně Dostálová.

Zataženo až oblačno a místy sněžení nebo sněhové přeháňky. Nejvyšší teploty -1 až +3 °C.

Stravenky, příspěvky na penzijní pojištění, pátý týden dovolené, mimořádné finanční odměny a zdravotní benefity by mohlo příští rok dostávat více zaměstnanců než dnes. Tři čtvrtiny větších podniků zvažují, že v roce 2019 zavedou další zaměstnanecké benefity, vyplývá z šetření Hospodářské komory.

Některé firmy zaváděly zaměstnanecké benefity už v letošním roce. Z řad větších zaměstnavatelů nově zavedla nebo rozšířila portfolio zaměstnaneckých benefitů drtivá většina, celkem 80 procent z nich, dodala komora.

Vláda se bude zabývat veřejnou zakázkou, kterou zadá Národní galerie Praha kvůli přípravě výstavy slavného švýcarského sochaře a malíře Alberta Giacomettiho. Ministerstvo kultury předloží návrh na zadání jednacího řízení bez uveřejnění s oslovením jediného účastníka, hodnota zakázky je 470.000 eur (asi 12 milionů korun). Předmětem veřejné zakázky je spolupráce mezi Národní galerií a Nadací Giacometti.

Výstava by se měla konat v Praze od června do listopadu 2019. Koncept výstavy pracuje s možností, že by vystavovaná díla z fondu Nadace Giacometti byla doplněna o exponáty jiných autorů z českých soukromých sbírek nebo ze sbírek státních institucí, včetně sbírek Národní galerie v Praze.

Každý pátý Čech trpí syndromem vyhoření. Shodli se na tom lékaři z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Takzvaný syndrom vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres, který se projevuje především únavou a ztrátou pocitu ze smyslu vykonávané práce. Nejohroženější jsou vrcholoví manažeři, lékaři, zdravotníci, učitelé, policisté a soudci.

Odborníci z Psychiatrické kliniky syndrom sledují od roku 2015. "Intenzivnější symptomy syndromu vyhoření vykazuje asi 20 procent populace. Ve srovnání se světem je to někde uprostřed," uvedl psychiatr Radek Ptáček, který se v několika mezinárodních studiích zaměřuje na duševní zdraví pracovních profesí.

Nový stavební zákon musí být schválen do konce funkčního období této vlády v roce 2021, je to jednoznačná priorita. Ve svém videopříspěvku to na Fóru Zlaté koruny uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Za pomalý postup při přípravě zákona kritizoval ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), vedené ministryní Klárou Dostálovou (za ANO). Harmonogram MMR přitom Babišovým představám zhruba odpovídá.

Ministryně Dostálová v říjnu uvedla, že nový stavební zákon by měl být platný ve druhém čtvrtletí roku 2022, v účinnost by měl vstoupit o rok později. "Z hlediska objemu prací a dopadu je to podobné jako u občanského zákoníku, který je účinný od roku 2014," podotkl tehdy prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. V případě občanského zákoníku byl rozdíl mezi platností a účinností téměř dva roky. Podle Dostálové bude třeba změnit také 89 souvisejících zákonů.

Zájem Čechů o podporu instalací solárních zdrojů v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ) se meziročně zdvojnásobil. Na setkání s novináři to uvedli zástupci Solární asociace. Vyplývá to podle nich z dat o počtu proplacených žádostí za 11 měsíců letošního roku, které asociace získala ze Státního fondu pro životní prostředí. Dosud bylo letos proplaceno více než 1500 žádostí na solární zdroje a nový instalovaný výkon překročil šest megawattů (MW), což je dvakrát více než minulý rok, uvedla asociace.

Solární asociace také představila studii, která mapuje potenciál výroby elektřiny ze Slunce v ČR. Z kalkulací, které vypracovala konzultační společnosti EGÚ Brno, vyplývá, že technický potenciál dosahuje 39 gigawattů (GW). Jsou do něj zahrnuty možnosti instalací solárních panelů na střechách a fasádách i stavba projektů fotovoltaických elektráren na brownfieldech.

Česko a Francie dnes společně pořádají na různých místech světa snídaně s místními bojovníky za lidská práva a demokracii. Akce se koná při příležitosti 30. výročí snídaně někdejšího francouzského prezidenta Françoise Mitterranda s československými disidenty. Podle českého minstra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je cílem akce podpořit disidenty v nesvobodných zemích.

Česko a Francie proto společně pořádají na svých zastupitelských úřadech snídaně obdobné té z roku 1988. Na francouzské velvyslanectví v Praze dorazili disidenti z Běloruska, Ázerbájdžánu, Barmy, Vietnamu či Kuby. Snídaně s místními disidenty se uskuteční na ambasádách Česka nebo Francie v Arménii, v Barmě, v Moldavsku, v Rusku nebo na Kubě. "Nabízíme naši podporu do míst, kde jsou lidé za svobodné vyjadřování názorů či kritiku vlády stále vězněni nebo pronásledováni," řekl Petříček. Ministr uvedl, že akce je součástí politiky na ochranu lidských práv, kterou Česko považuje za důležitou součást své zahraniční politiky.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl stížnost premiéra Andreje Babiše (ANO) proti Slovensku ve sporu o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB). Informaci webu Respekt.cz potvrdil ČTK Babiš. Předseda vlády dodal, že spor nekončí. Pokračovat podle něj bude na Slovensku. Na evropský soud se Babiš obrátil letos v létě, podle Respektu soud 20. listopadu rozhodl o nepřijatelnosti stížnosti.

Babiš tvrdí, že je veden jako agent StB neoprávněně, a zažaloval kvůli tomu dříve slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Slovenské soudy daly nejprve Babišovi za pravdu, verdikty ale zrušil ústavní soud. Na evropský soud se premiér obrátil, když neuspěl s dovoláním k nejvyššímu soudu. "Jsem přesvědčen, že spor vyhraji, protože jsem nikdy žádnou spolupráci nepodepsal," uvedl Babiš.

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO doufá v rychlejší přístupová jednání Srbska do EU. Řekl to po setkání se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou v Kramářově vile. Brnabičová poděkovala poděkovala Česku za podporu úsilí Srbska o vstup do EU. Silnou podporu ČR vůči snaze Srbska vstoupit do EU vyjádřil také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), který Brnabičovou přijal ve Valdštejnském paláci.

Předsedové vlád jednali také o hospodářské spolupráci obou zemí. Podle Babiše mají české firmy zájem o spolupráci zejména v oblasti obchodu, energetiky a přírodních zdrojů. Zmínil také možnou spolupráci při těžbě lithia, neboť v Srbsku byla objevena ložiska této strategické suroviny a Bělehrad jedná s konkrétními firmami o jejím využití. Česko by podle Babiše mohlo v této oblasti využít srbské zkušenosti. Do Česka přijel také srbský ministr financí Siniša Mali, který se sešel s českou ministryní Alenou Schillerovou (za ANO). Společně podepsali dohodu, podle níž Česko dostane od Srbska 221,7 milionu korun za staré dluhy.