Zprávy | Z archivu rubriky

Poštovní muzeum oslavilo sto let od svého založení dnem otevřených dveří, komentovanými prohlídkami a vydáním speciálního pamětního listu s otiskem rytiny podle návrhu Maxe Švabinského Alegorie republiky. V příštích letech s chce muzeum zaměřit na pořádání autorských výstav i na přilákání mladé generace. Na příští rok muzeum připravuje výstavu Žena na poště, řekl v rozhovoru s ČTK kurátor Martin Říha. "Poštovní muzeum vzniklo v prosinci roku 1918 jako vůbec první muzeum v Československu," uvedl Říha. Ve stejný den vyšla také první československá poštovní známka s motivem Hradčan. U zrodu muzea stál Václav Dragoun, který se posléze stal jeho prvním ředitelem. Zatímco pražská část muzea v ulici Nové Mlýny je zasvěcena známkové části, v budově ve Vyšším Brodě mohou návštěvníci vidět kočáry, poštovní štíty, schránky a další exponáty včetně stejnokrojů.

Počet vězňů v ČR v letošním roce poprvé po řadě let stagnuje. Ve věznicích je v současnosti kolem 20.000 vězňů a přeplněnost věznic je asi 104 procent, řekl novinářům generální ředitel vězeňské služby Petr Dohnal. Vězeňská služba podle něj plánuje stavbu nové věznice na zelené louce. Cílem vězeňské služby podle Dohnala je, aby v každém kraji byla aspoň jedna věznice. Bude tak podle něj zachován lepší kontakt odsouzeného s rodinou, případně přáteli, kteří mnohdy nemají peníze na dojíždění do vzdálených věznic. Ztráta rodiny či přátel má na odsouzeného negativní vliv a hrozí, že se z něj stane recidivista.

Projekt otevřené věznice, který byl před rokem zahájen ve věznici Jiřice na Nymbursku, podle vězeňské služby funguje. Otevřenou věznicí k dnešku prošlo 78 odsouzených, ani jeden z nich se zatím nevrátil do vězení. Míra recidivy je tak nulová, řekl Dohnal. Právě snížení recidivy bylo hlavním úkolem projektu. Skutečný dopad projektu otevřené věznice se ukáže až za několik let. Vězeňská služba je podle Dohnala ale s projektem spokojená, plánuje proto jeho rozšíření. Míra recidivy je v ČR kolem 70 procent. Podle Dohnala by bylo úspěchem, kdyby se ji podařilo srazit na 35 až 40 procent.

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors do konce března 2019 propustí 260 lidí, což je asi 40 procent zaměstnanců. Důvodem jsou ekonomické potíže firmy. O propouštění informovala Česká televize, ČTK informaci potvrdil vedoucí odborů Alois Kazelle. Dodal, že propouštění se týká profesí napříč podnikem od manažerů po dělníky. Podle výročních zpráv několik let společnosti klesají tržby a snižuje se i počet vyrobených traktorů. Zatímco v roce 2014 společnost prodala 4187 traktorů a utržila 3,8 miliardy korun, v loňském roce to bylo 2765 traktorů a tržby 2,9 miliardy. Vzhledem k nedostatku volných zaměstnanců na pracovním trhu je pravděpodobné, že většina propuštěných najde v Brně jiné povolání. "Už od rána mi telefonují personalisté, abych lidem předal kontakt, je tedy možné, že najdou práci hned," uvedl Kazelle.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zrušil kvůli pochybnostem výběrové řízení na mobilní radary pro českou armádu. Původní tendr za 2,9 miliardy korun bez DPH vyhrál izraelský státní podnik Elta Systems. Kvůli nutné potřebě nových radarů Metnar navrhl vládě, aby byly radary koupeny přímo od izraelské vlády, sdělil ČTK. Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek uvedl, že smlouva bude podepsána v polovině příštího roku. Opozice se nad způsobem postupu ministerstva pozastavuje, rozhodnutí ale vítá. Náčelník generálního štábu Aleš Opata už dříve řekl, že současná technika bude fungovat maximálně do roku 2020. Podle Metnara nebude armáda bez nové techniky schopna efektivně zabezpečit přehled o situaci ve vzdušném prostoru nad ČR.

Ministerstvo vnitra připraví zákon, který upraví situaci pro případ tzv. tvrdého brexitu bez dohody mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Ostatní ministerstva by měla během tohoto týdne připravit paragrafy, které by upravily potřebnou problematiku z jejich hlediska. Kabinet se bude předpisem zabývat 7. ledna a prosadit by ho chtěl do 29. března, kdy má Británie opustit unii, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dodal, že tvrdý brexit by přinesl celou řadu komplikací a nikdo si ho nepřeje, je ale třeba se na tuto alternativu připravovat. Vnitro proto vypracovalo zákon, který dočasně upravuje podmínky pro vstup a pobyt britských občanů do Česka a to, jaká by měli v tuzemsku práva.

Další ministerstva proto mají předpis rozšířit mimo jiné o problematiku výměny zboží, firemního práva či zdravotnictví. Vzniknout by tak měl tzv. "Lex brexit". "Předpokládám, že tento týden dostanu návrhy paragrafů od jednotlivých ministerstev," řekl Hamáček.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) se rozhodl přednést jako druhý nejvyšší ústavní činitel novoroční projev. Poprvé se tak stane 1. ledna příštího roku. Naváže tak do jisté míry na tradici předchůdců Miloše Zemana v čele českého státu. Současný prezident dal přednost vánočním projevům, které přednáší 26. prosince. Zhruba desetiminutový projev Kubery bude odvysílán hodinu po poledni, má se týkat společenské a politické atmosféry v Česku. Kuberovým cílem je oslovit národ z pozice předsedy zákonodárné komory a také dlouholetého regionálního politika. Kubera byl do letoška mimo jiné dlouholetým teplickým primátorem.

Nabídku k odvysílání projevu z pracovny předsedy horní komory dostaly tři největší televize, tedy Česká televize, Nova a Prima, a také Český rozhlas a Česká tisková kancelář jako další veřejnoprávní média. ČTK už s odvysíláním souhlasila. Novoroční, případně vánoční projev, pronášeli v Československu či České republice doposud zejména prezidenti.

Pěstitelé ovoce kompenzace na zmírnění škod z letošního sucha nedostanou. Ministerstvo zemědělství ovoce mezi plodiny s nárokem na dotaci nezařadilo. Kompenzace nedostanou především kvůli omezenému objemu peněz v dotačním programu. Prioritní je podle ministerstva zemědělství podpora u plodin, které utrpěly výrazné škody, jako jsou například krmné plodiny. ČTK to řekl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Ovocnáři s takovým vysvětlením nesouhlasí. Tvrdí, že ovocnářům byl upřen rovný přístup k získání podpory.

Podporu mohou získat například pěstitelé, pšenice, ječmene, kukuřice, brambor, cukrovky, slunečnice, máku, zeleniny, chmele. Ze sektoru ovocnářství mohou o podporu požádat pouze školkaři. Ministerstvo spolu s Agrární komorou ČR již dříve vyčíslilo škody ze sucha u ovocnářů a zelinářů na 0,7 miliardy korun. Letošní sucho postihlo ovocnáře podle Ludvíka ne na kvantitě, ale na kvalitě, a to především u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem v ČR. "Kvůli suchu jablka nedorostla do požadované velikosti. Až dvě třetiny jablek tak šly na průmyslové zpracování, zatímco obvykle to je asi třetina. Část jablek se ani nesklízela," řekl Ludvík. Kvůli propadu tržeb ze sucha jsou podle něj nejvíce ohrožené specializované rodinné farmy, které nemají jiné příjmy než z ovocnářství.

Čerstvě zrozené Československo se před sto lety zařadilo mezi řadu evropských zemí, které krátce po skončení první světové války zaváděly osmihodinovou pracovní dobu. Oficiálně se tak stalo 19. prosince 1918 přijetím zákona číslo 91/1918 "o 8hodinné době pracovní". Od října 1968 byl postupně do praxe zaváděn pětidenní pracovní týden, od 90. let týdenní pracovní doba činila 42,5 hodiny, nyní to je 40 hodin. Od roku 2001 se totiž přešlo na "čistou" dobu, do které se již nezapočítávají přestávky.

Ještě na počátku 18. století pracovali dělníci v průmyslu až 16 hodin denně, ročně přes 3000 hodin. V první polovině 19. století už byla pracovní doba 12 až 14 hodin, před první světovou válkou se pak ve většině států pracovalo 10 až 12 hodin denně. Mnohaleté požadavky na zkrácení doby práce provázely koncem 19. a začátkem 20. století rozsáhlé demonstrace a stávky.

Kulturní dědictví Pardubického kraje se rozrostlo o zlatý podklad, který čítá 60 zlatých dukátů ze 16. a 17. století. Náhodný nálezce ho objevil u Králík na Orlickoústecku. Mince někdo zahrabal jen mělce, předpokládal, že se pro ně brzy vrátí. Novinářům to nyní řekli zástupci kraje a muzeí. "Nálezy tohoto typu nejsou úplně běžné. Hlavním oběživem byly mince stříbrné. Mohlo se jednat o vyplacený žold nebo třeba podíl z kořisti," řekl numismatik Východočeského muzea Petr Vorel.

Jádro tvoří mince z Polska, Nizozemska a Uherska, mezi tím jsou například dva turecké dukáty. V tehdejší době by se za nalezený poklad daly pořídit dvě krávy nebo kvalitní kůň, na koupi domu by již kupec potřeboval peněz víc, uvedl Vorel. Jedna mince váží přes tři gramy a ryzost zlata je kolem 90 procent. Stříbrné mince byly třikrát těžší. Při delších cestách se lépe převážely zlaté mince, které nebyly tak těžké. Polské, nizozemské či uherské dukáty platily bez ztráty hodnoty po celé Evropě, v tom bylo jejich kouzlo," dodal Vorel.

Kanadská policie ve Windsoru na jihovýchodě Kanady rozšířila dvojice psů - Coala z České republiky a Nika ze Slovenska. V pondělí to policejní sbor oznámil na twitteru u příležitosti odchodu zasloužilého německého ovčáka Katoa do výslužby. Podle kanadské televize CBC se pes zúčastnil přes 3000 akcí a byl u více než stovky zadržení. Noví němečtí ovčáci z Česka a Slovenska jsou trénováni na stopování a vyhledávání střelných zbraní, munice a drog.