Zprávy | Z archivu rubriky

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti letošku klesnout o deset miliard na 40 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo všech 108 poslanců, které mají ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti schválení rozpočtu. V dílčích hlasováních o návrzích na přesuny peněz uvnitř rozpočtu podpořila Sněmovna jen úpravy rozpočtového výboru a poslanců KSČM, jež menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD toleruje. Poslanci tak přidali 600 milionů korun pro obce na opravy a stavby škol a nájemních bytů, jak chtěla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM), a 327 milionů korun na investice v sociálních službách, jak chtěl Roman Onderka (ČSSD). Drtivou většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů Sněmovna odmítla, schválila pouze návrhy dvou poslanců KSČM. Hana Aulická Jírovcová uspěla s návrhem přidat 200 milionů na sociální služby a Zdeněk Ondráček s přesunem 100 milionů korun na hasiče a policisty.

Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrnou mírou inflace 2,3 procenta. Nezaměstnanost by měla stejně jako letos zůstat na 2,3 procenta. Vláda však v důvodové zprávě k rozpočtu poznamenává, že makroekonomický rámec pro sestavení rozpočtu zatěžují rizika, která vnímá jako vychýlení dolů. Vláda se zmiňuje například o sklonu k zavádění obchodních bariér v mezinárodním obchodu nebo o možných následcích brexitu. Na daňových příjmech chce vláda vybrat téměř 769 miliard korun, což je zhruba o 40 miliard korun víc, než očekává pro letošní rok. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl už v prvním čtení, že jde o rozpočet, který zlepší život občanům a pomůže i podnikatelům a živnostníkům. Dnes k rozpočtu nevystoupil.

Rozpočet čelil tradiční kritice opozice. Jan Skopeček (ODS) kritizoval rozpočet například za to, že tahá další peníze z kapes daňových poplatníků. Také navrhovaný schodek nemá podle něj v době růstu opodstatněni. "Byl by to dobrý rozpočet, kdyby za rok přišel konec světa," prohlásil předseda klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

České aerolinie (ČSA) v lednu příštího roku zruší letecké linky z Prahy do Ostravy a Bratislavy a také slovenskou vnitrostátní linku mezi Bratislavou a Košicemi. Upozornil na to server zdopravy.cz. ČTK informace následně potvrdil mluvčí ČSA Daniel Šabík. Důvodem zrušení je nedostatek vhodných letadel pro tyto lety po novém roce. Pokračovat tak bude pouze přímá linka Praha-Košice. ČSA dosud na linkách využívaly tři pronajaté letouny ATR 42, které však v následujících týdnech vrátí jejich majitelům, přičemž další prodloužení pronájmu už neplánují. Větší stroje, které má dopravce ve své flotile, na linky však nasazovat neplánuje. Spoje z Prahy do Bratislavy byly první pravidelnou linkou v historii ČSA, kterou uvedly do provozu po svém vzniku v roce 1923. Do roku 2011 dopravce v rámci Česka létal také z Prahy do Brna, kvůli malé vytíženosti však linku zrušil.

Brněnská Masarykova univerzita vypraví v tuto zimu do Antarktidy dvě expedice. Vedle tradiční výpravy na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse vědci vyrazí i na Nelsonův ostrov, kde si univerzita pronajala stanici od Českého antarktického nadačního fondu. Expedice na základnu J. G. Mendela bude mít 13 členů. Účastnit se jí budou dva technici, lékař a deset vědců z různých oborů, například mikrobiologové, paleontolog či rostlinná fyzioložka. Výzkumníci vyrazí na cestu 4. ledna, kdy se letecky přesunou do chilského Punta Arenas. Odtud se pak letecky dostanou na ostrov krále Jiřího, kde přesednou na vojenskou loď Aquiles. Na ní se expedice co nejvíce přiblíží k základně, aby mohla poslední část přeletět vrtulníkem. Do Česka by se vědci měli vrátit v první polovině března.

Na Nelsonův ostrov v souostroví Jižních Shetland vyrazí šestičlenná výprava. Masarykova univerzita si na 99 let pronajala od Českého antarktického nadačního fondu tamní stanici, kterou založil cestovatel Jaroslav Pavlíček. "Naším úkolem bude připravit místo tak, aby v budoucnu bylo možné zahájit rekonstrukci stanice. Půjde především o úklid odpadu, který tam vyplavilo moře," uvedl Pavel Kapler, který výpravu povede. Odpadu je v místě odhadem šest metrů krychlových. Stanice by v budoucnu měla sloužit pro výzkum přímořské části Antarktidy a jako technicko-logistické zázemí pro stanici J. G. Mendela.

Za téměř 11 milionů korun koupila Správa Pražského hradu (SPH) dva obrazy Kamila Lhotáka, oblíbeného malíře prezidenta Miloše Zemana. Spolu s Kanceláří prezidenta republiky chce SPH pokračovat v doplňování uměleckých sbírek Hradu. Lhotákovy obrazy Dva balony z roku 1939 a Krajina oživená stroji z roku 1944 budou vystaveny v lednu a v únoru v Obrazárně Pražského hradu. Poté zamíří do pracoven prezidenta na Pražském hradě a na zámku v Lánech. ČTK to řekl mluvčí SPH David Šebek. Tradice budování uměleckých sbírek na Pražském hradě začala u prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a pokračovala v různé míře i za dalších hlav státu. Díla zakoupená v první polovině 20. století prezentovala nedávno skončená výstava Tož to kupte! a ukazovala umělecký vkus také prezidentů Edvarda Beneše, Emila Háchy a Klementa Gottwalda. Název přehlídky Tož to kupte! je Masarykovým výrokem, kterým schválil nákup cyklu akvarelů od Josefa Mánesa.

Vláda by podle Senátu neměla získat právo odvolávat ministerské státní tajemníky na podnět příslušných ministrů. Podle kritiků by to byl krok zpět k politizaci státní správy. Senát s touto úpravou vrátil Sněmovně novelu služebního zákona. Dolní komora ji bude moci projednávat až v novém roce. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) senátní úpravy odmítl. Návrh, aby státní tajemníci na ministerstvech už nebyli kárně odpovědní, ale mohli být vládou odvoláni stejně jako náměstek ministra vnitra pro státní službu, předložila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Změnu hájila tím, že režim se sjednotí a odvolání bude dál přezkoumatelné soudem, stejně jako u jiných státních úředníků. Podle odpůrců by ale změna znamenala odklon od depolitizace státní správy, pokud by každá nová vláda mohla vyměnit všechny státní tajemníky, kteří jsou odpovědni za personální obsazování úředníků na ministerstvech.

Pět tematických obrazů, z nichž každý symbolizuje jednu etapu revoluce v roce 1989, bude tvořit pražský novoroční ohňostroj pro rok 2019. Jeho název bude Praha svobodná aneb 30 let od Sametové revoluce. Pro hlavní město ho opět vytvořila společnost Makalu Fireworks a jeho cena je 1 699 900 korun bez DPH. Ohňostroj začne 1. ledna v 18.00, bude trvat 10 minut a 52 vteřin a všechny obrazy (Modlitba, Holé ruce, Jednota, Zakázané ovoce, Svoboda) i zvukový doprovod jsou postaveny tak, aby divákovi evokovaly vzpomínky a emoce spjaté s touto dobou. Celá příběhová linie je koncipována jako retrospektivní vyprávění, kdy postava otce sděluje svoje osobní zážitky a zkušenosti z té doby své desetileté dceři. V příštím roce bude Praha reflektovat trend velkých evropských metropolí a popřípadě zvolí úspornější a zároveň efektivní variantu. Uvažujeme i o variantě tichého ohňostroje, pokud tomu vyhoví lokální terénní podmínky a možnosti realizátorů, uvedl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Sněmovna by se mohla ve čtvrtek zabývat dopravním kolapsem na dálnici D1, který nastal na zúženém modernizovaném úseku na Vysočině při sněžení minulý týden. Návrh poslanců opoziční KDU-ČSL na zařazení debaty na čtvrteční program nynější schůze dolní komora schválila. V úterý snahu lidovců o zařazení tohoto bodu na program vetovali poslanci vládního hnutí ANO. Vzhledem k tomu, že se bude po interpelacích projednávat v prvním čtení vládní novela, je možné, že by se na diskusi o situaci na D1 by se nemuselo dostat. "Málokteré téma tolik hýbe českou společností. Všichni víme, že příčiny (kolapsu na dálnici) nejsou z minulého týdne, jsou dlouhodobé," uvedl za lidovce poslanec Vít Kaňkovský. Řekl také, že když je v sezoně 30 až 40 procent délky modernizované dálnice v omezeném provozu, motoristé by měli mít možnost jezdit po ní bezplatně, tedy i bez dálniční známky.

Na opravovaném úseku D1 již práce na rozšíření začaly. Firma, již objednalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), tam poslala šest pracovních čet. Opravy v tomto úseku dálnice nabraly zpoždění a neskončily před zimou, tak, jak měly. Kolem deváté ráno měřila kolona ve směru na Brno 6,5 kilometru. Na místě prací jsou čtyři policejní hlídky, které asistují stavbařům a celý dálniční úsek monitorují.

Výdaje na obranu budou v České republice v příštích třech letech růst až téměř o deset procent ročně. Počítá s tím výhled rozpočtu na příští tři roky. V roce 2019 by mělo ministerstvo obrany hospodařit s 66,7 miliardy korun, což je o 7,8 miliardy více než letos. V roce 2021 by to již mělo být 85,3 miliardy. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který ČTK poskytl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Rozpočet ministerstva obrany v posledních letech roste každoročně. Důvodem je zhoršená bezpečnostní situace ve světě i podfinancování z minulých let.

"Hlavní úkol zůstává stejný, dosáhnout dvouprocentního podílu obranných výdajů na HDP do roku 2024," řekl ČTK ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Pokud by se slib, ke kterému se Česká republika spojencům NATO v minulosti zavázala, podařilo vládě naplnit, rozpočet by se oproti současnému stavu zdvojnásobil a činil by tak přes 130 miliard korun. Dvouprocentní závazek vůči NATO plnilo Česko od svého vstupu do aliance v roce 1999 do roku 2003 a pak ještě v roce 2005, později už ne.

Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu stoupla na 2,78 procenta z říjnových 2,66 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba předloni v prosinci, a to na 1,77 procenta. Letos v lednu byla na 2,28 procenta. Zájem o hypotéky v listopadu opadl. Za podobné úrokové sazby jako v listopadu si lidé sjednávali hypotéky v červnu 2014.

Meziměsíčně sice klesl prodej hypoték o pětinu, nicméně objemově se prodalo stejně hypoték jako v loňském roce ve stejném období, řekl ČTK ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milan Voldřich. V prosinci očekává další výrazný pokles v řádu desítek procent, což je dáno jednak krátkým obchodním měsícem a též předzásobením hypotékami na straně klientů. Opatření ČNB se již na realitním a hypotečním trhu začínají projevovat, upozornil ředitel realitní společnosti Bidli Ondřej Mašín. Počet klientů poptávajících koupi nemovitosti klesl.

Bezmála 137.000 korun vyplatí Liberecký kraj jako odměnu nálezci stříbrného pokladu z počátku 14. století. Mince z doby Václava II. a Jana Lucemburského objevil nálezce u Vysokého nad Jizerou letos v létě a spolu se zlomky keramické nádoby, v níž zřejmě poklad původně byl. Vše odevzdal Muzeu Českého ráje v Turnově. Podle odborníků nebyly zřejmě mince dlouho v oběhu, protože řada z nich si zachovala i mincovní lesk. Ukryty byly zřejmě kolem roku 1340. Liberecký kraj mu jako odměnu vyplatí dvojnásobek obvyklého nálezného. To je podle zákona stanoveno jako deset procent z hodnoty nálezu. Rozhodli o tom krajští zastupitelé.