Zprávy | Z archivu rubriky

V pátek zemřel ve věku 89 let duchovní, básník a signatář Charty 77 Milan Balabán. Uvedla to Česká televize (ČT). Po konci komunistického režimu se dočkal uznání svého podílu na protikomunistickém odboji i státního vyznamenání. Milan Balabán se narodil do rodiny misijního kazatele Českobratrské církve evangelické. Od mládí psal básně a byl rozhodnut pro povolání duchovního. Totalitní režim Balabána kvůli jeho činnosti v disentu zbavil v roce 1974 státního souhlasu k výkonu duchovenské služby. Do roku 1990 pracoval v dělnických povoláních, včetně práce pro Pražské kanalizace.

"Poněvadž jsme končili dost brzo, za čtyři hodiny byly práce vykonány, ale museli jsme čekat do doby, kdy je oficiální konec, tak jsme sedali v hospodách. A tam jsem se musel, jako puritán, naučit pít pivo. Po tom druhém pivu jsem začal vykládat o Masarykovi, Havlíčkovi, Dobrovském, Rádlovi. Pozornost byla zcela mimořádná," vzpomínal podle ČT na tuto dobu Balabán. V 70. letech také podle webu Paměť národa začal pořádat bytové semináře věnované výuce hebrejštiny, židovskému myšlení či Starému zákonu. Po konci totality se dočkal vydání svých básní. Později se stal profesorem a vedoucím katedry religionistiky na Univerzitě Karlově.

Ve věku 81 let zemřel rakouský malíř Michael Coudenhove-Kalergi, který přesídlil v roce 2003 do Japonska, vlasti své babičky Mitsuko Coudenhove-Kalergiové. Ta prožila většinu svého života jako manželka bývalého rakouského diplomata na zámku v Poběžovicích v západních Čechách. Smuteční obřad se konal za přítomnosti rakouského a českého velvyslance.

Michael Coudenhove-Kalergi se narodil v roce 1937 v Praze, po vyhnání své rodiny pak od roku 1945 vyrůstal v Rakousku. Jeho babička byla známá jako jedna z prvních Japonek, která přišla na začátku 20.století do Evropy. Michael Coudenhove-Kalergi se podílel na výstavách fantastických realistů.

Horská služba zasahovala v Labském dole u Špindlerova Mlýna v Krkonoších. O pomoc záchranáře požádali dva muži ve věku 23 a 24 let, kteří se ztratili v nepřehledném terénu. Sešli z cesty a nevěděli, jak dál. Díky aplikaci Záchranka zjistili záchranáři, kde jsou. Podle mluvčího horské služby Radka Zemana nebyli v lavinové dráze. "Zbloudili při hustém sněžení, na lyžích nebyli. Měli vcelku dobré vybavení a oblečení," řekl ČTK Zeman. "Turisté byli v pořádku, jen vyčerpaní a podchlazení, transportováni do Špindlerova Mlýna," doplnil náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa.

Horská služba nedoporučuje v Krkonoších hřebenové túry. Důvodem je sněžení, silný vítr a mlha. ČTK to řekl náčelník krkonošské horské služby Pavel Jirsa. V Krkonoších od 3. ledna platí také třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice. Tento stupeň je charakterizován jako značné lavinové nebezpečí. Na hřebenové Luční boudě byla mlha, teplota okolo minus tří stupňů Celsia a v okolí přes metr sněhu. Na hřebenech dosahuje vítr síly přes 80 kilometrů v hodině. Kvůli silnému větru se dnes ráno nerozjel ani jeden ze dvou úseků lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Horní úsek z Růžové hory na Sněžku zůstane mimo provoz i v neděli.

Platy zdravotních sester vzrostly za pět let do roku 2017 o 27 procent, platy lékařů o pětinu. Doktorů za stejnou dobu o pět procent přibylo, sester bylo zhruba o 1,5 procenta méně. Odcházely zejména z akutní lůžkové péče, naopak v ambulancích jich přibylo. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle údajů ústavu například lékaři dostávali v roce 2012 v průměru téměř 59.000 Kč a v roce 2017 již 70.672 korun, všeobecné sestry a porodní asistentky v roce 2012 zhruba 26.700 korun a v roce 2017 téměř 34.000 Kč.

V roce 2017 v Česku pracovalo ve zdravotnictví celkem téměř 215.000 lidí. Nejvíc bylo všeobecných sester (74.112). Lékařů bylo 42.012, meziročně jich 300 přibylo.

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století. Oznámil to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologická stanice v Klementinu je délkou soustavného zaznamenávání údajů o počasí jedinečná v Česku i celé střední Evropě. Rekord dosud držely roky 2014 a 2015 s průměrnou roční teplotou 12,5 stupně. Nejchladnější roky zůstávají nepřekonány už skoro jeden a půl století. Podle dat z Klementina to byly roky 1871 a 1838 s průměrnou roční teplotou 7,2 stupně.

Největší překážku v zaměstnávání a ve zlepšení situace chudých lidí v Česku představuje předlužení. Jsou o tom přesvědčeni odborníci na sociální problematiku. O rostoucím množství exekucí mluví jako o pandemii a považují je za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů současného Česka, který v některých územích brzdí rozvoj. Podle mapy exekucí v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863.000 lidí. Mapa exekucí také ukázala, že v regionech, jejichž obyvatelé se ocitli v dluhové pasti, uspěly víc extremistické a nesystémové strany.

Podle odborníků se lidé nesnaží hledat si lepší práci, protože z vyššího výdělku stejně víc peněz mít nebudou. Řada zadlužených nemá nárok na dávky. Počítají se totiž z celé mzdy, ne ze zbylé částky po srážkách. Sněmovna bude na své příští schůzi rozhodovat znovu o insolvenční novele, kterou jí vrátil s úpravami Senát. Podle předlohy by na oddlužení mohlo dosáhnout víc lidí.

Výpovědi zaměstnancům brněnského výrobce traktorů Zetor se sice začnou rozdávat nejdříve v pondělí, část zaměstnanců při odchodu na vánoční dovolenou ale už věděla, že na konci března přijdou o práci. ČTK to řekl vedoucí odborů Alois Kazelle. Firmy z Brna i okolí už do Zetoru posílají desítky pracovních nabídek, propuštění tak nebudou mít o práci nouzi. Firma v týdnu přes Vánoci odborářům oznámila, že do konce března propustí z ekonomických důvodů 260 lidí, tedy téměř 40 procent zaměstnanců. Podle výročních zpráv společnosti několik let klesají tržby a snižuje se i počet vyrobených traktorů. Zatímco v roce 2014 společnost prodala 4187 traktorů, loni to bylo 2765 traktorů.

Důvěra v řecký trh je stále velmi nízká a investice zatím nepřicházejí. Příležitost nicméně přeje připraveným a příležitosti pro české investice v Řecku jsou, zejména pak v lázeňském oboru, ale také například v pivovarnictví. V rozhovoru s ČTK to řekl český velvyslanec v Řecku Jan Bondy. Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Dalšími oblastmi pro rozvoj jsou podle velvyslance také energetika a doprava. Bondy se zmínil, že Čína koupila část přístavu v Pireu. Pro pokračující čínský export do Evropy by bylo možné využívat česká překladiště v Dolním Dvořišti a České Třebové.

Na brněnský cestovatelský veletrh Go, který se uskuteční od 17. do 20. ledna, přijedou tři cestovatelé z projektu Nomádi. Vystaví svá auta a budou vyprávět příběhy z cest. Jde o lidi či skupinky, kteří cestují z běžného pohledu ne úplně standardně. Jezdí do zemí a na místa, kam by to většinu populace nenapadlo, nemívají jasný itinerář a obvykle jsou jejich náklady minimální, řekla ČTK mluvčí veletrhů Go a Regiontour Karolína Křenková. V Brně se objeví IT specialista Vojtěch Lavický, který objel svět na motorce, filmař Petr Kašpar, který jel se skupinou vodáků po vlastní ose do Indie, a Tomáš Málek, který objel v obytné dodávce severovýchodní Turecko.

Na hladině Hlučínského jezera v Hlučíně na Opavsku se objevil v Česku vzácný pták lyskonoh ploskozobý. S ohledem na roční období jde podle odborníků o raritu. Naposledy jej zde ornitologové zaznamenali koncem 70. let minulého století. ČTK to řekla ornitoložka a ekoložka Marie Slabejová, která ptáka vyfotografovala. Běžně malý bahňák hnízdí v Arktidě, hlavně v pobřežní tundře. Zimuje v Atlantském oceánu u jižní a západní Afriky. "Je to mladý pták, který se vyklubal loni v létě. Ještě nemá zbarvení dospělých ptáků. Bahňáci migrují v hejnech. Zabloudil možná vinou poryvů větru a vzdušných proudů," uvedla Slabejová. Dodala, že pokud by zde zůstal, zimu by byl schopen přečkat.