Zprávy | Z archivu rubriky

Policie přijme 1000 nových příslušníků, kteří v České republice chybí, schválila vláda. Přes 600 jich má jít na základní službu, zhruba 150 na boj s kyberkriminalitou, terorismem, extremismem nebo finanční kriminalitou. Opatření má podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zajistit, že Česko zůstane šestou nejbezpečnější zemí na světě. Policejní sbor má přibližně 40.000 lidí. Ministerstvo financí bude podle Hamáčka peníze na platy nový policistů uvolňovat postupně podle toho, jak budou nastupovat do služby.

Česká republika skončila letos na žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), na 29. příčce z 140 hodnocených států. Od letošního roku je žebříček sestavován podle nové metodiky. V posledních několika letech bylo Česko na 31. místě. Konkurenceschopnost ČR letos opět sráží špatná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, stav institucí a zaostávání v informačních technologiích. V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších jedenácti ukazatelích. "Vlak nejlepších nám ujíždí. Situace se oproti loňsku v zásadě nezměnila," uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, která se na sběru dat pro studii podílí. Ve střední Evropě si ČR vede nejlépe, následují ji sedmatřicáté Polsko, jedenačtyřicáté Slovensko a osmačtyřicáté Maďarsko.

Podle zprávy ztrácí ČR například v oblasti optického připojení k internetu, které je považováno za technologii budoucnosti. Slábne aktivita v oblasti informačních technologií, což naznačuje i klesající podíl vývozů high-tech výrobků, jako jsou letecké a kosmické produkty, počítačové zařízení, elektronika a telekomunikace. V porovnání s EU zaostává ČR ve výdajích veřejného sektoru na výzkum a vývoj. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy, Singapur a Německo.

Předseda ČSSD Jan Hamáček na sobotním jednání ústředního výkonného výboru strany požádá o důvěru na dobu do březnového sjezdu. Bez takového kroku nelze dál pokračovat, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. Hamáček svou žádostí bude reagovat na výsledek komunálních a senátních voleb, ve kterých sociální demokracie neuspěla. V úterý se Hamáček zúčastnil jednání stranické platformy Zachraňme ČSSD, kde podle něj byla místy vyhrocená debata. Někteří členové platformy vyzývali k obměně vládního zastoupení sociální demokracie, která má v koaličním kabinetu s hnutím ANO pět ministrů. Ministři podle části platformy nenaplňují potenciál, který straně účast v kabinetu dává. Hamáček takový požadavek odmítl, podle něj není rekonstrukce vlády tři měsíce po jejím jmenování na pořadu dne.

Čeští fotbalisté prohráli v Charkově s Ukrajinou 0:1 a budou tak ve skupině B1 Ligy národů hrát už jen o druhé místo se Slovenskem. Ukrajina si totiž třetí výhrou zajistila prvenství ve skupině a postup do nejvyšší ligy. Češi tak kromě šance na postup přišli také o možnost získat 1,5 milionu eur (38,8 milionu korun) za prvenství ve skupině, které připadly Ukrajině. V závěrečném duelu ve skupině budou muset v listopadu v Praze bodovat se Slovenskem, aby zabránili sestupu do třetí ligy a udrželi naději na případnou baráž o mistrovství Evropy.

Oštěpař Martin Florian získal bronz na olympijských hrách mládeže a na konto české výpravy v Buenos Aires přidal třináctou medaili. Šestnáctiletý atlet, který ještě nedávno hrál fotbal, si výkonem 76,24 metru vytvořil nový osobní rekord. Florian ozdobil cenným kovem poslední atletickou disciplínu s českým zastoupením na hrách v Argentině. Na bronzovou pozici se posunul v druhé části soutěže, v součtu zůstal za stříbrem domácího Gustava Agustina Osoria o čtyři centimetry. Vyhrál Fin Topias Laine.

V Čechách polojasno až jasno, na východě území oblačno až zataženo, místy slabý déšť. Nejvyšší teploty 16 až 20 °C, v 1000 m na horách kolem 14 °C.

Aragonitové stěny nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, by měla do budoucna zachránit pravidelná sanace. Její výzdobu napadají především mikroskopické houby, za problémem stojí prašnost způsobená pohybem až 50.000 návštěvníků ročně. S chemickým postřikem stěn začali odborníci již před pěti lety, díky sanaci aragonitu se spektrum hub výrazně snížilo. Vyplývá to z unikátní výzkumu vědců z Mendelovy univerzity v Brně, který dokončili po více než čtvrtstoletí.

"Ukončením tohoto výzkumu probíhajícího od roku 1991 byl vyřešen bezprecedentní problém, který byl v počátku pokládán za zcela beznadějný. Úspěšná a trvalá sanace křehké aragonitové výzdoby nemá ve světě obdoby a potvrzuje vysokou odbornou úroveň a zápal českých výzkumníků, techniků a jeskyňářů," informoval ČTK Milan Geršl z Mendelovy univerzity v Brně, který v jeskyních dlouhodobě pracoval. Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. Jde o nejteplejšími jeskyně v celé ČR, celoroční stálá teplota je 14,5 stupně. Byly objeveny v letech 1912/13 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926.

Nový ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) chce prosazovat, aby Česko mělo sebevědomou zahraniční politiku a mluvilo v ní jedním hlasem. Zaměřit se chce na spolupráci v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, na ekonomickou diplomacii nebo na rozvojovou pomoc. Novinářům to řekl při svém uvedení do úřadu. Oznámil také, že na první zahraniční cestu v úřadu pojede do Německa, kde ho čeká jednání s šéfem německé diplomacie Heikem Maasem. Nový ministr označil za jednu ze svých priorit rozvojovou pomoc a její efektivnější využívání. V souvislosti s ní mluvil také o českém diplomatickém angažmá v Africe, kterou považuje za kontinent mnoha obchodních příležitostí. Zároveň podle něj v Africe leží i klíč k vyřešení některých hrozeb, jimž svět čelí.

Petříček se stal ministrem zahraničí poté, co ČSSD ustoupila z původní nominace svého europoslance Miroslava Pocheho, kterou odmítal prezident Miloš Zeman. Poche dosud pracoval na ministerstvu zahraničí na externí smlouvu jako politický tajemník, Petříček zopakoval, že s ním v této pozici už nepočítá. Zrušení funkce bude podle něj jedním z prvních kroků, které ve funkci udělá. Zároveň ale nevyloučil možnost další spolupráce s Pochem, jemuž v minulosti dělal v Evropském parlamentu asistenta.

Český systém zdravotního pojištění není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. Nemá dostatečné rezervy. I když bude letos zřejmě v mírném přebytku, výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy. Vyplývá to z analýzy Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické o zdravotních pojišťovnách, jejíž výsledky v Praze představili autoři Štěpán Křeček a Karina Kubelková. V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Podle Křečka řada zdravotních pojišťoven nemá rezervu ani na jeden měsíc. Největší plánovanou finanční zásobu má Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, na konci roku by jí měla vydržet na 37 dní, největší Všeobecné zdravotní pojišťovně na 12 dní. U VZP je 57 procent pojištěnců, u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda asi procento.

Podle odhadů ministerstva financí by ekonomika měla letos růst o 3,2 procenta. Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Mzdy by se měly zvednout v průměru o 8,6 procenta a s nimi i odvody. Do zdravotnictví putuje asi 7,3 procenta HDP. V Německu je to 11,3 procenta, ve Švédsku a Francii 11 procent. Nejméně vydává Lotyšsko, a to 5,7 procenta. "České zdravotnictví je v porovnání se zeměmi EU a jinými vyspělými státy špičkové. Má skvělé výsledky s poměrně malým objemem nákladů. To neznamená, že to tak zůstane do budoucna," řekla Kubelková. Ke stinným stránkám českého systému podle ní patří nadužívaní služeb, podceňování prevence, chybějící ukazatele kvality pro srovnávání pracovišť, malý prostor pro konkurenci pojišťoven a nedostatečná elektronizace.

V Praze se v prosinci po letech příprav otevře první filmové muzeum. Sídlit bude v centru Prahy v Mozarteu v Jungmannově ulici. ČTK to řekla jedna ze zakladatelek muzea Terezie Křížkovská. S myšlenkou na muzeum přišli studenti Univerzity Karlovy. Postavila se za ně řada českých filmařů, například Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák, Olga Sommerová, Helena Třeštíková nebo Jan Hřebejk, kteří studenty podpořili formou video spotů. Muzeum bude historické budově architekta Jana Kotěry. Jde o místo, kde mimo jiné zpívala Ema Destinnová, působilo divadlo D34 založené E. F. Burianem, sídlilo hudební vydavatelství Supraphon nebo galerie. Zakladatelky muzea slibují, že nebude klasickou muzejní expozicí. Tým složený z mladých kurátorů či architektů vytváří instalace, které nabízejí prostor pro vlastní tvořivost a fantazii. NaFilM přenese návštěvníky jak do minulosti, kde si budou moci zkusit složit promítačku a promítnout film postaru, tak do budoucnosti prostřednictvím virtuální reality nebo hologramu. Tvůrci chtějí, aby příchozí, bez ohledu na věk, poznávali film a jeho historii na vlastní kůži.

Nejoblíbenějšími jmény, která rodiče letos v lednu dali svým narozeným dětem, jsou Eliška a Jakub. Na dalších místech se umístila chlapecká jména Jan a Adam, z dívčích jmen obsadily druhou a třetí příčku Anna a Sofie. Novinářům to řekl Tomáš Chrámecký z Českého statistického úřadu. Jména udělovaná v lednu sledují statistici od roku 1999. Jména Jakub a Jan se na prvních příčkách statistiky objevují pravidelně, naopak Adam na třetím místě je letos novinkou. Stejně tak vzrostla oblíbenost jména Sofie, která se dostala na třetí místo, zatímco loni byla sedmá.

Z dívčích jmen jsou podle ČSÚ v posledních letech čím dál populárnější Viktorie, Anežka, Julie nebo Amálie. Oblibu naopak ztrácejí jména Kateřina, Barbora a Natálie. Mezi chlapci roste obliba třeba jmen Matěj či Tobiáš. Naopak klesá popularita jmen David, Michal, Petr či Šimon. Statistici zaznamenali v lednu také několik neobvyklých jmen. Narodili se třeba kluci, které rodiče pojmenovali Mikeš, Gaston, Medard, Tigran nebo Bentley Enow. Mezi děvčaty to byla zase jména jako Medina, Caitlin, Kiara, Tamika či Amálie Eulálie.

A jaká jména vedou mezi rodiči? Mezi otci vedlo jméno Jan, naopak u matek byla nejčastější Lucie. Nejvíce dětí se narodilo párům se jmény Petr a Lucie. Tomáš Chrámecký z ČSÚ upozornil, že při porovnání žebříčků jmen rodičů a jejich dětí je vidět, že dědění jmen je výsadou mužů. Kromě jména Pavel jsou všechna nejobvyklejší jména otců i v tabulce 25 nejoblíbenějších jmen chlapců. U žen to neplatí. "Mezi maminkami byla Eliška až na 35. místě, třetí Sofie se mezi maminkami v podstatě nevyskytuje a Ema a Viktorie tam není v podstatě žádná," řekl. Zděděné jméno dostalo v lednu 17 procent chlapců a čtyři procenta dívek.