Zprávy | Z archivu rubriky


V Praze na Václavském náměstí před sochou svatého Václava se kolem 15:00 polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý muž české národnosti. Kolemjdoucí ho uhasili,. Očití svědci na místě ČTK řekli, že viděli hořícího muže, který měl popálené ruce a obličej. Záchranáři pacienta s popáleninami na cca 30 procentech těla uvedli do umělého spánku a transportovali do nemocnice. Muž je ve velmi vážném stavu, řekla ČTK mluvčí vinohradské nemocnice Jana Roubalová. Pečuje o něj tým lékařů na klinice popáleninové medicíny. Po dvou hodinách na operačním sále byl převezen na jednotku intenzivní péče. Podle prvotních informací nemělo jeho jednání politický motiv, nešlo ani o společenský protest, řekla novinářům mluvčí pražských policistů Andrea Zoulová.

Server Aktuálně.cz s odkazem na místostarostu Prahy 1 Petra Hejmu napsal, že muž před činem svému bratrovi oznámil, že chce odejít jako student Jan Palach, který se na Václavském náměstí upálil před 50 lety. Bratr se proto ozval policii, která se muže snažila najít s využitím signálu jeho mobilního telefonu a zastavit. "Policisté tedy muže hledali, byli hodně blízko a dobíhali tam," cituje server Hejmu, který má informace k případu jako místostarosta pro bezpečnost. O politický protest na rozdíl od Palacha podle Hejmy zřejmě nešlo. U sochy svatého Václava byly po činu podle zpravodaje ČTK stopy po hasicím prášku, ležely tam také ohořelé oděvy a kanystr s nějakou tekutinou.

Zaměstnankyně nedaleké kavárny Starbucks viděly, jak se hořícího člověka snaží lidé hasit s použitím oblečení, pak si do kavárny přiběhli pro hasicí přístroj. Další očitý svědek řekl novinářům, že dotyčného muže viděl ještě předtím, než se zapálil. Podle svědka stál před sochou svatého Václava s cedulí s nápisy a něco říkal.

Česko v posledních letech ustrnulo ve zvyšování konkurenceschopnosti. Ačkoli patří mezi nejkonkurenceschopnější ekonomiky v regionu střední a východní Evropy, za světovou elitou zaostává. Slabší konkurenceschopnost zatím výrazněji ekonomický růst neovlivnila. Vyplývá to z analýzy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jejíž výsledky má ČTK k dispozici. "Česká ekonomika v posledních letech ztrácí cenovou konkurenceschopnost kvůli příliš rychlému růstu mezd a necenovou konkurenceschopnost kvůli neschopnosti vlády," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Výdaje na výzkum a vývoj jsou podle něj příliš nízké, investice do infrastruktury se zanedbaly a s byrokracií se nestalo nic. "Česká ekonomika těží z příznivé situace v globální ekonomice, pro budoucnost však sami děláme příliš málo a za pár let pocítíme, že nám ujíždí vlak. Slevami na jízdném, levnějším pivem a obědy zdarma se mezi úspěšné země nedostaneme," dodal Marek.

Česko si podle posledního šetření Světového ekonomického fóra (WEF) ohledně globální konkurenceschopnosti stojí v hodnocení makroekonomického prostředí výborně, v efektivitě trhu se zbožím a v inovacích ale výrazně zaostává. "Z důvodu klesající výhody v podobě nižších mezd by hlavní úsilí mělo směřovat k podpoře inovací a odbourávání vysoké zátěže vládních regulací a složitého systému daní a dotací," napsalo ministerstvo. Vliv obchodních válek mezi Čínou a USA na domácí ekonomiku je podle analýzy poměrně nevýznamný.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt předložil podle prezidenta Miloše Zemana k řízení o jmenování profesorem některé podklady a informace výslovně nepravdivé a jiné zavádějící. Zeman tím v dopise zaslaném ministrovi školství zdůvodnil, proč se historika umění rozhodl nejmenovat profesorem. Prezident zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl. Podle Fajta vychází prezident z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů. Není podle něj schopen interpretovat podklady, které dodal k profesorskému jmenovacímu řízení. Argumenty, kterými se hodlá proti rozhodnutí Hradu bránit, doloží v chystané žalobě. Fajt připomněl, že prezident už opustil "smyšlený příběh", že si historik jakožto ředitel Národní galerie řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru.

Prezident odmítl jmenovat Fajta a fyzika Ivana Ošťádala profesory na jaře 2015. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima již dříve řekl, že škola si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí a že se pravděpodobně znovu obrátí na soud. U fyzika Ivana Ošťádala prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou "morální degradací". Vyvozuje ji z Ošťádalových kontaktů s komunistickou Státní bezpečností. Prezident uvádí, že fyzik v 80. letech sloužil StB jako krycí adresa, na kterou si bezpečnost nechala zasílat korespondenci ze zahraničí. Fyzik už dříve veřejně připustil, že krycí adresu poskytoval. "Byl jsem mladý a naivní," řekl k tomu v minulosti novinářům. Ohledně kontaktů s StB se ho již dříve zastal rektor Zima.