Zprávy | Z archivu rubriky


Antisemitismus vyrůstá z podloží, které je neslučitelné s demokracií, emancipací lidí a tolerancí obecně, s principem osobní svobody a také zodpovědnosti. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) to řekl na vzpomínkovém setkání u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti v Senátu. Podle Kubery antisemitismus narůstá po celé Evropě, přestože se od konce druhé světové války pravidelně konají vzpomínkové akce na oběti holokaustu často za přítomnosti čelných představitelů evropských států. Problémem není podle něj pouze nenávist k Židům, ale také k Romům. "I oni jsou stále vystaveni společenské šikaně," doplnil. To připomněla i psycholožka a zástupkyně romské menšiny Monika Mihalíčková.

Na setkání promluvil i bývalý vězeň Jiří Fišer, který byl s rodinou transportován do osvětimského tábora v květnu 1944. Se svým bratrem Josefem se podle něj jako jediní z rodiny zachránili jen proto, že byli dvojčata. Nacistický lékař Josef Mengele jim mimo jiné naočkoval látky, které způsobovaly nemoci, a sledoval, zda je průběh nemocí u dvojčat stejný. "Osvětim se nám podařilo přežít díky tomu, že jsme byli děti a brali jsme vše jako nutné zlo, ze kterého jsme neměli rozum," řekl. Eurokomisařka Věra Jourová uvedla, že z průzkumů Agentury EU pro základní práva vyplývá, že pro 85 procent židovských občanů je největší životní starostí strach o bezpečnost. Zmínila také, že 40 procent respondentů uvedlo, že dětem doporučilo, aby se odstěhovali z Evropy. Podle Jourové je něco takového ostudou Evropy.

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář stáhl správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) ve věci neudělení své bezpečnostní prověrky. Svůj krok zdůvodnil přes hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka obavou o spravedlnost procesu. Zpochybnil nezávislost soudců pražského městského soudu Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla. Podle mluvčího spojili svou minulost s lidmi, kteří proti Mynářovi vystupují nebo vystupovali. Mynář zůstane ve funkci. Podle Ovčáčka je pro výkon jeho funkce plně dostačující současná prověrka na stupeň vyhrazené. Tu má od zaměstnavatele, nikoliv od NBÚ. Mynář v odůvodnění stažení žaloby současně zpochybnil nezávislost Nejvyššího správního soudu (NSS) kvůli nedávným výrokům jeho někdejšího šéfa Josefa Baxy v kauze možného ovlivňování soudců Hradem.

Předseda pražského městského soudu Libor Vávra zdůraznil, že má v nestrannost svých soudců naprostou důvěru. Řekl to ČTK v reakci na to, že hradní kancléř Vratislav Mynář zpochybnil nezávislost soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla, kteří měli v pondělí rozhodovat kancléřův spor s Národním bezpečnostním úřadem kvůli neudělení prověrky. Fakt, že hradní kancléř nemá důvěru v nezávislost soudců jeho soudu, nechtěl Vávra hodnotit. "Přijde mi, že je to součást politické hry kolem debaty, která se vede už 14 dní, a jenom se to přetáhlo do tohoto příběhu, který s tím doteď neměl nic společného. Nejsem si jistý, že jako soudce bych měl komentovat politické prohlášení," řekl.

Lidem v exekucích by mohlo zůstat o něco víc peněz. Hranice, nad kterou se dlužníkům sráží z výplaty bez omezení, by se mohla posunout. Pro člověka bez rodiny by se mohla zvednout z letošních 16.072 Kč na 25.715 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které připravilo ministerstvo spravedlnosti. Podle něj by úprava přispěla k omezení práce na černo i k přijímání lépe placených míst. Podle Centra pro společenské otázky (SPOT) by změna pomohla jen lidem s vyšším příjmem a řešením by spíš bylo zvýšení základní nezabavitelné částky. Vycházet by měla ze skutečných nákladů na bydlení. Započítávání normativních nákladů na bydlení místo skutečných vede také k vytlačování dlužníků z velkých měst, kde jsou nájmy vyšší než normativ. Lidé se pak stěhují do menších měst či na venkov, kde obtížněji hledají práci, dodala vedoucí výzkumného týmu SPOT Lucie Trlifajová.

Podle mapy exekucí v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863.000 lidí. Příjem dlužníka po srážkách zůstane i nadále nižší, než jsou částky v systému sociální ochrany. Nadále tak bude pro lidi v exekuci nevýhodné pracovat a budou vytlačováni do šedé ekonomiky," sdělila ČTK Trlifajová. Podle ní ministerský návrh nepomůže většině zadlužených důchodců či samotných rodičů s dětmi, ale i dlužníkům s nadprůměrnými příjmy a nesplatitelnými dluhy.

Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30 procent hlasů. Druhá ODS by získala 15,5 procenta, třetí Piráti 13,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu společnosti Median. Občanští demokraté si od listopadu polepšili o dva procentní body, ANO a Piráti shodně o půl bodu. Čtvrtá by skončila ČSSD, pátá SPD a šestí komunisté. Další strany se pohybují těsně pod pětiprocentní hranicí, která je nutná pro vstup do Sněmovny.

Volební zisk lidovců a TOP 09 by činil 4,5 procenta, STAN je na čtyřech procentech. "Podle modelu by se aktuálně sice žádná z těchto stran do sněmovny nedostala, jedná se však o rozdíly na úrovni statistické odchylky a všechny zároveň mají potenciál pětiprocentní podmínku překonat," uvedli autoři průzkumu. Průzkum se uskutečnil od 10. prosince 2018 do 24. ledna 2019. Zúčastnilo se ho 1129 lidí.

Podle agentury CVVM by volby do Poslanecké sněmovny by v lednu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31 procent hlasů, což je mírně horší výsledek než v prosinci. Druzí Piráti by dostali 15 procent a třetí ODS by dalo hlas 13 procent voličů. Na hranici zastoupení ve Sněmovně balancují lidovci a SPD, zástupci Starostů a TOP 09 by se do dolní komory zřejmě nedostali. Vyplývá to z volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle kterého by k urnám přišlo 62 procent voličů. Čtvrtou nejsilnější stranou by v lednu byli sociální demokraté se ziskem 12,5 procenta hlasů. Komunisty by volilo 9,5 procenta lidí, KDU-ČSL pět procent a hnutí SPD čtyři procenta voličů. U lidovců ani u SPD není podle CVVM jisté, zda by se jejich zástupci do Sněmovny dostali či nedostali.