Zprávy | Z archivu rubriky

Skupina Lake Malawi v čele se zpěvákem Albertem Černým bude Českou republiku reprezentovat na 64. ročníku písňové soutěže Eurovize s písní Friend of a Friend. V národním kole Lake Malawi nasbírali 22 bodů od diváků a členů mezinárodní poroty. Soutěž se odehraje od 14. do 18. května v izraelském Tel Avivu za účasti 42 zemí. Na tiskové konferenci k Eurovision Song Contest o tom informovala Česká televize, která v květnu semifinále i finále soutěže odvysílá. Loni reprezentoval Česko zpěvák Mikolas Josef, který skončil na šestém místě, a získal tak pro zemi zatím nejlepší umístěšní v mezinárodní písňové soutěži.

Ještě v první polovině letošního roku by se země EU mohly shodnout, že dvojí kvalita potravin je nekalou obchodní praktikou, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. V prosinci věc nečekaně smetlo Rakousko jako tehdejší předsednická země, nyní ale podle Tomana tlak České republiky a dalších zemí visegrádské skupiny (V4) vedl nynější rumunské předsednictví k tomu, aby se záležitost na jednání unijních ministrů vrátila. Členy V4 je vedle Česka i Slovensko, Maďarsko a Polsko. Téma dlouhodobě trápí právě státy ve střední a východní části EU. Poměrně dlouho tak ministrům z těchto zemí trvalo, než své západoevropské kolegy přesvědčili o nutnosti věc řešit.

Vláda prohlásila pražskou Bertramku za národní kulturní památku (NKP), oznámil na twitteru ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Krásný dárek k 263. narozeninám W. A. Mozarta, napsal ministr kultury. Mozart se narodil 27. ledna 1756. Nový status podle Staňka pomůže s financováním oprav objektu. Klasicistní vila z 18. století spojená s pobytem skladatele Wolfganga Amadea Mozarta patří Mozartově obci. Dva roky už je zavřená kvůli rekonstrukci. Loni na podzim se opravovalo venkovní schodiště, fasáda už je ale opět opadaná. Ve vymrzlém objektu jsou sice instalované expozice, ale také zařízení po nájemníkovi, který v ní neúspěšně provozoval restauraci a učinil v ní některé neadekvátní stavební zásahy. Mozartova obec si také stěžuje na malou návštěvnost objektu a malý zájem turistů. Prohlášení za NKP má podle ministra kultury výhodu "v případě jakýchkoli problémů", status národní kulturní památky totiž umožňuje předkupní právo státu.

Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova 4. února poprvé vystoupí v hamburské Labské filharmonii. Koncert se koná v rámci turné do Belgie a Německa. Sólistou bude třiadvacetiletý kanadský pianista Jan Lisiecki. ČTK o tom informoval mluvčí České filharmonie Luděk Březina. Koncertní dům u Labe je návštěvnickým magnetem a koncerty bývají zcela vyprodané. Velký sál filharmonie se chlubí vytížeností 99 procent. Koncertní sál pojme 2100 posluchačů, z nichž žádný nesedí dále než 30 metrů od hudebníků. Česká filharmonie vystoupí od 1. do 8. února postupně v Essenu, Bruggách, Hamburku, Frankfurtu nad Mohanem, Düsseldorfu, Norimberku a Hannoveru.

Domácích turistů se v tuzemských hotelech, penzionech a kempech loni poprvé ubytovalo víc než deset milionů, odhaduje agentura CzechTourism. Počet českých hostů přitom rostl téměř dvakrát rychleji než zahraničních turistů. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že loni od ledna do září výrazně přibylo především návštěvníků z Číny, kterých přijelo o 26 procent meziročně víc a poprvé jich bylo víc než ruských turistů. Po Praze chtějí čínští turisté navštívit i jiná místa v ČR a do Brna jezdí převážně business klientela," řekl ředitel hotelové sítě Orea Hotels & Resorts Gorjan Lazarov. Rusů přijelo 413.000 při růstu o 2,3 procenta. Němců přibylo o 4,3 procenta na 1,5 milionu korun. Nizozemců přijelo o 6,7 procenta víc, Poláků o 8,4 procenta a Ukrajinců o 45 procent víc.

Vysoké školy v některých zemích světa i Evropy přišly o část svých svobod, podobné pokusy nelze vyloučit ani v Česku. V projevu při slavnostním shromáždění ke 100. výročí Masarykovy univerzity (MUNI) to řekl její rektor Mikuláš Bek a vyjádřil naději, že škola je díky soutěživosti a svobodomyslnosti univerzitního ducha připravená bránit se podobným tendencím. Univerzita vznikla přesně před 100 lety na základě rozhodnutí československého Národního shromáždění. "Když pozoruji kolegy, kteří se věnují boji s fake news, posilují kyberbezpečnost státu nebo nezištně pomáhají jako budoucí lékaři uprchlíkům na Balkáně, považuji to za potvrzení toho, že jsme ducha Masarykovy univerzity neztratili," řekl rektor, jehož nástupce akademická obec vybere 1. dubna.

Čech, který strávil několik let v indické vazbě kvůli podezření z vraždy své české přítelkyně, se navzdory zákazu vrátil do ČR. Indický soud ho sice v roce 2017 nepravomocně osvobodil, ale nesměl vycestovat ze země. Muž se přesto z Indie dostal do Nepálu a odletěl do Prahy. Informuje o tom Mladá fronta Dnes (MfD). Česko nemá možnost vydat muže do Indie, pokud by s tím sám nesouhlasil. Tělo české turistky policisté nalezli v noci na 7. srpna 2013 v penzionu na pláži ve městě Kalangut v západoindickém státě Góa. Před smrtí byla žena podle indických médií vystavena surovému násilí a měla větší počet bodných a řezných ran. Indická média tehdy napsala, že se k vraždě týž den přiznal devatenáctiletý partner oběti. Muž později tvrdil, že přiznání bylo vynucené. Soud ho osvobodil v roce 2017. České ministerstvo zahraničí ale neví, jak se muž dostal do Nepálu. Indické úřady mu totiž odebraly pas. Čech od léta žije se svým otcem a indickou manželkou na Nymbursku.

Podobný případ, kdy se Čech souzený v Indii dostal přes Nepál do vlasti, se stal už v roce 2008. Šlo o entomologa Emila Kučeru, kterému indický soud uložil za nelegální sběr brouků nepodmíněný tříletý trest vězení; muž ještě čekal na odvolací jednání. To mělo začít v listopadu 2008, koncem října ale byl Kučera zpátky v ČR. Už po prvním soudu bylo prý Kučerovi jasné, že se nedočká rozumného verdiktu a začal uvažovat o jiných možnostech odchodu z Indie. Oslovil svou přítelkyni, která mu zaslala do Indie druhý, legálně držený pas a finanční prostředky na cestu do ČR. Kučera poté autem odjel asi čtyři kilometry od Dárdžilingu, absolvoval dvouhodinový pěší přechod do Nepálu, kde pokračoval dál džípem a autobusem do Káthmándú, odkud odletěl do Evropy.

Česká společnost E.ON Distribuce a slovenská firma Západoslovenská distribučná získaly od Evropské komise 2,34 miliardy korun (91,2 milionu eur) na společný projekt inteligentní energetické soustavy ACON Smart Grid. ČTK to sdělila mluvčí E.ON v ČR Martina Slavíková. Podle ní jde o první projekt distribučních společností ve střední a východní Evropě, který v Bruselu uspěl mezi takzvanými projekty společného zájmu. Zároveň tento česko-slovenský energetický program získal v tomto regionu rekordní grant, dodala.

Celková hodnota projektu činí podle Slavíkové 4,68 miliardy korun (182,4 milionu eur), spolufinancování z evropských zdrojů tak pokryje polovinu jeho hodnoty. Práce na modernizaci distribučních soustav začnou v obou státech letos a budou pokračovat do roku 2024. Cílem projektu je modernizace a zvýšení efektivity distribuční soustavy a prohlubování příhraniční spolupráce mezi Slovenskem a Českem. Česká energetická skupina E.ON zásobuje elektřinou prostřednictvím své distribuční sítě, která je delší než 65.000 kilometrů, 1,35 milionu zákazníků především z jižních Čech a jižní Moravy. Její tržní podíl v tomto sektoru činí asi 21 procent.

Případný přebytek státního rozpočtu by se měl do budoucna využít pouze na snížení státního dluhu. Počítá s tím novela zákona o rozpočtových pravidlech, kterou do připomínkového řízení poslalo ministerstvo financí. V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku Poslanecká sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na Sněmovnou určené výdaje. Novela počítá se změnami se začátkem rozpočtového roku, tedy k 1. lednu po schválení normy.

Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Státní dluh ke konci loňského roku klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun.

V Česku se nedaří plnit opatření pro zlepšení kvality ovzduší a hrozí nesplnění stanovených limitů škodlivin ve vzduchu do roku 2020. Vyplývá to z výsledků prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát také podle kontrolorů nesleduje, zda projekty zlepšení ovzduší dotované ze státních peněz skutečně pomohly ke zvýšení kvality vzduchu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v tiskovém prohlášení popírá, že by hrozilo nesplnění limitů škodlivin a že je kontrola dotací nedostatečná. Nesplněná opatření pro zlepšení ovzduší chce ministerstvo nahradit dodatečnými opatřeními.

Ze 23 opatření pro zlepšení ovzduší, která má stát ve svých prioritách, nebylo do konce prověrky NKÚ v září 2018 splněno sedm. Týká se to například podpory urychlení obměny osobních aut v republice, podpory využívání alternativních pohonů v silniční nákladní dopravě snížením silniční daně nebo snížení podílu pevných fosilních paliv v lokálním domácím vytápění. Ohrožena jsou i opatření pro výstavbu páteřní sítě silnic pro automobilovou dopravu nebo prioritní výstavbu obchvatů měst a obcí a s tím spojená možnost zavádění nízkoemisních zón ve městech, kam by měla omezený přístup auta vypouštějící větší množství emisí. MŽP uvedlo, že iniciovalo změnu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, která by měla urychlit výstavbu páteřních silnic a obchvatů. Připravuje také změnu nařízení vlády, která má zefektivnit zavádění nízkoemisních zón.