Zastoupení žen ve vědě v Česku činí 26 procent. Podle Marcely
Linkové z Národního kontrolního centra (NKC) - gender a věda
Sociologického ústavu Akademie věd je to nejméně v Evropě. Evropský
průměr je 33 procent. Problémem v životě vědkyně, tak jako u
dalších náročných povolání, bývá mateřství, kdy je těžké
skloubit dítě a práci. Podle NKC by pomohla například zařízení
pečující o děti od půl roku. Podle výzkumů Evropské unie patří
Česko společně s Francií, Německem, Nizozemskem a dalšími k zemím
se zastoupením žen ve vědě pod průměrných 33 procent. Naopak v
Lotyšsku či Litvě ženy tvoří více než polovinu výzkumných
pracovníků. Situace je podle NKC nejhorší za posledních deset let.
Celkový počet výzkumníků sice narůstá, ale obor láká hlavně
muže.
Podle archeoložky Jany Maříkové Kubkové by zvýšení počtu žen ve
vědě pomohla lepší podpora na mateřské dovolené. "Když to
vidím u mých mladších kolegyň, tak mají velmi rychlý nástup a pak
je zbrzdí podmínky, když je jim 30 a chtějí mít dítě,"
sdělila ČTK. Na těžkou koordinaci vědy a rodiny před pár lety
upozornila i mikrobioložka Blanka Říhová, oceněná stříbrnou
pamětní medailí Senátu. "Když jste žena, tak si to buď
zorganizujete, nebo holt vědu dělat nebudete," řekla Říhová. Z
výzkumu vyplynulo, že mnoho doktorandů chce být aktivními otci, což
by mohlo situaci zlepšit. Ačkoliv v současné době nevytvářejí
instituce podporu pro pečovatelské otcovství, dá se podle studie
předpokládat, že v budoucnu budou muset přistupovat k otázce
aktivněji pod tlakem požadavků nastupující generace vědců a
vědkyň.