Zprávy | Z archivu rubriky

Zásadní názorové rozdíly mezi Spojenými státy a Německem, potažmo celou Evropskou unii, na otázky jako je přístup k Íránu, fungování NATO nebo vzájemné obchodní vztahy se ukázaly na mnichovské bezpečnostní konferenci. Americký viceprezident Mike Pence dal najevo zcela jiné priority než německá kancléřka Angela Merkelová. Otevřené rozpory komentoval i český ministr zahraničí Tomáš Petříček. "Mnichovská konference by měla naopak přispívat k tomu, že ty tenze se snižují, že se bavíme o tom, jak konfliktům předcházet. Dnes to vypadalo naopak, že některá kontroverzní témata vyplouvají napovrch," uvedl. Řekl také, že se ČR nechystá měnit postoj k Íránu. Mnichovské bezpečnostní konference se účastni kolem 35 hlav států a šéfů vlád a na 80 ministrů zahraničí a obrany.

Vystoupení Británie z Evropské unie bez dohody by mohlo českou ekonomiku podle vládních odhadů oslabit o 0,5 až 1 procento hrubého domácího produktu (HDP). ČTK a ČT to na okraj mnichovské bezpečnostní konference řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Stále ale věří, že se brexitu bez dohody podaří vyhnout. Na britské straně by podle něj dopady byly nejspíš ještě výraznější. Británie má unii opustit 29. března. I přes opakovaná vyjednávání se zatím nepodařilo najít způsob vystoupení, s nímž by byl spokojen jak Londýn, tak Brusel.

Ve skiparku Filipovice na Jesenicku se zastavila sedačková lanovka. Hasiči a horská služba z ní sundali 50 až 60 lidí. Nikdo nebyl zraněn. Důvodem byla technická závada na lanovce, řekl ČTK majitel areálu Miroslav Páral. Zásah trval přes hodinu. Teplota vzduchu se ve středisku pohybovala nad osmi stupni Celsia. Záchranáři letos v lednu zasahovali u podobné události v areálu Buková hora v Červené Vodě na Orlickoústecku. Sedačková lanovka se tam zastavila poté, co na ni spadl strom. Hasiči z ní evakuovali 71 lyžařů, nikdo nebyl zraněný nebo podchlazený. Jejich zásah trval zhruba tři hodiny.

Teplotní rekordy pro 16. únor padly na 25 stanicích, které měří alespoň 30 let. Nejtepleji bylo v Albrechticích na Karvinsku, kde naměřili 17 stupňů Celsia. V Krnově na Bruntálsku pak bylo 16,3 stupně. ČTK to řekl Tomáš Mejstřík z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Následující čtyři týdny budou teplotně nadprůměrné. Nezvykle teplo by mělo být především hned v nadcházejícím týdnu od 18. února. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi. Nejvíce srážek očekávají meteorologové na přelomu února a března.

Na brněnském výstavišti začínají veletrhy módy Styl a Kabo. Vystavovat na nich bude téměř 250 firem, z nichž 40 procent je ze zahraničí, návštěvníci uvidí výrobky z 21 zemí. Novinkou bude speciální sekce Design street pro autorskou tvorbu značek. Veletrh již několik let funguje jako B2B, tedy pro odbornou veřejnost, což jsou výrobci, obchodníci, designéři či majitelé obchodů a butiků.

Novinka Design street, v níž se představí autorská tvorba návrhářů a značek na jednom místě, má sloužit jako příležitost pro návrháře, kteří jsou schopní šít nejen pro jednoho člověka na zakázku, ale i pro menší obchody malosériovou produkci. Chybět nebudou tradiční módní přehlídky. Každý pavilon bude mít své poradenské centrum, kde se mohou zájemci obrátit na odborníky.

Ostravská společnost Škoda Vagonka ze skupiny Škoda Transportation vyhrála tendr Lotyšských drah na dodávku 32 elektrických vlaků. Lotyšské dráhy to oznámily v tiskové zprávě, píše server Zdopravy.cz. Hodnota zakázky včetně zbudování depa, dodávky náhradních dílů a vyškolení zaměstnanců činí téměř 242 milionů eur (asi 6,2 miliardy korun). Firmy, co v tendru neuspěly, mají ještě desetidenní lhůtu na odvolání. Vlaky by měly být dodány v letech 2020 až 2023. Původně Lotyšské dráhy vyhlásily vítězem tendru společnost Talgo. Škoda a další uchazeči se ale obrátili na lotyšský antimonopolní úřad a po jeho rozhodnutí vyhlásil dopravce vítězem Škodu. Jejími konkurenty jsou vedle Talga ještě CAF a Stadler.

Zastoupení žen ve vědě v Česku činí 26 procent. Podle Marcely Linkové z Národního kontrolního centra (NKC) - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd je to nejméně v Evropě. Evropský průměr je 33 procent. Problémem v životě vědkyně, tak jako u dalších náročných povolání, bývá mateřství, kdy je těžké skloubit dítě a práci. Podle NKC by pomohla například zařízení pečující o děti od půl roku. Podle výzkumů Evropské unie patří Česko společně s Francií, Německem, Nizozemskem a dalšími k zemím se zastoupením žen ve vědě pod průměrných 33 procent. Naopak v Lotyšsku či Litvě ženy tvoří více než polovinu výzkumných pracovníků. Situace je podle NKC nejhorší za posledních deset let. Celkový počet výzkumníků sice narůstá, ale obor láká hlavně muže.

Podle archeoložky Jany Maříkové Kubkové by zvýšení počtu žen ve vědě pomohla lepší podpora na mateřské dovolené. "Když to vidím u mých mladších kolegyň, tak mají velmi rychlý nástup a pak je zbrzdí podmínky, když je jim 30 a chtějí mít dítě," sdělila ČTK. Na těžkou koordinaci vědy a rodiny před pár lety upozornila i mikrobioložka Blanka Říhová, oceněná stříbrnou pamětní medailí Senátu. "Když jste žena, tak si to buď zorganizujete, nebo holt vědu dělat nebudete," řekla Říhová. Z výzkumu vyplynulo, že mnoho doktorandů chce být aktivními otci, což by mohlo situaci zlepšit. Ačkoliv v současné době nevytvářejí instituce podporu pro pečovatelské otcovství, dá se podle studie předpokládat, že v budoucnu budou muset přistupovat k otázce aktivněji pod tlakem požadavků nastupující generace vědců a vědkyň.

Pražský magistrát nevyhověl žádosti Zdeny Mašínové exhumovat ostatky její matky Zdeny na Ďáblickém hřbitově. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu. Exhumace není podle magistrátu možná bez prověření možností, jak by proces probíhal. Vyplývá to z dopisu Mašínové, který má ČTK k dispozici. Zamítnutí vyzvednutí ostatků bude chtít příští týden v pondělí řešit předseda TOP 09 a pražský zastupitel Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil na koaličním jednání s Piráty a Prahou Sobě. Ministerstvo obrany udělilo Zdeně Mašínové starší in memoriam osvědčení o účasti na protikomunistickém odboji. Matka bratří Mašínů a manželka hrdiny prvního a druhého odboje Josefa Mašína, kterého popravili nacisti, v roce 1998 obdržela posmrtně Řád TGM.

V listopadu 2014 byly z hromadného hrobu v Ďáblicích vyzvednuty kosterní ostatky pátera Josefa Toufara, kterého umučili komunisti. Z hlediska archeologie šlo podle expertů o první průzkum hromadného hrobu politických vězňů komunistického režimu. Právě vyzvednutí ostatků kněze Toufara podle dopisu ukázala obtížnost procesu exhumace. Počínaje etickými otázkami, zda je reálné a správné exhumovat z hromadných hrobů pouze některé ostatky, až po technickou a finanční náročnost, která je zcela mimo možnosti magistrátu.

Statisíce lidí ve velkých městech spí podle strategických hlukových map ministerstva zdravotnictví v nadměrném hluku. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) i českých hygieniků by neměl hluk před okny domů přesáhnout během dne v průměru 55 a v noci 40 decibelů. V Praze tuto hranici překračuje bydliště 1,12 milionu lidí, v Brně 350.000. Podle Státního zdravotního ústavu je prokázaným účinkem hluku ve dne poškození sluchu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé působení na osvojování řeči a čtení u dětí. V noci pak hluk prokazatelně působí poruchy spánku, zvýšené užívání léků na spaní nebo změny fyziologických reakcí těla. Začátkem roku se vlivem hluku zabýval i Ústavní soud, povolenou hranici hluku ale nezpřísnil.

Hygienici upozorňují na to, že tolerance hluku je u každého člověka jiná. Asi 10 až 20 procent populace je podle SZÚ velmi senzitivních nebo naopak vysoce tolerantních. Pro zbývajících 60 až 80 procent platí, že se zvyšující se hlučností roste obtěžování hlukem. To spolu s narušením spánku představuje pro organismus stres.

Fotografie z cest, které během téměř devítiměsíčního putování ve stopách slavných cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda pořídila dvojice mladých cestovatelů z Plzeňska, nabízí výstava Zikmund 100 v plzeňském kulturním centru Papírna. Výstava bude veřejnosti přístupná od neděle 17. února a je součástí oslav 100. narozenin plzeňského rodáka Zikmunda.

Na konci loňského roku ukončili mladí cestovatelé Lukáš Socha a Tomáš Vaňourek svou cestu. Následovali při ní Zikmunda a Hanzelku, kteří v letech 1959 až 1964 projeli Blízký východ, Indii, Nepál, Sumatru, Japonsko a asijskou část tehdejšího Sovětského svazu. Na cestu se vydali loni 4. dubna. Procestovali 32 zemí a urazili téměř 130.000 kilometrů. Při putování hledali místa, odkud fotili Hanzelka a Zikmund, a snažili se s odstupem více než půlstoletí vytvořit snímky se stejnou kompozicí. Pomáhaly jim v tom nejen původní fotografie, ale také zápisky a deníky legendárních cestovatelů. Srovnání záběrů jednoho místa s více než padesátiletým odstupem je základem výstavy.