Zprávy | Z archivu rubriky


Šéf Pirátů Ivan Bartoš v pondělí vyzve české úřady, aby se zabývaly údajným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zemědělství Miroslav Tomana (za ČSSD) a zabránily případným škodám souvisejícím s neoprávněným čerpáním dotací. Oznámil to v reakci na informace, podle nichž právníci Evropské komise podezírají Babiše ze střetu zájmů a z porušení unijních pravidel v souvislosti dotacemi udělenými firmám holdingu Agrofert. V tiskové zprávě uvedl, že Piráti doručovali podklady a informace o konkrétních podezřeních Evropské komisi. Podle opozice by Babiš měl v čele vlády skončit. Cílem Pirátů podle Bartoše je nastavit spravedlivou dotační politiku, ve které nebude prostor pro zneužívání střetu zájmů či znevýhodňování malých a středních podniků. Babiš obvinění ze střetu zájmů odmítá.

Pro vicepremiéra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka je nepřijatelné, aby Česko vracelo dotace za Agrofert. Věc podle něj musí vysvětlovat Babiš, nikoli sociální demokracie. "V tuto chvíli jsou zveřejněny jen kusé informace z interní zprávy. Analýza, o které média hovoří, není oficiálně zveřejněná a tudíž v tuto chvíli nelze nic předjímat. Pokud ale musí někdo tyto věci vysvětlovat, pak je to Andrej Babiš, určitě ne ČSSD, uvedl Hamáček. Představitelé KSČM a SPD mají k informacím o možném Babišově střetu zájmů rezervovaný postoj. Nechtějí spekulovat, čekají na oficiální vyjádření.

"Znovu se jen potvrzuje, že Andrej Babiš čelí obrovskému střetu zájmů, a tím ohrožuje ústavní funkci premiéra a pověst země. V každé demokratické zemi by to znamenalo rezignaci premiéra na svou funkci. To ale od Andreje Babiše nečekám. Odpovědnost za to mají dnes i ti, co ho za každou cenu drží u moci, tedy sociální demokraté a komunisté," uvedl v reakci na informace médií předseda ODS Petr Fiala. Babišův dlouholetý oponent exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na twitteru podotkl, že v souvislosti s případným proplacením dvou miliard korun, bude možné Babiše titulovat "drahý" předsedo vlády.

Ačkoli americký prezident George Bush starší v Bílém domě působil pouze jedno volební období, výrazně pomohl České republice v cestě za samostatností a demokracií, míní někdejší velvyslanec v USA Alexandr Vondra. ČTK po oznámení Bushovy smrti řekl, že se tento politik postavil na konci 80. let proti návrhům svého ruského protějšku Michaila Gorbačova, které by svázaly možnost zemí střední a východní Evropy se svobodně rozhodnout o svém bezpečnostní uspořádání. Odešel podle něj velký muž, aristokrat politiky."Chápal, o co všechno se hraje, a můžeme mu být vděčni, že později naše cesta do Severoatlantické aliance byla schůdná a relativně hladká," konstatoval.

Jako přítel prezidenta Václava Havla Vondra připomněl i vztah těchto dvou osobností. "On navázal hluboké přátelství s Václavem Havlem, stýkali se, i když už on potom prezidentem nebyl. Havel za ním jezdíval do jeho letní rezidence na břehu Atlantiku a až do konce Havlova života se vzájemně ctili," uvedl Vondra. Připomenul také, že Bush od Havla po zásluze dostal nejvyšší české státní vyznamenání.

Vondrův předchůdce na postu velvyslance v USA Michael Žantovský označil Bushe za jednoho z posledních opravdových džentlmanů světové politiky. Připomněl první návštěvu Havla v USA v únoru 1990, kdy Bush někdejšího československého prezidenta přijal v Bílém domě. "Demonstrovala, že vztahy s USA se dostávají na zcela jinou úroveň a otevírají se zcela jiné perspektivy," podotkl. Bush si Havla podle Žantovského nesmírně vážil a Havel amerického prezidenta oceňoval za roli, kterou sehrál na konci studené války. "Byl to velmi pevný a hezký vztah," dodal Žantovský.

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš odmítl, že může být kvůli dotacím pro konglomerát svých někdejších firem Agrofert ve střetu zájmů, jak o tom s odkazem na právníky Evropské komise informují britský deník The Guardian a francouzský list Le Monde. ČTK sdělil, že analýzu pro Evropskou komisi neviděl a jeho právníci ji okomentují až po oficiálním vyjádření EK. "V žádném střetu zájmu nejsem, chovám se přesně podle zákona, tak jak jej přijal parlament a po mně český právní systém na základě lex Babiš vyžadoval. Svěřenské fondy neřídím ani neovládám," uvedl současně. Dodal, že ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) před měsícem požádala ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) o právní analýzu. "Je připravená a v pondělí ji projedná vláda," uvedl. Poznamenal také, že analýzu právníků Evropské komise zatím neviděl, dozvěděl se o ní z médií, kam unikla dřív, než měl možnost se s ní seznámit. Vychází tedy jen z publikovaných úryvků zprávy.

Právníci Evropské komise (EK) podezírají podle deníku The Guardian a listu Le Monde českého premiéra ze střetu zájmů a z porušení unijních pravidel. S odvoláním na uniklou zprávu právní služby komise píší, že předmětem vyšetřování jsou dotace udělené firmám holdingu Agrofert letos i v uplynulých letech. Podle Guardianu čeští daňoví poplatníci čelí hrozbě, že budou muset uhradit alespoň část z 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč), které byly Agrofertu vyplaceny v tomto roce. Konečný účet by údajně mohl být mnohem vyšší. Úředníci Evropské komise údajně vyšetřují i desítky milionů dalších dotací udělených Agrofertu od roku 2013. Komise, která dohlíží na udělování dotací zemědělcům a chudším regionům, začala vyšetřovat Agrofert po tvrzení protikorupčních aktivistů, že mají důkazy o tom, že Babiš je nadále vlastníkem Agrofertu a příjemcem souvisejících výhod, což je v rozporu s českým i unijním právem, podotýká The Guardian.

Na trh se dostává nová poštovní známka s portrétem prezidenta druhé republiky a následně protektorátu Emila Háchy. Limitovanou edici 15.000 kusů sice vydala Česká pošta, ale nejde o její emisi. Je to takzvaná vlastní známka, kterou připravil a zaplatil jiný subjekt. Náklady na výrobu edice byly přibližně 400.000 korun, peníze mezi sebou vybrali příznivci Emila Háchy. Novinářům to řekl autor projektu a publicista Radek Gális. Hácha, považovaný za jednu z nejkontroverznějších a nejtragičtějších postav moderních českých dějin, byl dosud jediným československým či českým prezidentem, který známku neměl. Známka vychází v den 80. výročí Háchova zvolení prezidentem druhé republiky. Projekt musela schválit komise České pošty, která posuzovala, zda je motiv v souladu s českými zákony a zda nepodporuje zakázanou organizaci. Lidé mohou známku používat při posílání dopisů po území ČR.

Hácha, který pochází z Trhových Svinů na Českobudějovicku, kde zástupci města a autoři projektu známku představili, patří podle odborníků k nejopomíjenějším postavám českých dějin. Hácha se stal politikem až v šestašedesáti letech, před nástupem do nejvyšší ústavní funkce byl prezidentem Nejvyššího správního soudu a expertem na anglosaské právo, které přednášel na Univerzitě Karlově. V polovině března 1939 byl předvolán do Berlína na jednání s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem a byl za použití hrubého nátlaku přinucen podepsat souhlas "s ochranou území Čech a Moravy Velkoněmeckou říší". Den po okupaci se pak stal Hácha státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava, tzv. nedílné součásti Velkoněmecké říše. Po osvobození v květnu 1945 strávil Hácha poslední dny života ve vězeňské nemocnici na Pankráci, kde 27. června 1945 zemřel. Přestože Hácha musel spolupracovat s nacistickým Německem a byl ve špatné zdravotní kondici, zachránil podle Gálise životy řady Čechů.