Zprávy | Z archivu rubriky

Jan Hamáček se stal znovu předsedou ČSSD. Na stranickém sjezdu v Hradci Králové pro něj hlasovalo 433 delegátů, proti bylo 57. Hamáček povede stranu další dva roky. Přímo na sjezdu se přihlásil do voleb jeho protikandidát - pardubický sociální demokrat Jaromír Landsman. Nakonec se ale ukázalo, že nesplňuje podmínky pro zvolení, protože ve straně nebyl déle než čtyři roky. Hamáček ve svém kandidátském projevu odmítl názor, že ČSSD splnila svou historickou úlohu a je mrtvá. Podle něj se strana rozhodla správně, že do vlády s ANO loni vstoupila, a zmínil například růst platů ve veřejné sféře a minimální mzdy, zvýšení důchodů a zrušení karenční doby. Zároveň zdůraznil, že strana nemusí být v koalici za každou cenu, pokud by ji koaliční partner "podrážel nebo se objímal s pravicí". Po Hamáčkovi vystoupil poslanec Milan Chovanec. Ten řekl, že se na konci března vzdá poslaneckého mandátu. Dlouhodobě totiž nesouhlasí s účastní ČSSD ve vládě s hnutím ANO.

Už před hlasováním Jan Hamáček prosadil změnu stanov, které podle něj stranu modernizují. Podle nových stanov ČSSD nebude mít kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Také zanikne ústřední výkonný výbor, což je nyní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy. Nové stanovy jsou výrazně kratší než současná pravidla vnitřního chodu strany. Předkladatelé si od nich slibují větší akceschopnost stranických orgánů. Připouštějí ale další úpravy dokumentu.

Prezident Miloš Zeman v Hradci Králové veřejně podpořil před květnovými evropskými volbami sociální demokraty. Prohlásil, že je hodlá volit. V první den volebního sjezdu ČSSD se prezident při projevu také dotkl svého doporučení sociální demokracii, aby vstoupila do vlády s hnutím ANO, zpochybnil současné nízké preference sociálních demokratů a vyzval stranu, aby nezapomínala na široký okruh voličů, který vedle zaměstnanců zahrnuje i důchodce. Na programu dvoudenního sjezdu je volba vedení strany na další dva roky, návrh změn stanov, které mimo jiné nově nepočítají s ústředním výkonným výborem, zhodnocení vládní spolupráce s ANO či příprava voleb do Evropského parlamentu.

Muzeum v Ústí nad Labem obsadili trpaslíci různého původu a stáří. Po patnácti letech uspořádali historici výstavu věnovanou pidimužíkům. Chtěli tak nejen znovu připomenout věhlas místní továrny na keramické zboží Ferdinanda Maresche, která v 19. století vyvážela trpaslíky do mnoha zemí, ale upozornili i na fenomén těchto bytostí v dnešním světě. Jak uvedl ředitel muzea a zároveň kurátor výstavy Václav Houfek, lidé uvidí nejen barokní trpaslíky, výrobky Mareschovy továrny, ale také trpaslíky v reklamně nebo v hudbě. Na přebalu singlu George Harrisona je zachycen tento člen skupiny Beatles právě s keramickým trpaslíkem z někdejší ústecké továrny. Historici zmiňují také přítomnost skřítků ve výtvarném umění, pohádkách či místních pověstech. Dávná legenda o trpasličím pokladu v Mariánské skále byla před čtyřmi lety zfilmována.

Výstava zmiňuje i temnou stránku skřetů. "Máme tu prsten moci, který ukul král trpaslíků a který způsobil podle středověkých pověstí pád Nibelungů. Každý, kdo kolem prstenu projde, se zanedlouho sám stane trpaslíkem," podotkl ředitel muzea. Na své si přijdou v muzeu i děti či obdivovatelé trpasličí módy. Výstava je otevřena do 11. srpna.

Slevy ve veřejné dopravě stály státní pokladnu v roce 2018 dvě miliardy korun. Nejvíce vyfakturovaly České dráhy, které dostaly 846 milionů korun. Počet cestujících se za první čtyři měsíce platnosti slev zvýšil o jednotky procent. Ministerstvo dopravy to oznámilo na svých internetových stránkách. Loňské náklady tak podle ministerstva zatím odpovídají odhadovaným výdajům šest miliard korun ročně. Studenti do 26 let a senioři nad 65 let mohou od 1. září využívat ve vlacích a autobusech slevu 75 procent z jízdného, kterou loni schválila vláda.

Ministerstvo si od zavedení slev slibovalo mimo jiné zvýšení počtu cestujících ve veřejné dopravě. Jejich počet se nakonec zvýšil o jednotky procent, konkrétně u Českých drah to bylo v období od září do prosince meziročně o čtyři procenta více. Dopravci ovšem upozorňují, že zvýšení je zapříčiněno i obecným nárůstem zájmu o železniční dopravu.

Velvyslanci zemí Evropské unie se dohodli na kompromisním návrhu změn pravidel ochrany spotřebitelů v EU. Rumunskému předsednictví to umožní už v březnu začít s Evropským parlamentem (EP) vyjednávat o konečné podobě příslušných legislativních změn. Mezi novinkami je i zařazení takzvané "dvojí kvality potravin" mezi nekalé a tudíž nedovolené praktiky. Je to věc, o kterou Česká republika a další země ze střední a východní části unie dlouhodobě usilovaly. Nově tak má být za nekalou obchodní praktiku pokládáno, pokud je v jednom členském státě nabízeno zboží jako identické se zbožím na trhu v jiné zemi, ačkoliv má výrazně jiné složení nebo charakteristiku, pokud to není oprávněné legitimními a objektivními faktory.

Získat pro Prahu licenci jedné z nejvýznamnějších evropských galerijních institucí, pařížského Centre Pompidou by chtěl premiér Andrej Babiš (ANO). O spolupráci této instituce s pražskou Národní galerií v Praze jednal s prezidentem Centre Pompidou Sergem Lasvignesem a ředitelem NG Jiřím Fajtem. Lasvignes si prohlédl Veletržní palác v Praze, který by po plánované rekonstrukci měl být hlavním sídlem galerie. Lidé z vedení NG ho provedli především sbírkami moderního českého umění a shlédli také francouzskou sbírku s díly slavných francouzských modernistů zakoupenou českým státem za první republiky.

Česká republika nedokázala plně uvést do praxe žádné z celkem 14 protikorupčních opatření zaměřených na efektivnější boj s uplácením v politice či justici. Uvedla to protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO), podle které se Česku povedlo částečně zohlednit polovinu doporučení. Praha by měla do konce června předložit protikorupční skupině zprávu o tom, jak v zavádění zmíněných kroků postoupila. Skupina mimo jiné požadovala, aby Česko zajistilo větší transparentnost práce poslanců a senátorů. České úřady podle GRECO nesplnily třeba doporučení zveřejňovat záznamy zasedání parlamentních výborů či zavést kodex přípustného jednání zákonodárců včetně závazných pravidel týkajících se přijímání darů či výhod. V justiční sféře se nesplněná doporučení GRECO týkala mimo jiné zavedení kodexu přípustného jednání soudců či změn v procesu jmenování a odvolávání státních zástupců. Částečně se podle GRECO podařilo například zavést majetková přiznání zákonodárců či zlepšit dohled nad tím, zda nejsou ve střetu zájmů.

Zpřesněné údaje o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) v loňském roce ukazují, že si česká ekonomika vzhledem k vývoji v Německu a dalších zemích eurozóny vedla dobře. Ve srovnání s ostatními zeměmi regionu je na tom podle ekonomů sice hůře, ale jen kvůli tomu, že narazila dříve na limity svých kapacit. Za celý letošní rok ekonomové očekávají zpomalení ekonomiky na 2,7 procenta. Dnešní zpřesněná data ČSÚ potvrdila loňské zpomalení růstu české ekonomiky na 3,0 procenta z předloňských 4,5 procenta. "Česká ekonomika tak předvedla velmi dobrý výkon, a to i navzdory stagnaci německé ekonomiky. V letošním roce očekáváme růst HDP na úrovni 2,7 procenta," uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Celkově tak lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče konstatovat, že HDP v závěru loňského roku překvapil jak solidním růstem, tak příznivou strukturou.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že mezi zeměmi visegrádské skupiny už tři čtvrtletí v řadě Česko zaostává. "Česká ekonomika zpomaluje výrazněji než další země regionu zejména proto, že dříve než ony narazila na kapacitní omezení," uvedl. Maďarsko rostlo v posledním čtvrtletí meziročně o 5,1 procenta, Polsko o 4,9 procenta a Slovensko o 3,6 procenta. Steckerová upozornila, že ve srovnání mezičtvrtletního růstu se zbytkem regionu si Česko udrželo druhou příčku hned za maďarskou ekonomikou.

Evropská komise vyzvala Česko, aby ukončilo mimořádné kontroly polského hovězího zahájené kvůli nálezu salmonely v jedné zásilce masa, Česko ale podle Státní veterinární správy (SVS) požadavek odmítne. Veterináři zároveň oznámili nález salmonely ve víc než tunové zásilce polského kuřecího v Lounech, našli také zbývající hovězí ze zásilky podezřelé na salmonelózu. Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda Poláci avizovali, že do konce března přijmou kroky, kterými by se veterinární dozor měl zlepšit.

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na český trh na salmonelu testovat v akreditovaných laboratořích, platí od minulého čtvrtka. Vyvolal je nález salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska.

Evropská komise se pokouší torpédovat dohodu o změnách v unijním kosmickém programu z tohoto týdne, uvedli v neobvyklém a ostrém společném prohlášení napříč politickým spektrem vyjednavači Evropského parlamentu. Domluva, uzavřená mezi nimi a zástupci členských zemí EU, by kromě jiného znamenala změnu názvu a rozšíření působnosti i personálu agentury GSA, která nyní z Prahy odpovídá za evropský program navigačních družic Galileo.

"Není to první ani poslední případ, kdy Evropská komise není zcela spokojena s dohodou mezi Radou EU (členskými státy) a europarlamentem, ale ještě jsem nezažil, že by po uzavřeném jednání prezentovala kompromis jako stále otevřený a dokonce naznačovala možnost jeho zablokování," řekl ČTK europoslanec Evžen Tošenovský (ODS). "Byla by velká škoda, pokud by nyní spadlo pod stůl vše, co se mi podařilo dojednat pro posílení pražské agentury GSA," upozornil.

Součástí středeční dohody je změna názvu GSA na Agenturu pro vesmírný program a rozšíření její působnosti z programu Galileo také na druhý významný kosmický program, kterým je program Copernicus, sloužící k pozorování zemského povrchu pro nejrůznější účely. Po rozšíření by tak agentura, která nyní v Praze zaměstnává asi 200 lidí, mohla zaměstnat až 700 osob, věc by byla i příležitosti pro českou vědu, výzkum i firmy.

Škody na smrkových porostech kvůli kůrovci jenom v ceně dříví můžou do budoucna přesáhnout 500 miliard korun, tedy více než třetinu současného státního rozpočtu. Na tiskové konferenci to oznámili signatáři tzv. Lesnické výzvy, pod kterou se podepsali vlastníci nebo správci 75 procent plochy českých lesů a více než 60 procent vlastníků dřevozpracovatelských kapacit. Lesníci uvedli, že letos by potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun. Stát jim slibuje zlomek, lesy pak nepůjdou uchovat, varují.

Kromě toho lesníci požadují změny legislativy a chtějí vyhlášení krizového stavu. Vlastníci upozornili, že podporu po státu požadují poprvé od revoluce v roce 1989. Tvrdí, že nemají peníze na obnovu lesa, protože je získávají z tržeb za dříví. Kalamitní situace ale ceny smrkového dříví snížila na zlomek původních hodnot. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ČTK sdělil, že nestátním vlastníkům lesa byly kvůli kůrovci navýšené dotace.