Zprávy | Z archivu rubriky

Česká republika by zaujala vstřícný postoj, pokud by Británie požádala o odklad svého odchodu z Evropské unie. Po jednání s rumunskou premiérkou Vioricou Dancilaovou, jejíž země nyní EU předsedá, to řekl premiér Andrej Babiš. Za nejlepší scénář vývoje označil, kdyby si Británie svůj odchod rozmyslela. Dancilaová uvedla, že rumunské předsednictví je připraveno na všechny scénáře. Preferovala by spořádaný brexit. "I když to teď tak nevypadá, doufám, že možná dojde ke druhému referendu a nakonec Británie zůstane v Evropské unii, to by byla nejlepší varianta i z hlediska českých zájmů," řekl Babiš. Za druhou nejlepší variantu považuje schválení vyjednané dohody o odchodu, kterou však britští poslanci už dvakrát odmítli.

Politici, legionáři a sokolové si na pražském Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka připomněli 80. výročí nacistické okupace českých zemí. Akci pořádala Československá obec legionářská a účastnil se jí mimo jiné předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL+Nestraníci) nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Přítomni byli také zástupci slovenské a německé ambasády. Česká republika si na mnoha místech připomíná 80. výročí okupace nacistickým Německem. Den poté byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava.

Vondráček na vzpomínkovém setkání označil 15. březen 1939 za zřejmě nejtemnější den moderních československých dějin. V projevu vzpomněl také prezidenta Václava Havla a jeho setkání s německým prezidentem Richardem von Weizsäckerem v roce 1990. "Byli jsme schopni využít historické šance a podat si ruku s Německem, jakmile to bylo po ukončení studené války možné, a k minulosti jsme se dokázali zodpovědně postavit. Já bych byl rád, kdybychom tuto linku v našich vztazích udrželi i do budoucna," řekl. Oběti německé okupace si u pamětní desky na rohu Petschkova paláce v Praze 1, kde sídlilo za protektorátu gestapo, připomněli také komunisté.

Integrace zemí západního Balkánu do Evropské unie je prioritou české zahraniční politiky. Zdůraznil to na twitteru ministr zahraničí Tomáš Petříček po jednání s albánským protějškem Çakajem Gentem v Tiraně, kam dorazil po čtvrteční návštěvě Severní Makedonie. Během dne se šéf české diplomacie setkal i s albánským premiérem a s předsedou parlamentu. Petříček ocenil reformu soudnictví, která v zemi probíhá a je jednou z podmínek zahájení přístupových rozhovorů mezi Albánií a EU. Důležitým tématem rozhovorů s albánskými představiteli byla i ekonomická spolupráce. "Jen v loňském roce se objem obchodu mezi Českem a Albánií zvýšil o více než 30 procent. Máme zájem o posílení spolupráce zejména v zemědělství, energetice, dopravě a strojírenství," sdělil Petříček.

Tisíce studentů se v Česku zapojily do celosvětové stávky za důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Prahou prošlo více než dva tisíce středoškoláků, podobné akce se konaly v Liberci, Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Rakovníku či Pelhřimově. Studenti chtějí, aby politici začali o ochraně klimatu jednat, jinak budou stávky pokračovat. Poslanecká sněmovna v souvislosti s akcí rozhodla, že se bude ochranou klimatu zabývat. Celosvětově se dnes uskutečnilo více než 2000 protestů ve 123 zemích. V prohlášení, které čeští studenti vydali, dali politikům dvoutýdenní ultimátum. Pokud nezačnou jednat a nedají záruku řešení klimatické krize, půjdou žáci stávkovat znovu. Vláda by měla Sněmovnu informovat o svém postoji ke změně klimatu 27. března. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že Česká republika bude schopna snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030 a emise o 80 procent v roce 2050. "Je skvělé, že se mladí lidé aktivně zajímají o budoucnost naší planety," řekl Brabec ČTK. Za problémy v ČR studenti považují například prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie.

Známky ze sbírky Freddieho Mercuryho nebo nejdražší platební kartu Evropy nabízí jarní veletrh Sběratel. Více než 60 vystavovatelů z Evropy vystavuje mince, bankovky, poštovní známky či pohlednice. Zájemci si mohou také nechat ocenit vlastní sbírky nezávislými znalci. Festival začal v hotelu Olympik Congress v Praze a potrvá do soboty. Sbírku známek slavného zpěváka skupiny Queen zapůjčilo na dva dny do Prahy Poštovní muzeum z Velké Británie. "Je zajímavé, že tam jsou známky z bývalého Československa. Je tam známka s Tatrou 603, Škodou Felicie nebo Antonínem Zápotockým," doplnil organizátor veletrhu Jindřich Jirásek.

Veletrh ukáže například platební kartu vyrobenou ze zlata. Ve dvou limitovaných sériích Black & Gold ji v loňském roce vydala česká Banka Creditas. Češi mají podle Jiráska velký zájem o sbírky mincí či známek, proto je Praha atraktivní i pro zahraniční vystavovatele, například z Německa, Francie, Itále, Velké Británie. Třetinu návštěvníků veletrhu tvoří cizinci.

ČEZ začal stavět 26 kilometrů dlouhý horkovod mezi jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovice. Náklady jsou 1,445 miliardy korun. ČTK to řekl Michal Hrubý, generální ředitel firmy Tenza, která teplovod staví. Práce plánují energetici na necelé dva roky, první dodávky v topné sezoně 2020/2021. Temelínské teplo by mělo pokrýt 30 procent výroby tepla pro České Budějovice, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních zdrojů. Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna České Budějovice spálit až 80.000 tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého. Plán propojit elektrárnu s krajským městem se poprvé objevil v polovině 80. let 20. století. Projektanti s ním počítali ještě v době, kdy se elektrárna začala v roce 1987 stavět. Počátkem 90. let ale plán částečně zapadl, když se řešilo, že dokončené budou místo čtyř jen dva bloky.

O nedostatku peněz na sociální služby bude ve středu 27. března jednat Sněmovna. Prosadili to lidovci. Podle nich krajům na služby pro seniory, postižené a další potřebné a na navýšení výdělků pracovníků schází dvě miliardy korun, takže hrozí propouštění a omezení péče. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před týdnem při interpelacích řekla, že podle zjištění jejího úřadu chybí na sociální služby téměř miliarda. O dofinancování chce jednat s resortem financí. Podílet by se měly i samosprávy, uvedla Maláčová. Jak uvedl lidovecký poslanec Vít Kaňkovký, na jednání Sněmovny dorazí i poskytovatelé služeb.

Česká policie tento týden zadržela 12 občanů zemí bývalého Sovětského svazu a obvinila je z převaděčství. Stíhaným hrozí až desetileté vězení. ČTK to sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Mezinárodní organizovaná skupina podle něj déle než rok zajišťovala převozy nelegálních migrantů z jihovýchodní Asie. Kriminalisté zjistili celkem 16 případů, při nichž gang převezl nebo se pokusil převézt z Ukrajiny do Česka a dále do Německa celkově stovku běženců z Bangladéše, Srí Lanky a Vietnamu. Gang údajně čítal nejméně 35 členů. Běženci putovali podle mluvčího nejprve letecky do Ruska nebo na Ukrajinu, kde jim gang zajistil stravu a ubytování a další den je přesunul k vnější hranici schengenského prostoru. Odtud se migranti vydali pěšky do Polska, na Slovensko nebo do Maďarska, a to za pomoci maskovaných převaděčů. Po překročení hranice následovala cesta auty do Prahy, odkud běženci po odpočinku pokračovali do Německa.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odsoudil teroristický útok ve dvou mešitách na Novém Zélandu, který si vyžádal 49 obětí. Vyjádřil soustrast pozůstalým i všem občanům Nového Zélandu. Prezident Miloš Zeman zaslal generální guvernérce Nového Zélandu Patsy Reddyové kondolenci, v níž útok odsoudil a vyjádřil soustrast rodinám obětí. Střelbu v mešitách odsoudili také ministři zahraničí a vnitra Tomáš Petříček a Jan Hamáček (oba ČSSD). Podobně se vyjádřili představitelé opozičních stran. Podle ministerstva zahraničí nejsou mezi oběťmi žádní čeští občané. "S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o střelbě ve dvou mešitách ve městě Christchurch, která si vyžádala desítky obětí na životech. Rád bych Vás ujistil, že Česká republika tento teroristický útok důrazně odsuzuje. Dovolte mi, abych v této pohnuté chvíli vyjádřil jménem české veřejnosti i jménem svým hlubokou soustrast Vám i rodinám obětí a všem zraněným popřál brzké uzdravení," napsal Zeman v kondolenci.

Při střelbě ve dvou mešitách ve městě Christchurch dnes zemřelo 49 lidí, dalších 48 osob utrpělo vážná zranění, někteří z nich jsou v kritickém stavu. Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová prohlásila, že šlo o dobře plánovaný teroristický útok. Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, který se přihlásil ke krvavému útoku, uvedl, že se inspiroval ultrapravicovým norským atentátníkem Andersem Behringem Breivikem. Ve svém 73stránkovém manifestu Tarrant podle listu The Daily Telegraph napsal, že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů. Zřejmě byl obdivovatelem balkánských nacionalistů i válečníků, kteří v minulosti bojovali proti muslimům, včetně českého krále Zikmunda Lucemburského. Také jeho jméno je zachycené na snímcích útočníkovy výzbroje.

Naprostá většina české společnosti si přála válku s nacistickým Německem. Z jejího pohledu měla vyústit v porážku Německa a obnovu Československa, řekl na konferenci v pražském Kolovratském paláci historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra. Nacistickou okupací v březnu 1939 podle něj byla završena zkáza československého státu, který byl již v té době značně zdecimovaný. "V atmosféře frustrace z výsledku mnichovského rozhodnutí se parlamentní demokracie první republiky stávala definitivně minulostí a země se vydala cestou národní očisty a budování autoritářského systému," řekl Hazdra. Evropa a svět se postupně přibližovaly válečnému konfliktu, jehož rozsah nikdo v roce 1939 nemohl předvídat. "Většina evropských zemí přitom stále doufala, že se válce podaří zabránit a že se Hitlerova expanze přece jen zastaví, avšak opak byl pravdou," doplnil historik.

Tisíce Čechů a Slováků se aktivně zapojily do odboje na domácí půdě i v zahraničí jako součást spojeneckých armád. "Tito stateční lidé tím demonstrovali očividnou odhodlanost postavit se expanzi nacistického režimu, což mělo nezanedbatelný mezinárodněpolitický význam pro dosažení jejich cíle, tedy aby spojenci zařadili obnovení Československa do svých plánů poválečného uspořádání světa. To vůbec nebyla taková samozřejmost, jak se nám dnes může zdát," dodal Hazdra. V době války se podle něj společnost politicky posouvala doleva. "Stále v ní přetrvávaly negativní vzpomínky na mnichovské rozhodnutí a v jejích očích zradu západu. O to mocněji začal působit obdiv k Sovětskému svazu, který se připojil k antinacistické koalici po jistém čase. Mnozí tehdy věřili v proměnu sovětského režimu pod vlivem kontaktu se západními demokraciemi. Tento idealismus brzy zmrazila poválečná realita," uvedl Hazdra. Konference o dějinných souvislostech březnových událostí roku 1939 se koná v Zeleném salonku Kolovratského paláce. Právě tam před 80 lety ve tři hodiny ráno mimořádně zasedala vláda Rudolfa Berana, který ministry seznámil s jednáním prezidenta Emila Háchy v Berlíně. Tam Hácha podepsal pod nátlakem Adolfa Hitlera dokument, v němž svěřil Čechy a Moravu do rukou říše. I když bývá jako datum zahájení okupace zbytků Československa nacistickým Německem označován 15. březen 1939, ve skutečnosti první příslušníci wehrmachtu a jednotek SS překročili státní hranici již vpodvečer předchozího dne na Ostravsku. Tedy v době, kdy Hácha teprve cestoval do Berlína. V Místku přitom narazili na rozsahem nevelký, ale houževnatý odporu skupiny českých vojáků, ve zbytku republiky byl ale průběh okupace z německého hlediska bezproblémový.