Zprávy | Z archivu rubriky

Policie ukončila vyšetřování případu dotací pro farmu Čapí hnízdo, v němž čelí stíhání i premiér Andrej Babiš (ANO). Obvinění si nyní mohou prostudovat spis a navrhnout doplnění vyšetřování. ČTK to sdělil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Ukončení vyšetřování se týká esti obviněných, syn premiéra Babiše Andrej bude v kauze Čapí hnízdo nadále stíhán samostatně.

Policie řeší údajný podvod s padesátimilionovou dotací EU na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo déle než tři roky. Babiš, který čelí obvinění od října 2017, dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Babiš vlastnil Agrofert do předloňského února, následně jej vložil do svěřenských fondů. V roce 2016 řekl ve Sněmovně, že Čapí hnízdo vlastnily v době získání evropské dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.

Farma Čapí hnízdo patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Agrofertu, poté změnila formu vlastnictví. Díky změně získala padesátimilionovou evropskou dotaci pro malé a střední podniky. Po několika letech se farma opět vrátila do skupiny Agrofert.

Čeští řidiči si možná budou moct kupovat elektronické dálniční známky. Papírové kupony by tak mohly skončit. Uvádí to novela zákona o pozemních komunikacích, kterou v úvodním kole podpořila Poslanecká sněmovna. Poplatky za jízdu po dálnici by mohli řidiči platit prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Kupony se budou kontrolovat pomocí kamer a případně i mýtných bran. Novela zákona plánuje, že se elektronické známky v Česku zavedou od roku 2021.

Ministerstvo dopravy si od zavedení elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by měly klesnout i provozní náklady, a to až o 120 milionů korun za rok.

Za napadení tenistky Petry Kvitové padl u Krajského soudu v Brně osmiletý trest vězení. Má si ho odpykat recidivista Radim Žondra, který podle obžaloby pořezal tenistku v jejím bytě v prosinci 2016. Muž od začátku tvrdí, že je nevinný a v době napadení pracoval na stavbě. Státní zástupce chtěl přísnější, až dvanáctiletý trest. Rozsudek zatím není pravomocný, obhájkyně si nechala lhůtu pro odvolání. Petra Kvitová je na turnaji v Miami a jednání se nezúčastnila.

Do Prahy přijeli zástupci Centra světového dědictví UNESCO. Mise, které se účastní také zástupci Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS), by neměla rozhodovat o tom, zda zůstane hlavní město na seznamu světového dědictví. ČTK to sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Cílem návštěvy by mělo být seznámení se s aktuálním a budoucím postojem Prahy k ochraně a zachování kulturního dědictví," dodal. Historické centrum Prahy je na seznamu světového a přírodního dědictví UNESCO od roku 1992. Magistrát ve spolupráci s ministerstvem kultury připravil pro zástupce organizací program, skrze který je seznámí s přístupem a plány nové pražské koalice.

Praha byla zapsána na seznam UNESCO 14. prosince 1992. Pod ochranou je historické jádro o rozloze 866 hektarů, které zahrnuje Pražský hrad a Hradčany, Malou Stranu včetně Karlova mostu, Staré Město s Josefovem, Nové Město a Vyšehrad. Organizace UNESCO loni v červenci vyjádřila znepokojení nad projekty zástavby v ochranném pásmu památkové rezervace a okolí i nad nedostatkem předpisů omezujících výškovou zástavbu, která může změnit ráz rezervace.

Ve věku 52 letech zemřel zpěvák, showman, tanečník a herec Daniel Nekonečný, napsal Blesk.cz. Podle serveru byl nalezen v bytě v pražských Řeporyjích bez známek života. Daniel Nekonečný se narodil 29. června 1966 v Boskovicích jako Daniel Konečný. Byl lídrem vibrační kapely Šum svistu, do povědomí veřejnosti se dostal zejména svým extravagantním vystupováním i oblečením. Hrál ve filmech Eliška má ráda divočinu nebo Jak se krotí krokodýli, objevil se také v televizním filmu Historky od krbu.

Ruské ministerstvo zahraničí navrhlo českému velvyslanci v Moskvě uspořádat co nejdříve nové kolo konzultací o problémech kolem nájmu nemovitostí v Praze. Napsala to agentura TASS s odvoláním na komentář ministerstva zveřejněný v Moskvě. S velvyslancem Vítězslavem Pivoňkou ruští diplomaté o problému hovořili už minulý týden ve středu. Podle zpráv českého tisku je důvodem diplomatického sporu ruské nakládání s byty v Praze, které Česko vlastní a ruská ambasáda je na základě mezivládních dohod využívá. Podle serveru Deník N by velvyslanectví mělo využívat byty pro své diplomaty, ale v rozporu s dohodami je pronajímá třetím osobám. "V návaznosti na dřívější rozhovor ruská strana velvyslanci sdělila, že má nadále zájem o nalezení vzájemně přijatelných řešení," citoval TASS z komentáře ruského ministerstva. Ruské ministerstvo zároveň upozornilo na "umělou mediální kampaň" a blíže neurčené "unáhlené jednostranné kroky," které údajně kolem problému nemovitostí vznikají. Naznačilo, že problémy jsou i kolem českého majetku v Rusku.

Zataženo až oblačno, přechodně polojasno. V Čechách zpočátku místy přeháňky nebo občas déšť. Na Moravě a ve Slezsku srážky jen vyjímečně. Teploty 7 až 11 stupňů Celsia, na horách kolem jednoho stupně.

Česko patří k nejlevnějším evropským zemím pro tranzit kamionů Náklady nákladních dopravců na mýto a pohonné hmoty v Česku patří k nejnižším v Evropě. Těžké kamiony na tuzemských dálnicích zaplatí za mýto a naftu v průměru 46,50 eur (zhruba 1195 korun) na 100 kilometrů. Ve všech sousedních státech jsou náklady vyšší. Například v Rakousku stojí projetý stokilometrový úsek po zpoplatněné dálnici v průměru 52,28 eur (asi 1346 korun), v Německu 58,26 eur (zhruba 1500 korun), v Polsku 58,21 eur (asi 1499 korun) a na Slovensku 55,19 eur (zhruba 1421 korun). I proto zahraniční dopravci využívají Českou republiku jako tranzitní zemi. Vyplývá to z nejnovější analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), kterou má ČTK k dispozici. Stát by tak měl na spotřební dani z pohonných hmot za loňský rok získat téměř 92 miliard Kč, meziročně o 1,48 procenta více. Výběr z mýta se zvýšil o 3,97 procenta na 10,8 miliardy korun.

Celkem 40 milionů korun poskytne Moravskoslezský kraj projektům týkajícím se životního prostředí. Zejména kvůli suchu byl značný zájem hlavně o dotace na drobné vodohospodářské projekty. Kraj na ně původně vyčlenil 25 milionů korun, sumu pak navýšil o další dva miliony, přesto se mu nepodařilo uspokojit všechny zájemce, řekla novinářům náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová (ANO). Značná část dotací směřuje na ozdravné pobyty dětí, kraj na ně vyčlenil 13,5 milionu. Další peníze z krajského rozpočtu směřují například na podporu environmentální výchovy nebo na Záchrannou stanici pro volně žijící živočichy v Bartošovicích na Novojičínsku. Částka aktuálně směřující do oblasti životního prostředí ale podle náměstkyně není konečná a kraj bude ještě vyhlašovat další dotační tituly.

Horští záchranáři z celé republiky obsadili boudu Klínovku v Krkonoších. Se svými psy tam absolvují čtyřdenní asistenční lavinový kurz. Účastní se ho 30 členů horské služby a 15 psů. Výcvik probíhá ve dvou lokalitách - v okolí Klínovky a poblíž Výrovky. Tam už jsou připravené záhraby, kam se shovají figuranti a psi je budou vyhledávat. Sněhové podmínky pro výcvik lavinových psů jsou podle horských záchranářů velmi dobré, v těchto místech jsou až 4 metry sněhu.

V Krkonoších spadnou každoročně až desítky menších lavin, většina z nich se obejde bez zranění. V minulých letech byl v horách dosažen nejvýše čtvrtý stupeň. Jedna z nejmohutnějších lavin v novodobé historii Krkonoš sjela v únoru 2015 do Modrého dolu. Lavina zasáhla plochu 20 hektarů, na délku měřila 1106 metrů, délka odtrhu byla 506 metrů a dokonce vyjela do protisvahu.