Zprávy | Z archivu rubriky

Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky poslanců v čele s Piráty, vláda ve Sněmovně odmítne. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) před jednáním novinářům řekl, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, pouze by šla na vývoz. Podotkl, že ustanovením Česká republika naplňuje evropskou směrnici a za řepku jako palivo z obnovitelných zdrojů neexistuje zatím náhrada.

Česko bude v druhé polovině letošního roku v aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G opět lákat čtvrtého mobilního operátora. Vláda schválila návrh podmínek aukce. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Chystaná aukce by mohla vynést kolem osmi miliard korun. Vedle stávajících operátorů T-Mobilu, O2 a Vodafonu o kmitočty projevil zájem Nordic Telecom, který provozuje síť v pásmu 450 MHz. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by se aukce mohli zúčastnit investoři z Evropy, ale například i z Jižní Koreje nebo USA. Vláda si od příchodu čtvrtého operátora slibuje pokles cen, zopakoval Babiš.

Česká republika letos oproti minulosti nepošle peníze na opravu českých válečných hrobů do Ruska. Důvodem je negativní ruský postoj k jejich obnově, sdělil ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Finance ministerstvo rozdělí na péči o pietní místa na Ukrajině a Slovensku. Rozhodla o tom vláda. Česká republika se s Ruskem o opravu pietních míst pře. Česko si v minulosti stěžovalo na poškozování hrobů českých vojáků v Rusku. Rusko zase vytýkalo Česku, že byly k pomníku maršála Ivana Koněva v Praze umístěny tabulky zmiňující jeho podíl na okupaci Československa.

V minulých letech dávalo ministerstvo obrany ročně na péči o české válečné hroby čtyři miliony korun, letos se rozhodlo částku o jeden milion zvýšit, uvedl Fajnor. Většina peněz dosud mířila do Ruska, kde se úřad snaží připomínat památku československých legionářů i padlých vojáků z období druhé světové války. O milion korun více bude posláno na Ukrajinu, která získá tři miliony korun. 500.000 korun bude převedeno na Slovensko, které tak dohromady dostane na péči o česká pietní místa 1,9 milionu korun. 100.000 korun, jež zmíněná komise doporučila darovat na obnovu českého válečného hrobu ve Francii, zůstává v nezměněné výši.

Stavební spořitelny poskytly za první čtvrtletí úvěry za 11,4 miliardy korun, což je meziroční pokles o zhruba třetinu. Naopak zájem o nové smlouvy o stavebním spoření stoupl meziročně o sedm procent na 132.000. Vyplývá to z výsledků tuzemských stavebních spořitelen, které má ČTK k dispozici. Důvodem poklesu objemu nových úvěrů jsou podle Asociace českých stavebních spořitelen především nová opatření České národní banky, která zpřísnila poskytování úvěrů na bydlení. "Regulatorní opatření (ČNB) zasáhla úvěrové obchody o něco více, než jsme odhadovali. V následujících měsících se potvrdí, zda se lidé úvěry spíš předzásobili, nebo jde naopak o celkový systémový důsledek," řekl ČTK tajemník asociace Jiří Šedivý.

Zlínský krajský soud opět zprostil bývalého hokejového reprezentanta Romana Čechmánka obžaloby z podvodu se škodou zhruba 15 milionů korun. Čechmánek se zadlužil při svém podnikání. Podle obžaloby si půjčoval peníze a objednával práce, i když věděl, že závazky nebude schopen splatit. Čechmánek jakýkoli podvodný úmysl odmítl, hrozilo mu až deset let vězení. Soud v jeho jednání neshledal úmysl a snahu o vlastní obohacení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se odvolal.

Čechmánek uvedl, že o nedostatku volných finančních prostředků se dozvěděl začátkem roku 2013. S bankou proto začal jednat o přeúvěrování. Dohoda podle něj byla blízko. Poté co na něj padl návrh na insolvenci, už však na ni nedošlo. Část majetku měl Čechmánek vedenou mimo své podnikání a mohl jej dále zpeněžit. "Dotyčný měl dostatečný majetek, aby pokryl všechny zaúčtované závazky. Ten přesah tam byl významný, myslím v řádech desítek milionů," řekl u soudu znalec z oboru ekonomiky Petr Janíček.

Zhruba čtyři procenta českých dětí vykazují příznaky závislosti na digitálních hrách a je u nich vysoká pravděpodobnost, že touto poruchou opravdu trpí. Vyplývá to z výzkumu zorganizovaného psychology Univerzity Palackého v Olomouci, do kterého se zapojilo 3950 adolescentů z náhodně vybraných českých škol. Naměřená četnost příznaků závislosti na digitálních hrách je u českých dětí podle autorů výzkumu v porovnání se situací jinde v Evropě mírně vyšší. Získaná data ukázala, že podíl problematických hráčů se u dětí pohybuje kolem 3,7 procenta.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro příští rok navýšení minimální mzdy o 1650 korun na 15.000 korun. O částce začne vyjednávat s vládou. Na tiskové konferenci to oznámil předák největší odborové centrály Josef Středula. Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu, a to o 1150 na 13.350 korun. Proti rychlému růstu nejnižšího výdělku se stavějí zaměstnavatelé. Souhlasili by s částkou 700 korun. Přidání projedná tripartita.

S výraznějším navýšením souhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Úroveň české minimální mzdy je v EU jedna z nejnižších. Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu," uvedl Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun "zvládnou a utáhnou". Také podle ministryně práce je česká minimální mzda "ostudně nízká". Sumu, o kterou by se měla zvednout, navrhne Maláčová až po projednání s odboráři a zaměstnavateli.

Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150.000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy. S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého. Kritizují také to, že se české mzdy a platy k příjmům ve starých unijních státech nepřibližují.

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) se rozhodl odejít z vlády. Oznámil to novinářům při příchodu na jednání kabinetu, serveru Novinky.cz předtím řekl, že se na odchodu už dříve dohodl s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Babiš bude o změnách ve vládě jednat ve středu s prezidentem Milošem Zemanem. Ťok je nejdéle sloužící ministr dopravy, v úřadu je od roku 2014. Dlouhodobě čelil kritice kvůli tempu stavby dálnic nebo kvůli tendru na provozovatele mýtného systému. Jeho nástupce ve funkci zatím není znám, končící ministr ho sám navrhovat nebude. Ťok řekl, že se do budoucna nechce věnovat politice, ještě si ale rozmyslí, zda složí i poslanecký mandát. Uvedl, že chtěl opustit kabinet už v lednu, Babiš to ale tehdy nepřijal.

Ministr řekl, že se necítí unaven prací, ale útoky, které na něho byly vedeny. "Myslím si, že zrovna firmě Kapsch se hodilo, aby ministr byl slabý, aby dělal to, co je v zájmu této firmy," řekl Ťok. Firma Kapsch provozuje v Česku mýtný systém, neuspěla ale v tendru na jeho provozování na dalších deset let. Opozice Ťoka kritizovala, podle ní resort nezvládal. Ministr uvedl, že kritika byla v mnoha ohledech nedůvodná, za chybu zpětně označil, že měl být obezřetnější v tom, co sliboval. Jako příklad uvedl, neúspěch při ohlášeném rychlém odstranění billboardů z okolí dálnic.

Snadnější přístup k hypotékám než ostatní žadatelé by mohli získat mladí Češi do 36 let. Na pořízení vlastního bydlení by si mohli půjčit až sto procent hodnoty nemovitosti a stačily by jim k tomu nižší příjmy. Vyplývá z návrhu novely zákona o ČNB, který ministerstvo financí koncem minulého týdne poslalo vládě, píšou Hospodářské noviny (HN). Doposud ČNB ve svých doporučeních bankám ukládá, aby většině lidí poskytovaly hypotéky maximálně na 80 procent hodnoty nemovitosti a na 90 procent jen omezenému počtu žadatelů. Splátka hypotéky a dalších dluhů od loňského 1. října nesmí přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele a celkové zadlužení devítinásobek jeho čistého ročního příjmu.

Navrhované měkčí parametry pro lidi do 36 let se budou týkat jen těch, kteří budou chtít hypotéku na pořízení bydlení. Na splátku hypotéky a dalších dluhů by pak mohli vydávat z čistého příjmu až o pět procent více než starší lidé. Celková hypotéka by mohla být také vyšší než u jiných žadatelů. Změna je důsledkem dohody mezi ministerstvem financí a ČNB. Centrální banka se snaží několik let prosadit zákon, který jí umožní účinněji regulovat hypoteční trh. "Mladí žadatelé jsou specifickou skupinou s nižšími příjmy a úsporami, které jim však většinou v následujících letech vzrostou. Proto jsme jim v návrhu úvěrové ukazatele zmírnili," uvedla Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva.

Zhruba třicet vozů taxi se sjelo na parkovišti na pražském Strahově k protestu proti novele zákona o silniční dopravě, která podle nich vychází vstříc alternativním poskytovatelům taxislužeb typu Uber či Taxify. Následně se průvod asi čtyř desítek lidí vydal pěšky na Malostranské náměstí, kde taxikáři přečetli dvě prohlášení, jedno adresované vládě a druhé americkému velvyslanci. Novelu zákona schválila vláda a nyní ji bude projednávat Parlament. Vozidla taxislužeb by podle ní už nemusela mít taxametr ani střešní svítilnu, ruší i zkoušky z místopisu.

"Jsme proti tomu, aby nadnárodní korporace měly vliv na národní legislativu v zásadě takový, že je jim šitá na míru," uvedl Martin Běhounek ze Sdružení českých taxikářů. Dodal, že zástupci taxislužeb se přípravy novely účastnili, ale výsledek jde naprosto proti jejich návrhům a zájmům. Taxikářům se na novele nelíbí zejména zrušení možností měst zavádět regulace taxislužeb, zrušení profesních zkoušek a zrušení povinnosti mít taxametr. Tato opatření budou podle nich znamenat chaos a existenční potíže pro desítky tisíc českých řidičů, které může nahradit levná pracovní síla ze zahraničí, čímž utrpí i kvalita nabízeních služeb.