Zprávy | Z archivu rubriky

Předseda SPD Tomio Okamura chce ve spolupráci s francouzskou političkou Marine Le Penovou a s nizozemským poslancem Geertem Wildersem spolupracovat při omezování pravomocí Evropské unie a posilování role národních států. Ve čtvrtek se na tom shodli v Praze, kam Le Penová a Wilders přijeli podpořit SPD při zahájení kampaně před evropskými volbami. Okamura uvedl, že by sám uvítal i odchod Česka z EU, stejně jako Wilders usiluje o to, aby unii opustilo Nizozemsko. "Chceme změnit evropskou spolupráci na spolupráci suverénních a svobodných zemí. Já bych hlasoval pro vystoupení (z EU), protože současná EU musí skončit. Nevěřím tomu, že je reformovatelná," řekl Okamura. Dodal, že by byl pro návrat k modelu Evropského hospodářského prostoru. "Prosazujeme, aby byl společný trh, volný pohyb občanů evropských národů, zboží i peněz, ale chceme, aby si legislativu jednotlivé státy určovaly na základě výsledku národních voleb," uvedl.

Ministerstvo školství vyčlenilo na opravy kolejí a menz vysokých škol 2,5 miliardy korun. Podle ministra Roberta Plagy (ANO) je to poprvé, kdy je část peněz určená vysokým školám vyčleněná přímo na opravy ubytovacího a stravovacího zařízení. V programu je do roku 2027 vyčleněno 2,7 miliardy korun. Už teď jsou vypsány dvě výzvy za 1,5 miliardy korun, řekl ČTK Plaga při zasedání České konference rektorů (ČKR) v Jihlavě. Rektoři jednali o financování a hodnocení vysokého školství či chystané novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ). Rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek připomněl, že doposud hradily vysoké školy opravy kolejí a menz z vlastních fondů. "Zřízení nového podprogramu vítáme, protože ten stav si žádá systematičtější řešení," řekl Bek. Rychlé zvýšení standardů bydlení na kolejích ale není reálné, míní. Obnova bude spíš postupná a bude trvat příští desetiletí.

Letošní rozpočet vysokých škol činí zhruba 26,6 miliardy korun. Ministr Plaga potvrdil jeho navýšení v příštím roce o 1,7 miliardy korun, z toho 0,8 miliardy na vzdělávací činnost a 0,9 miliardy na vědeckou činnost. Předpokládá, že v dalším roce by vysoké školy získaly navíc miliardu korun.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) podal trestní oznámení nejen na bývalého ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta, ale i na dva bývalé ředitele Muzea umění v Olomouci. Jde o odvolaného Michala Soukupa a jeho předchůdce Pavla Zatloukala. Trestní oznámení se týká prověření nákupu předražených pozemků v minulosti, řekla ČTK mluvčí ministerstva kultury Martha Häckl. Zatloukal, který vedl muzeum 23 let, odmítl, že by se za jeho vedení stalo v muzeu cokoli nezákonného. Soukup ČTK řekl, že se budou bránit právní cestou. Ředitele muzea Michala Soukupa odvolal Staněk ve čtvrtek společně s ředitelem NGP Jiřím Fajtem. Zpochybnil jejich schopnosti vést galerii a muzeum hospodárně, poukázal na výsledky kontrol v obou institucích. Tentýž den oznámil, že na Fajta podal dvě trestní oznámení a že třetí se připravuje, ale nesdělil, na koho bude podáno.

Kroky ministra kultury a bývalého olomouckého primátora Antonína Staňka vyvolaly velké emoce a podepsaly se i na napětí v samotném Muzeu umění. Jeho zaměstnanci před časem vyzvali ministra k rezignaci, po odvolání ředitele jej ve veřejném prohlášení požádali o osobní setkání a vysvětlení důvodů, které ho k tomuto kroku vedly. Ministr řízením Muzea umění pověřil do výběrového řízení dosavadního Soukupova zástupce Ondřeje Zatloukala, syna Pavla Zatloukala.

Tenistka Markéta Vondroušová pokračuje na antuce ve vítězném tažení a na turnaji v Istanbulu postoupila už do čtvrtfinále. Po víkendovém úspěšném vystoupení ve Fed Cupu si v Turecku poradila ve druhém kole s bývalou šampionkou z Roland Garros Světlanou Kuzněcovovou, ruskou soupeřku porazila 6:4, 6:3. Devatenáctiletá Vondroušová, jež na antuce v Prostějově vyhrála v baráži s Kanadou obě dvouhry, oplatila Kuzněcovové porážku z jediného předchozího duelu. Na US Open 2017 s Ruskou prohrála až v tie-breaku třetího setu, poté co v utkání nevyužila tři mečboly.

Sněmovna podle očekávání neschválila program mimořádné schůze, na níž chtěla opozice řešit zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), schodek státního rozpočtu a údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zasedání dolní komory tak bylo po více než třech hodinách, které využili především opoziční předáci ke kritice kabinetu, ukončeno. Babiš se kvůli zahraniční cestě z jednání Sněmovny omluvil, označil jej před odjezdem za nesmyslné. Pro schválení programu hlasovalo ze 131 přítomných poslanců 49, proti jich bylo 63 z řad ANO a KSČM. Vládní sociální demokraté se hlasování zdrželi nebo nezúčastnili, podobně jako poslanci hnutí SPD. Zprávu NKÚ chtěli probrat zejména opoziční občanští demokraté, Piráti a lidovci, ale i zástupci TOP 09 a hnutí STAN. Stát podle dokumentu není schopen správně reagovat na změny ve společnosti, ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. Kabinet ANO a ČSSD už se proti zprávě ohradil. Ohledně Babiše měli poslanci opětovně jednat mimo jiné o žádosti Evropské komisi, aby zveřejnila závěr šetření možného premiérova střetu zájmů v souvislosti s jeho bývalou společností Agrofert. Sněmovna se takovým požadavkem odmítla zabývat už minulý týden při řádné dubnové schůzi.

Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že občanští demokraté, Piráti a lidovci nechají znovu svolat mimořádnou schůzi Sněmovny ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, otázce státního rozpočtu a údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).

Veletrhy Brno loni dosáhly obratu 1,18 miliardy korun, což je proti srovnatelnému roku 2016 o 180 milionů korun více. Zisk loni činil 130 milionů korun, což je více než dvojnásobek zisku v roce 2016 a o 50 milionů více než předloni. Podle generálního ředitele Jiřího Kuliše se jednalo o mimořádný rok i vzhledem k silným neveletržním akcím, řekl na tiskové konferenci. Zadluženost firmy se snížila na 338 milionů korun a podle Kuliše má nyní firma plně vlastněná Brnem dobrý poměr vlastního a cizího kapitálu. Pro společnost je důležité, aby každoročně prodala alespoň 200.000 metrů čtvereční plochy, loni to bylo o desetinu více. Obrat je z významné části také tvořen stavbou expozic v Brně i na zahraničních veletrzích. "Pobočka v Düsseldorfu loni měla tržby 3,9 milionu eur (v přepočtu zhruba 100 mil. Kč), letos očekáváme téměř pět milionů," uvedl Kuliš.

O možnostech prohloubení vzájemné spolupráce i v hospodářské oblasti s Japonskem ve čtvrtek v Bratislavě mluvili na společném jednání premiéři nebo jejich zástupci ze zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, s japonským premiérem Šinzóem Abem. Předseda české vlády Andrej Babiš po jednání upozornil na význam japonských investic v Česku. Konkrétní projekty spolupráce státníci během prohlášení pro média nezmínili. "Japonsko je druhý největší zahraniční investor v České republice. Máme společné výzkumné projekty," uvedl Babiš. Česko chce podle Babiše pokračovat v tradici schůzek zástupců zemí V4 a Japonska během svého předsednictví ve V4, které Praha převezme na začátku července od Slovenska. "Rádi bychom uspořádali další setkání V4 s panem premiérem Abem v rámci našeho předsednictví v Praze," řekl Babiš.

Politici zmínili také obchodní dohodu mezi EU a Japonskem, která vstoupila v platnost na začátku února. Jde o nejrozsáhlejší smlouvu o volném obchodu, jakou kdy evropský blok uzavřel. Pakt odstraňuje téměř všechna cla ve vzájemném obchodě. "Jako V4 chceme hrát významnější roli při vyjednávání obchodních dohod (EU). My jsme průmyslová oblast, jsme jedni z největších výrobců automobilů v Evropě," řekl Babiš.

Češi jsou po Británii nejvíce nakloněni odchodu své země z Evropské unie. Podle dat z průzkumu Eurobarometr, který si před květnovými volbami nechal zpracovat Evropský parlament (EP), je podíl lidí, kteří by v případě konání referenda hlasovali pro odchod své země z EU, největší v Británii. Česko se ale umístilo hned na druhém místě před Rakouskem, Francií a Řeckem. V nadcházejících unijních volbách jsou podle průzkumu pro Čechy nejdůležitější témata imigrace a boje s terorismem, naopak ochrana osobních údajů či podpora lidských práv a demokracie je příliš nezajímají.

Pokud by se nyní mohli rozhodnout, podpořilo by podle průzkumu odchod své země z Evropské unie 24 procent Čechů, 47 procent by jich ale hlasovalo pro setrvání v bloku. Zbylých 29 procent lidí uvedlo, že si není jisto, jak by se rozhodlo.

Schopnost Čechů splácet závazky se letos dále zlepšila. Na konci března mělo dluhy po splatnosti pouze 6,73 procenta dospělých, nejméně od roku 1999. Na konci loňského března to bylo 7,18 procenta. ČTK o tom informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků. V registru fyzických osob, které mají potíže se splácením dluhů, bylo ke konci března zapsáno 595.000 osob. To je o 30.000 méně než před rokem. Dlužná částka po splatnosti klesla na 48,1 miliardy Kč proti 49,8 miliardy před rokem. Pokles podle sdružení souvisí zejména s pozitivními změnami v legislativě a dobrou ekonomickou kondicí českých domácností. Také díky fungujícím registrům klientských informací se aktuálně dostanou do prodlení jen přibližně dvě ze sta nově uzavřených smluv se spotřebiteli.

Přes významný pokles počtu osob v prodlení v rámci celé ČR zůstávají regiony, kde je v dluhové pasti více než desetina dospělých obyvatel. Dlouhodobě největší potíže se splácením svých závazků mají občané v okrese Most. Zde evidují členské společnosti sdružení dluh po splatnosti u 15,5 procenta dospělých občanů. Naopak v okrese Žďár nad Sázavou je v negativním registru Solus zapsáno jen 3,6 procenta dospělých občanů, a jde o okres s nejnižším počtem osob v prodlení.

Krkonošský národní park (KRNAP) a jeho ochranné pásmo v roce 2018 navštívilo 3,78 milionu lidí, kteří tam dohromady strávili 11,8 milionu dní, což je o 4,8 procenta více než v roce 2017. Loni stoupla návštěvnost Krkonoš o více než půl milionu návštěv oproti roku předchozímu. Vyplývá to z dat mobilních operátorů, očištěných od údajů o místních obyvatelích i těch, kdo pravidelně dojíždějí za prací, sdělili ČTK zástupci Správy KRNAP. KRNAP se tak řadí v přepočtu na plochu i v absolutních číslech k nejnavštěvovanějším národním parkům v Evropě. Růst návštěvnosti se týká především území národního parku a podílí se na něm hlavně čeští návštěvníci. Češi v roce 2018 tvořili 80 procent návštěvnosti Krkonoš. "Nejnovější čísla ukazují, že návštěvnost Krkonoš neklesá, evidentní je, že největším magnetem regionu je národní park. Zatímco celková návštěvnost Krkonoš narostla o pět procent, nárůst popularity národního parku je dvojnásobný," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Nejpřísněji chráněná první zóna má téměř 7000 hektarů a pohyb v ní je povolen jen po značených cestách.