Patnáct let, které na počátku května uplynou od českého vstupu do
Evropské unie, je dobrou chvílí k zamyšlení nad tím, co ČR od unie
chce, čeho v ní chce dosáhnout a jak na tom pracovat. V rozhovoru se
zpravodajem ČTK to uvedla komisařka pro spravedlnost, ochranu
spotřebitele a rovné příležitosti Věra Jourová. "Možná nám
to trochu vzalo pocit, že je třeba pro unii také něco dělat, když už
jsme v ní. Není to tak: vliv v EU si musíme stále odpracovávat,"
poznamenala komisařka. Bylo by podle ní dobré, kdyby se Češi do své
účasti na evropském projektu "více vložili, byli si vědomi
pobytu na dobré adrese a prosazovali lépe naše zájmy".
Rozšíření unie o deset zemí, především ze střední a východní
Evropy, bylo podle ní před patnácti lety jasným potvrzením jejich
západní orientace. Podobné uvědomění je důležité i dnes, když je
slyšet, jak snadno lze manipulovat volbami třeba přes sociální sítě,
poznamenala Jourová. Hospodářsky je podle ní pro Česko zásadní
přístup na unijní trh, což je pro ekonomiku z 80 procent orientovanou
na export významné. Samotná Česká republika je podle Jourové pro EU
přínosem. "Česko je respektované za naše mozky, za naše mladé
podnikatele, experty v informačních technologiích," vypočítala. Z
ČR podle ní směrem k EU často zní hlasy volající po menší regulaci
a ona sama je prý v tomto ohledu příkladem. "Někdy se to ukázalo
jako dobré řešení. Například jsme odolali velmi silným tlakům
volajícím po tvrdé regulaci internetu, což by mohlo omezit svobodu
slova. Tady jsem se postavila jasně proti," podotkla Jourová. Bylo
to podle ní také proto, že polovinu života prožila v zemi, kde svoboda
slova existovala jen na papíře.