Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Andrej Babiš (ANO) sektorové daně pro banky nebo mobilní operátory zavádět nechce, řekl Lidovým novinám (LN). Jeho vyjádření pro Českou televizi, ve kterém o daních mluvil, bylo překroucené, uvedl. Zvláštní daň pro banky prosazuje koaliční sociální demokracie. Podle ČT zavedení sektorové daně pro banky Babiš připustil. Měla by se týkat i pojišťoven a premiér uvažuje také o zahrnutí mobilních operátorů, o návrhu chce debatovat, uvedla v neděli ČT. "Jestli když uděláme sektorovou daň pro banky, to bude mít takový dopad pro všechny zdražením úvěrů a dostupností úvěrů, nebo ne," řekl Babiš ČT. Informaci přivítal předseda sociálních demokratů Jan Hamáček.

"Nemluvím česky ideálně, ale tolik rozumím, abych věděl, že jsem neřekl, že jsem otočil. Řekl jsem, že na bankovní daň mám stále stejný názor, že to banky přenesou na občany, firmy, ohrozí to likviditu, cenu hypoték - zkrátka že my sektorové daně nechceme," sdělil premiér na dotaz LN. Připustil nicméně, že se chystá s představiteli bank potkat a vyslechnout si jejich stanovisko. Babiš v LN také uvedl, že jen zopakoval, aby sociální demokraté o svých daňových návrzích jednali nikoli s ním, ale s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), protože ta připravuje státní rozpočet na příští rok. Babiš pro LN odmítl také zavádění zvláštní daně pro telekomunikační firmy. "Řekl jsem pouze, že pokud by si někdo měl zasloužit sektorovou daň, byly by to telekomunikační firmy, které jsou tři a mají kartel. Tam není konkurence jako mezi bankami, ale tím neříkám, že to chci udělat. Principiálně my sektorové daně nechceme," uvedl.

Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v ČR jako v jiných evropských státech, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Chce tak zpřísnit Evropou schválenou směrnici. V ní se uvádí, že se výrobky musí lišit "významně". Zatímco evropskou legislativu by měly nyní členské státy převést do svého právního řádu do dvou let, podle Tomana by měla připravovaná národní úprava nyní jít na jednání vlády a následně do Parlamentu - mohla by tak platit do jednoho roku. Méně přísnou evropskou úpravu vzalo ministerstvo na vědomí. Podle Tomana ale nebude v ČR možné ospravedlňovat různé složení výrobků preferencemi spotřebitelů nebo dostupností surovin.

Návrh ministerstva zemědělství na pokutování dvojí kvality potravin situaci nevyřeší. Nadále se do ČR budou vozit potraviny nižší kvality, jen budou správně označené. ČTK to dnes řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Hlavní problém je podle něj v tom, že západní potravinářské koncerny nepovolí českým obchodníkům koupit kvalitnější zboží pro západní trhy. "Jde o to, aby obchod dostal právo nakoupit německou nebo španělskou verzi. A dneska potravinářské koncerny tomu brání, když to někdo z obchodníků zkusil, tak mu bylo jasně řečeno, že musí nakoupit variantu pro český trh. A kdyby zkusil přivézt třeba tu německou, tak mu přestanou dodávat všechno z jejich sortimentu," tvrdí Prouza.

Většina Čechů chce v Evropské unii zůstat a s členstvím v EU je spokojena. Okamžitě odejít z unie by chtěla jen zhruba desetina Čechů. Vyplývá to z průzkumu agentur Behavio a STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum, který se konal od loňského prosince do letošního února. Spokojeno s členstvím v EU je 56 procent Čechů, což je nejvíce za posledních devět let. Ještě před několika lety byla s členstvím v unii spokojena jen asi třetina obyvatel Česka a loni činil podíl spokojených lidí 45 procent. V aktuálním průzkumu spokojenost s členstvím uvádí 56 procent dotázaných, což je nejvíce od doby před propuknutím ekonomické krize. Podobný podíl Čechů také odmítá vystoupení z EU. Unie podle sedmi procent lidí funguje a není třeba ji reformovat a podle dalších 54 procent lidí jsou sice potřeba změny ve fungování EU, ale Česko by v unii mělo zůstat.

Pro okamžitý odchod z EU se v průzkumu vyjádřilo pouze 11 procent Čechů a dalších 27 procent by bylo pro odchod, pokud se EU nezmění. "Rezervovaný postoj k EU plyne hlavně z pocitu, že řeší banality, které si může každý stát vyřešit sám, místo toho, aby se soustředila na globální problémy, kterým se ubráníme jenom společně," sdělil ředitel agentury Behavio Jiří Boudal. "Respondenti si například přejí, aby byla společná obrana hranice EU. Ale zároveň neví, že existuje agentura Frontex, která má společnou ochranu vnější hranice na starosti," uvedl analytik Europea Vít Havelka. Obecně podle něj řada dotázaných neví, jak EU funguje. Třeba skoro dvě třetiny lidí neví, že Česko zastupují ministři a premiér v Radě EU či Evropské radě. Zhruba dvě pětiny lidí také neví, že má Česko v klíčových otázkách právo veta, že tuzemské úřady rozhodují o příjemcích evropských dotací nebo že Česko dostává od EU více peněz, než do rozpočtu EU odvádí.

Postoj k celé Evropě je u Čechů velmi dobrý, a to i u kritiků EU. Naprostá většina obyvatel Česka, přes 70 procent, je podle průzkumu hrdá na to, že jsou Evropany. I dvě třetiny odpůrců EU považují spolupráci s ostatními evropskými zeměmi za důležitou a téměř třetina z nich by stála o takovou spolupráci i za cenu občasných ústupků jiným státům.