Zprávy | Z archivu rubriky


Ve státní správě je po odečtení míst ve školství a bezpečnostních sborech celkem 6784 neobsazených postů. Neobsazenost tak dosahuje v průměru asi 12 procent. Na vedoucího připadá zhruba pět zaměstnanců. Na jednání úřednických odborů to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která před nedávnem navrhla seškrtat kvůli úsporám v rozpočtu desetinu pozic. Odboráři to kritizovali. Ministryně je vyzvala, aby pomohli určit, kde by v resortech bylo možné stavy snižovat. "Na méně než pět pracovníků připadá jeden představený. Je na posouzení, zda to nesvědčí o tom, že s nadsázkou máme příliš mnoho náčelníků a málo indiánů. Je na zvážení, zda potřebujeme takovouto strukturu," uvedla Schillerová. Podle ní je dvanáctiprocentní neobsazenost alarmující a přirozená by byla tři procenta volných pozic.

Desetiprocentnímu snížení stavu se brání ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Nerozumím tomu, kde se objevilo číslo deset procent, z čeho vychází. Doufám, že nám to bude osvětleno, že nám bude poskytnuta nějaká analýza, proč ministerstvo financí navrhlo deset procent. Číslo pro mě není srozumitelné," řekla novinářům Maláčová. Dodala, že už zrušila Fond dalšího vzdělávání, snížila počet ředitelů a vedoucích ve svém úřadu a snaží se hledat úspory ve výdajích na dávky. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČSMKOS) Josefa Středuly ministryně původní návrh na seškrtání desetiny míst zmírnila, když mluví o rozložení škrtů do několika let. Předák nesouhlasí s tím, že by odbory samy měly resortům hlásit místa ke zrušení. Podle něj dvanáctiprocentní neobsazenost neukazuje ani tak na nepotřebnost pozic jako spíš na to, že se úřadům nedaří lidi v současnosti najít.

Systém výuky strojvůdců je nedostatečný a měl by se změnit, tvrdí Federace strojvůdců ČR. Podle ní jsou příčiny současných železničních incidentů systémové, protože strojvůdci se musí vyrovnávat s řadou nepříznivých faktorů, které následně vedou k chybám. Na české železnici se v posledních týdnech stalo několik nehod, dnes kvůli tomu jednalo vedení federace s ministrem dopravy Danem Ťokem (za ANO). Dohodli se na svolání velkého jednání za účasti všech vrcholných představitelů železničních úřadů a podniků. Libor Poláček z Federace strojvůdců ČR upozornil například na dlouhodobý podstav strojvůdců, který vede k jejich "chronické únavě". K tomu podle něj přispělo jedno z předchozích vedení ministerstva dopravy, které spustilo tzv. optimalizaci pracovních sil na dráze, která vedla k odchodu mnoha starších strojvedoucích. Další faktory, které podle federace zatěžují současné strojvůdce, je růst povinností a úkonů, jež musí splňovat, časté služby a přesčasy nebo nedostatky na trati. To vše podle strojvůdců zvyšuje riziko nehod a dalších incidentů.

Federaci se nelíbí ani současný systém výuky strojvůdců. Podle Libora Poláčka se v minulosti postupně upustilo od požadavků na širokou praxi strojvůdců, ti méně zkušení se pak kvůli tomu dostávají do situací, které neznají. Zákon v současnosti vyžaduje alespoň 12 týdnů praktického výcviku, to je však podle federace málo. Strojvůdcům se naopak příliš nezamlouvá návrh na zavedení bodového systému pro strojvůdce. Ten by podle federace ještě zvýšil tlak na ně, což by vedlo ke stresovým situacím. To by následně mohlo ještě zvýraznit současný personální nedostatek na této pozici. Tuzemským dopravcům jich chybí přes 300.