Zprávy | Z archivu rubriky


České věznice se připravují na vzrůstající počet nebezpečných vězňů. "Je to reakce na to, že se ve střední Evropě usazuje organizovaný zločin a zlepšuje se spolupráce s Interpolem," řekla dnes novinářům ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová.

Podle ní je v současné době v českých věznicích z 16.500 vězňů zhruba deset procent cizinců. Mnozí z nich mají teroristický nebo vojenský výcvik. Největší potíže jsou s 800 rusky mluvícími vězni. Drobné potyčky a snaha o pasivní odpor jsou u nich na denním pořádku. "Předejít se tomu snažíme odděleným umísťováním nebo rotací," dodala.

První náměstek generální ředitelky Bohuslav Burkiewicz považuje aktuální situaci v českých věznicích za vážnou, trvá však na tom, že jí má vězeňská správa pod kontrolou. Nejvyhrocenější bývá situace ve vazebních věznicích, ve věznicích s ostrahou a zvýšenou ostrahou.

Právě potlačování vězeňských vzpour bylo tématem čtvrtečního metodického cvičení, které vězeňská správa uspořádala ve Stráži pod Ralskem. Zúčastnilo se ho přibližně 150 příslušníků vězeňské služby ze 16 věznic. Podobné akce budou v budoucnu uskutečňovat pravidelně.

Naposledy hrozila vzpoura v českých věznicích loni v listopadu. Vzpoura v 11 věznicích měla krýt útěk několika rusky mluvících vězňů. Výbuchu násilí zabránil v noci na 12. listopadu zásah několika set příslušníků policie a vězeňské služby. Zajištění bezpečnosti českých věznic je drahou záležitostí. Jen letos na ni vězeňská správa dostane od státu 153 miliónů korun. Strategickým cílem vězeňské správy je podle Meclové vybudovat moderní věznici, která umožní oddělené ubytování jednotlivých vězňů. Česká republika dosud nemá ani jediné podobné zařízení. "Je to otázka pěti až deseti let, její realizace závisí na finančních možnostech," poznamenala. Náklady na jeden den ve věznici v ČR činí v současné době 608 korun, v Británii se pohybují kolem 100 liber.

Fond dopravní infrastruktury dostane nad rámec svého letošního rozpočtu 500 miliónů korun od Fondu národního majetku na opravy dopravních cest po srpnových záplavách. Rozhodla o tom na svém středečním zasedání vláda. Fond dopravy podle svého ředitele Pavla Švagra očekává, že prostředky získá během října. Prostředky mají být poskytnuty podle připravenosti jednotlivých žadatelů použít je ještě letos. V původním rozpočtu na letošní rok fond počítal s příjmem od FNM 22,4 miliardy korun. Po povodních dostal předběžný příslib půlmiliardového zvýšení této sumy. Ještě během záplav fond uvolnil 500 miliónů Kč na nejnutnější opravy ze svých rezerv, tuto částku ale již vyčerpal. Ministerstvo dopravy a spojů odhadlo škody na dopravní infrastruktuře způsobené záplavami na 9,65 miliardy korun, fond dopravy by měl z této sumy hradit zhruba 6,3 miliardy. Vláda měla ve středu rovněž probírat návrh rozpočtu fondu dopravy na příští rok. Projednání bodu však odložila na dobu, kdy bude jednat o státním rozpočtu a rozpočtu FNM.

Ve 22 obcích Mělnicka od půlnoci opět platí stav nebezpečí, který kvůli odstraňování povodňových škod vyhlásil přednosta okresního úřadu. Vláda ve středu vzala jeho rozhodnutí na vědomí. Nařízení platí do 21. října. Stav nebezpečí skončil ve vybraných obcích na Mělnicku 30. září. Původně okres i například mělnická radnice o prodloužení neuvažovaly. Koncem minulého týdne ale starostové postižených obcí přesvědčili krizový štáb, že škody po povodních se nepodařilo dosud odstranit. Navíc se po odčerpání spodní vody a vyplavování podloží objevují nové praskliny objektů. Starostové i zástupci okresu se shodli na tom, že v části Mělnicka jsou stále ohroženy život, zdraví, majetek obyvatel i životního prostředí. Původně chtěli zástupci okresu stav nebezpečí rovnou prodloužit, ale po řadě jednání jej museli 30. září zrušit a ve středu vyhlásit znovu. Stav nebezpečí umožňuje starostům větší pravomoce při odstraňování škod. Okresní úřad navíc také nařídil, aby při těchto pracích pomáhali občané ve výkonu civilní služby.

Projednání obnovy Jihočeského, Středočeského, Plzeňského a Ústeckého kraje, které postihly srpnové povodně, ve středu vláda odložila. ČTK to bez bližších informací řekla mluvčí vlády Anna Stárková. Povodně způsobily v těchto krajích škody celkem za zhruba 55,13 miliardy korun. Suma peněz, která na obnovu těchto oblastí půjde ze státního rozpočtu, zatím není známa.

Ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) stáhl ze středeční vládní schůze návrh, podle něhož mělo být na politiku zaměstnanosti přesunuto 1,65 miliardy korun, které jeho úřad ušetřil na nevyplacených důchodech. Peníze na podporu v nezaměstnanosti v říjnu Škromachovo ministerstvo vyčerpá. Ze 4,8 miliardy korun určených v rozpočtu na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání bylo k 20. září vyčerpáno téměř 96 procent. V říjnu bude tato kapitola zcela prázdná. Naopak v důchodové politice se podle informací tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí proti předpokladům ušetřilo.

Vláda vyhověla žádosti ministra kultury Pavla Dostála, aby stát přispěl na rekonstrukci náhrobku básníka a generála Matěje Miloty Zdirada Poláka, který se zasloužil o výuku češtiny na rakouskouherských vojenských školách. Na opravu poskytne vláda dar 78.000 korun. Polák je pohřben na hřbitově ve vídeňském Novém Městě. Náhrobek je vlastnictvím jeho potomků, proto může ministerstvo poskytnout peníze pouze formou daru za souhlasu kabinetu. Oprava se uskuteční v rámci přípravy mezinárodního sympozia, které se sejde ve Vídni a jehož tématem bude 250 let cizojazyčného vzdělávání v rakouské armádě na příkladu češtiny. Zároveň má sympozium připomenout současné postavení češtiny s přihlédnutím ke sjednocování Evropy.

Ministři také schválili uvolnění peněz pro propouštěné hutníky v důsledku restrukturalizace ocelářského průmyslu. V letošním roce podle ministerstva průmyslu a obchodu mají dostat 216 miliónů korun, z toho 50 miliónů již bylo poskytnuto. "Restrukturalizace ocelářského průmyslu je spojena s výrazným snižováním počtu pracovníků ocelářských společností," prohlásilo ministerstvo. Po jejím ukončení bude v hutích pracovat o 5359 zaměstnanců méně. Celkem u 4279 lidí vznikne v letech 2002 až 2005 nárok na výplatu příspěvku dle nařízení vlády. Příspěvky se zaměřují především na tzv. prorůstové programy, podporující vznik pracovních míst zejména v Moravskoslezském kraji. V tomto regionu je soustředěno zhruba 90 procent ocelářské výroby České republiky a vykazuje vyšší míru nezaměstnanosti než celostátní průměr.

Moderní radary, ale i samotné střely amerického "deštníku" protiraketové obrany by mohly být rozmístěny v České republice, pokud s tím bude souhlasit česká vláda. V rozhovoru se skupinou českých novinářů to ve Washingtonu nevyloučili bezpečnostní experti z tamních ministerstev zahraničí a obrany. Případné rozmístění systému je však otázkou několika let. O zapojení ČR do protiraketového deštníku hovořil nedávno v USA i ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Ten pokládá zapojení do programu za výhledově perspektivní možnost obrany českého vzdušného prostoru, experti v rozhovoru s novináři nevyloučili dokonce ani možnost, že vzdušný prostor by v rámci dohod o rozmístění raketových systémů mohla střežit například americká letadla.

Česká republika je z hlediska své polohy v centru Evropy podle Američanů vhodným místem pro umístění střel. Ty mají být podle představ vojenských odborníků schopny zasáhnout přilétající balistickou střelu a zničit ji. Spojené státy přitom, na rozdíl třeba od programu "hvězdných válek" Ronalda Reagana, nepočítají s masivním útokem balistickými střelami, ale spíše jen s jednou nebo několika málo střelami, odpálenými z některého z rizikových států. Systém je stále ve vývoji. Absolvoval zatím sedm zkoušek, z nichž pět bylo úspěšných. Pro obranu Evropy před podobným útokem je podle expertů potřeba jen jedno místo odpálení "obranných" střel, variantami jsou dvě nebo tři místa.