Zprávy | Z archivu rubriky

Eroze transatlantické vazby a mocenské ambice Číny by mohly ohrozit mezinárodní řád a ve světové politice by mohlo zavládnout právo silnějšího. Evropská unie by tím utrpěla, proto musí vystupovat jednotně a starat se o své sousedství. Na úvod pátého ročníku mezinárodní konference Pražský evropský summit (Prague European Summit) to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Pražský evropský summit letos nese podtitul "Evropa na křižovatce". Do středy na něm vystoupí čeští i zahraniční politici, zástupci akademické sféry, výzkumných institutů, novináři a zástupci soukromého sektoru. Cílem konference je hledání společných odpovědí na klíčové výzvy, kterým Evropa v současné době čelí v ekonomické, sociální, zahraničněpolitické i institucionální oblasti.

Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Rovněž spotřební daň z lihu by se měla zvýšit, a to zhruba o 13 procent. Vzrůst by měla také daň z některých hazardních her. Návrh ministerstva financí schválila vláda. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Normu musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident.

Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by tak mohla podle informací ČTK od tabákových firem stoupnout o 12 až 13 korun. Veřejné rozpočty by podle propočtů ministerstva financí měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun. Opoziční ODS se zvýšením daní z lihu a tabáku souhlasí. Vláda ANO a ČSSD by ale podle občanských demokratů měla nabídnout například snížení daně z příjmu. TOP 09 se zvyšováním daní nesouhlasí a bude proti návrhu. Obě strany se shodují v tom, že vládě docházejí peníze a snaží se je získat od daňových poplatníků.

Kvůli záporným dopadům na bezpečnost silničního provozu vláda odmítla návrh poslanců opoziční ODS na toleranci 0,5 promile alkoholu u řidičů. Na twitteru to uvedl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). O předloze rozhodnou zákonodárci. Občanští demokraté poukazují na to, že určitá tolerance alkoholu u řidičů je ve většině států Evropské unie běžná. Půl promile odpovídá zhruba dvěma vypitým decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům.

Lidé v České republice jsou stejně zodpovědní a rozumní jako v zahraničí, proto navrhujeme, aby stejná tolerance platila i u nás," uvedl v tiskové zprávě předseda ODS Petr Fiala. Ze statistik podle Fialy plyne, že v zemích, které určitou míru alkoholu povolují, není situace horší, ale provoz je naopak bezpečnější než v zemích s nulovou tolerancí. Tolerance by neplatila podle návrhu ODS obecně pro všechny řidiče. Nulová by se nadále vztahovala například na řidiče mladší 21 let, na řidiče autobusů, tramvají a nákladních automobilů, na taxikáře a řidiče smluvní přepravy a na učitele autoškol.

Na středních školách a na druhém stupni základních škol možná budou smět opět začít učit i lidé bez pedagogického vzdělání. Vyplývá to z novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr školství Robert Plaga (ANO). Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Novela by podle ministerstva měla platit od září. Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá.

Návrat k možnosti takzvaných dobrovolných pobytů dětí v diagnostických ústavech vláda ve Sněmovně nepodpoří. K návrhu poslanců ze šesti klubů v čele s lidovci zaujala negativní stanovisko. Diagnostické ústavy podle legislativců slouží k jiným účelům a otázkou je i ústavnost takového návrhu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na twitteru uvedla, že zavřít zlobivé dítě do "diagnosťáku" je možná snadný, ale ne správný způsob řešení problému. Nyní ústavní péči pro chování s poruchami nařizuje pouze soud. Rodiče nebo zákonní zástupci mohou využít jen služeb středisek výchovné péče.

Definici množíren a jejich zákaz, zpřísnění chovů šelem nebo možnost státního příspěvku obcím na péči o zvířata prostřednictvím návrhu novely zákona na ochranu zvířat proti týrání schválila vláda. Normu nyní čeká projednání ve Sněmovně. Zákon zavádí definici množírny a rovnou je zakazuje. Za provoz množírny by měla být až 500tisícová pokuta.

Další změnou, kterou stát začal plánovat loni poté, co celníci na několika místech v Česku našli tělo usmrceného tygra a tygří produkty jako masox a tygří víno, je zpřísnění jejich chovu. Novela má přispět k vyšší ochraně zvířat a zakazuje například rozmnožování vybraných šelem a lidoopů v zájmových chovech, jejich venčení na veřejnosti nebo koutky, kde se lidé můžou, obvykle za poplatek, s těmito zvířaty mazlit.

Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok zvýšení platů ve veřejné správě a službách o dvě procenta. Učitelé by pak měli dostat přidáno o deset procent. Po mimořádném jednání tripartity to řekla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zaměstnavatelé návrh podporují. Odbory jsou proti. Pro učitele žádají přidání o 15 procent, pro nepedagogické pracovníky a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent. "Není pro nás akceptovatelné, aby růst platů byl na hranici inflace," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Poukázal na to, že výdělky stále výrazně zaostávají za výkonem české ekonomiky. "Musíme se domluvit na reálném růstu," uvedla Schillerová. Její úřad očekává v příštím roce růst ekonomiky o 2,4 procenta a inflaci 1,6 procenta. Koaliční strany se na zvýšení platů zatím nedohodly, dodala vicepremiérka.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák uvedl, že by výrazněji měli dostat přidáno učitelé a také zdravotní sestry, a to nejen z nemocnic, ale hlavně ze sociálních služeb. Ostatní by měli mít nejvýš o dvě procenta víc. "Ekonomika na to nemá. Bohatá léta, kdy rostla přes čtyři procenta, jsou u konce," řekl Hanák. Míní, že platy ve veřejném sektoru nemohou "dramaticky předbíhat" mzdy ve firmách. V posledních letech se výdělky zaměstnanců veřejných služeb a správy zvedaly rychleji než lidem v soukromé sféře. Svolání mimořádné tripartity k platům odboráře překvapilo. Dosud totiž o zvýšení platů vyjednávali vždy jen s vládou. Podnikatelé se účastnili až jednání o návrhu rozpočtu, který dohodnutý růst platů už zahrnoval.

ČSSD se musí od základů proměnit, kosmetické změny nestačí. V reakci na neúspěch v evropských volbách, v nichž sociální demokraté získali 3,95 procenta hlasů, to uvedl předseda pražské organizace ČSSD Petr Pavlík. Podle poslance za Ústecký kraj Jaroslava Foldyny se ČSSD pohybuje na hranici klinické smrti, řešením ale není odchod předsedy Jana Hamáčka, protože jiného lídra strana nemá. Podle prvního místopředsedy ČSSD Romana Onderky by mimořádný sjezd nic neřešil, ČSSD podle něj musí pracovat na tom, aby se stala autentickou tvrdou levicí a vzpamatovala se do krajských voleb v příštím roce.

Za debaklem vidí Onderka souhru několika okolností v čele s "predátorstvím" Babišova hnutí ANO. "On(bývalé voliče ČSSD)oslovuje tvrději, razantněji. Má na to lepší komunikační prostředky, finanční prostředky. Druhý moment ale je, že ČSSD byla poměrně dlouhou dobu poměrně nesrozumitelná, témata se překrývala, nedokázali jsme je úplně našim voličům vysvětlit," uvedl. Pavlík kritizoval například působení ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) i neschopnost strany ho rychle odvolat. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že straně může pomoci nová generace politiků. Nadějemi ČSSD podle něj jsou místopředseda Michal Šmarda nebo ministr zahraničních věcí a místopředseda strany Tomáš Petříček.

Muzeum dr. Aleše Hrdličky v Humpolci dokončuje modernizaci antropologické expozice. Dnes se stala její součástí postava neandrtálce v životní velikosti. Pro muzeum ji vytvořili antropoložka Eva Vaníčková z Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně a sochař Ondřej Bílek. Pracovali na ní dva roky. Slavnostní otevření expozice je plánované na čtvrtek 30. května. Veřejnost si ji poprvé prohlédne o den později při Muzejní noci.

Postava představuje dospělého, asi čtyřicetiletého muže, který měří 182 centimetrů. V reálném životě by vážil přibližně 90 kilogramů, jako figurína je o 40 kilogramů lehčí. Tělo odpovídá kostře, která je také novým exponátem muzea. Výraz tváře žádný konkrétní předobraz nemá. "Trošičku jsme popustili uzdu fantazii," řekla Vaníčková. Humpolecký neandrtálec má modré oči a rezavé vlasy, má piercing a barvou zdobené tělo. "Předpokládáme, že neandrtálci opravdu mohli zdobit svá těla, využívat tetování, barvy, přívěsky a náušnice," řekla Vaníčková. Expozici obohatil i odlitek lebky člověka floreského (homo floresiensis). "Je z doby asi 18.000 let před současností a je to taková hobití žena," řekla Vaníčková. Floreský člověk je zmenšeným lidským druhem dorůstajícím výšky kolem 110 centimetrů. "Žádné muzeum v České republice v současnosti tuto lebku nevystavuje," řekla Vaníčková. Nález je podle ní starý jen několik let.

Evropští politici v noci na dnešek v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (EP) oceňovali vysokou volební účast, tento údaj se ale výrazně liší mezi jednotlivými unijními státy. Na celoevropské úrovni přišlo k volbám podle předběžných údajů 50,93 procenta z více než 462 milionů voličů, zatímco v Česku to bylo 28,72 procenta. To je po slovenských 22,74 a slovinských 28,29 procenta třetí nejnižší volební účast v celé unii. Mluvčí europarlamentu Jaume Duch uvedl, že je skoro 51 procent voličské účasti napříč EU nejvyšší údaj za poslední dvě desetiletí. V roce 2014 hlasovalo skoro 43 procent voličů, nynější volby tedy mohou znamenat konec klesajícího zájmu voličů napříč unií o výběr europoslanců.

Také v Česku zájem voličů o hlasování výrazně vzrostl - před pěti lety byla účast jen 18,2 procenta. Přesto je tedy Česko společně se Slovenskem, Slovinskem a Chorvatskem mezi zeměmi, v nichž volební účast nepřesáhla 30 procent. Nejvíce lidí volilo v Belgii, kde je ale volební účast povinná. EP uvádí u této země hodnotu 88,47 procenta. Přes 80 procent voličů, respektive 84,1 procenta, přišlo volit i v malém Lucembursku. I tam mají lidé povinnost hlasovat. Výrazně vyšší než v Česku nebo na Slovensku byla v nynějších eurovolbách účast v Polsku, kde do volebních místností dorazilo 45,61 procenta voličů. V Maďarsku jich hlasovalo 43,36 procenta.