Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman nepřijal demisi ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Oznámil mu to na schůzce na Pražském hradě, informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zdůvodnil to tím, že Staněk odhalil na ministerstvu kultury "závažná ekonomická pochybení" a neměl by být za tato odhalení trestán. Staněk v polovině měsíce oznámil, že rezignuje ke konci května poté, co čelil kritice za odvolání ředitelů Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Fajt ČTK v reakci na Zemanovo rozhodnutí sdělil, že takový krok čekal. V médiích se jako o možném důvodu Staňkova rozhodnutí odvolat Fajta spekulovalo o tom, že chtěl vyhovět Zemanovi v jeho dlouhodobém sporu s Fajtem.

Předseda ČSSD Jan Hamáček krátce na to oznámil, že požádá ve středu premiéra Andreje Babiše (ANO), aby Zemanovi navrhl odvolání Staňka. Místo něj by se měl novým ministrem kultury stát místopředseda ČSSD a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Předtím, než Staněk svou rezignaci oznámil, jeho konec požadovalo několik petic, otevřených dopisů i opozice. Prezident napsal ve věci odmítnutí demise dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Navrhuje v něm další postup. Podrobnosti návrhu nesdělil.

Možný ministr kultury Michal Šmarda (ČSSD) chce v kultuře stabilizovat situaci, uklidnit emoce, dohodnout se s významnými hráči v resortu. Je dlouhodobě neudržitelné, aby se kulturní obec stavěla proti ministerstvu, řekl v rozhovoru pro Českou televizi (ČT). Připustil návrat odvolaných ředitelů Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa do funkcí, museli by ale projít přes výběrová řízení.

Nepřijetím demise ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) prezident Miloš Zeman porušuje podle sněmovní opozice ústavní zvyklosti. Nikdo nemůže být ministrem proti své vůli, řekl ČTK předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Zeman se Staňkovi odmítnutím demise odvděčil za odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta, uvedl na twitteru předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Předseda ODS Petr Fiala na twitteru naznačil, že Staněk nezvládal svůj úřad a ústavní činitelé zase nezvládají Staňkův odchod. Třeba šéf KSČM Vojtěch Filip naopak dnes při schůzce se Zemanem podpořil setrvání Staňka ve funkci.

Prezidenti a premiéři 28 zemí v Bruselu začínají debatu o tom, kdo by měl od listopadu nahradit Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise. Neformální summit svolal předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk krátce po evropských volbách, které skončily v neděli, a na jeho úvod čeká šéfy států a vlád osmadvacítky obvyklá diskuse s předsedou europarlamentu, kterým je zatím stále ještě Antonio Tajani. Budoucího šéfa komise musí právě europarlament schválit.

Před dnešní večeří, jejíž účastníci budou muset mít vypnuté mobilní telefony, aby se předešlo úniku informací, se odpoledne v Bruselu odehrála řada dvoustranných schůzek, na nichž například zástupci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska jako svého kandidáta do některé z unijních pozic zmiňovali nynějšího místopředsedu komise Maroše Šefčoviče.

Za prohru sociální demokracie ve volbách do Evropského parlamentu může podle prezidenta Miloše Zemana nevýrazný Pavel Poc v čele její kandidátky a záležitost kolem odchodu ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) z vlády. Zeman vyčetl organizátorům voleb, že nechali kandidovat recesistickou stranu ANO, vytrollíme europarlament. Po evropských volbách český prezident podporuje zásadní reformu Evropské unie. Chce, aby se rozhodovací pravomoc přesunula na Evropskou radu. Zeman to řekl na Žofínském fóru. Prezident ocenil, že se oproti předchozím volbám do Evropského parlamentu zvýšila česká volební účast. Zároveň upozornil, že se ale vrátila na úroveň před deseti lety.

Prezident Miloš Zeman nevidí důvod, proč by se Spojené státy měly vyjadřovat k plynovodu Nord Stream 2. Reagoval tak na chystané schválení amerického zákona, který obsahuje restrikce vůči firmám a osobám podílejícím se na výstavbě plynovodu. Plynovod vedoucí z Ruska do Německa se setkává se silnou kritikou USA a části evropských zemí kvůli obavě z větší závislosti Evropské unie na Rusku. Podle Zemanovy analýzy je projekt pro Česko ekonomicky výhodný. Řekl to na Žofínském fóru na téma Národní zájem České republiky.

Česko je chudé na energetické suroviny a plyn musí dovážet. "Máme dvě varianty - buď dovážet ze zámoří zkapalněný zemní plyn, nebo ho dovážet z druhé strany zeměkoule v nezkapalněné podobě. Problém je v tom, že ten zkapalněný je minimálně o 30 procent dražší než ten nezkapalněný. (...) Cenový rozdíl je příliš velký, než aby se dal přehlédnout," řekl Zeman. Schválení amerického zákona, který restrikce obsahuje, lze podle nedávného vyjádření ministra energetiky USA Ricka Perryho čekat v brzké budoucnosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina dal ale v reakci najevo, že tento krok Washingtonu Kremlu velké starosti nedělá.

Puškař Filip Nepejchal vyhrál na Světovém poháru v Mnichově střelbu ze vzduchové pušky a navázal na svůj dubnový triumf na SP v Pekingu. V Číně ovládl soutěž ve střelbě z libovolné malorážky na 3x40 ran, čímž zajistil pro Českou republiku druhé účastnické místo na olympijských hrách v Tokiu. První získal skeetař Jakub Tomeček v Acapulcu. Celkově si devatenáctiletý Nepejchal připsal už třetí vítězství v kariéře. V Mnichově postoupil do finále z posledního osmého místa. V boji o medaile se ale držel v popředí a v konečném pořadí porazil o 1,3 bodu druhého Chorvata Petara Goršu.

Sochu sv. Anežky České doplněnou stuhami s otisky prstů všech lidí, kteří na dar přispějí, předají věřící papeži Františkovi jako dar při letošní národní pouti do Říma. Připomene 30 let od chvíle, kdy jen pět dní před začátkem sametové revoluce svatořečil papež Jan Pavel II. v Římě Anežku Českou. Plastiku vytváří sochař Daniel Ignác Trubač a otisky, které se nevejdou na stuhy, se budou sbírat na speciální archy ručního papíru, které sochu do Říma doprovodí, sdělil v tiskové zprávě Pavel Sršeň, mluvčí Biskupství královéhradeckého. Jedna ze stuh ponese oslavnou esej Jaroslava Seiferta na přemyslovskou princeznu. Pouť do Říma se skuteční 11. až 13. listopadu, následovat ji bude slavnostní bohoslužba v pražské svatovítské katedrále v sobotu 16. listopadu. Pořadatelé pouti počítají s účastí stovek až tisíců poutníků.

Kanonizace Anežky Přemyslovny se 12. listopadu 1989 v Římě účastnilo až 10.000 Čechů, jimž úřady v rozporu s dosavadními zvyklostmi umožnily cestu do Itálie. Poutníky vedl kardinál František Tomášek a bohoslužbu přenášela Československá televize. Svatořečení Anežky bylo následně považováno za předzvěst listopadových událostí.

Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska zhruba 870 milionů korun. V částce je zahrnuto spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 15 procent. Celkem bude vyhlášeno šest výzev, které podpoří přibližně stovku projektů. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva financí, které program zprostředkovává. Jako příklad podpořeného projektu uvedli vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku.

Norský velvyslanec Robert Kvile jako příklad úspěšných projektů v posledních 15 letech zmínil obnovu Rotundy svatého Václava na Malé Straně v Praze. "Dále je to digitální restaurování českého filmového dědictví včetně filmu Tři oříšky pro Popelku, který je v Norsku velmi populární. Nebo například projekty spolupráce Valašského muzea v přírodě a muzea Maihaugen v Lillehammeru v oblasti lidové architektury a folkloru," dodal Kvile. Česko získá z Fondů EHP a Norska ve třetím programovém období do roku 2024 celkem zhruba pět miliard korun. Největší podíl půjde na programy Životní prostředí a Výzkum, po 18 procentech. Následují Kultura (17 procent), Lidská práva (11 procent) a Zdraví (osm procent). Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.

Důvěra Čechů v budoucnost sjednocené Evropy dál vzrostla, od loňského dubna se zvýšila o dva procentní body na 46 procent. Srovnatelný podíl respondentů, 43 procent, ovšem v budoucnost sjednocené Evropy nevěří. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od roku 2012, kdy agentura pohled na budoucnost EU zjišťuje, vzrostla důvěra o 11 procentních bodů a nedůvěra o devět procentních bodů poklesla. Česká veřejnost vnímá evropskou integraci jako prospěšnou nejsilněji v obraně (69 procent) a ekologii (67 procent). Necelé tři pětiny Čechů jsou přesvědčeny o prospěšnosti evropské integrace v kultuře a hospodářství. Nejskeptičtěji je hodnocena integrace v politice, když integraci v této oblasti za prospěšnou označily přesně dvě pětiny lidí a za škodlivou téměř polovina dotázaných.

Ladislav Jakl, někdejší tajemník bývalého prezidenta Václava Klause, byl v sobotu večer napaden v pražském metru. Podle Klause šlo o politicky motivovaný čin s mimořádnou společenskou závažností. Exprezident útok odsoudil. Policie útok prošetřuje, řekl ČTK mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Jakl v loňských senátních volbách kandidoval v Praze 2 za SPD Tomia Okamury, ale neuspěl. Letos ho Parlament zvolil za člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle informací serveru Echo24 Jakla napadli útočníci v jedoucím vagonu metra před stanicí Náměstí Republiky. Z incidentu vyvázl s viditelným potlučením, zranění by však podle něj neměla být závažná. "Seděl jsem na sedadle a najednou kdosi nade mnou zvolal: Ty seš Jakl, ten lídr SPD. A začal mě mlátit do hlavy a ramene. Pak mě strhl na zem a na zastávce hned utekl," popsal serveru situaci Jakl. Domnívá se, že útočníci byli dva.

Sněmovna v souvislosti s nedávnými útoky na poslance opoziční TOP 09 Dominika Feriho a na někdejšího tajemníka bývalého prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla odsoudila v usnesení vyvolávání nenávisti k lidem na základě jejich politického názoru. Na zařazení návrhu jako prvního bodu nynější schůze se shodlo celé vedení dolní komory.

V osobním bankrotu v Česku bylo na konci loňska 114.000 lidí. Průměrnému dlužníkovi či dlužnici v oddlužení bylo 45 let a měl deset věřitelů. Srovnání s počtem lidí v exekuci ukázalo, že oddlužením prochází 14 procent zadlužených. Shrnuje to nová mapa osobních bankrotů, kterou na tiskové konferenci představil její autor a šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. Pravidla oddlužení mění od června insolvenční novela. Experti na dluhovou problematiku doufají, že do osobního bankrotu půjde víc dlužníků, jimž se podaří vymanit z dluhové pasti. Odborníci varují před oddlužovacími společnostmi, které si za vyřízení účtují i desetitisíce. V roce 2017 mělo nějakou exekuci 9,7 procenta Čechů, tedy 863.000 lidí. Desetinu dospělých v osobním bankrotu tvořili mladí do 30 let.