Zprávy | Z archivu rubriky

Královéhradečtí archeologové hlásí nález, který podle jejich vyjádření nemá v České republice obdoby. Letos v květnu jim spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové předal železnou sekeru zdobenou stříbrem z raného středověku. ČTK to řekl hradecký archeolog Ondřej Herčík. Sekera byla nalezena na pomezí Královéhradecka a Jičínska. Archeologové přesné místo nezveřejnili z obav před vydrancováním naleziště. Předpokládají, že tam mohou být i další nálezy. "Předběžně nález datujeme do 9. století našeho letopočtu, tedy do období Velké Moravy. Podobný nález z území naší republiky zatím neznáme. Dosud se nepodařilo nalézt analogie ani z území střední Evropy," řekl ČTK Herčík. Tento typ sekerky je sice pro období a oblast Velké Moravy typický, ale žádná nebyla takto zdobená. "Právě ta výzdoba je neobvyklá," uvedl Herčík.

Sekera je široká okolo tří a dlouhá 12 centimetrů. Nejvýraznějším výzdobným motivem jsou ptáci na těle sekery, další výzdoba je po obvodu nástroje. Nálezce sekeru objevil na poli bez pomocí detektoru kovu. Šlo o izolovaný nález. Vědci se domnívají, že mohla pocházet z nedalekého orbou narušeného raně středověkého pohřebiště.

Počet vědeckých diplomatů se už nebude zvyšovat. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je provoz těchto funkcí drahý. Česko má vědecké diplomaty v Izraeli a USA, na třetího pro jihovýchodní Asii se uskutečnil konkurz v dubnu. Odborní diplomaté mají v hostitelských zemích zajišťovat kontakty pro český základní i aplikovaný výzkum. Havlíček jako místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) po jejím jednání ČTK řekl, že by funkci měli zastávat přímo velvyslanci nebo ekonomičtí radové. Podle Havlíčka to neznamená, že by se od myšlenky vědeckých radů ustoupilo. Jde o změnu konceptu, jak se má věda a výzkum na ambasádách prosazovat. Havlíček chce, aby na klíčových ambasádách působil člověk, který za to bude zodpovědný. O zavedení funkcí vědeckých diplomatů usiloval bývalý vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), chtěl původně vyslat tyto odborníky i do Německa, USA, Jižní Koreje a Číny.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman chtějí řešit přeplněnost věznic v Česku. Pomoci by mohlo například větší využívání peněžitých trestů nebo elektronických náramků. Na schůzce spolu diskutovali také o kritériích podmínečného propouštění a dalších mechanismech, jak odlehčit věznicím. Zeman novinářům řekl, že v létě bude hotová speciální zpráva o řešení tohoto problému. Se Sněmovně je nyní vládní novela, která předpokládá častější ukládání peněžitých trestů. Soudy stále neukládají peněžité tresty podle ministerstva dostatečně. Mohly by přitom nahrazovat zejména krátkodobé tresty vězení, mohou ale pomoci i v boji se závažnou hospodářskou kriminalitou.

Česko patří v rámci Evropy k zemím, kde je v přepočtu na množství obyvatel nejvíce vězňů a jejich tresty patří ve srovnání se čtyřmi desítkami dalších států k těm nejdelším. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v dubnu zveřejnila Rada Evropy. V roce 2018 bylo v českých věznicích 209 lidí na 100.000 obyvatel, zatímco průměr 44 sledovaných zemí je 103 vězňů na 100.000 obyvatel. Česko je v tomto ohledu na šestém místě za Ruskem, Gruzií, Ázerbájdžánem, Litvou a Moldavskem. Počet vězňů v ČR přitom v posledních letech kontinuálně roste.

Více než třísetčlenný průvod romských umělců se vydal na pravidelný pochod. Uskutečnil se v rámci mezinárodního festivalu romské kultury Khamoro už podevatenácté. Do slavnostní přehlídky se zapojila většina účinkujících včetně 15 amatérských souborů z České republiky. Slavnostní defilé vedli vlajkonoši s romskou vlajkou. Kolem pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí se muzikanti a tanečníci rozdělili do několika kruhů a ještě zhruba půl hodinu bavili publikum. První průvod Khamoro uspořádalo v roce 2001. Každoročně se na něj přijdou podívat tisíce lidí. Samotný festival Khamoro se ale koná už od roku 1999.

Mezi českou veřejností nadále převládá odmítavý postoj k přijetí eura. Proti evropské měně je 75 procent Čechů, tedy zhruba stejně jako v předchozích letech. Počet příznivců přijetí eura se drží na 20 procentech. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z průzkumu rovněž vyplynulo, že podle názoru lidí má členství ČR v unii nejlepší vliv na oblast zboží a služeb. Přesvědčeno je o tom 57 procent občanů. Podle zhruba dvou pětin má pozitivní vliv i na vědu a výzkum, průmyslové podniky a hospodářskou úroveň. Čtvrtina příznivě hodnotí dopady členství v unii na bankovní sektor a pětina na školství, zdravotnictví a drobné podnikání.

Nejméně příznivě vnímají Češi dopady členství u českých zemědělců. Za negativní je považuje téměř polovina lidí, ačkoli 17 procent si myslí, že členství ČR v EU má na zemědělce příznivý vliv, uvedlo CVVM. V porovnání s rokem 2015, kdy CVVM pokládalo stejnou otázku, se o několik procentních bodů zlepšilo hodnocení u hospodářské úrovně, drobných a středních podnikatelů, průmyslových podniků, bankovního sektoru a zemědělců. Naopak mírné zhoršení lze vidět v případě školství, doplnilo CVVM. Aktuálního průzkumu se zúčastnilo od 30. března do 10. dubna tisícovka lidí.

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a někdejší tajemník bývalého prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl tvrdí, že byl znovu fyzicky napaden. Sdělil to ČTK. Jde o druhý případ během jednoho týdne. Prvnímu útoku čelil v sobotu večer v pražském metru. Policie o incidentu, který se podle Parlamentních listů stal ve Zlíně, neví. Okolnosti druhého incidentu Jakl nekomentoval. Uvedl, že je ve Vojenské nemocnici a nemůže komunikovat. Podle Parlamentních listů byl Jakl napaden ve Zlíně, kde byl spolu s dalšími členy RRTV na filmovém festivalu. Záležitost se dostala i na jednání Sněmovny, která už v úterý v usnesení odsoudila vyvolávání nenávisti k lidem na základě jejich politického názoru. Předseda SPD Tomio Okamura dnes řekl, že takovým politickým terorismem proti odpůrcům se v Německu chopili moci nacisté, je podle něho ohrožena demokracie.

Jakl byl poprvé napaden v sobotu večer ve voze pražského metra. "Seděl jsem na sedadle a najednou kdosi nade mnou zvolal: Ty seš Jakl, ten lídr SPD. A začal mě mlátit do hlavy a ramene. Pak mě strhl na zem a na zastávce hned utekl," popsal serveru Echo24 situaci Jakl. Z incidentu vyvázl s viditelným potlučením. Podle dřívějšího vyjádření exprezidenta Klause, kterému Dělal Jakl tajemníka, šlo o politicky motivovaný čin s mimořádnou společenskou závažností.

Premiér Andrej Babiš už odeslal na Pražský hrad návrh na odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jeho nahrazení Michalem Šmardou (oba ČSSD). Učinil tak po schůzce, na které se Šmardou probral jeho priority pro vedení resortu. Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek v souvislosti s končícím Staňkem zopakoval, že ústava mu nestanovuje lhůtu pro odvolání ministra. Šmarda ráno přístup prezidenta nechtěl komentovat. Novinářům pouze řekl, že situaci v úřadu je třeba řešit bezodkladně. Nejprve plánuje vypsat výběrová řízení na šéfy Národní galerie Praha a ředitele Muzea umění Olomouc, v delším horizontu pak chce připravit zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře.

Staněk, který podal rezignaci po kritice za odvolání šéfů Národní galerie Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa, by měl podle prezidenta dostat možnost, obhájit svoje kroky. Původně Staněk oznámil, že ke konci května rezignuje, ale prezident v úterý jeho demisi odmítl. Premiérovi navrhl, aby počkal s odvoláním ministra na výsledky prověřování trestního oznámení, které Staněk podal na Fajta a Soukupa a jeho předchůdce Pavla Zatloukala. Policie trestní oznámení prověřuje. Babiš nicméně už dříve uvedl, že chce dodržet koaliční smlouvu, podle které obsazují ministerstva ve své gesci strany podle svého výběru.

Průměrný plat učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku stoupl na 36.224 korun měsíčně. Proti stejnému období loňského roku si pedagogové polepšili zhruba o 3390 Kč, což je přibližně o deset procent. Nepedagogům ve školách vzrostl letos v prvním čtvrtletí plat na 19.359 korun. Meziročně se zvýšil o 1125 Kč, tedy asi o šest procent. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo školství. Průměrná mzda v ČR činila loni 31.885 Kč hrubého měsíčně. Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že platy učitelů i nepedagogů vzrostou do roku 2021 na 150 procent úrovně z roku 2017. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by učitelé v roce 2021 měli dostávat průměrně 45.000 Kč. Nepedagogičtí zaměstnanci by mohli mít v průměru asi 22.700 Kč. Zástupci školských odborů v posledních měsících upozorňovali, že ředitelé škol učitelům nevyplácejí odměny a nechávají si je na konec roku. Podle odborářů by je učitelé měli dostávat každý měsíc. Podle Plagy ale záleží na rozhodnutí ředitelů, jakým způsobem peníze na odměny rozdělí a vyplatí.

Předmět Technika se začne od letošního září pilotně vyučovat na prvních 53 základních školách. Jako povinný předmět by se měl poprvé v rozvrzích objevit s roce 2022. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Na plánu se dohodl s ministrem školství Robertem Plagou (ANO). Předmět má obsahovat základy praktické výuky a nových technologií. Přestože je nový předmět napsán a připraven, nemusí se podle Havlíčka stoprocentně v tomto znění dodržet. "Právě proto pojede dvou až tříletý pilot, ze kterého si vezmeme zkušenosti a výsledky," dodal. Ty se využijí na dalších více než čtyřech tisících základních školách. Na potřebě zavedení nového předmětu se podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) domluvil Plaga se zástupci vlády a podnikatelů. Záměr vrátit do škol předmět, kterému se dříve říkalo dílny, ale dosud narážel na chybějící prostory ve školách i jejich zastaralé vybavení, nedostatek místa v rozvrhu a málo peněz.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na informace o výsledku auditu Evropské komise ČTK kolem dotací pro Agrofert Holding napsal, že neporušuje české ani evropské zákony. Je šokován tím, co tvrdí česká média. "Žádné dotace rozhodně nebude muset Česká republika vracet," napsal. Totéž později zopakoval i před poslanci, informace kolem Agrofertu označil za hysterii, opozice prý nemá jiné téma než Agrofert a Čapí hnízdo. Po osmiminutovém projevu Sněmovnu opustil, což opozice kritizovala. Sněmovna by se k tomu mohla vrátit v úterý, pro byla i vládní ČSSD ústy šéfa svých poslanců Jana Chvojky.

O tom, že zpráva o auditu dorazila do Česka, byl Babiš obecně informován. "Tu zprávu nemám k dispozici, ani jsem ji neobdržel, ani jsem ji nečetl. Jak jsem byl informován, jedná se ryze o právní výklad, se kterým se kompetentní instituce České republiky dlouhodobě neztotožňují," řekl Babiš. Zpráva je podle něj předběžným návrhem, který prý obsahuje "výklad výrazně odlišný" než loňské stanovisko právníků Evropské komise. "Já jsem neporušil ani české, ani evropské zákony," prohlásil.

Podle webů Hospodářských novin a Neovlivní.cz audit EK dospěl k závěru, že Babiš je ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2017, chce Brusel vrátit zpět, na což upozornili i zástupci opozice. Agrofert je největším subjektem v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným hráčem v lesnictví a médiích. Předloni zaměstnával zhruba 33.000 lidí, z toho 22.000 v ČR. Babiš koncern vlastnil ještě na začátku roku 2017, v únoru 2017 vložil své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů. Od vstupu Babiše do politiky v roce 2013 do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací. Předloni pak inkasoval nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun, přičemž na daních firma státu zaplatila 739 milionů korun.

Předběžný návrh auditu Evropské komise (EK) podle zástupců nevládní organizace Transparency International (TI) jasně potvrzuje, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmu a firma Agrofert nemá nárok na evropské dotace. Premiér tak Česku způsobil mezinárodní ostudu a stát bude muset vrátit podle odhadů asi půl miliardy korun EU, řekli zástupci TI novinářům na tiskové konferenci. Agrofert by podle nich mohl přijít asi o čtyři až šest miliard ročně.